sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Raytheon

Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.

Another Earth

Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.

Voyager Technologies

Společnost Voyager Technologies otevírá v Long Beach v Kalifornii nový závod na výrobu a inženýrství elektroniky a rozšiřuje tak svou působnost v regionu, který se stal centrem pro vesmírné a obranné společnosti.

Telesat

Společnost Telesat získala přístup k většímu množství pozemků po celé Kanadě pro zřízení řídicích stanic před plánovaným nasazením družic Pathfinder pro svou širokopásmovou konstelaci Lightspeed v prosinci.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly formálně ukončily smlouvu s firmou AeroVironment, která se zabývá obrannými technologiemi, v odhadované hodnotě 1,7 miliardy dolarů na výrobu nové generace antén používaných k velení a řízení vojenských družic.

Enpulsion

Rakouská společnost Enpulsion, která vyrábí elektrické pohonné systémy pro družice, získala první významné externí financování na zvýšení výroby a potenciální akvizici dalších společností.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Technologie

Svět startupů #1: TRL Space

Kosmický průmysl je vcelku rychle rostoucí odvětví a v posledních letech můžeme vidět velmi výrazný trend prosazování a růstu startupů, tedy ne tak velikých soukromých firem, které většinou používají velmi inovativní a neobvyklá řešení a zkrátka na věci se dívají jinak. Jejich velikost jim umožňuje rychle a obratně reagovat na nově vzniklé situace, což jim dává oproti konkurenčním korporacím s tisíce zaměstnanci značnou výhodu. Celá firemní kultura tak zpravidla nebývá nějak extrémně byrokratická a hledají se výhodná originální řešení, která jsou schopna nabourat tradiční struktury produktů a trhu, což nutí ostatní stále inovovat. Díky tomu se kosmický průmysl, co se především z komerčního hlediska týče, stává čím dál více dostupný, a to prospívá celému kosmickému průmyslu, ale i ostatním odvětvím. Startupy si tak zakládají na progresivnosti a spolupráci, až už na svých vlastních projektech, nebo na projektech státních agentur. Abychom vám tento segment kosmického průmyslu přiblížili a ukázali vám zajímavé startupy, které se vyplatí sledovat, vznikl tento nepravidelný seriál, který si toto klade za cíl.

Jak z testu štítu LOFTID získat maximum dat?

Poté, co začátkem listopadu letošního roku proběhne zkouška nafukovacího tepelného štítu LOFTID (Low-Earth Orbit Flight Test of an Inflatable Decelerator), použijí záchranné týmy navigaci s pomocí GPS, aby v okruhu kilometrů pátraly po jasně žlutém pouzdře o velikosti (a také tvaru) většího citrónu, které ukrývá cenná data. Tohle malé pouzdro je odhoditelný datový modul EDM, který byl vyvinut pro program LOFTID. Cílem celého projektu je v praxi otestovat technologii nafukovacího tepelného štítu, která by se teoreticky dala využít třeba pro přistání lidí na Marsu. Poté, co se štít po startu dostane do kosmického prostoru, nafoukne se a poté vstoupí do atmosféry, aby (pokud možno nepoškozený) dopadl do Tichého oceánu.

VT_2022_42

Vesmírná technika: Planetární ochrana při analýze vzorků z programu Apollo

Všechny vzorky, které na Zemi dopravily mise Apollo (bylo jich skoro 3 000 a vážily necelých 400 kg), prošly přes středisko LRL (Lunar Receiving Laboratory). Tady proběhla jejich katalogizace a také zkoušky ověřující, zda nebyly kontaminovány, či zda nepředstavují pro pozemské prostředí riziko. Ve středisku LRL pobývali také astronauti prvních misí Apollo, kteří tu trávili svou karanténu.

Kapalné helium, Lambda Point Experiment a STS-52

Fascinující svět velmi nízkých teplot jsme si na našem webu představili již ve dvou článcích. Žádný ale nebyl primárně zaměřen na nesmírně zajímavý izotop helia, kterým je helium-4. To je sice hodno pozornosti i za normálních podmínek, avšak teprve při nízkých teplotách kolem 2,5 K se projeví ty nejvíce udivující vlastnosti, které z helia-4 činí jeden z nejpodivuhodnějších stavů hmoty na světě. S heliem-4 se navíc pojí jeden nevyřešený fyzikální problém, který zkoumala i posádka jednoho z letů amerických raketoplánů. Nejprve si však o heliu a jeho vlastnostech řekněme nějaké základní údaje.

