DMSP-5D2 F14
Americké vesmírné síly oznámily 19. prosince, že zaznamenaly rozpad nefunkční vojenské meteorologické družice DMSP-5D2 F14. Událost vytvořila více než 50 kusů trosek.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly oznámily 19. prosince, že zaznamenaly rozpad nefunkční vojenské meteorologické družice DMSP-5D2 F14. Událost vytvořila více než 50 kusů trosek.
Společnost Rocket Lab vynesla radarovou zobrazovací družici pro Synspective. Družici vynesla raketa Electron po předchozích odkladech kvůli nepříznivému počasí.
Sonda Parker Solar Probe proletí 6,1 milionu kilometrů od Slunce dne 24. prosince, což je nejtěsnější přiblížení ke Slunci.
Lichtenštejnsko podepsalo Artemis Accords. Dohody podepsal Rainer Schnepfleitner, ředitel lichtenštejnského úřadu pro komunikace zodpovědného za vesmírné otázky.
Úřad FAA oznámil 17. prosince, že vydal modifikaci licence pro let IFT-7 sestavy Super Heavy/Starship společnosti SpaceX. SpaceX neoznámila datum letu, ale obecně se očekává, že to nebude dříve než v první polovině ledna.
V prohlášení z 20. prosince NASA oznámila, že start vesmírné sondy Interstellar Mapping and Acceleration Probe (IMAP) na raketě Falconu 9, původně naplánovaný na jaro 2025, byl odložen nejdříve na září. Agentura uvedla, že zpoždění poskytuje další čas na přípravu letových systémů.
Společnost Vast Space oznámila 19. prosince, že dokončila dohodu se SpaceX o letu dvou kosmických lodí Crew Dragon k ISS. Jedná se o soukromé mise astronautů, neboli PAM, s krátkodobým pobytem na stanici.
Společnost Maxar Intelligence získala kontrakty v hodnotě 35 milionů dolarů na poskytování družicových snímků a analytických služeb dvěma nezveřejněným asijsko-pacifickým vládám.
Kalifornský výrobce družic,K2 Space, získal od U.S. Space Force kontrakt v hodnotě 30 milionů dolarů na vypuštění své první družice Mega Class.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Výzkumníci NASA připravili tichý kosmický ventilátor, který by měl snížit hluk v kabinách pilotovaných kosmických lodí. Agentura nyní tyto výsledy sdílí s firmami v kosmickém průmyslu, aby se tento nový vynález mohl potenciálně použít v budoucích komerčních kosmických stanicích. Vyřešení problémů s hlukem jednak pomůže astronautům, aby si mohli navzájem nerušeně povídat, ale také jim umožní jasněji slyšet případný alarm. O významu redukce hluku na zlepšení kvality spánku a prevenci poškození sluchu asi ani potřeba dlouze psát. Ačkoliv existují metody, jak si poradit s již existujícím hlukem, nejlepší je řešit problém přímo u zdroje a zamezit jeho vzniku. V kosmických lodích jsou častým zdrojem hluku větráky – ať už jde o ventilátory zajišťující cirkulaci vzduchu v kabině, či o větráky na chladičích nejrůznějších systémů.
Lodní doprava je klíčovou složkou pohybu zboží po planetě. Málokdo si dnes uvědomuje, že až téměř 80 až 90% současného světového obchodu se uskutečňuje prostřednictvím tohoto způsobu. Historicky jde přitom o nejstarší druh přepravy a plavba jako taková měla velký dopad na rozvoj všech civilizací. Dá se říci, že vždy měly velkou výhodu národy s přístupem k moři a tato výhoda samozřejmě přetrvává i do dnešních dnů. Je bez diskuze, že i v současné době jde o nejekologičtější druh přepravy na planetě. Plavidla mají totiž obrovskou výhodu a tou je kapacita. Jedna loď pobere obrovské množství čehokoli. A to takovou masu a objem, že tu máme lodě a pak dlouho nic. Často ale slýchávám, že lodě jsou spíše přežitek, zastaralý a naopak neekologický způsob přepravy. Faktem je, že se bez plavidel všeho druhu neobejdeme a jejich význam stoupá ruku v ruce s tím, jak se zvyšuje objem obchodovaného zboží. Zároveň však tato plavidla samozřejmě denně produkují velké množství emisí, které rozhodně nejsou zdravé. Velké stroje mají velkou spotřebu a jejich stopu umíme nově sledovat z vesmíru.
Je možné, že Američané nikdy nepřistáli na Měsíci? Velká záhada je to. Že existuje spousta lidí, co si ještě dneska dokáže položit tuhle stupidní otázku. A ještě větší záhada je, že hromada z nich na ni odpoví kladně. Věřte nebo ne, existují na světě lidé s volebním právem, kteří s myslí, že celé přistání Američanů na Měsíci před 50 lety byl hoax natočený režisérem Stanleym Kubrickem kdesi v Hollywoodských ateliérech. Proto si dnes představíme 10 důkazů, že Američané na Měsíci opravdu přistáli.
