AstroForge
Startup AstroForge, který se zabývá těžbou z asteroidů, dokončil montáž své nejnovější družice DeepSpace-2, která bude vypuštěna koncem tohoto roku. Startup přitom využil poznatky z neúspěšné mise v loňském roce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup AstroForge, který se zabývá těžbou z asteroidů, dokončil montáž své nejnovější družice DeepSpace-2, která bude vypuštěna koncem tohoto roku. Startup přitom využil poznatky z neúspěšné mise v loňském roce.
Společnost Axiom Space 4. června oznámila, že do svého nejnovějšího kola financování přidala více než 175 milionů dolarů, přičemž se k investorům společnosti připojila největší japonská banka.
Společnost Muon Space 3. června oznámila uvedení družicové platformy třídy Starship, která byla od základů navržena tak, aby splňovala požadavky rozvíjejícího se trhu s orbitálními datovými centry. První spuštění je plánováno na rok 2028 po zajištění zákazníků.
Společnost AST SpaceMobile očekává, že nedávná exploze na rampě společnosti Blue Origin zpozdí její konstelaci pro přímé přenosy dat do chytrých telefonů o tři až šest měsíců, uvedla investiční banka William Blair ve své výzkumné zprávě o akciích.
Společnost SpaceX plánuje v rámci své primární veřejné nabídky akcií získat nejméně 75 miliard dolarů, čímž by se hodnota společnosti zvýšila na více než 1,75 bilionu dolarů.
NASA stahuje návrh na přepracování své strategie přechodu z Mezinárodní vesmírné stanice na komerční stanice, který byl ostře kritizován společnostmi, které tyto stanice vyvíjejí.
Výzkumníci volají po zvýšené pozornosti a lepší ochraně před rostoucím zaváděním exotických materiálů do zemské atmosféry v důsledku opětovného vstupu družic do atmosféry, zejména v éře megakonstelací.
Společnost Voyager Technologies získá v rámci transakce v hodnotě až 300 milionů dolarů společnost Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly a opakovaně použitelná suborbitální zařízení.
Společnost Impulse Space získala 500 milionů dolarů na rozšíření výroby orbitálních transportních vozidel a dalších kosmických zařízení s cílem podpořit rostoucí komerční a vládní poptávku.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmonautika je krásný obor, to my všichni, kdo se o ni zajímáme, dobře víme. Jenže nalijme si čistého vína – dříve nebo později nás láska k tomuto oboru zavede do fáze, která se velmi přibližuje matematice. Není se co divit – kosmonautika je exaktní věda plná výpočtů a úplně se jim vyhnout nemůžeme. Jenže jak se v těch vzorečcích orientovat? Matematika není obor, který by milovala většina populace, sám jsem toho zářným příkladem. Přesto si ukážeme, že matematika v kosmonautice nemusí být vůbec složitá a nepochopitelná. Náš nepravidelný seriál je zaměřený především na ty, kdo si nejsou v matematice příliš jistí a proto budeme všechno vysvětlovat názorně.
Díky pozorování HST cílenému na našeho trpasličího galaktického souputníka, Velký Magellanův oblak (LMC, PGC 17223), byli poprvé v dějinách astronomie vědci schopni měřit jeho rotační moment pomocí změření drobných rozdílů v pohybech místních hvězd. A opravdu nejde o fádní či nudné zjištění. Výsledky měření poukazují na to, že hvězdy oběhnou centrum Velkého Magellanova oblaku přibližně jednou za 250 milionů let – to je takřka stejná doba, kterou trvá našemu slunečnímu systému, aby jednou oběhl centrum Galaxie.
A opravdu nejde o fádní, či nudné zjiištění. Výsledky měření poukazují na to, že hvězdy oběhnou centrum Velkého Magellanova oblaku přibližně jednou za 250 milionů let – to je takřka stejná doba, která trvá našemu slunečnímu systému aby jednou oběhl centrum naší Galaxie.
Nová americká raketa SLS by mohla nastartovat novou éru kosmonautiky, dopravit lidské posádky dál, než kam se člověk kdy dostal. Mohla by vynášet těžkotonážní družice s ohromným vědeckým přínosem a bez přehánění rozjet další fázi světové kosmonautiky. Prozatím má ale nasmlouvané a pevně dané pouze dva starty, což je na nějakou revoluci proklatě málo. Nyní se ale zdá, že si NASA začíná tuto situaci plně uvědomovat a ledy by se tedy mohly dát konečně do pohybu. Svůj zájem kromě vědců navíc začínají projevovat i soukromé firmy a ani armáda jistě nezůstane pozadu.
