NASA
NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.
Společnost Northrop Grumman uvedla, že dodala prvních 21 družic pro U.S. Space Force a její rozptýlenou konstelaci na nízké oběžné dráze Země (LEO). Tím se společnost zařadila po bok firem York Space Systems a Lockheed Martin, které se rovněž podílejí na budování této vojenské vesmírné datové sítě.
Mise Swift, jejímž cílem bylo zvýšit oběžnou dráhu astrofyzikální družice NASA, byla oficiálně ukončena. Jak vesmírná agentura, tak zapojená společnost si z mise odnesly zkušenosti, které chtějí využít při budoucích projektech.
Společnost KBR pověřuje zkušeného manažera z obranného průmyslu vedením technologického byznysu pro státní sektor v hodnotě přes 5 miliard dolarů. Připravuje se přitom na vyčlenění aktivit zaměřených na národní bezpečnost, NASA a vojenský vesmírný program do samostatné veřejně obchodované společnosti.
Evropský komisař odpovědný za oblast vesmíru se aktivněji zapojuje do problematiky kosmických startů a vyzývá evropské společnosti, aby zvýšily svou aktivitu v oblasti vynášení družic.
Americké vesmírné síly vyzývají průmyslové společnosti k předložení nabídek na novou generaci pozemních antén určených k řízení a ovládání vojenských družic. Jde o obnovení výběrového řízení, které se pod původním dodavatelem dostalo do problémů.
Finský provozovatel konstelace družic se syntetickou aperturou ICEYE založil v polském hlavním městě Varšavě nové technologické centrum pro družice. Nové zařízení má posílit výzkumné, vývojové a výrobní kapacity společnosti v Polsku, kde ICEYE plánuje v letech 2026 až 2028 investovat více než 120 milionů zlotých.
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.
Společnost Starfish Space příští měsíc vypustí svou první družici Otter pro servisní operace na oběžné dráze, aby otestovala technologie pro inspekci a dokování.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Budoucí výzkumné sondy agentury NASA určené pro hlubší vesmír budou možná potřebovat doplnit pohonné látky na oběžné dráze, než se vydají hlouběji do Sluneční soustavy. Podobně jako klasická benzinová pumpa potřebuje tankovací pistoli, která pasuje do Vaší nádrže, budou budoucí sondy vyžadovat speciální zařízení, aby bylo možné naplnit jejich nádrže před odletem. Tomuto zařízení se anglicky říká cryocoupler, přičemž přímý český ekvivalent neexistuje. Mohli bychom mu však říkat kryospojka či kroygenní spojka. Kryospojky by umožnily sondám připojit se k budoucím orbitálním zásobníkům pohonných látek, které by fungovaly jako kosmické benzinky. Tato technologie je spojena s výzvou, jak spolehlivě zajistit přesun kryogenních, tedy superchladných kapalin beze ztráty pohonného média či účinnosti. Kryogenní pohonné látky, jako je třeba kapalný vodík, nebo kapalný kyslík, musí být ochlazeny velmi hluboko pod nulou, což klade přísné nároky na materiály, těsnění a mechanismy, které s nimi pracují. https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/06/msfc-ar-cryocoupler-testing-video-b.mp4 „Doplňování kryogenních pohonných látek na oběžné dráze mezi dvěma družicemi se zatím nedělalo a zůstává jednou z nejnáročnějších inženýrských výzev v kosmonautice,“ přiznává Travis Belcher, projektový manažer kryogenní spojky z Marshallova střediska v alabamském Huntsville a dodává: „Tyto
Na začátek Vesmírných výzev přichází reportáž, která potěší české fanoušky kosmonautiky, Aleš Svoboda poletí na Crew Dragon na pozici pilota. Dále se podíváme na nominace posádky mise Artemis III, opravu úniku vzduchu v ruské části ISS nebo americký výstup do volného kosmu. Poté nás čeká první let Ariane 6 s vylepšenými pomocnými motory a starty družic Starfall Demo, BlueBird, SXM-11 a na závěr NROL-179. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana Majera a Lukáše Houšky.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta červnová vychází na 24. 06. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška dokončí vyprávění o nedávno proběhlé misi Artemis II a Jan Jakůbek nám osvětlí jak funguje particle tracking ve vesmíru. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná tradičně v 17:30. středa 24. června 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Particle tracking ve vesmíru – Jan Jakůbek Artemis II, 2. část – Jiří Myška Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202606.png
