křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Impulse Space

Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou dopravou, oznámila, že plánuje vyvinout lunární přistávací modul. Koncept lunárního dopravního systému společnosti Impulse Space využívá tahač Helios s novým lunárním přistávacím modulem.

Equatys

Společnost Equatys, společný podnik americké společnosti Viasat a emirátského družicového operátora Space42, který vytváří sdílenou vesmírnou infrastrukturu pro služby přímo na zařízení (D2D), získala svého prvního mobilního síťového partnera.

Dark

Francouzský startup Dark, který vyvíjí technologii kosmických lodí vypouštěných ze vzduchu pro zachycení a likvidaci orbitálních objektů, ukončil provoz poté, co se mu podařilo vytvořit udržitelný obchodní model.

Momentus

Společnosti Momentus a Solstar Space 13. října oznámily tříletou dohodu o rozšíření komunikačních, dopravních a infrastrukturních služeb pro vládní a komerční mise na nízké oběžné dráze Země.

Tory Bruno

Tory Bruno, prezident a generální ředitel společnosti United Launch Alliance, bude čestným předsedou Světového týdne vesmíru 2026, jak dnes oznámila Asociace Světového týdne vesmíru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Ostatní
vzpomínky na výcvik

Deník astronautky, tradice na Bajkonuru

„Po našich zkouškách v minulém týdnu a radostných oslavách středeční noci, jsme se ve čtvrtek s Terrym a Antonem připojili k hlavní posádce při formálních a tradičních událostech. Všechno to začalo ráno mítinkem komise zodpovědné za hodnocení našeho výcviku. Všechny výsledky našich zkoušek byly prezentovány zástupcům Roskosmosu a několika dalších ruských agentur, stejně jako zástupcům ESA a NASA. Byli jsme tak oficiálně prohlášeni za schopné pro další krok: karanténu a finální přípravy na Bajkonuru.

Co všechno nám létá nad hlavou?

Družice na oběžné dráze můžeme počítat na stovky. Najdeme mezi nimi satelity vědecké, telekomunikační, snímkující Zemi, armádní, státní i komerční. Od několikakilových drobečků až po čtyřsettunového mastodonta v podobě Mezinárodní vesmírné stanice. Družice najdeme v nejrůznějších vzdálenostech od naší planety – od nízké až po vysokou oběžnou dráhu. Zdaleka ne všechny satelity jsou na kruhových oběžných drahách, takže to může na první pohled vypadat jako pořádný guláš. Naštěstí je kolem naší Země hodně volného prostoru, takže i při velkém počtu družic jsou srážky jen výjimečné. V našem krátkém článku Vám přinášíme unikátní interaktivní vizualizaci většiny satelitů, které krouží kolem Země.

Astronauti vs. astronautky

To, že se od sebe muž a žena liší, poznáváme už v útlém věku a v pubertě už o tom nepochybuje vůbec nikdo. Jenže rozdílů v tělesné stavbě, psychologických reakcích i náchylnosti k nejrůznějším chorobám je mnohem více, než by se mohlo na první pohled zdát. Na Mezinárodní vesmírné stanici probíhají desítky různých výzkumů a nemalá část z nich je zaměřená na zkoumání lidského těla, kdy jsou sami astronauti pokusnými exempláři. Na základě těchto dat mohou lékaři na Zemi jednak lépe pochopit rozdílné pochody v tělech obou pohlaví a tyto znalosti pak účinně aplikovat při léčbě pacientů, ale využití pro ně najde i NASA. Pokud se lidé jednou vypraví na dlouhodobé lety vesmírem, je potřeba důkladně znát odlišné reakce mužů a žen na nejrůznější situace.

úvodní obrázek

Deník astronautky SPECIÁL: Přežití v zimě

„18. ledna jsem se spolu s Thomasem Pesquetem zúčastnila dvoudenního programu výcviku v přežití, který je povinný pro každého člena posádky Sojuzu a jehož cílem je poskytnout astronautům a kosmonautům dovednosti a sebedůvěru nutnou k přežití v mrazivém počasí. V případě plánovaného přistání záchranné týmy obyčejně dorazí na místo přistání Sojuzu ještě předtím, než se návratová kabina dotkne země. Avšak nouzová situace a neplánované přistání může nastat kdykoli během letu nebo i při pobytu na ISS. V nejhorším možném případě se to může stát i při startu jako následek selhání rakety. Zde je můj pokus o to, sdílet s vámi naše zkušenosti z lesů obklopujících Hvězdné městečko.

