Všichni ještě máme v paměti záběry z 28. června loňského roku. Raketa Falcon 9 vynášela k Mezinárodní vesmírné stanici sedmou zásobovací loď Dragon, ale ve 150. sekundě cesta na oběžnou dráhu skončila. Místo rakety se na monitorech objevil jen oblak rozptýleného paliva a okysličovadla. Raketa se rozpadla kvůli vadnému držáku heliové nádrže ve druhém stupni a na několika snímcích bylo vidět, jak se v mraku objevil nenápadný tmavý objekt. Jak se podařilo divákům rozklíčovat, opravdu šlo o kosmickou loď Dragon.
Exploze horního stupně tedy nezničila špičku rakety, Dragon nebyl poškozený a jelikož byl na suborbitální dráze, dopadl o pár desítek sekund později nebržděně do vod Atlantského oceánu. Řídící středisko zachytávalo signál z lodi až do chvíle, kdy se Dragon schoval za obzor, aby o chvíli později tvrdě narazil na hladinu. Spousta lidí se tehdy ptala, zda nebylo možné loď a hlavně její cenný náklad zachránit.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Pravda byla taková, že Dragon nedisponoval možností, jak na takovou situaci reagovat. Programátoři, kteří sestavili ovládací software nepomysleli na možnost, kdy raketa selže, ale loď tuto havárii přežije. Po nehodě z loňského června se ale specialisté ze SpaceX rozhodli kromě jiného zaměřit i na tuto oblast. Statisticky vzato je sice docela nepravděpodobné, že by někdy v blízké budoucnosti opět došlo k podobnému scénáři, ale ve SpaceX evidentně razí heslo „Kdo je připraven, není překvapen.“
Celý záchranný program je jednodušší, než by se mohlo zdát. Nenajdeme v něm žádné zážehy motorů Draco, programátoři do řídícího počítače nahráli dodatek, který ovládací systém instruuje, jak se v případě havárie zachovat. Pokud by opět došlo ke stejnému scénáři, Dragon nejprve odhodí svou aerodynamickou špičku, která chrání průlez do lodi a následně v bezpečné výšce vystřelí padáky. Na nich se pak měkce snese do vod Atlantiku.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Je to logické – motory Draco nejsou konstruovány na to, aby v krátkém čase poskytly velký tah, který je nutný k úniku od letící rakety. Ostatně i při havárii se Dragon od poškozeného nosiče oddělil prakticky sám. Tento scénář ale nepočítá se záchranou trunku, tedy nákladového prostoru pro nehermetizovaný náklad. V něm byl při havárii uložený dokovací adaptér IDA a při aktuální misi v něm najdeme vyfouknutý modul BEAM. Trunk je při běžné misi odhozen před vstupem do atmosféry kde shoří. Při krizovém manévru by jeho hmotnost a jiné umístění těžiště negativně ovlivnilo klesání na padácích, takže by sestava klesala rychleji a v extrémním případě by mohlo dojít i k přetržení lan.
zdroj: shipspotting.com
Nově napsaný dodatek do řídícího softwaru je díky své univerzálnosti použitelný téměř po celou dobu letu – výjimku tvoří pouze posledních 20 sekund práce horního stupně, kdy už je celá sestava velmi blízko první kosmické rychlosti, která je podmínkou pro usazení na oběžné dráze. Softwarový doplněk se již stal standardní součástí řídícího programu a bude použit při všech dalších misích lodí Dragon. Pokud by došlo k aktivaci tohoto scénáře, zamířily by do přistávací oblasti lodě, které kotví v Atlantiku a slouží jako technická podpora pro přistání prvního stupně. Jedinou nevýhodou je, že tyto lodě nejsou vybaveny tak, jako jejich kolegyně, které v Pacifiku vytahují Dragon z vody po běžném přistání.
