Ostatní

  • Superpřesné hodiny na ISS se zaměří na Einsteinovu teorii

    Superpřesné hodiny na ISS se zaměří na Einsteinovu teorii

    O tom, že se na Mezinárodní vesmírné stanici dělá věda ze všech možných oborů asi nikdo nepochybuje. Probíhají tu experimenty zaměřené na biologii, kdy jsou cílem pokusů často sami astronauti, dělá se tu materiálové inženýrství, posádky kromě toho fotí povrch Země a takových příkladů bychom mohli najít nespočet. V roce 2016 se k těmto oborům přidá i teoretická fyzika – na stanici totiž dorazí evropské zařízení, které bude měřit nicotné rozdíly v plynutí času.

  • Kosmonautické kvízy 4. díl – ESA

    Kosmonautické kvízy 4. díl – ESA

    Je zde již čtvrtý červencový čtvrtek a to znamená, že jsme pro vás připravili další kvíz našeho letního seriálu. Po kvízech zaměřených na Mezinárodní vesmírnou stanici, Curiosity a raketu SLS se dnes můžete těšit na sadu dvaceti otázek týkající se ESA, její historie, současnosti i budoucnosti. Pro ty z vás, kteří čtou náš seriál o Evropské kosmické agentuře, by neměl být problém odpovědět na většinu otázek. Při vytváření otázek jsme čerpali jen z publikovaných dílů tohoto seriálu. Správné odpovědi však nehledejte. Toto je vědomostní kvíz, který otestuje vaše znalosti evropské kosmonautiky.

  • Rozřeší záhadu sestřeleného Boeingu satelity?

    Rozřeší záhadu sestřeleného Boeingu satelity?

    Tragická událost, která se stala na východní Ukrajině, zřejmě zasáhla celý svět. Zpravodajské servery se předhání v poskytování aktuálních informací z místa, kam se zřítil sestřelený Boeing 777, znesvářené strany se navzájem obviňují ze sestřelení stroje. Náš portál si chce i v tomto případě zachovat neutralitu a proto se nepřikloníme k verzi ani jedné strany. O případu bychom ani neinformovali, ale v posledních dnech se ukazuje, že při rozkrývání detailů neštěstí, při kterém zahynulo téměř 300 lidí, by mohly pomoci satelity. Náš seriál Kosmonautika pomáhá se tedy nevyhne ani tomuto smutnému tématu.

  • Teleskop Swift zachytil Siding Spring na cestě k Marsu

    Teleskop Swift zachytil Siding Spring na cestě k Marsu

    Koncem května se na kometu C/2013 A1 Siding Spring zaměřil detektor Swift. Ta proletí v druhé půli roku kolem planety Mars a dostává se proto stále častěji do hledáčku astronomů. Swift snímkoval v ultrafialové oblasti a pomohl astronomům prokázat k jak překotnému úniku vody z jádra dochází. Tím je možné zároveň lépe odhadnout její velikost. „Siding Spring proniká hlouběji do naší sluneční soustavy poprvé, bude tedy hodně zajímavé sledovat, co s ní udělá zahřívání slunečním zářením“, vysvětluje astronom Dennis Bodewits z University of Maryland College Park (UMCP).“Tato pozorování jsou součástí dvouletého pozorovacího programu, což je dostatečně dlouhá doba na to, abychom mohli pozorovat spoustu zajímavých detailů.“ Pevné jádro komety obsahuje prvotní a nemetamorfovaný materiál ze kterého se tvořila naše sluneční soustava. jeho uvolňování z povrchu (sublimace) intenzivním slunečním zářením umožňuje vědcům stát se kosmickými archeology. Až se kometa přiblíží na vzdálenost 2,5 AU ke Slunci, její povrch se zahřeje natolik, že voda bude jedním z hlavních složek plynů, jenž se…

  • Kosmonautické kvízy 3. díl – SLS

    Kosmonautické kvízy 3. díl – SLS

    Přichází čtvrtek a to znamená, že jsme si pro Vás připravili další ze série našich letních kvízů. Před 14 dny jste se potili nad otázkami okolo ISS, minulý týden se dostala řada na vozítko Curiosity a dnes se můžete těšit na 20 otázek, které se točí kolem nové americké rakety SLS. Minulý kvíz byl asi trochu těžší, než by bylo zdrávo a proto jsem se rozhodl udělat dnešní otázky trochu jednodušší – ale ne o moc. Doufám, že se Vám bude kvíz líbit. Pokud chcete, napište do komentářů, zda dáváte přednost jednodušším nebo naopak složitějším kvízům.

