Archiv rubriky ‘Technologie’

Návrat k poslovi bohů – 8. díl / Pohled pod kůži

MPO

Po podrobnějším pohledu na planetu Merkur, jakožto objektu vědeckého bádání evropsko-japonské mise BepiColombo, který jsme vám nabídli minulou sobotu, se dnes přesuneme z astronomie zpátky do kosmonautiky. Dnešní díl seriálu Návrat k poslovi bohů bude trochu unikátní tím, že půjde o vůbec první článek na našem webu, který bude patřit do dvou seriálů najednou. A jelikož se tento článek bude soustředit na konstrukci evropské vědecké družice Mercury Planetary Orbiter (MPO), tím druhým seriálem nebude nic jiného, než vámi oblíbený Pohled pod kůži, ve kterém do detailu rozebíráme konstrukce kosmických strojů, zejména vědeckých sond, a jejich vědeckého vybavení.

Evropský vědecký JUICE: Anténa RIME v komoře Hertz

Minulý týden jsme Vám po několikaměsíčním čekání přinesli druhý díl seriálu Evropský vědecký JUICE, ve kterém se věnujeme postupnému vývoji jednotlivých dílů první vědecké sondy, která patří mezi velké evropské projekty. V článku jsme slibovali, že za pár dní přineseme další díl, jelikož Evropská kosmická agentura po dlouhé pauze vydala dva články krátce po sobě. Dnes přichází čas na slibovaný článek a konečně opustíme vakuové komory a tepelné zkoušky. Z prvních dvou dílů by totiž čtenář mohl snadno získat mylný dojem, že se jedná o jediný typ zkoušek před letem do vesmíru. A to by byla chyba. Přijměte proto pozvání do komory Hertz, která se nachází v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu.

Špičkový iontový pohon z České republiky

Iontový motor během zážehu - poskytuje velmi malý tah po velmi dlouhou dobu.

Iontové pohony se v posledních letech používají stále častěji, ale pořád jsou oproti tradičním chemickým motorům v menšině. Mají sice výhodu v tom, že s palivem hospodaří mimořádně šetrně, ale jejich vývoj je zatím poměrně náročný. Zvládnutí jejich výrobního procesu tedy svědčí o vysoké technologické úrovni výrobce. Na začátku letošního roku se objevila zpráva o úspěšných testech nového typu iontového pohonu. Ten ke svému provozu nepotřebuje žádné pohonné látky z palubních nádrží – jako pracovní médium, které je následně ionizováno a urychlováno, mu slouží molekuly řídkých vrstev atmosféry na velmi nízkých oběžných drahách. Nyní na toto lukrativní pole vstupuje i Česká republika.

Evropský vědecký JUICE (2) Zkoušky magnetometru

Na začátku června vydala Evropská kosmická agentura na svém webu článek, který byl prvním dílem seriálu. Ten měl čtenáře seznámit s vývojem systémů první velké vědecké mise v rámci programu Cosmic Vision 2015-2025 – JUICE (JUpiter ICy moons Explorer). Článek obsahoval velmi zajímavé informace a technické detaily zkoušek, které se obvykle nezveřejňují. Evropská kosmická agentura ale dobře ví, že existují fandové, kteří právě takové informace ocení a kdy jindy než u prvního projektu z kategorie velkých, spustit takový podrobnější popis. Článek nás zaujal a na jeho základě jsme vytvořili první díl nepravidelného seriálu Evropský vědecký JUICE. Jenže v dalších týdnech a měsících jsme na webu ESA jen marně čekali na nový článek z této série. Když už jsme začali mít strach, že zajímavý informační projekt skončil, vydala ESA krátce po sobě hned dva tématické články. Dnes Vám tedy přinášíme první z nich a ten druhý zveřejníme za pár dní.

Zážeh evropského tištěného motoru

Nejslabší evropská raketa Vega se příští rok dočká modernizace a bude se označovat Vega-C. Ale tím vývoj tohoto nosiče neskončí. Evropská kosmická agentura plánuje další modernizace. Významný krok vstříc těmto budoucím vylepšením, která jsou zatím směřována někam k roku 2025, proběhl tento týden v italském městě Colleferro v areálu firmy Avio. Došlo zde ke statickému zážehu zmenšeného modelu spalovací komory motoru na kapalný metan a kapalný kyslík, která byla vytištěna na 3D tiskárně. Metoda postupného kladení vrstev oproti tradičním metodám umožňuje zrychlit výrobu, snížit počet dílů a ruku v ruce s tím jde i finanční úspora.

