Isar Aerospace
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.
Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.
United Launch Alliance se připravuje na návrat rakety Vulcan do provozu prostřednictvím mise Amazon Leo. Americké vesmírné síly však budou před povolením obnovení startů v rámci misí pro národní bezpečnost vyžadovat samostatné přezkoumání, uvedl 16. září vysoký představitel akvizičního oddělení této složky.
Společnost HawkEye 360 reaguje na rostoucí poptávku po suverénních vesmírných kapacitách založením evropské dceřiné společnosti. Ve spolupráci s firmou Leonardo chce evropským zákazníkům poskytovat schopnosti snímání rádiového spektra a zároveň spolupracuje se společností ERA, která je součástí české skupiny Omnipol. Společnost to oznámila 15. září.
Společnost SES 15. září představila plány na vybudování kapacit pro výrobu družic určených pro přímé spojení se zařízeními (direct-to-device, D2D) v Evropě ve spolupráci se společností Elveo Mobile. Cílem je vybudovat regionální dodavatelský řetězec a rozšířit konstelaci družic na nízké oběžné dráze (LEO) provozovatele D2D.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tepelná pohoda je jedním ze základních předpokladů úspěšného fungování umělých kosmických objektů. Dvojnásobně to pak platí u tak citlivého zařízení, jakým je Hubbleův kosmický dalekohled. Z hlediska tepelné izolace se inženýrům povedlo navrhnout velmi dobrý design, avšak při servisních misích amerických raketoplánů se ukázalo, že vícevrstvá tepelná izolace se na některých místech trhá a praská. Naštěstí je celý termoregulační systém Hubbleova kosmického dalekohledu vhodně naddimenzovaný.
Legenda. Tímto jediným slovem lze popsat hypersonický letoun X-15, který doslova otevřel a prošlapal cestu dalším programům, mířícím za hranice naší atmosféry. Na tomto letounu létali špičkoví zkušební piloti, kteří po překročení hranice se vzduchoprázdnem, sice na malý okamžik, získávali statut pilota-astronauta. Na letoun vzpomínají piloti s láskou, ale zároveň přiznávají, že létání s ním bylo pro namáhavé řízení a přetížení velkou dřinou a dle slov zkušebního pilota Milta Thompsona, to bylo jediné letadlo, u kterého byl rád, že zhasnul motor. Jeden z pilotů, který měl tu možnost sedlat tento stroj, byl i budoucí první člověk na Měsíci – Neil Armstrong.
Firma Sierra Nevada Corporation (SNC) udělala další krok k očekávanému prvnímu letu Dream Chaser. V rámci zkoušek systémů došlo, 31. května, k vůbec prvnímu zapnutí elektrického napájení budoucí kosmické lodi s následným zapnutím letových počítačů a dalšího vybavení. Při kosmickém letu bude napájení lodě zajištěno pomocí solárních panelů. Test přišel v době, kdy se společnost připravuje na odeslání prvního kusu Dream Chaser, ke zkouškám do testovacího zařízení NASA Neil Armstrong v Ohiu. První Dream Chaser, pojmenovaný jako Tenacity, bude podroben tepelným a vakuovým testům a po jejich splnění bude odeslán na Cape Canaveral ke konečným přípravám na start. Nebyl zveřejněn, žádný konkrétní časový plán testů a přesunů. Prezidentka SNC, Janet Kavandi, pouze zmínila přesun do testovacího zařízení během července. Podle slov Janet Kavandi by po několika měsíčním testovaní a následném přesunu na Floridu, měla být loď schopna letět ještě do konce roku.
Zatímco minulý díl našeho pořadu byl věnován popisu Hubbleova kosmického teleskopu jako celku a poté jsme se zaměřili na jeho přední část, dnešní díl se naopak zaměří na zadní část, ve které se nachází například palubní elektronika, ale je tu i prostor pro uložení vědeckých přístrojů nebo k připojení dvou panelů fotovoltaických článků.