VT_2022_41

Vesmírná technika: Návrat astronautů z Měsíce a jejich karanténa

Jelikož při prvních misích Apollo nikdo netušil, zda s sebou astronauti z Měsíce nevědomky nepřivezli nějakou skrytou hrozbu, musela být velká pozornost věnována způsobu, jak zacházet s astronauty po návratu z Měsíce. Výsledkem byl proces, který měl co nejvíce omezit kontakt nechráněné posádky a přivezeného nákladu s pozemským prostředím. Součástí prvních misí proto byla i karanténa, ve které posádky strávily několik dní. I tady ale platilo, že čím více jsme se o Měsíci v průběhu jednotlivých misí dozvídali, tím více se zprvu striktní pravidla uvolňovala.

Webbův teleskop

S Webbem za hlubokým nebem – 1. díl

Vážení čtenáři, dámy a pánové. V prosinci loňského roku odstartoval do kosmického prostoru na raketě Ariane 5 vesmírný dalekohled Jamese Webba, dlouho vyvíjený a toužebně očekávaný infračervený teleskop, vlajková loď astronomie tohoto desetiletí. Po úspěšném přeletu do okolí Lagrangeova bodu L2 soustavy Slunce – Země, rozložení dalekohledu a kalibraci přístrojů začala konečně vědecká pozorování. Jejich první výsledky jsme si zde již představili v článcích z 12., respektive 13. července. Velmi si vážíme toho, že Váš zájem o tento špičkový kus techniky a jeho objevy neustal. Z toho důvodu, a také kvůli tomu, že lze důvodně očekávat další významné objevy posunující o velký kus naše současné poznání, jsme se rozhodli přistoupit k seriálu, který bude v pravidelných intervalech pokrývat nejzajímavější vědecké dění kolem Webbova dalekohledu.

Příběh technologie: Navigace podle terénu

V dubnu jsme vydali článek, který se věnoval vývoji svinovacích fotovoltaických panelů. V podobném duchu se ponese i dnešní článek, ve kterém si posvítíme na jinou zajímavou technologii a její příběh. Marsovský kráter Jezero je plný nebezpečí – od kameny posetých svahů až po malé krátery. To z něj činí složité místo pro přistání. Přesto si sem v rámci mise Mars 2020 NASA dovolila poslat svůj rover Perseverance. Jeho přistání se nakonec navzdory složitým podmínkám podařilo a nezpochybnitelný podíl na tom měla i vylepšená navigační technologie. A právě té se budeme dnes věnovat.

VT_2022_40

Vesmírná technika: Kontaminace lunárním prachem při programu Apollo

Všechny posádky programu Apollo, které se dostaly na Měsíc, musely čelit jednomu nepříjemnému fenoménu. Lunární prach totiž ulpíval na všech površích včetně skafandrů. Přímý styk posádky s touto substancí, která v té době ještě nebyla plně prozkoumána, nešlo vyloučit. Hledala se proto řešení, jak se prachu co nejlépe zbavit. Do akce se proto dostaly jak jednoduché metody jako je třepání, nebo ometací štěteček, ale i vysavač. Hodně práce odvedly i systémy lunárního modulu pro revitalizaci atmosféry.

VT_2022_39

Vesmírná technika: Vaky na vzorky z programu Apollo

V minulých dílech našeho seriálu jsme se věnovali nástrojům pro odběr vzorků, které používali astronauti při programu Apollo. Jenže co se dělo se vzorky poté, co byly odebrány? Z odběrného nářadí byly přesunuty do speciálních vaků, které se následně přemístily do kabiny lunárního landeru, aby je astronauti odvezli na Zemi. Stejně jako v případě nástrojů můžeme i u těchto vaků říct, že se v průběhu programu Apollo vyvíjely. Inženýři totiž reagovali na praktické zkušenosti astronautů z lunárního povrchu, kteří tyto sáčky používali.

VT_2022_38

Vesmírná technika: Nástroje z programu Apollo pro odběr podpovrchových vzorků

Astronauti při lunárním programu Apollo pochopitelně neodebírali pouze povrchové vzorky, kterým jsme se věnovali v minulých dílech našeho pořadu. Aby mohli vědci důkladně prostudovat Měsíc, bylo potřeba získat i vzorky, které se nachází pod povrchem. Za tímto účelem byly některé posádky vybaveny dokonce i vrtačkou s až třímetrovým vrtákem. Ale i nástroje pro odběr podpovrchových vzorků, které vyžadovaly čistě lidskou sílu, udělaly hodně užitečné práce.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.