sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Společnost York Space Systems, výrobce družic se sídlem v Denveru, zahájila 29. ledna veřejné obchodování na newyorské burze cenných papírů pod symbolem YSS, protože investoři nadále sázejí na trvalý růst amerických výdajů na obranu.
Federální úřad pro letectví (Federal Aviation Administration), který reguluje komerční vesmírné lety, očekává pokračující růst počtu startů, a to navzdory obavám průmyslu, zda úřad dokáže držet krok.
Australská společnost HEO, která provádí vesmírné snímkování družic, získala vlastní družici NewSat-34 díky dohodě se společností Satellogic.
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) má v úmyslu navýšit nákup komerčních meteorologických dat, uvedl 28. ledna Taylor Jordan, náměstek ministra obchodu pro pozorování a předpovědi životního prostředí.
Omán podepsal 26. ledna Artemis Accords. Stal se tak 61. zemí, která tak učinila.
Exotrail, francouzská společnost specializující se na družicovou mobilitu a zaměřená na servisní družice, společně se společností Astroscale France, francouzskou dceřinou společností japonské servisní společnosti, 28. ledna oznámily partnerství zaměřené na testování schopností deorbitace z nízké oběžné dráze Země.
Společnost Northwood Space, kalifornský výrobce pozemních stanic s fázovanými anténními soustavami, 27. ledna oznámila, že získala 100 milionů dolarů v rámci financování série B
Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.
Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Je to pěkná nespravedlnost. O vědeckých satelitech, které jsou opatřené kamerou, nebo fotoaparátem, slýcháme velmi často. Není se co divit – stačí vyfotit povedený snímek a provozovatelé sondy se hned svým úspěchem rádi pochlubí veřejnosti. Fotka míří na sociální sítě, kde se dostává k dalším a dalším uživatelům. Naopak sondy, které fotoaparát ke svému vědeckému poslání nemají jsou v rolích Popelek. I ony pracují na důležitých vědeckých projektech, jen mají smůlu, že se jejich výsledky nedají tak jednoduše a pravidelně prezentovat.
Na konci letošního roku se můžeme těšit na historicky první let nové americké lodi Orion. Spousta lidí se ale ptá k čemu tento test vlastně bude – na palubě Orionu nebudou lidé, nebudou zde přístroje pro podporu života, bude chybět servisní modul, pohon zajistí horní stupeň rakety, ke kterému bude loď prakticky po celou dobu připojená a navíc se použije raketa, na které Orion nikdy létat nebude. Lidé, kteří takto argumentují mají možná svým způsobem pravdu, ale i přesto existuje pět neoddiskutovatelných oblastí, kde bude mít mise EFT-1 velký přínos. Právě těmto oblastem se budeme věnovat v našem dnešním článku.
Evropská kosmická agentura si je moc dobře vědoma toho, že mise sondy Rosetta v sobě ukrývá mimořádný potenciál pro zaujetí veřejnosti. První vstup na oběžnou dráhu jádra komety následovaný historickým přistáním na jeho povrchu fascinuje tisíce lidí a byla by proto škoda, pokud by si ESA nechala podobnou příležitost proklouznout mezi prsty. Kromě videí na internetu, nebo tématických polepů autobusových zastávek a mnoha dalších chvályhodných drobností připravila evropská agentura i zlatý hřeb popularizace – speciální kamion napěchovaný popularizací.
Kosmonautika, to není jen atraktivní současnost a nadějemi ověnčená budoucnost. Náš milovaný obor má velmi pestrou historii, která si zaslouží, abychom si ji připomínali. Ostatně i na našem blogu pravidelně vychází články, které přináší informace z doby již dávno minulé a připomínají nám často pohnuté osudy vesmírných pionýrů, bez kterých bychom nikdy nebyli tam, kde jsme dnes. Je proto chvályhodné, že se Praha dočkala fyzické připomínky hrdiny největšího – prvního světového kosmonauta Jurije Gagarina.
Modul Zarja (Úsvit) je velmi specifickou součástí Mezinárodní kosmické stanice. Propojuje „východní“ a „západní“ segment komplexu a vzhledem k tomu, že jej vyrobilo Rusko, leč financovaly Spojené státy, je často označovaný jako „území nikoho“. Zarja je přímým pokračovatelem sovětského dopravního systému TKS. Jeho vývoj byl zahájený 12. října 1964 konstruktérem Vladimirem Čelomějem: šlo o odpověď na o rok dříve vyhlášený americký program pilotované průzkumné stanice MOL (Manned Orbiting Laboratory). Hlavní dodavatel sovětské kosmické techniky, konstrukční kancelář OKB-1 Sergeje Koroljova tehdy nestíhala práce na všech projektech, a tak vývoj vojenské stanice s pilotovanou lodí připadl právě Čelomějovi.
O tom že naprostá většina galaktických jader ve svém středu ukrývá supermasivní černou díru už dnes asi nikdo nepochybuje. Ale co třeba dokonce dvojice černých děr? Nekonečný vesmír má v záloze i takovouto možnost. Pojďme spolu za vydatné asistence evropské rentgenové observatoře XMM Newton nahlédnout do nitra galaxie s tradičně poetickým jménem SDSS J120136.02+300305.5, kde se právě taková pozoruhodná dvojice nachází.
Ukrajinská krize, která už několik měsíců stále narůstá, se týká už i kosmického průmyslu. Zatímco prohlášení ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina z minulého týdne, kde vzkázal Američanům, ať si své astronauty vozí na ISS třeba trampolínou, je do značné míry jen silácké prohlášení politika a tudíž jako takové nemá takřka žádný význam, úspěšná žaloba, kterou podala společnost SpaceX na společnost United Launch Alliance (ULA), která je jediným dopravcem amerických špionážních satelitů, už významná je. O jakou žalobu jde, proč ji podala SpaceX a jak Rogozinovo prohlášení souvisí s americkými špionážními satelity, to se pokusíme objasnit v článku.
Technika dělá neuvěřitelné pokroky vpřed. Ještě před pár desítkami let byly videokamery těžké, drahé, s malým rozlišením a některé i černobílé. Dnes už si může levnou kameru pořídit prakticky kdokoliv. Malé krabičky si navíc poradí i s vysokým rozlišením obrazu. není proto divu, že lidé hned začali dumat, jestli by nebylo možné dostat tyto kamery do vesmíru. A tak se zrodil studentský program HDEV (High Definition Earth Viewing), v překladu tedy něco jako „sledování Země ve vysokém rozlišení“.
O tom, co bude největší událostí kosmonautiky v letošním roce mají fanoušci jasno – bude to evropská mise sondy Rosetta, která po mnohaleté cestě vesmírem dorazí ke svému cíli – kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko. Evropská kosmická agentura ví moc dobře, jak velký popularizační vliv může tahle mise mít a proto čas od času vypustí velmi originální nápad, jak dostat Rosettu do povědomí veřejnosti. Dnes si povíme o tom, jak velmi stručně popsat všechny vědecké přístroje na sondě.
Na to, že miniraketoplán americké armády skrytý pod označením X-37 stále krouží, si vzpomene málokdo. Je to tajná vojenská technologie a tak je jasné, že se o ní příliš nemluví. Jednou za čas je si ale uvědomíme, že tenhle okřídlený stroj pořád nepřistál a stále krouží na oběžné dráze. Třetí mise už překročila magickou hranici 500 dnů ve vesmíru. Náš dnešní článek shrne dosavadní průběh a na závěr si ukážeme, že ač je X-37 tajným projektem, tak internetové veřejnosti neuteče nikdy nic.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