  • Kosmonautické kvízy 2. díl – Curiosity

    Kosmonautické kvízy 2. díl – Curiosity

    První díl našeho seriálu věnovaný kvízovým otázkám sklidil u Vás, čtenářů veliký úspěch – Celkově své znalosti otestovalo necelých 500 lidí! Minulý díl se věnoval Mezinárodní vesmírné stanici, dnes se zaměříme na vozítko Curiosity, které již za pár dní oslaví druhé narozeniny na Marsu. Připravili jsme pro Vás dvacet různorodých otázek, které pokrývají velkou část širokého tématu, kterým vozítko Curiosity je. Doufáme, že se Vám bude tento kvíz líbit minimálně tak, jako ten minulý.

  • Co může prozradit jediná kapka krve?

    Co může prozradit jediná kapka krve?

    Říká se, že oko je do duše okno. Možná je to pravda, ale pokud bychom hledali nějaké „okno do zdraví“, měli bychom se poohlédnout po krvi. Životodárná tekutina, která cirkuluje tělem obsahuje skryté informace o jeho aktuálním stavu. Na jejím složení se odráží všechny změny, kterými organismus prochází – často mnohem dříve, než se cokoliv projeví navenek. Představte si přístroj, který umí z jediné kapky krve určit zdravotní stav člověka. Ano, i v tomto směru může pomoci kosmonautika.Budiž další řádky dalším z mnoha důkazů nenahraditelnosti letů do vesmíru. Jistě – i v tomto případě můžeme říct, že by podobný projekt vznikl i bez kosmonautiky. Ale jsou to právě lety do vesmíru, které vytváří pozitivní „podhoubí“, která vývojářům prospívá.

  • Kosmonautické kvízy 1. díl – ISS

    Kosmonautické kvízy 1. díl – ISS

    V článku, který avizoval, jak bude vypadat provoz našeho blogu během letních prázdnin, jsem sliboval, že se každý letní čtvrtek můžete těšit na kvízový článek. Dnes přichází první díl této prázdninové série. Je pro Vás připraveno dvacet otázek, které se týkají minulosti, současnosti i budoucnosti Mezinárodní vesmírné stanice. Naší snahou je, aby byly kvízy co nejpestřejší, takže se zde střídají nejrůznější oblasti otázek. Tento kvíz je první svého druhu. Vaše výsledky nám ukážou, zda jsme náhodou nenasadili laťku příliš nízko, či vysoko.

  • Jak se mění zemské magnetické pole?

    Jak se mění zemské magnetické pole?

    Je to pěkná nespravedlnost. O vědeckých satelitech, které jsou opatřené kamerou, nebo fotoaparátem, slýcháme velmi často. Není se co divit – stačí vyfotit povedený snímek a provozovatelé sondy se hned svým úspěchem rádi pochlubí veřejnosti. Fotka míří na sociální sítě, kde se dostává k dalším a dalším uživatelům. Naopak sondy, které fotoaparát ke svému vědeckému poslání nemají jsou v rolích Popelek. I ony pracují na důležitých vědeckých projektech, jen mají smůlu, že se jejich výsledky nedají tak jednoduše a pravidelně prezentovat.

  • Co všechno nám přinese první let Orionu?

    Co všechno nám přinese první let Orionu?

    Na konci letošního roku se můžeme těšit na historicky první let nové americké lodi Orion. Spousta lidí se ale ptá k čemu tento test vlastně bude – na palubě Orionu nebudou lidé, nebudou zde přístroje pro podporu života, bude chybět servisní modul, pohon zajistí horní stupeň rakety, ke kterému bude loď prakticky po celou dobu připojená a navíc se použije raketa, na které Orion nikdy létat nebude. Lidé, kteří takto argumentují mají možná svým způsobem pravdu, ale i přesto existuje pět neoddiskutovatelných oblastí, kde bude mít mise EFT-1 velký přínos. Právě těmto oblastem se budeme věnovat v našem dnešním článku.

sociální sítě

Přímé přenosy

Návrat do atmosféry (IFT-15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