křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Společnost Cowboy Space zveřejnila podrobnosti o nosné raketě Big Iron, kterou vyvíjí pro vynášení plánované konstelace orbitálních datových center na oběžnou dráhu Země.
Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).
Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.
Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.
Americká Agentura pro obranné zpravodajství (DIA) v novém hodnocení zveřejněném 26. října uvedla, že Čína by mohla do konce tohoto desetiletí disponovat vesmírnými zbraněmi se směrovanou energií, zatímco Rusko vyvíjí stále rozsáhlejší arzenál zbraní schopných útočit na družice na oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Červencové Vesmírné výzvy začínají 13. letovým testem SH/SS, pak přiletí k ISS Sojuz MS-29 a naopak se na Zemi vrátí Sojuz MS-28. Další reportáž se bude týkat mise Transporter-17 s dvojicí družic z Brna. Po ní nás čeká průlet Hayabusy 2 kolem Torifune, premiérový let Dlouhého pochodu 10B, premiéra rakety Vikram-1, mise NROL-95, poslední let Atlasu V s aerodynamickým krytem a start servisní družice MRV-1. Závěr bude patřit startu vojenských komunikačních družic z programu Tranche 1. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana Majera a Lukáše
Mít všechno pod jednou střechou bývá většinou výhodné. A pokud jde o testovací středisko v rámci firmy, která vyvíjí kosmickou techniku, pak to platí dvojnásob. Inženýři brněnské firmy TRL Space již nemusí kvůli zkouškám svého hardwaru cestovat po celé republice, stačí jim jen sjet výtahem a ověřit, že vše funguje tak, jak má. Tamní termálně-vakuovou komoru i vibrační stůl však mohou využívat i jiné firmy z různých oborů. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v červenci roku 2026. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
„Něco vidím na dvanácté hodině!“ Zpočátku si W. Schirra nebyl jistý, zda nepozoruje Sírius, po chvíli však bylo jasno: onen zářivý bod je Gemini VII, od které se odrážely sluneční paprsky. Toto jsou slova vypůjčená ze seriálu Gemini – Kosmonautická maturita, 11. díl. Jednalo se o misi s velmi náročným úkolem, a to o blízké setkání dvou kosmických lodí Gemini. Průběh mise a celkově celý průběh programu Gemini si můžete přečíst ve velmi zdařilém, již zmíněném, seriálu na našem portálu. Cílem tohoto článku však není mise samotná, ani program jako takový. V dnešním článku se budeme zabývat historií výpočetního systému lodi, který byl diametrálně odlišný od předchozí kosmické lodi Mercury.
Kdo maže, ten jede a tahle stará pravda platí i v kosmickém prostoru, ba dokonce by se dalo říct, že právě v kosmonautice je správné mazání ještě důležitější než na Zemi. V kosmickém prostoru totiž běžně používaná maziva ztrácejí své vlastnosti. Jak to zajistit, aby se díly kosmické techniky mohly hladce pohybovat i po několika letech ve vakuu, studuje kosmická tribologie, jejíž špičkovou laboratoř najdeme na Vysokém učení technickém v Brně. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v červnu roku 2026. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Budoucí výzkumné sondy agentury NASA určené pro hlubší vesmír budou možná potřebovat doplnit pohonné látky na oběžné dráze, než se vydají hlouběji do Sluneční soustavy. Podobně jako klasická benzinová pumpa potřebuje tankovací pistoli, která pasuje do Vaší nádrže, budou budoucí sondy vyžadovat speciální zařízení, aby bylo možné naplnit jejich nádrže před odletem. Tomuto zařízení se anglicky říká cryocoupler, přičemž přímý český ekvivalent neexistuje. Mohli bychom mu však říkat kryospojka či kroygenní spojka. Kryospojky by umožnily sondám připojit se k budoucím orbitálním zásobníkům pohonných látek, které by fungovaly jako kosmické benzinky. Tato technologie je spojena s výzvou, jak spolehlivě zajistit přesun kryogenních, tedy superchladných kapalin beze ztráty pohonného média či účinnosti. Kryogenní pohonné látky, jako je třeba kapalný vodík, nebo kapalný kyslík, musí být ochlazeny velmi hluboko pod nulou, což klade přísné nároky na materiály, těsnění a mechanismy, které s nimi pracují. https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/06/msfc-ar-cryocoupler-testing-video-b.mp4 „Doplňování kryogenních pohonných látek na oběžné dráze mezi dvěma družicemi se zatím nedělalo a zůstává jednou z nejnáročnějších inženýrských výzev v kosmonautice,“ přiznává Travis Belcher, projektový manažer kryogenní spojky z Marshallova střediska v alabamském Huntsville a dodává: „Tyto
Na začátek Vesmírných výzev přichází reportáž, která potěší české fanoušky kosmonautiky, Aleš Svoboda poletí na Crew Dragon na pozici pilota. Dále se podíváme na nominace posádky mise Artemis III, opravu úniku vzduchu v ruské části ISS nebo americký výstup do volného kosmu. Poté nás čeká první let Ariane 6 s vylepšenými pomocnými motory a starty družic Starfall Demo, BlueBird, SXM-11 a na závěr NROL-179. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana Majera a Lukáše Houšky.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta červnová vychází na 24. 06. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška dokončí vyprávění o nedávno proběhlé misi Artemis II a Jan Jakůbek nám osvětlí jak funguje particle tracking ve vesmíru. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná tradičně v 17:30. středa 24. června 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Particle tracking ve vesmíru – Jan Jakůbek Artemis II, 2. část – Jiří Myška Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202606.png
Na úvod květnových Vesmírných výzev si připomeneme průběh mise IFT-12. Pak se podíváme na výbuch rakety New Glenn při statickém zážehu. Následovat budou starty evropsko-čínské družice SMILE a nákladní kosmické lodi Dragon 2 na misi CRS-34. Dále přijdou na řadu plány NASA na lunární stanici a první letošní ruský výstup do volného kosmického prostoru. Další reportáže se budou věnovat střídání posádek na čínské kosmické stanici pomocí lodí Shenzhou 22 a Shenzhou 23. Závěr bude patřit startům misí NROL-172 a CAS500-2. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy
Sen studentů Vysokého učení technického o vlastní družici se splnil. Ve spolupráci s brněnskými kosmickými firmami navrhli, postavili a otestovali 1U CubeSat KOSTKA, který by měl už letos v létě vyrazit na oběžnou dráhu. Při jeho vývoji nasbírali studenti cenné zkušenosti, které chtějí využít při vývoji větší družice CIMER. Provoz družice KOSTKA na oběžné dráze jim navíc ukáže, jak si vedou systémy, které nenakoupili, ale sami je vyvinuli – třeba hlavní počítač družice. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v květnu roku 2026. [embedyt]https://www.youtube.com/watch?v=2EkIY0VZ670[/embedyt] Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Projekt High Performance Spaceflight Computing od agentury NASA má za cíl dramaticky zlepšit výpočetní kapacity kosmické techniky. Kosmické mise potřebují procesory, které dokáží odolat drsnému kosmickému prostředí. Používají proto čipy vyvinuté před mnoha lety, které jsou odolné a spolehlivé. Jenže vylepšené čipy začínají být potřeba, aby umožnily rozvoj autonomních sond, urychlily tempo vědeckých objevů prostřednictvím rychlejší analýzy dat, či podpořily astronauty na misích k Měsíci či Marsu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