Mezinárodní vesmírná stanice, největší lidmi vybudovaný objekt ve vesmíru bude nad 90% světové populace kroužit minimálně do roku 2024. Fanoušci kosmonautiky jsou pochopitelně zvědaví, co se odehrává na palubě orbitálního komplexu s vnitřním hermetizovaným objemem přes 800 metrů krychlových. V dnešní době internetu už ani takové přání není problém. Dnešní článek si klade za cíl ukázat všem zájemcům snadné možnosti, jak nakouknout na palubu stanice, proniknout do spousty aktuálních údajů a ukrátit si dlouhé čekání třeba na autobus.
Po delší době vychází na našem blogu opět jeden cestovatelský článek. Náš seriál Cesty za kosmonautikou chce upozorňovat na zajímavá místa, která autor navštívil a která by stála za návštěvu i pro naše čtenáře. Ono se sice může zdát, že fanoušci kosmonautiky jsou odkázáni jen na internetové přenosy, nebo psané články, ale při bližším pohledu člověk zjistí, že i v Evropě, v rozumné vzdálenosti od naší vlasti najdeme mnoho kosmonauticky atraktivních míst. A co víc – některá jsou dokonce přímo v ČR. Právě na jedno takové místo se zaměříme v dnešním článku. V Plzni totiž vloni na podzim otevřeli v rámci areálu Techmania první 3D planetárium v ČR. Své pevné místo tu má i kosmonautická sekce.
K velkému nadšení astronomické i celé vědecké komunity po celém světě začalo před pár dny na obloze jedno z největších představení, jež nám okolní vesmír může přichystat. V relativně blízké galaxii Messier 82 se rozzářila supernova. Za posledních několik dní se jak amatérské, tak profesionální dalekohledy upírají směrem k Velké medvědici. Máme tím jednu výhodu: v našich zeměpisných šířkách jde o souhvězdí cirkumpolární neboli obtočníkové, které u nás je po celý rok nad obzorem a je dobře viditelné. Bohužel máme i jednu nevýhodu: současný stav počasí (tedy alespoň zde ve středních Čechách, ale jak se dále dočtete, nejen tady).
Každá sonda posílá na Zemi cenná data. Jenže čas od času se vyskytne porucha a tok dat se přeruší. A přitom ve vědě jsou nejcennější právě dlouhodobá pozorování, ze kterých se dají vyčíst mnohem širší souvislosti. Dalším problémem je, že každá družice se v jednu chvíli může logicky nacházet pouze na jednom místě. Pokud satelit zrovna snímkuje oblast Austrálie, nemůže pořizovat aktuální data z oblasti Evropy. Evropská kosmická agentura se proto rozhodla k logickému kroku – sloučí data z několika družic do společného formátu a usnadní tak jejich zpracování.
O tom, že je voda na Měsíci víme, stejně tak už nikoho nepřekvapí její objev na Marsu. Životodárná tekutina se ale vyskytuje i na jiných tělesech Sluneční soustavy. Nejnovějším členem tohoto klubu je trpasličí planetka Ceres, která kolem Slunce obíhá v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. I na jejím povrchu se totiž podle všeho nachází voda, která uniká do volného prostoru. Navíc se již relativně brzy můžeme těšit na významné zpřesnění těchto informací.
Zřejmě každý se někdy v životě při více či méně odborných diskusích setkal s lidmi, kteří zastávají názor, že lety do vesmíru jsou zbytečné a finanční prostředky do nich vkládané by mohly posloužit na něco „užitečnějšího“. Tito lidé už nevidí, že kosmonautika je pro nás důležitá. Nechme teď stranou filosofické úvahy o neustálém posouvání hranic lidstva. Náš nepravidelný seriál se snaží ukázat, že kosmonautika má jasně doložitelné propojení s běžným životem. Zdaleka vždy nemusí jít vždy o přímé objevy. Někdy se podaří vzorně využít technologii, která byla vyvinuta jen jako podpůrný prostředek kosmonautiky.
V minulém týdnu na našem blogu vyšel článek popisující především evropský laboratorní modul Columbus sloužící u Mezinárodní vesmírné stanice, ale také fantastický modul Cupola, který je na ISS nejoblíbenějším místem, které může být nazýváno skutečným oknem do vesmíru, nebo vědecký inkubátor nazvaný Microgravity Science Glovebox. V závěru článku jsem přislíbil, že výčet evropského podílu na ISS těmito dvěma moduly nekončí, a že v něm budem pokračovat. Svůj slib tak plním a vy si dnes můžete přečíst o dalších součástech (a to nejen obydlených modulech), které jsou součástí toho největšího kolosu, jaký kdy člověk na oběžné dráze vytvořil. Pohodlně se tedy usaďte a začtěte se do druhé části článku nazvaného (ne zbůhdarma) Evropská kosmická stanice.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.