Síť proti kosmickému smetí otestována

Kosmická loď Dragon vynesla v rámci zásobovací mise CRS-14 mnoho zajímavých experimentů, ale jedním z nejatraktivnějších kusů nákladu byl technologický demonstrátor RemoveDEBRIS, který měl vyzkoušet různé metody likvidace kosmického smetí. Ze zhruba stokilového zařízení se 16. září podle plánu uvolnil cubesat DebriSAT, který ve vzdálenosti sedmi metrů od mateřské družice nafouknul balón. Z útrob družice RemoveSat pak vystřelila síť vstříc cubesatu s balónem. Díky palubní kameře máme celou událost perfektně nasnímanou a vidíme, jak se konce sítě zamotaly kolem zachyceného objektu.

Deštník pro průchod atmosférou

První letový test má za sebou inovativní systém ADEPT (Adaptable Deployable Entry Placement Technology), který na první pohled vypadá jako nějaký hypermoderní skládací deštník. Ve skutečnosti však toto skládací zařízení po rozevření vytvoří kruhový pevný tepelný štít – tzv aeroshell. Tato technologie má předpoklady k tomu, aby změnila systém, jakým uvažujme o tepelných štítech. Pokud se štíty na principu systému ADEPT ujmou, mohly by se i velké štíty snadno vměstnat do rakety s omezeným průměrem aerodynamického krytu. Ve výsledku bychom tak mohli na povrchy planet a světů s atmosférou posílat mnohem větší náklady, než je momentálně možné.

Co musí SpaceX splnit před prvním letem Crew Dragona s posádkou

V jakém stavu je plnění milníků kontraktu CCtCap (Commercial Crew transportation Capability), jakožto certifikační fáze programu CCP (Commercial Crew Program), jsme vás naposledy informovali v článku na konci března tohoto roku. Od té doby zatím nebyla zveřejněna žádná další prezentace nebo článek NASA s podrobnějším popisem aktuální situace. Nicméně, v pátek 3.8. NASA ústy svého administrátora Jima Bridenstina představila světu vybrané astronauty, kteří budou tvořit posádky testovacích a prvních operačních misí komerčních lodí Crew Dragon a CST-100 Starliner. Detaily o každém z těchto odvážlivců lze nalézt v tomto článku. O den dříve také NASA bez větší pompy uveřejnila nejnovější odhad termínů pro testovací lety. V případě lodi Crew Dragon od SpaceX má bezpilotní testovací let DM-1 proběhnout v listopadu 2018 a první pilotovaný let DM-2 přibližně o 6 měsíců později, v dubnu 2019.

Indické vesmírné start-upy

Indická ekonomika se podílí jen 0,01% na celosvětovém “vesmírném” trhu s výrobky a službami o odhadované hodnotě 400 miliard USD (a to i v době, kdy překonala Francii a stala se šestou největší ekonomikou světa). NewSpace, to jsou soukromé společnosti zaměřené na “nízkonákladové” přístupy do kosmu a na vizionářské nové technologie. Oboje má zpřístupnit vesmír a zlepšit život zde na Zemi. I když se v Indii diskutuje podpora vesmírných start-upů a v současnosti ukazuje ISRO zájem o převod vývoje nebo produkce některých technologií na vybrané start-upy (Li-ion baterie), je mezi tisícovkami start-upů zaměřených na vesmír stále jen méně než 1% z Indie.

Pozemní zkoušky servisování satelitů

Navrhnout, postavit a vypustit družici není nic levného. Jeden exemplář, jehož provoz je užitečný milionům lidí, může zcela běžně stát i stovky milionů amerických dolarů. V současné době jsou družice vyřazovány z provozu, jakmile jim dojde palivo. Ale do budoucna se rýsuje další možnost – servisování družic, které by prodloužilo jejich životnost. Díky tomu by provozování družic mělo být udržitelnější, dostupnější a pružnější. NASA usiluje i rozvoj těchto technologií, které by mohly otevřít brány do světa, kde robotická kontrola, údržba a prodlužování života družic nejsou jen výrazy ze sci-fi.