Návrat na Měsíc a expanze na Mars vystavuje kosmonauty dlouhodobému vlivu kosmického záření. Americká organizace NASA a evropská ESA tak potřebují základnu pro studium biologických účinků tohoto záření. Jsou k tomu potřeba urychlovače relativistických těžkých iontů. A takové jsou v laboratoří BNL a GSI Darmstadt. Podívejme se na možnosti takových výzkumů klíčových pro ochranu cestovatelů k Měsíci a Marsu.
Jsme na konci našeho vyprávění o tom, co všechno se vešlo pod aerodynamický kryt prvního letu Ariane 6. Představili jsme si studentské, středoškolské, experimentální i motivační projekty. Mezi nimi vyčnívala třeba prakticky profesionální slovenská GRBBeta či jak ze sci-fi vystřižený Replicator. Byla to skvělá příležitost pro projekty, které by jinak musely velmi obtížně hledat peníze na komerční vynesení do kosmu a mnohé z nich by se na palubu nosiče nakonec ani nedostaly. A jak seriál uzavřeme? Hořkosladce, inovativně a se smyslem pro humor a s příslibem velkých věcí od jedné evropské společnosti. Tahle kombinace se totiž skvěle hodí pro projekt Nyx Bikini – návratové těleso, které zůstalo na oběžné dráze a přitom je příslibem nových inovativních evropských technologií, které byste možná ani nečekali.
V předposledním díle našeho seriálu o jednotlivých nákladech prvního startu nové evropské rakety Ariane 6 se vypravíme na střední školu. Nemusíte se bát plného rozvrhu, krátkých svačin ani hodin tělocviku. Budeme se totiž bavit o experimentu, který do kosmického prostoru dostali belgičtí středoškolští studenti! Může střední škola vyprodukovat hodnotný kosmický experiment? Ve svých měřítkách zcela určitě! Zásadní je však přínos a zkušenosti, které to dá skupině žáků, kteří se na něčem takovým mohli podílet. Pojďte s námi prozkoumat experiment Peregrinus, o němž jeho tvůrci trošku tajně doufají, že by jednou mohl přispět malinkatou kapkou k dobré přípravě letu člověka na Mars.
V našem výčtu jednotlivých položek nákladu, který při svém inauguračním letu vynesla raketa Ariane 6, se dostáváme k posledním pár kouskům. Náklad tvořily CubeSaty, které byly během letu vypuštěny. Návratová tělesa, která se měla po posledním zážehu horního stupně vydat do zemské atmosféry a také čtyři pevně připojené vědecké experimenty. Jedním z nich byl i LiFi! Tento experiment se zabýval možností rychlého bezdrátového přenosu dat pomocí světla! Ostatně zkratka vám jistě evokuje jeho vzdáleného bratra, se kterým se setkáváte denně. Pojďme LiFi blíže prozkoumat.
Už jen čtyři položky zbývají k tomu, abychom si představili všechny cestující prvního letu nové evropské rakety Ariane 6. Takhle před koncem na nás čeká jedna hvězda, na kterou se autor velmi těšil. A ačkoli jsem původně s touto družicí chtěl seriál ukončit, nakonec jsem si řekl, že nemá smysl čekat. Ariane 6 totiž do kosmického prostoru dostala také jednoho slovenského zástupce! GRBBeta je v mnohém skoro nejprofesionálnější a nejkomplexnější družicí, která byla při tomto letu vynesena. Široká mezinárodní spolupráce od Japonska přes Slovensko až do Kanady, nové technologie, unikátní vědecké přístroje a dnes už profesionální firma, která zajistila výrobu družice. To jsme v tomto seriálu snad ještě neměli. Nicméně to v tomto případě, kdy náklad tvoří z velké většiny různé studentské a experimentální mise zase neznamená, že by i GRBBeta nebyla originální. Posuďte sami!
Radioamatéři, školy, nadšenci a malé výzkumné organizace. Ti všichni by ocenili, kdyby kosmické technologie byly lépe dostupné za méně peněz. Ideálně se zcela otevřeným přístupem typu Open source, který by zahrnoval software, ale i již hotové komponenty se známými parametry. A právě to je cílem dalšího z řady nákladů, které při svém prvním startu vynesla nová evropská raketa Ariane 6. Pojďte společně s námi prozkoumat nápaditou a docela rozměrnou (na to, že je to CubeSat) družici Curium One. Navíc můžete celý článek brát také jako výpravu do zákoutí kosmického průmyslu, která jsme na Kosmonautixu ještě moc neprobádali.
Start evropské rakety Ariane 6 představoval důležitý milník evropské kosmonautiky. Evropa má opět přístup do kosmického prostoru. My si postupně představujeme jednotlivé položky nesmírně pestrého nákladu, který při tomto letu dostala Ariane 6 do kosmického prostoru. Tentokrát naším tématem bude družicový deployer. Jeden jsme si už představili v jednom z předchozích dílů, ale i tento stojí za pozornost. Opět se jedná o originální přístup firmy, která jej vyrobila, a opět se tu setkáváme s pokusem o inspiraci mladé generace. Tentokrát stopu na tomto kosmickém zařízení zanechaly vůbec nejmladší děti. Nejmladšímu dokonce byl jen jeden rok! A všichni jsou z jednoho města. Pojďte s námi prozkoumat deployer RAMI.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.