Archiv rubriky ‘Technologie’

Vesmírná technika: Rakety Pegasus-XL

VT_2021_51

Jak už zkratka XL naznačuje, raketa Pegasus-XL je zvětšenou verzí nosné rakety Pegasus. Rozdíl spočívá především ve zvětšení prvního a druhého stupně tohoto nosiče. Pegasus-XL při všech svých startech využil služeb letounu L-1011 Tristar alias Stargazer. Ten však nestartoval pokaždé ze stejného letiště – právě naopak. Celkem bylo využito pěti různých letišť – ať už ve Spojených státech, nebo na Kanárských ostrovech.

Nevyřešené problémy ve fyzice a kosmický výzkum

Fyzika je fascinující vědou, která nám za staletí své existence odhalila již mnoho záhad o světě kolem nás, od tajemství vesmíru až po složení hmoty. Snad ještě více otázek však zůstává nezodpovězeno, ačkoliv na nich mnohdy pracují největší mozky vědeckého světa. To by vás ale nemělo překvapit, často se říká, že jeden vyřešený problém ve vědě odhalí dalších deset problémů o nichž nevíme nic. Dnes se na některé z těchto velkých záhad společně podíváme, nejméně dvě totiž úzce souvisí i s kosmonautikou. Představíme si nicméně i další mimořádně zajímavé problémy, každý z nich v případě vyřešení znamenající Nobelovu cenu za fyziku a věčnou slávu.

Vesmírná technika: Rakety Pegasus a Pegasus-H – technické parametry

VT_2021_50

Nosné rakety z rodiny Pegasus vypouštěné zpod letadel existovaly v základní, hybridní a zvětšené XL verzi. Všechny tyto varianty mohly být ve tří- i čtyřstupňové konfiguraci. V dnešním díle se zaměříme na verzi základní a hybridní, které se dnes již nepoužívají a jsou si hodně podobné. Jejich první tři stupně pohání raketové motory na tuhé pohonné látky a liší se od sebe vlastně jen uspořádáním řídících ploch – každou totiž vynášelo jiné letadlo.

Vesmírná technika: Nosná raketa Pegasus – vývoj

VT_2021_49

Naše minisérie věnovaná prvním soukromým kosmickým nosným raketám se po krátké návštěvě v Německu vrací do Spojených států. Tam totiž firmy Orbital Sciences Corporation a Hercules Aerospace začátkem roku 1987 zahájily vývoj nosné rakety Pegasus. U tohoto nosiče však nejde stoprocentně prokázat, zda byl postaven plně ze soukromých prostředků bez státní podpory. Vývoj rakety Pegasus totiž probíhal v podstatě paralelně s armádní střelou MGM-134A Midgetman. Přesto si však své místo v tomto výčtu jednoznačně zaslouží.

Zlom v cestě k inerciální fúzi a budoucím mezihvězdným pohonům

Potvrdilo se, že se na zařízení NIF podařilo poprvé vyprodukovat pomocí inerciální fúze více energie, než byla laserem dodána palivu pro jeho ohřev. Jde o dramatický zlom v cestě k využití jaderné fúze. Není tím sice ohroženo prvenství tokamaku ITER v cestě k termojaderné elektrárně, ale ve vzdálenější budoucnosti by se tímto mohla otevřít cesta k termojadernému pohonu mezihvězdných kosmických lodí.

Vesmírná technika: Rakety OTRAG – provoz

VT_2021_48

V minulém díle jsme si představili koncept německé firmy OTRAG, která chtěla provozovat soukromé komerční nosné rakety. Tento plán však při realizaci narazil na celou řadu komplikací. Kromě řešení technologických překážek čekaly na firmu OTRAG i problémy politického rázu. Tehdejší doba zkrátka těmto aktivitám příliš nepřála. Společnost OTRAG tak provedla několik letových zkoušek, ovšem hlavní cíl projektu naplněn nebyl.

Neutrina a kosmický výzkum

Neutrina mají zcela oprávněně pověst záhadných, těžko polapitelných a trochu zlobivých částic. Už jejich předpověď byla velmi zvláštní, nemluvě už vůbec o spoustě fascinujících vlastností, z nichž mnohé i dnes spíše tušíme, než přesně známe. Lze proto důvodně očekávat, že neutrina přispějí do studnice znalostí moderní fyziky ještě mnoha střípky. Vydejme se dnes spolu na podivuhodnou výpravu za poznáním jedné části minulosti, ale i současné fyziky, jakož i špičkových vědeckých pracovišť.

Vesmírná technika: Rakety OTRAG – technické řešení

VT_2021_47

Leckdo je považuje za nejoriginálnější rakety všech dob, jiný zase za ty nejšílenější. Faktem ale je, že se firma OTRAG, vyvíjející stejnojmenné rakety, stala první společností na světě, která pracovala na soukromé komerční nosné raketě. Mnohá technická řešení tohoto programu byla z dnešního pohledu značně exotická a nečekaná – od zvažovaných pohonných látek až po paralelní řazení velkého množství základních modulů.

Dva přístroje pro zlepšení předpovědí počasí

Už za pár týdnů se k Mezinárodní kosmické stanici vydá dvojice vědeckých přístrojů, které by mohly velmi výrazně zasáhnout do kvality předpovědi počasí. Dva inovativní systémy by měly v první řadě demonstrovat své schopnosti, jelikož jsou mnohem menší a také mnohem levnější než dosavadní meteorologické družice. Navzdory menším rozměrům i ceně však dokáží nasbírat ty nejdůležitější údaje. Hlavním úkolem přístroje COWVR (Compact Ocean Wind Vector Radiometer) na náhledovém obrázku dnešního článku bude měření směru a rychlosti větru nad povrchem oceánů. Přístroj TEMPEST (Temporal Experiment for Storms and Tropical Systems) se zase zaměří na vzdušnou vlhkost.

NASA stojí o jaderné zdroje energie pro Měsíc

Pilotovaný průzkum Měsíce i Marsu bude vyžadovat překonání mnoha překážek. Jednou z nich je i zajištění spolehlivých dodávek dostatečného množství elektrické energie. Díky tomu bude možné napájet nejen vědecké, ale i technologické systémy, které budou nezbytné pro bezpečné přistání astronautů na povrchu a jejich další fungování. Jelikož NASA chystá do budoucna masivní přítomnost lidí na Měsíci v rámci programu Artemis (a případně jednou i na Marsu), musí její plány počítat i se zajištěním energie. Agentura se proto zaměřuje na vývoj štěpného systému, který by zajistil bezpečné, efektivní a spolehlivé dodávky energie.