Archiv rubriky ‘Technologie’

Vesmírná technika: Sonda Mars Pathfinder – konstrukce přeletové části a přistání

VT_2021_10

4. července roku 1997 přistála na Marsu v tamním údolí Ares Vallis americká sonda Mars Pathfinder. V té době už za sebou měla několikaměsíční cestu meziplanetárním prostorem – startovala totiž 4. prosince roku 1996. Dnes se zaměříme na popis přeletové části této sondy, ale i na průběh přistání. Šlo totiž o premiéru tohoto způsobu, který se pak využil i u dalších misí.

Vesmírná lana: historie, technologie, budoucnost?

Doprava ve vesmíru se zásadně liší od ostatních druhů dopravy. Na Zemi se dopravní prostředky opírají o vnější prostředí, ať jde o zemi, vodu, nebo vzduch. Ve vesmíru ale vnější prostředí není, takže si dopravní prostředek musí „prostředí“ přivézt s sebou v podobě paliva. Jakmile se ale jednou motor o palivo „opře“, urychlí ho v opačném směru a navždy už o něj přijde. S daným množstvím paliva tedy dosáhne jen daného výsledku, a to z důvodů, které nejde vyřešit jen přidáním energie. Proto z principu nelze vytvořit raketu poháněnou jen elektřinou.

Vesmírná technika: Cesta k sondě Mars Pathfinder

VT_2020_09

Dnes u Marsu (či přímo na jeho povrchu) pracuje jedenáct robotických průzkumníků různých kosmických agentur. Ještě před pár desítkami let ale byl Mars mnohem méně sledován. Nová vlna zájmu byla spojena (kromě jiného) i s vypuštěním sondy Mars Pathfinder. Dnes si posvítíme právě na představení tehdejší situace a cestu k této sondě.

Vesmírná technika: Japonské rakety Lambda 3H a Lambda 4S

VT_2021_08

Posledně jsme se podívali na začátek vývoje kosmických raket v Zemi vycházejícího slunce. Vývoj výškových raket Kappa a Lambda směřoval nejen k dosahování stále větších výšek, ale ultimátním cílem bylo dosažení oběžné dráhy. Tento úkol dostala raketa Lambda 4S, která nakonec po sérii havárií přece jen uspěla a na oběžnou dráhu dopravila družici Ohsumi.

Ingenuity – první let na Marsu s Linuxem

Letový model helikoptéry Ingenuity

Pod břichem roveru Perseverence, který 18. února úspěšně přistál v kráteru Jezero, je zavěšena malá helikoptéra se jménem Ingenuity (vynalézavost, důvtip). Jak jsme vás informovali už v předchozích článcích, například tady, tento malý experimentální vrtulový dron se má stát prvním strojem, který se pokusí o řízený motorický let na Marsu. Základní technické údaje o něm najdete na konci tohoto článku. […]

Návrh jeřábu pro Měsíc

Sama NASA říká, že technologie LSMS (Lightweight Surface Manipulation System) je jako švýcarský armádní nůž – není mnoho věcí, se kterými si nedokáže poradit. Tento robotický jeřáb se vyznačuje nízkou hmotností – sestává se z lehké a odolné kostry z příhradových nosníků ovládané pomocí lan a celá konstrukce napodobuje pohyby lidské paže – jen s mnohem větším dosahem. Výhodou by měla být možnost snadného škálování, aby se konstrukce vešla do jakéhokoliv landeru, vozítka, či povrchového systému. Další výhodou je, že systém má možnost rychlé výměny koncovek s nářadím, které jsou uloženy v zásobníku. Systém tak může sloužit jako zvedák, vysokozdvižný vozík, lopatka na regolit, svářečka a tak dále.

Vesmírná technika: Japonské výškové rakety Kappa a Lambda

VT_2021_07

Japonské snahy o konstrukci nosných raket začaly suborbitálními (též výškovými) raketami Kappa. Na ně následně navázaly pokročilejší rakety Lambda, které už byly schopné dosáhnout mnohem větší výšky. Vědcům se tak otevřela možnost zkoumat kosmický prostor, inženýři zase ocenili možnost vyzkoušet si technologie pro další krok vpřed – pro rakety určené k dosažení oběžné dráhy.

Vesmírná technika: Sonda ISEE-3/ICE (zkoumání komety a návrat k Zemi)

VT_2021_06

Posledně jsme se ve Vesmírné technice podívali na to, co všechno přichystali vědci sondě ISEE-3 (následně přejmenované na ICE) v rámci nadstavbové mise. Ale osud této americké sondy byl napínavý až do samotného konce. Napětí nechybělo ani při průletu ohonem komety a poslední kapitola jejího bohatého příběhu byla napsána více než čtvrt století po startu.

Vesmírná technika: Sonda ISEE-3 (průzkum zemské magnetosféry)

VT_2021_05

Sonda ISEE-3 měla po splnění základní mise stále dostatek pohonných látek a její přístroje byly v dobrém stavu. Čekala ji proto nadstavbová fáze, ve které se sonda nejprve dostala na nezvyklou dráhu, díky které mohla studovat podmínky v ohonu zemské magnetosféry. Přinesla tak cenné informace, které pomohly lépe porozumět jevům, jež zde probíhají.

Hledání stabilních kapalin

Mnoho tekutin, se kterými přicházíme běžně do styku, jsou takzvané heterogenní směsi- plavou v nich částice moc malé na to, aby je mohlo spatřit neozbrojené oko. Jejich pohyb se řídí podle gravitace a teploty okolního prostředí. Zajistit, aby se tyto tekutiny od sebe nerozdělily, je výzva, kterou řeší prodejci potravin, ale také zástupci farmaceutického průmyslu. Cíl je jasný – prodloužit životnost léků jak to jen jde. Ale někdy je naopak potřeba z emulze oddělit obě tekutiny – třeba když chceme odstranit znečišťující látky či sebrat živiny – zjednodušeně řečeno, jako když z mléka odebereme vrstvu smetany. Lepší porozumění podstatě míšení a následného oddělení komplexních tekutin je důležité pro různé praktické pozemské aplikace, ale i pro práci s tekutinami v prostředí mikrogravitace.