Archiv rubriky ‘Technologie’

Testy v hodně zaprášené místnosti

Aby lunární lander bezpečně přistál, musí zbrzdit klesání pomocí svých raketových motorů, které se postarají o měkké dosednutí. Během tohoto procesu však spaliny z motorů zvíří regolit (prach a kameny na povrchu Měsíce), což může být zdrojem problémů – od destabilizace landeru, přes poškození přístrojů až po zhoršenou viditelnost. Aby se tyto problémy co nejvíce omezily, pustily se týmy na Kennedyho středisku do přípravy 16 tun simulantu lunárního regolitu označovaného jako BP-1 (Black Point-1), který bude využit při experimentech pro lepší porozumění interakcím se spalinami trysek. Vědci chtějí zjistit, jak se regolit chová, když je ovlivněn proudem spalin během přistávání.

ADEPT testuje nový materiál

Tým, který pracuje na technologii tepelného štítu ADEPT (Adaptable, Deployable, Entry and Placement Technology), který by se rozkládal jako deštník, testuje nový materiál, který by jednou mohl pomoci dopravit na povrch Marsu i jinam nejrůznější vědecké vybavení. Materiál označovaný jako Spiderweave je tkanina, která má zajistit bezpečnější přistávání velkých zařízení na vzdálenějších tělesech. Výhodou také je, že může být při startu uložena do menšího prostoru, takže zabírá málo místa. A pokud se nějaká mise posílá k cizím světům, bývají právě úspora prostoru a zajištění bezpečného průchodu atmosférou mezi nejvyššími prioritami. ADEPT by to jednou mohl umožnit.

Vesmírná technika: Parabolické lety letadel

VT_2021_32

Stav mikrogravitace či snížené gravitace můžeme na Zemi navodit mnoha různými způsoby. Každý z nich má své výhody, ale i nevýhody. Letadla letící po takzvané parabolické dráze sice nenabídnou pravou mikrogravitaci, pouze sníženou gravitaci, ale zase mohou mít na palubě posádku, která experiment obsluhuje, experimenty mají k dispozici hodně místa a jsou tu i další výhody. Není tedy divu, že tohoto prostředku využívají různé kosmické agentury.

Robotická paže do velkých mrazů

Zařízení pojmenované COLDArm (Cold Operable Lunar Deployable Arm) společně vyvíjí kalifornská Jet Propulsion Laboratory a firma Motiv Space Systems, která tak sídlí v Pasadeně. Po dokončení by měl tento projekt významným způsobem zlepšit schopnosti lunárních landerů. Robotický manipulátor totiž bude schopen pohybu i za velmi nízkých teplot, včetně těch, které nastávají během lunární noci. Tehdy bychom totiž na mnoha místech bez problémů naměřili i -173 °C. Robotická paže vyvíjená pro lunární lander využívá zkušeností velmi schopných výpočetních technologií z chytrých mobilních telefonů, které se používají i na marsovském vrtulníku Ingenuity a zvládnou provádět široké spektrum úkolů v extrémně nízkých teplotách bez potřeby vyhřívání.

Vesmírná technika: Pádová věž ZARM v Brémách

VT_2021_31

Relativně blízko od českých hranic se nachází naprosto unikátní výzkumné centrum světové úrovně pádová věž ZARM, kterou bychom našli v německých Brémách. Zmíněná unikátnost tkví především ve dvou parametrech – délce navozeného stavu mikrogravitace a také kvalitě tohoto stavu. Za určitých podmínek totiž v tomto betonovém tubusu, který geniálně využívá fyziku, může být navozena mikrogravitace o celý řád lepší, než je na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS!

TOP 5: Moduly, které na ISS nedostaly příležitost

Jedna ze zamýšlených podob ISS

Připojení modulu Nauka bylo první zásadní změnou ve vzhledu ISS po mnoha letech. Z tohoto úhlu pohledu by se stanice mohla zdát jako nesmírně statické těleso. Nebylo tomu tak vždy: ISS svoji zamýšlenou podobu mnohokrát změnila, v nejednom případě dokonce „za pochodu“ – po zahájení výstavby. Dnes se podíváme na pětici modulů, se kterými bylo pro ISS vážně uvažováno. V některých případech se dokonce „stříhal plech“ a došlo k výrobě letového hardware. Všechny moduly ale mají jedno společné: nikdy se na oběžnou dráhu nevydaly.

Nafukovací tepelný štít čeká příští rok test

Technologie agentury NASA, která by jednou mohla pomoci lidem přistát na Marsu se blíží do závěrečné fáze integrace a testů než bude v příštím roce vyslána na suborbitální let. Dva klíčové komponenty zařízení LOFTID (Low-Earth Orbit Flight Test of an Inflatable Decelerator) jsou již dokončeny a nedávno dorazily na Langleyho středisko v Hamptonu, stát Virginia. Na tomto středisku se jich ujmou inženýři, kteří otestují všechny systémy a ujistí se, že je LOFTID připraven k letu.

Vesmírná technika: Pádové věže

Pádové věže či šachty jsou skvělou možností, jak mohou vědci na zemi simulovat krátkodobé účinky mikrogravitace či snížené gravitace. Jde o stavby vysoké (či hluboké) několik desítek až stovek metrů, ve kterých může stav mikrogravitace při volném pádu trvat od zlomků sekundy po několik sekund. To sice nevypadá jako mnoho, ale existuje hodně experimentů, kterým to stačí.

Vesmírná technika: Úvod do problematiky mikrogravitace

VT_2021_29

Slovíčko mikrogravitace popisuje stav, který je pro mnoho lidí synonymem s označením „stav beztíže“. Mezi oběma výrazy je však rozdíl. Kromě jeho vysvětlení a popsání si ukážeme, proč se mikrogravitaci říká právě mikrogravitace a zda je možné jí dosáhnout pouze na oběžné dráze. Celé téma je komplexní a rozsáhlé, proto je v tomto videu pouze stručný úvod do problematiky. Ocenili bychom, pokud byste v komentářích vyjádřili své názory na pokračování tohoto tématu.

TOP 5 – bizarní testy

testovací figurína

Asi každý, kdo se zajímá o kosmonautiku, ví, že než vzlétne raketa s družicí, sondou nebo kosmickou lodí, probíhá celá řada vyčerpávajících testů. Finanční částky, které jsou investovány do stavby kosmických strojů a jejich provozu, jsou bez přehánění astronomické a nikdo si netroufne tyto prostředky zahodit tím, že by daný stroj nevyzkoušel a neotestoval pro všechny možné a nemožné situace (a ani to někdy, jak známo, nestačí). Mnoho testů a prostředků k jejich realizaci bychom bez problémů dokázali poznat a také si velmi zhruba dokážeme představit průběh a cíl testování – stendy pro zážehy motorů, vibrační stoly, vakuové a termální komory, to vše jsou běžné rekvizity, které nikoho příliš nepřekvapí. Ale v historii kosmonautiky bychom našli několik vskutku interesantních testovacích prostředků či postupů, u nichž je na první pohled namístě poklepání na čelo. Ovšem na ten druhý pohled se jedná často o velmi chytrá řešení a prostředky, jak dosáhnout cíle – tedy otestovat daný systém. Stejně jako u ostatních článků ze série Top 5 autor předem upozorňuje, že výběr položek i jejich umístění na žebříčku je věcí čistě subjektivní a nemusí se shodovat s obecným názorem.