Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Thomas Zurbuchen, bývalý přidružený administrátor NASA pro vědu, nastupuje do společnosti Blue Origin, kde povede její práci na pokročilých technologiích.
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nedávný článek jsme věnovali neutronovým hvězdám, především pak takzvaným pulsarům, které jsou samy o sobě velmi zajímavé, jelikož nabízí i několik možností praktického využití. Dnes se podíváme na možná ještě zajímavější objekty, kterými jsou magnetary. Jak už asi tušíte z názvu, jedná se o objekty s velmi silným magnetickým polem. Také magnetary jsou z pohledu fyziky mimořádně pozoruhodnými objekty. Nejprve si ale stručně zopakujme pár základních informací z minula.
Původní ikonické fotovoltaické panely SAW, které dávají Mezinárodní kosmické stanici ISS její nezaměnitelný tvar, nezadržitelně stárnou a přesluhují. NASA proto už před lety rozjela program jejich doplnění o nové panely, které by měly využívat co možná nejmodernější technologie. Volba nakonec padla na svinovací panely pojmenované iROSA, které jsou vybaveny fotovoltaickými články o vysoké účinnosti přilepenými na flexibilní fólii. V posledních letech proto na ISS probíhá instalace nových panelů iROSA, přičemž jejich poslední dvojice by měla na orbitální komplex dorazit letos v létě.
Když se řekne Mezinárodní kosmická stanice ISS, každý si asi hned vybaví její obrys, kterému dominuje osm dvojitých panelů fotovoltaických článků SAW, které jsou stranově symetricky instalovány na obou koncích průběžné příhradové konstrukce. Konstrukce těchto fotovoltaických panelů, jejichž životnost pomalu končí, vsadila na inovativní design. Stejně tak i nové panely iROSA, které je mají doplnit, představují technologický krok vpřed.
Antihmota přitahuje pozornost nejen příznivců světa science-fiction. Jde o něco záhadného a jak dobře vědí nejen psychologové, lidé mají tajemno velmi rádi. Zde jde navíc ještě o kombinaci s také poněkud neznámou fyzikou. Antihmota proto vzbuzuje velká očekávání, ať už jde o možnost rychlého mezihvězdného cestování či neomezeného zdroje energie. Zda se ale tyto vize někdy uskuteční je velká otázka. Faktem je, že už dnes má antihmota praktické využití a to nejen ve výzkumu, ale i v lékařství. Pojďme se dnes podívat na to, co o antihmotě zatím víme.
V minulém díle popsaný vývoj příprav ke vzniku Mezinárodní kosmické stanice ISS rozhodně nebyl koncem příběhu. I poté, co NASA do společného projektu přizvala partnery z Evropy, Kanady a Japonska, se několikrát změnila podoba plánované stanice. Poslední významná změna nastala, když bylo k projektu přizváno Rusko. Poté již návrh kosmické stanice začal připomínat podobu ISS, kterou známe dnes. Ostatně projekt Mezinárodní kosmické stanice před několika týdny oslavil krásné 25. výročí od podstatného milníku, který celý projekt posunul vstříc realizaci.
Jako kosti mimozemšťanů mohou pro někoho vypadat součástky kosmického hardwaru navržené umělou inteligencí. Při jejich návrhu však byl vzhled vedlejší – hlavní je, že váží méně, snáší větší zatížení a jejich vývoj trvá ve srovnání s částmi, které navrhují lidé, jen zlomek času. „Vypadají tak nějak divně a mimozemsky,“ říká s nadsázkou vývojový inženýr Ryan McClelland a dodává: „Ovšem jakmile je uvidíte v akci, tak všechno začne dávat smysl.“ Právě McClelland vyšlapal cestu k návrhů specializovaných a jedinečných dílů s využitím komerčně dostupných programů s umělou inteligencí. Na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu tak začal vznikat hardware, který sám McClelland označuje jako vyvinuté struktury (evolved structures).
Mezinárodní kosmická stanice je dnes projektem, který zná celá řada lidí, z nichž mnozí se o kosmonautiku ani nemusí moc zajímat. Ze stanice ISS se stal také symbol mezinárodní spolupráce v kosmonautice. Cesta k tak komplexnímu a rozsáhlému projektu však nebyla jednoduchá a i zde platí, že se vycházelo ze zkušeností nasbíraných při předešlých misích. Za zlomový okamžik v jejím vývoji můžeme považovat proslov prezidenta USA, Ronalda Reagana, který uložil NASA za úkol vývoj trvale obydlené pilotované kosmické stanice a také americkou agenturu pobídl k zapojení ostatních kosmických agentur.
Po dvou měsících se zde společně znovu setkáváme již u třetího dílu našeho seriálu. Webbův dalekohled a jeho výsledky jsme opustili na konci listopadu. Od té doby stihl Webb oslavit první narozeniny v kosmickém prostoru, byť zatím nikoliv první výročí vědecké práce, ani výročí prvních zveřejněných snímků. Na tyto milníky si musíme ještě několik měsíců počkat. Zato nám však přibylo mnoho zajímavých a důležitých dat, fotografií a měření, která opět v plné šíři ukazují možnosti nového velkého kosmického teleskopu. Právě na ně se dnes podíváme. A začneme u extrémně vzdálených objektů mladého vesmíru.
Britská startupová firma Gravitilab, poprvé provedla experiment, v rámci kterého bylo účelem vytvořit prostředí mikrogravitace. Ne ale za pomoci pádové věže, nebo suborbitální rakety. Gravitilab vsadila na daleko levnější způsob, a tím je dron. Výhoda tohoto řešení spočívá především v tom, že dron se speciálním pouzdrem, ve kterém jsou umístěny vědecké experimenty, je možné vypustit prakticky odkudkoliv. Tento první test firma provedla na vojenském letišti Predannack v jizozápadní Anglii. Dron se speciálním shozovým pouzdrem vystoupal přibližně do výšky šesti set metrů, kde bylo pouzdro uvolněno a začalo padat k zemi. Po více jak pěti sekundách, co na náklad působila mikrogravitace, byl vystřelen padák a pouzdro bezpečně dosedlo na zem.
Raketovým motorům RD-170 a RD-171 jsme se věnovali v několika uplynulých týdnech. Tímto dílem tuto minisérii zakončíme a ukážeme si, které raketové motory z těchto legendárních motorů vychází. Ačkoliv se v současné době ani jeden původní typ již nepoužívá, jejich nástupci jsou stále v provozu a dokonce probíhá vývoj nových typů, které se mají dočkat nasazení až v dalších letech. Odkaz legendárních motorů RD-170 a 171 tak stále pokračuje.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.