úvodní obrázek

Deník astronautky, díl první

„Zkoušky jsou za námi! Anton, Terry a já jsme v pátek dokončili naši poslední zkoušku a poté Anton svědomitě předsedal oslavám na ruský způsob, které začaly sérií formálních přípitků, načež se oslava přestěhovala na vhodnější místo, abychom mohli slavit až do pozdní noci. Byla to zrovna také halloweenská noc a Saša, naše instruktorka pro manuální dokování, pro nás dokonce vyrobila dárek v podobě dýně s vyřezaným číslem 42. Konečně jsme připraveni na setkání s naší kosmickou lodí na Bajkonuru. Předtím si ale ještě tady v Hvězdném městečku trochu odpočineme a příští týden se vydáme na tradiční návštěvu hrobu Jurije Gagarina na Rudém náměstí.

Z kolika částí se skládá ISS?

Asi každý fanoušek kosmonautiky ví, že Mezinárodní vesmírná stanici tvoří ruský a „západní“ segment. Pokročilejší fandové dokáží i vyjmenovat jednotlivé moduly, které stanici tvoří. Ale ruku na srdce – víte, kde přesně se nachází Alfa magnetický spektrometr, přechodový tunel PMA-2, nebo plošiny ELC, na kterých jsou umístěny náhradní díly pro případ opravy ve volném kosmu? To už je, jak se říká, „vyšší dívčí“. Naše dnešní infografika Vám přináší jedinečný pohled na ISS „rozloženou na prvočinitele“. Obrázek jsme přeložili pouze minimálně. V tomto případě je vhodnější zachovat originální názvy jednotlivých částí stanice, než je převádět do češtiny.

Cesty za kosmonautikou: Podruhé v ESTECu

Genius loci – to jsou dvě slova, která asi nejlépe charakterizují pocity, které se zmocní člověka, který navštíví technologické středisko evropské kosmické agentury. Nemluvím o ničem menším než o komplexu ESTEC, který se rozkládá u nizozemského města Noordwijk. Stejně jako vloni se i tentokrát otevřely jeho brány návštěvníkům, kteří chtěli nahlédnout pod pokličku evropské kosmonautiky. Ani letos jsme si nenechali tuto jedinečnou možnost ujít. Dnes Vám proto přinášíme hodnocení celého dne otevřených dveří z hlediska běžných návštěvníků, abyste si mohli udělat představu, jak to na místě vypadalo a příští rok se sem třeba vydat osobně.

Hrajte soutěž s Rosettou

Chcetěli byste živě sledovat historické přistání pouzdra Philae na kometě přímo z kontrolního centra v německém Darmstadtu? Máte možnost – ESA totiž vyhlásila soutěž pro všechny zájemce. Přistávací lokalita, kam Philae dosedne je totiž zatím známá jen jako „oblast J“, což se do historických análů moc nehodí. Internetová veřejnost tedy má posílat návrhy, jak by se měla tato oblast jmenovat. K návrhu by měl být připojen i cca. 200 slov dlouhý text, kde vysvětlíte, proč navrhujete právě toto jméno.

Dlouhé putování Rosetty

Kosmonautika momentálně žije misí evropské sondy Rosetta. Snímky jádra komety, které vidíme jsou mimořádně působivé a navíc už vyhlížíme vrchol celé mise – listopadové přistání pouzdra Philae na povrchu. Jenže tahle mise už funguje více než deset let. Už jen samotný let ke kometě byl velmi náročný – obnášel několik gravitačních praků u planet a díky Rosettě jsme zkoumali i dva asteroidy. Náš dnešní krátký článek Vám proto přináší přehlednou infografiku z dílny Evropské kosmické agentury, která rekapituluje dlouhou cestu sondy Rosetta k jejímu cíli. Infografiku jsme pro Vás navíc přeložili do češtiny, aby ani neangličtináři neměli s textem problémy.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.