FCC
Ekologické skupiny naléhají na FCC, aby pozastavila aplikace orbitálních datových center
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Ekologické skupiny naléhají na FCC, aby pozastavila aplikace orbitálních datových center
Společnost Exploration Company, německá společnost zabývající se vesmírnou dopravou, založila TEC Federal, subjekt se sídlem ve Spojených státech, který jí umožní soutěžit o vládní programy a zakázky. Společnost také otevřela dveře své nové laboratoře Rapid Innovation Lab v texaském Houstonu.
Kancelář amerického ministerstva vnitra hledá informace o konceptech pro provádění startů na oběžnou dráhu z mořských plošin, což je součást širšího úsilí federální vlády o snížení přetížení stávajících kosmodromů.
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Mise STS-31 raketoplánu Discovery, která odstartovala 24. dubna 1990, měla mimořádný úkol – dopravit na oběžnou dráhu Hubbleův kosmický dalekohled, do kterého vkládali velké naděje mnozí astronomové z celého světa. Oproti původním plánům se start musel několikrát z různých důvodů posunout, ale nakonec se vše podařilo a teleskop mohl vyrazit vstříc oběžné dráze. Posádka této jedinečné mise byla sice pouze pětičlenná, ale zato velmi zkušená – nenašli bychom v ní ani jediného nováčka.

Kosmologie je rychle se rozvíjející vědou, která nám odhaluje čím dál více tajemství o našem vesmíru. S tím, jak se pozorovací technika stále více zdokonaluje však dochází i k tomu, že se objevují nové záhady. Jedna taková má svůj prapůvod už v datech z americké sondy WMAP a pozdější evropské družice Planck, které zkoumaly reliktní záření. Jedná se o poměrně podivný výsledek, který sice nemusí nic zvláštního znamenat, ale na druhou stranu má též potenciál změnit svět fyziky. Proto se na něj dnes podíváme podrobněji.

Aby se projekt velkého kosmického teleskopu začal zhmotňovat a opustil fázi snů a vizí, bylo potřeba uzavřít celou řadu kontraktů s firmami, které zajistí výrobu jednotlivých dílů. Jako poměrně kontroverzní se nakonec ukázal výběr společnosti Perkin-Elmer Corporation, která měla postavit optickou soustavu teleskopu. S firmou však byly problémy – od technických až po finanční. Značnou překážku představovaly také zásahy Pentagonu, který se obával vyzrazení utajovaných skutečností, protože firma Perkin-Elmer vyráběla i fotoprůzkumné družice pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství.

Nejsme tak vysoko jako družice, ale skutečnost, že jsme tam nahoře, dvacet a více kilometrů nad Zemí, znamená, že naše senzory mohou napodobit to, co vidí družice. Pohybujeme se blíže vesmíru, a tak naše senzory mohou simulovat to, co by dělala družice, i když je mnohem výš než my, navíc družici nemůžete vždy dostat na požadovanou pozici. Můžeme nést senzory, které jsou stále ve vývoji a získat tak přehled o jejich funkci v podmínkách bližších vesmíru. Lety v takovýchto podmínkách zanechávají v člověku mnoho dojmů a vzpomínek, které lze jen těžko spočítat. Jednou nás vědci poslali pronásledovat ty největší a nejsilnější bouřky, které našli a to znamenalo mnohdy vzlety ve dvě, tři ráno, nebo dokonce už ve 21:30 večer s letem po celou noc. Když potom voláte řízení letového provozu stylem: NASA 809, jsem na trase severovýchodním Texasem, lovit bouřky a má trasa bude jen přes bouře. Řízení letového provozu to samozřejmě povolí, ale všichni piloti aerolinek v okolí si asi říkají – Kdo je ten chlap?

Ačkoliv většina lidí má legendární Hubbleův kosmický dalekohled spojený s NASA a americkými raketoplány, faktem je, že na jeho vývoji, stavbě a provozu se nezanedbatelnou měrou podíleli také experti z Evropské kosmické agentury ESA. Dnešní díl Vesmírné techniky z minisérie věnované Hubbleovu teleskopu, se proto zaměří právě na evropský podíl v celém projektu s hlavním důrazem na kameru FOC (Faint Object Camera).

S tím, jak se NASA připravuje na výpravy astronautů k Měsíci v rámci misí Artemis, je potřeba stále větší pozornost věnovat jednomu z hlavních cílů celého programu – založení dlouhodobé lidské přítomnosti na povrchu Měsíce. Zdroje, jako je kyslík, budou v takovém případě tvořit základní kámen snažení, které z této vize učiní realitu. Jistě každého napadne využití kyslíku k dýchání astronautů, ale kromě toho může tento prvek posloužit i jako součást pohonných systémů dopravních prostředků. Zkrátka a dobře, s jeho pomocí budou moci budoucí průzkumníci na Měsíci zůstat déle a vydat se dál.

V průběhu 70. let 20. století byl projekt Velkého kosmického dalekohledu LST několikrát revidován. Vzhledem k postupnému bobtnání nákladů na jeho vývoj bylo rozhodnuto o zmenšení průměru jeho primárního zrcadla a vyškrtnuty byly i náročné servisní mise, při kterých by se dalekohled vracel na Zemi. Změn však bylo mnohem více – přibylo systémů, které je možné opravovat na oběžné dráze, a změnil se i počet vědeckých přístrojů. Projekt LST se tak stále více přibližoval designu, který známe u Hubbleova teleskopu.

Minule jsme dopodrobna rozebrali základní informace kolem černých děr. Řekli jsme si něco o jejich vzniku, budoucnosti, fyzikálních vlastnostech, možnostech studia i historii výzkumu. Z této kategorie fascinujících objektů se ovšem jedna přece jen trochu vymyká. Jsou to tzv. supermasivní černé díry, objekty o hmotnostech milionkrát či dokonce miliardkrát vyšší než má Slunce. Tyto černé díry najdeme uprostřed všech slušných galaxií, ta naše nepatří mezi výjimky. Také na ni se dnes podíváme, nejprve si ale stručně zopakujme, jaké druhy černých děr vlastně rozlišujeme.

Návrh velké kosmické observatoře LST (Large Space Telescope) se v průběhu času měnil. Tyto změny byly vynuceny nejen rychlým pokrokem v kosmické technice, nově získanými zkušenostmi, ale také větším množstvím informací o v té době vyvíjeném, kosmickém raketoplánu, který měl být využit jak pro vynášení, tak i údržbu dalekohledu. Počítalo se také s tím, že by raketoplán vozil teleskop na Zemi k pravidelné generální údržbě.

Když se podívám pod sebe, sotva vidím dopravní letadla na jejich trasách, jak tvoří kondenzační stopy. Létáme dvakrát výš než dopravní letadla a občas vidím pobřeží Californie od San Franciska po Los Angeles nebo pohoří Sierra Nevada. Je to jako dívat se do otevřené mapy, což je fajn. To jsou slova pilota ER-2, Grega ,,Coach“ Nelsona. Co by se dalo říct o slavné U-2 Dragon lady a jejímu bratrancovi ER-2 dále, dle samotných pilotů? Snad jen vtipná definice tohoto stroje: Je to prostě kluzák s velkým motorem nacpaným do zadku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.