Schopnost aktivně uniknout od nebezpečné rakety bude mít až pilotovaná loď Crew Dragon, která bude osazena motory SuperDraco. Ty už budou schopny zajistit, aby loď odletěla pryč od rakety, která hrozí explozí. V posledních týdnech a měsících se občas na některých místech internetu objevily spekulace, že by SpaceX mohla v příštích letech posílat zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici v nové generaci lodí Dragon, která by byla odvozena od pilotovaného typu. Jedná se sice pouze o nepotvrzené spekulace, ovšem pokud by tomu tak bylo, výrazně by se rozšířily možnosti záchrany kosmické lodi.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://www.parabolicarc.com/wp-content/uploads/2015/06/Falcon-failure_dragon_separates.jpg
http://spaceflightnow.com/…10157269256585131_2324484831796656599_n.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/04/17984700490_2e730291a6_k.jpg
http://cdn2.shipspotting.com/photos/middle/6/6/4/1863466.jpg
Mělo by také dojít k „abort testu“ Dragonu z letícího nosiče. Měl by navázat na už proběhlý abort test z pozemního zařízení. Už se ví, kdy k tomu letu dojde?
Mělo by k tomu dojít letos na podzim, pokud se ještě něco nezmění.
http://spacenews.com/nasa-and-spacex-delay-dragon-in-flight-abort-test/
Jinak mě docela překvapilo, že Dragon 2 při abortu odlétá i s trunkem. To mu musí sežrat docela dost paliva navíc. Ale asi na tom nezáleží, když má létat přes oceán a do něj se motorické přistání stejně moc nehodí.
Aha, docvaklo mi to hned po odeslání – je to kvůli stabilitě.
Přesně tak, trunk pilotovaného Dragonu má na sobě stabilizační křidélka.
Ono nejde jen o křidélka, už jen samotná přítomnost trunku způsobuje „šípovitou“ stabilizaci (jeho boční plocha je poměrně velká).
„Mělo by k tomu dojít letos na podzim, pokud se ještě něco nezmění.“
In-flight Abort Test je neoficiálně v plánu na červenec 2017
:large
To preťaženie či sa da vôbec prežiť
Dá se to přežít. Ostatně při použití všech záchranných věžiček u pilotovaných lodí je dosahováno relativně velkého (zato krátkého) přetížení.
Na několik sekund je i 20G celkem „přežitelné“.
John Stapp na raketových sáních přežil při brždění špičku 46.2G (pri 500G/s), 25G na 1.1s* a při jiném testu 38G (při zhruba 1300G/s) v dopředné poloze…
*Při tomto testu zrychlil (spíše byl zrychlen :D) na 632 mil za hodinu (1017 km/h) během 5s a z této rychlosti zabrzdil během 1,4s
V poloze dozadu lze i více…
20G je sila, ktora moze v najnepriaznivejsich pripadoch posobit na posadku pri balistickom zostupe Soyuzu, az sa nemylim.
Tady něco nehraje.
Ta věta: „Je to logické – motory Draco nejsou konstruovány na to, aby v krátkém čase poskytly velký tah, který je nutný k úniku od letící rakety. „,
je snad blbost ne?
Přece právě proto, že má vlastní motory, už Dragon nepotřebuje speciální raketovou věžičku jako mají třeba Sojuzy, která má odnést kosmickou loď s kosmonauty rychle pryč od explodující rakety. Však tady na serveru máte i video z loňského abort testu, kdy přesně tohle Dragon dělá.
Právě okamžité zapálení motorů se očekává v těchto situacích. Však jedou na hypergolické palivo, které hoří okamžitě, jakmile se dvě složky jen smísí.
Aha. Beru všechno zpět. Nedočetl jsem až dokonce a popletl jsem Dragon a Superdraco.
Omlouvám se za rychlejší psaní než čtení. Dragon a Superdraco mají opravdu jinou motorovou výbavu.
Stane se, to nevadí 😉
Pozor, tady je jeden důležitý rozdíl – na klasickém nákladním Dragonu jsou pouze motory Draco, které slouží kromě drobného manévrování i k brzdícímu zážehu pro vstup do atmosféry. Ale pilotovaný Dragon bude mít i motory SuperDraco, které se použijí jako záchranná věžička a k motorickému přistávání.
Zdravím, bude 28.4. taky pokus o přistání na moři? Dík
Ano, při dvou příštích startech se poletí na dráhu přechodovou ke geostacionární, takže se bude sedat na plošinu.
Díky