Archiv rubriky ‘Technologie’

Vesmírná technika: Sonda ISEE-3/ICE (zkoumání komety a návrat k Zemi)

VT_2021_06

Posledně jsme se ve Vesmírné technice podívali na to, co všechno přichystali vědci sondě ISEE-3 (následně přejmenované na ICE) v rámci nadstavbové mise. Ale osud této americké sondy byl napínavý až do samotného konce. Napětí nechybělo ani při průletu ohonem komety a poslední kapitola jejího bohatého příběhu byla napsána více než čtvrt století po startu.

Vesmírná technika: Sonda ISEE-3 (průzkum zemské magnetosféry)

VT_2021_05

Sonda ISEE-3 měla po splnění základní mise stále dostatek pohonných látek a její přístroje byly v dobrém stavu. Čekala ji proto nadstavbová fáze, ve které se sonda nejprve dostala na nezvyklou dráhu, díky které mohla studovat podmínky v ohonu zemské magnetosféry. Přinesla tak cenné informace, které pomohly lépe porozumět jevům, jež zde probíhají.

Hledání stabilních kapalin

Mnoho tekutin, se kterými přicházíme běžně do styku, jsou takzvané heterogenní směsi- plavou v nich částice moc malé na to, aby je mohlo spatřit neozbrojené oko. Jejich pohyb se řídí podle gravitace a teploty okolního prostředí. Zajistit, aby se tyto tekutiny od sebe nerozdělily, je výzva, kterou řeší prodejci potravin, ale také zástupci farmaceutického průmyslu. Cíl je jasný – prodloužit životnost léků jak to jen jde. Ale někdy je naopak potřeba z emulze oddělit obě tekutiny – třeba když chceme odstranit znečišťující látky či sebrat živiny – zjednodušeně řečeno, jako když z mléka odebereme vrstvu smetany. Lepší porozumění podstatě míšení a následného oddělení komplexních tekutin je důležité pro různé praktické pozemské aplikace, ale i pro práci s tekutinami v prostředí mikrogravitace.

Vesmírná technika: Sonda ISEE-3 (první vědecká fáze)

VT_2021_04

V minulém dílu jsme si představili základní ideu mise sondy ISEE-3. Stala se první sondou v historii, která byla umístěna na oběžnou dráhu okolo libračního bodu. Během několikaleté služby pomohla studovat sluneční vítr nebo meziplanetární magnetické pole. Jelikož i po konci základní služby měla dostatek pohonných látek, dočkala se také prodloužení své služby.

Jódový pohon družic otestován

Vůbec poprvé byl na družici použit jódový pohon ke změně její oběžné dráhy kolem Země. Malá, ale potenciálně nadějná inovace by mohla jednou pomoci vyčistit oběžnou dráhu od kosmického odpadu. Malé družice by mohly díky této technologii získat možnost levně a jednoduše zakončit svou misi sebevražedným vstupem do atmosféry, kde shoří. Technologie by také mohla najít uplatnění při prodloužení služby malých družic, které sledují růst plodin, ale i celých megakonstelací malých družic, které zajišťují přístup k internetu – mohla by jim pomoci zvýšit oběžnou dráhu, pokud by začaly vlivem odporu atmosféry klesat dolů.

Vesmírná technika: Sonda ISEE-3 (historie a popis)

VT_2021_03

Od dopravy vzorků z Měsíce, které jsme si vrchovatě užili v minulých několika dílech, se přesuneme k trochu jinému výzkumu. Sonda ISEE-3 vznikla (jak již název napovídá) v rámci americko-evropského programu ISEE (International Sun-Earth Explorer) a jejím úkolem bylo zkoumat vztahy Slunce-Země. Na své palubě nesla 13 vědeckých přístrojů, které dodala NASA ve spolupráci s agenturou ESA.

Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 24

VT_2021_02

Dnes se posuneme od Luny 23 k poslednímu zástupci druhé řady těchto úžasných strojů pro automatický návrat vzorků. Misí sondy Luna 24 skončil sovětský program sond Luna a na desítky let výzkum Měsíce utichl. Tato sonda disponovala několika vylepšeními a na Zemi dopravila 170,1 gramů lunárních vzorků. Část z nich byla (stejně jako u předešlých misí) předána vědcům z ostatních států.

Malé kamery pro sledování lunárních landerů

Technika a miniaturizace dělají ohromné pokroky – zatímco ještě relativně nedávno byly miniaturní kamery výsadou filmů o špionech, dnes mohou najít uplatnění i v kosmickém výzkumu. Dnes bude řeč o malých černých kamerách, které mají rozměry srovnatelné sotva s polovinou počítačové myši. Tyto kamery nemají pracovat samy – inženýři chtějí použít čtyři exempláře najednou, aby bylo možné lépe porozumět procesům, které probíhají pod landerem v době, kdy přistává na povrchu Měsíce a spaliny z přistávacích motorů začnou odfoukávat jemné částečky regolitu.

Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 23

VT_2021_02

Když se sovětští konstruktéři naučili měkce přistávat na Měsíci a zpátky na Zemi dopravili první gramy vzorků měsíčního regolitu, nastal čas posunout se dál a vytyčit si další, náročnější úkoly. V rámci minisérie věnované návratu vzorků z povrchu Měsíce pomocí sovětských sond Luna se nyní dostáváme k modernizované řadě E8-5M. Jako první přichází na řadu neúspěšná mise Luna 23.

Testy přistávacího lidaru

Když chcete fotit něco ve tmě, sáhnete po blesku, který osvítí scénu a umožní aparátu zachytit kvalitní snímek. Dnes bude řeč o podobné technologii, která má sloužit k bezpečnějšímu a přesnějšímu přistávání na Měsíci, ale i jiných planetách včetně návratu na Zemi. Výzkumníci z Langleyho výzkumného střediska ve městě Hampton (stát Virginia) navázali spolupráci s firmou Blue Origin, aby otestovali technologii zábleskového lidaru. Ke zkouškám se použila ikonická příhradová konstrukce na Langleyho středisku přezdívaná gantry. Testy byly součástí partnerství v rámci programu Tipping Point, který podporuje ředitelství kosmických technologických misí. Úkolem zkoušek bylo soubor technologií pro přistání na Měsíci, který by se dal využít v rámci programu Artemis.