sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-48)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Swissto12

Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.

Telesat

Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.

Vast

Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.

Armada

Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.

Boeing

Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění, Technologie

Pokročilé obrazové senzory pro detekci jednotlivých fotonů umožní hledání života mimo Zemi

Jsme ve vesmíru sami? Tato věky trvající otázka inspiruje už dlouhá století vědecký výzkum. Pokud se život na jiných planetách vyvíjí podobně tomu pozemskému, dokáže projevit svou přítomnost v atmosférických spektrálních stopách zvaných biosignatury. Jedná se o absorpční a emisní čáry ve spektru produkované kyslíkem, oxidem uhličitým, metanem, či dalšími molekulami, které mohou naznačovat podmínky, které mohou podporovat život. Budoucí astrofyzikální mise od NASA, teleskop HWO (Habitable Worlds Observatory) bude pátrat po biosignaturách v ultrafialovém, viditelném a blízkém infračerveném záření. V těchto vlnových délkách bude provádět spektrální měření atmosfér exoplanet, ve kterých budu vědci hledat důkazy o tom, že by život mohl existovat ještě někde ve vesmíru.

kb_11

Kosmické Brno | 11 – Frentech Aerospace / Magnetické divertory

Druhou misí Evropské kosmické agentury z kategorie velkých bude rentgenový teleskop ATHENA, na kterém se podílí i české firmy a instituce. V brněnské firmě Frentech Aerospace připravili takzvané magnetické divertory – pasivní zařízení, která mají ochránit citlivé detektory observatoře před proudem protonů. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v srpnu roku 2025. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz

NASA testuje novou metodu pro uchování chladných pohonných látek

V kosmickém vakuu, kde mohou teploty spadnout až k -270 °C, se může jevit udržení věcí v chladu jako jednoduché. Ovšem realita udržování ultrachladných kapalných pohonných látek, je mnohem komplexnější. Tyto takzvané kryogenní látky se mohou snadno přehřát od palubních systémů, slunečního záření, či spalin z motorů. Řešením by mohla být metoda označovaná jako správa kryogenních kapalin (cryogenic fluid management), což je soubor technologií pro skladování, přečerpávání a měření superchladných kapalin na Měsíci, Marsu, ale i na dalších budoucích cílech dlouhodobých kosmických výprav.

kb_10

Kosmické Brno | 10 – SAB Aerospace / ROSE-L

Bez kostry by naše těla nemohla fungovat a stejné je to i s nosnými konstrukcemi kosmických sond. V Brně před pár měsíci začala vznikat skoro pět metrů vysoká kostra nové evropská družice ROSE-L. I přes značné rozměry byla konstrukce vcelku lehká – vážila přibližně půl tuny. Svůj podíl na tom nesou pevné, ale přitom lehké kompozitové panely. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v červenci roku 2025. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz

Koláž pro úvodní fotografii článku TOP5: Rekordy v kosmonautice, o nichž se tolik nemluví

TOP5: Rekordy v kosmonautice, o nichž se tolik nemluví

Kosmonautika je fascinující a rozsáhlý obor plný rekordů a podobných zajímavostí. Všechny by se nevešly ani do několika článků. Některé rekordy jsou Vám asi povědomé, ale v dobývání vesmíru se ale dají najít i takové, o nichž se moc nemluví a mnoho lidí o nich tím pádem ani nemusí vědět. A to by byla jistě škoda, proto to pojďme napravit. Dnes si shrneme pětici těch, o nichž možná nevíte a vědět byste měli.

NASA vyvinula barvu citlivou na tlak

Mnozí z nás v dětství vybarvovali omalovánky, ve kterých různým barvám odpovídala čísla. Inženýři v NASA, kteří studují návrhy letounů, či raket, však už několik let pracují v obráceném režimu – používají počítače ke generování čísel, která odpovídají barvám na obrázku. Pracují totiž s takzvanými PSP (pressure sensitive paint), tedy barvami citlivými na tlak. Nedávné pokroky v technice, které přinesly nasazení vysokorychlostních kamer, superpočítačů a ještě citlivějších PSP umožnily tento proces převodu čísel z barev urychlit 10 000× při vytváření inženýrských vizualizací s 1 000× vyšším rozlišením.

Nová slitina pro superstabilní struktury k objevování exoplanet

Jedním z cílů astrofyzikální divize agentury NASA je určit, zda jsme ve vesmíru sami. Astrofyzikální mise hledají odpověď na tuto otázku hledáním planet mimo Sluneční soustavu (takzvaných exoplanet), které by mohly hostit život. V průběhu posledních dvou dekád se vědcům podařilo vyvinout metody, kterými mohou podrobným pozorováním mateřských hvězd pomocí pokročilých teleskopů detekovat atmosféry exoplanet. Když světlo hvězdy projde atmosférou planety, případě se odrazí, či vyzáří z povrchu planety, teleskopy mohou změřit jeho intenzitu a spektrum (velmi zjednodušeně barvu). Vědci mohou analýzou těchto dat zaznamenat různé mezery ve spektru způsobené přítomností plynů v atmosféře dané exoplanety. Rozbory těchto vzorů pak vědcům umožňují určit, jaké plyny se v těchto atmosférách nacházejí.

Jak může měsíční svit zlepšit měření z kosmického prostoru?

NASA vypravila na oběžnou dráhu přístroj, jaký nemá obdoby. Jmenuje se Arcstone a má za úkol zlepšit kvalitu dat ze senzorů pro sledování Země z oběžné dráhy. Tato technologická demonstrace bude provádět takzvanou lunární kalibraci. To znamená, že bude měřit množství slunečního svitu, které se odráží od povrchu Měsíce. Taková měření lunární spektrální odraznosti mohou být nakonec použita ke stanovení vysoce přesného univerzálního standardu pro použití v mezinárodní vědecké komunitě a komerčním kosmickém průmyslu. Aby bylo jisté, že družice i senzory umístěné na letadlech pracují správně, výzkumníci je kalibrují porovnáváním dat ze senzorů se známými standardními měřeními. Arcstone se stane první misí, která bude exkluzivně vyhrazená pro měření lunární odrazivosti z kosmického prostoru jakožto způsobu pro kalibraci a zlepšení vědeckých dat nasbíraných orbitálními přístroji sledujícími Zemi.

kosmoschůzka

Červnová Kosmoschůzka 2025

Blíží se poslední středa v měsíci. Ta květnová vychází na 25. 06. 2025. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Vladimír Kováč přinese novinky z Měsíce a okolí a dále Milan Halousek poskytne přehled pilotované kosmonautiky v roce 2025. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 25. června 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma  zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Novinky z Měsíce a okolí – Vladimír Kováč Přehled pil. kosmonautiky 2025 – Milan Halousek     Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202506.png

Jak kontrolovat vysloužilé jaderné reaktory ve vesmíru?

Pro efektivní a bezpečné využívání jaderných reaktorů ve vesmíru je nezbytné pochopit, jak dlouhodobě odolávají drsným podmínkám vesmírného prostoru. Pro ověření vlivu dlouhého pobytu reaktoru v tomto prostředí se dá využít studium vysloužilých reaktorů na oběžné dráze okolo Země. Na takový výzkum je zaměřen projekt CubeSatu REXIS s výraznou českou stopou.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.