Swissto12
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jsme ve vesmíru sami? Tato věky trvající otázka inspiruje už dlouhá století vědecký výzkum. Pokud se život na jiných planetách vyvíjí podobně tomu pozemskému, dokáže projevit svou přítomnost v atmosférických spektrálních stopách zvaných biosignatury. Jedná se o absorpční a emisní čáry ve spektru produkované kyslíkem, oxidem uhličitým, metanem, či dalšími molekulami, které mohou naznačovat podmínky, které mohou podporovat život. Budoucí astrofyzikální mise od NASA, teleskop HWO (Habitable Worlds Observatory) bude pátrat po biosignaturách v ultrafialovém, viditelném a blízkém infračerveném záření. V těchto vlnových délkách bude provádět spektrální měření atmosfér exoplanet, ve kterých budu vědci hledat důkazy o tom, že by život mohl existovat ještě někde ve vesmíru.
Druhou misí Evropské kosmické agentury z kategorie velkých bude rentgenový teleskop ATHENA, na kterém se podílí i české firmy a instituce. V brněnské firmě Frentech Aerospace připravili takzvané magnetické divertory – pasivní zařízení, která mají ochránit citlivé detektory observatoře před proudem protonů. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v srpnu roku 2025. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
V kosmickém vakuu, kde mohou teploty spadnout až k -270 °C, se může jevit udržení věcí v chladu jako jednoduché. Ovšem realita udržování ultrachladných kapalných pohonných látek, je mnohem komplexnější. Tyto takzvané kryogenní látky se mohou snadno přehřát od palubních systémů, slunečního záření, či spalin z motorů. Řešením by mohla být metoda označovaná jako správa kryogenních kapalin (cryogenic fluid management), což je soubor technologií pro skladování, přečerpávání a měření superchladných kapalin na Měsíci, Marsu, ale i na dalších budoucích cílech dlouhodobých kosmických výprav.
Bez kostry by naše těla nemohla fungovat a stejné je to i s nosnými konstrukcemi kosmických sond. V Brně před pár měsíci začala vznikat skoro pět metrů vysoká kostra nové evropská družice ROSE-L. I přes značné rozměry byla konstrukce vcelku lehká – vážila přibližně půl tuny. Svůj podíl na tom nesou pevné, ale přitom lehké kompozitové panely. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v červenci roku 2025. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Kosmonautika je fascinující a rozsáhlý obor plný rekordů a podobných zajímavostí. Všechny by se nevešly ani do několika článků. Některé rekordy jsou Vám asi povědomé, ale v dobývání vesmíru se ale dají najít i takové, o nichž se moc nemluví a mnoho lidí o nich tím pádem ani nemusí vědět. A to by byla jistě škoda, proto to pojďme napravit. Dnes si shrneme pětici těch, o nichž možná nevíte a vědět byste měli.
Mnozí z nás v dětství vybarvovali omalovánky, ve kterých různým barvám odpovídala čísla. Inženýři v NASA, kteří studují návrhy letounů, či raket, však už několik let pracují v obráceném režimu – používají počítače ke generování čísel, která odpovídají barvám na obrázku. Pracují totiž s takzvanými PSP (pressure sensitive paint), tedy barvami citlivými na tlak. Nedávné pokroky v technice, které přinesly nasazení vysokorychlostních kamer, superpočítačů a ještě citlivějších PSP umožnily tento proces převodu čísel z barev urychlit 10 000× při vytváření inženýrských vizualizací s 1 000× vyšším rozlišením.
Jedním z cílů astrofyzikální divize agentury NASA je určit, zda jsme ve vesmíru sami. Astrofyzikální mise hledají odpověď na tuto otázku hledáním planet mimo Sluneční soustavu (takzvaných exoplanet), které by mohly hostit život. V průběhu posledních dvou dekád se vědcům podařilo vyvinout metody, kterými mohou podrobným pozorováním mateřských hvězd pomocí pokročilých teleskopů detekovat atmosféry exoplanet. Když světlo hvězdy projde atmosférou planety, případě se odrazí, či vyzáří z povrchu planety, teleskopy mohou změřit jeho intenzitu a spektrum (velmi zjednodušeně barvu). Vědci mohou analýzou těchto dat zaznamenat různé mezery ve spektru způsobené přítomností plynů v atmosféře dané exoplanety. Rozbory těchto vzorů pak vědcům umožňují určit, jaké plyny se v těchto atmosférách nacházejí.
NASA vypravila na oběžnou dráhu přístroj, jaký nemá obdoby. Jmenuje se Arcstone a má za úkol zlepšit kvalitu dat ze senzorů pro sledování Země z oběžné dráhy. Tato technologická demonstrace bude provádět takzvanou lunární kalibraci. To znamená, že bude měřit množství slunečního svitu, které se odráží od povrchu Měsíce. Taková měření lunární spektrální odraznosti mohou být nakonec použita ke stanovení vysoce přesného univerzálního standardu pro použití v mezinárodní vědecké komunitě a komerčním kosmickém průmyslu. Aby bylo jisté, že družice i senzory umístěné na letadlech pracují správně, výzkumníci je kalibrují porovnáváním dat ze senzorů se známými standardními měřeními. Arcstone se stane první misí, která bude exkluzivně vyhrazená pro měření lunární odrazivosti z kosmického prostoru jakožto způsobu pro kalibraci a zlepšení vědeckých dat nasbíraných orbitálními přístroji sledujícími Zemi.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta květnová vychází na 25. 06. 2025. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Vladimír Kováč přinese novinky z Měsíce a okolí a dále Milan Halousek poskytne přehled pilotované kosmonautiky v roce 2025. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 25. června 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Novinky z Měsíce a okolí – Vladimír Kováč Přehled pil. kosmonautiky 2025 – Milan Halousek Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202506.png
Pro efektivní a bezpečné využívání jaderných reaktorů ve vesmíru je nezbytné pochopit, jak dlouhodobě odolávají drsným podmínkám vesmírného prostoru. Pro ověření vlivu dlouhého pobytu reaktoru v tomto prostředí se dá využít studium vysloužilých reaktorů na oběžné dráze okolo Země. Na takový výzkum je zaměřen projekt CubeSatu REXIS s výraznou českou stopou.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.