Na úvod květnových Vesmírných výzev si připomeneme průběh mise IFT-12. Pak se podíváme na výbuch rakety New Glenn při statickém zážehu. Následovat budou starty evropsko-čínské družice SMILE a nákladní kosmické lodi Dragon 2 na misi CRS-34. Dále přijdou na řadu plány NASA na lunární stanici a první letošní ruský výstup do volného kosmického prostoru. Další reportáže se budou věnovat střídání posádek na čínské kosmické stanici pomocí lodí Shenzhou 22 a Shenzhou 23. Závěr bude patřit startům misí NROL-172 a CAS500-2. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy
Sen studentů Vysokého učení technického o vlastní družici se splnil. Ve spolupráci s brněnskými kosmickými firmami navrhli, postavili a otestovali 1U CubeSat KOSTKA, který by měl už letos v létě vyrazit na oběžnou dráhu. Při jeho vývoji nasbírali studenti cenné zkušenosti, které chtějí využít při vývoji větší družice CIMER. Provoz družice KOSTKA na oběžné dráze jim navíc ukáže, jak si vedou systémy, které nenakoupili, ale sami je vyvinuli – třeba hlavní počítač družice. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v květnu roku 2026. [embedyt]https://www.youtube.com/watch?v=2EkIY0VZ670[/embedyt] Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Projekt High Performance Spaceflight Computing od agentury NASA má za cíl dramaticky zlepšit výpočetní kapacity kosmické techniky. Kosmické mise potřebují procesory, které dokáží odolat drsnému kosmickému prostředí. Používají proto čipy vyvinuté před mnoha lety, které jsou odolné a spolehlivé. Jenže vylepšené čipy začínají být potřeba, aby umožnily rozvoj autonomních sond, urychlily tempo vědeckých objevů prostřednictvím rychlejší analýzy dat, či podpořily astronauty na misích k Měsíci či Marsu.
Malé orbitální rakety se začínají objevovat také v Evropě a možná i jejich znovupoužitelnost podpoří standard, který před zhruba 30 lety vznikl pro potřeby armády. Dnes se v pořadu Kosmické Brno podíváme do firmy Sawtronics, která se zaměřuje na vývoj elektroniky, kterou by v budoucnu mohly používat právě malé evropské rakety, včetně těch znovupoužitelných. Jelikož jsou standardizované, ale dají se přizpůsobit na míru potřebám zákazníků, mohly by najít uplatnění na různých nosičích. Firma z Brna tedy může být součástí zvedající se vlny nové éry evropské kosmonautiky. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v dubnu roku 2026. [embedyt]https://www.youtube.com/watch?v=M4_HDi-qpVI[/embedyt] Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Jelikož se NASA poohlíží po průzkumu Měsíce, Marsu i vzdálenějších cílů, musí výzkumníci vyvinout materiály schopné odolávat extrémním teplotám, které jsou na měsících či jiných planetách. V mrazivých podmínkách se i jinak pružná guma může roztříštit jako sklo, desky tištěných spojů mohou selhat a elektrická spojení zamrznout, či popraskat. Získání hlubšího pochopení toho, jak materiály reagují na teplotní extrémy, je kriticky důležité. Platí to především proto, že NASA plánuje vybudovat základnu u jižního pólu Měsíce, kde povrchové teploty létají od extrémních výšin za dne do mrazivých hlubin za noci. Výzkumníci proto vyvinuli přelomovou metodu, pro testování, jak materiály odolávají extrémnímu chladu. Experti z Glennova střediska v Clevelandu vyvinuli LESTR (Lunar Environment Structural Test Rig), stroj, který může testovat materiály, elektroniku a další letový hardware při teplotách až 40 kelvinů, tedy okolo -233 °C.
Přichází čas se opět na chvíli vydat na krátkou exkurzi do budoucnosti, ve které si může kosmonautika klást smělejší cíle než dnes. Aby taková budoucnost mohla třeba za pár desítek let nastat, musíme k tomu udělat první kroky už dnes. Vývoj technologií je zdlouhavý, často naráží na nečekané překážky a některé se za současné úrovně techniky překonat nedají. Na nic z toho ale nepřijdeme, pokud se nepustíme do nejzákladnější fáze výzkumu, na které pak mohou všechny ostatní fáze stavět. A právě podporovat tyto časné fáze vývoje technologií, které mají do budoucnosti značný potenciál, je úkolem programu NIAC.
Inovativní elektromagnetický pohon prošel prvotními zkouškami ve speciální komoře na Jet Propulsion Laboratory. Po dalším vývoji by tento pohon mohl podpořit i pilotovanou výpravu k Marsu. Pohon, který testují ve středisku umístěném v jižní Kalifornii, by však mohl pomoci i robotickým sondám mířícím do různých částí Sluneční soustavy. 24. února byl poprvé po několika letech a s výkonem převyšujícím všechny dosavadní testy v USA úspěšně spuštěn elektromagnetický pohon využívající páry lithia. Tento prototyp dosáhl energetických hodnot, které převyšují i ty nejvýkonnější elektrické (chcete-li iontové) pohony používané na současných sondách od NASA. Cenná data z prvního „zážehu“ tohoto pohonu pomohou připravit nadcházející série testů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.