V historii techniky známe pár obdivuhodných strojů, které posunuly člověka za nové hranice poznání. Dá se říct, že za každým takovýmto strojem stála v pozadí celá řada menších strojů, které svou tichou, ale vytrvalou činností dávaly základ právě pro budoucí legendy. Tyto stroje se většinou skrývaly za nic neříkajícím X a člověk mohl pouze tušit, že nejde i nic běžného. Jakoby samotné určení X-plánů přitahovalo, protože i někteří slavní astronauté prošli právě službou u těchto létajících aparátů.
Lidstvo pozoruje noční oblohu a zkoumá vesmír už od pradávna. Dlouho jsme měli za to, že se čím dál více blížíme k velmi solidnímu poznání našeho kosmu. V posledních desetiletích a staletích se navíc zdálo, že se rychlost našich objevů stále zvyšuje. Jenže bohužel, počátkem minulého století se začalo jevit čím dál tím jasněji, že nám něco zásadního uniká. Později se dokonce ukázalo kolik toho chybí. Veškerá běžná (tzv. baryonová) hmota, kterou jsme do té doby zkoumali, tvoří jen asi 15 % známé hmoty ve vesmíru. Právě ve chvíli, kdy jsme už začínali mít neskromný pocit, že všemu celkem dobře rozumíme, přišla chvíle prozření a ukázalo se, že máme ještě značné nedostatky. Více o oné substanci tvořící 85 % hmoty vesmíru i o jejím objevu si řekneme v dnešním článku.
Po několika dílech, které se věnovaly složité historii vývoje ikonicky známé kosmické observatoře se konečně dostáváme k technickému popisu Hubbleova kosmického teleskopu, jak vypadal v době, kdy byl dopraven na oběžnou dráhu. V dnešním díle se seznámíme se základními rozměry observatoře, určíme si jeho základní orientaci a popíšeme si přední část teleskopu včetně sklopného krytu apertury či tubusu dalekohledu.
Nedávno jsme si podrobně rozebrali neutronové hvězdy, jejich vznik, vlastnosti či specifika. Řekli jsme si též stručně jaké typy neutronových hvězd známe a čím jsou charakteristické. Dosti podrobně jsme pak rozebrali poměrně častý a pro astronomii i kosmonautiku významný druh neutronových hvězd – pulsary. Právě u pulsarů byly nalezeny první exoplanety, pomohly také potvrdit gravitační vlny, ale s jejich pomocí se dají též třeba navigovat kosmické lodě. My se dnes ale zaměříme na jinou zajímavou metodu, s jejíž pomocí můžeme zkoumat gravitační vlny a kterou mohou využít i některé kosmické sondy.
Mise STS-31 raketoplánu Discovery, která odstartovala 24. dubna 1990, měla mimořádný úkol – dopravit na oběžnou dráhu Hubbleův kosmický dalekohled, do kterého vkládali velké naděje mnozí astronomové z celého světa. Oproti původním plánům se start musel několikrát z různých důvodů posunout, ale nakonec se vše podařilo a teleskop mohl vyrazit vstříc oběžné dráze. Posádka této jedinečné mise byla sice pouze pětičlenná, ale zato velmi zkušená – nenašli bychom v ní ani jediného nováčka.
Kosmologie je rychle se rozvíjející vědou, která nám odhaluje čím dál více tajemství o našem vesmíru. S tím, jak se pozorovací technika stále více zdokonaluje však dochází i k tomu, že se objevují nové záhady. Jedna taková má svůj prapůvod už v datech z americké sondy WMAP a pozdější evropské družice Planck, které zkoumaly reliktní záření. Jedná se o poměrně podivný výsledek, který sice nemusí nic zvláštního znamenat, ale na druhou stranu má též potenciál změnit svět fyziky. Proto se na něj dnes podíváme podrobněji.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.