sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
S tím, jak se blíží start evropské družice Sentinel-1C, je ideální čas ukázat si mnoho různých způsobů, kterými družice z řady Sentinel-1 už několik let pomáhají díky svému radaru sledovat naši planetu. Tyto družice dokážou provádět radarová měření za každého počasí, ve dne i v noci, nad pevninami i oceány po celém světě. Celá mise i data z ní podporují kriticky důležité obory, jako je správa životního prostředí, reakce na přírodní katastrofy či výzkum změn klimatu. Družice Sentinel-1 se podílejí na celé řadě služeb a aplikací programu Copernicus – od sledování polárních ledovců přes mapování námořních cest až po měření rychlosti pohybu ledovců. Tyto družice také hrají důležitou roli při dohledu nad mořskými ekosystémy – například při úniku ropy do oceánu, ale i při sledování pohybu lodí z hlediska jejich bezpečnosti či z pohledu nelegálního rybolovu.
Experti z NASA přispěli svými znalostmi k vytvoření izolačních nátěrů, které blokují teplo a sluneční svit. Bez správné izolace se mohou budovy vystavené intenzivnímu slunečnímu svitu proměnit v horké pece. V 80. letech se na tuto problematiku zaměřil Joseph Pritchett, který chtěl vyvinout nátěr pro izolaci budov. Pritchett věděl o zkušenostech NASA s tepelnými testy (zejména s keramikou), které mají v agentuře široké uplatnění. Teplotní odolnost vybraných látek z nich činí ideální materiál pro tepelné štíty návratových pouzder, a jejich odolnost je perfektní pro díly používané v leteckém průmyslu. Pritchett si pohrával s myšlenkou přidání izolačních keramických materiálů a odolných polymerů do nátěrů.
S každým letem Starshipu se vždy vyrojí spousta kosmonadšenců toužících se jet na start osobně podívat. Tato „kosmická turistika“ je ale relativně tvrdým oříškem. Ovšem když se ho podaří rozlousknout, stojí to za to. Absolutně. Možná se vám při budoucím louskání oříšků může hodit pár tipů ze sledování startu Starshipu IFT-5.
Na Zemi sice budeme Nový rok slavit až za zhruba měsíc a půl, ale Mars si své oslavy užil už dnes. Přesně v 10:32 našeho času zahájila rudá planeta svůj další oběh kolem Slunce. Nový marsovský rok má pořadové číslo 38. Samozřejmě, počítání marsovských roků je uměle vytvořená záležitost vycházející z dohody, která byla uzavřena na Zemi v roce 1955, přičemž první rok se shodoval s velkou bouří nazvanou „velká prachová bouře roku 1956“.
Je možné, že Američané nikdy nepřistáli na Měsíci? Velká záhada je to. Že existuje spousta lidí, co si ještě dneska dokáže položit tuhle stupidní otázku. A ještě větší záhada je, že hromada z nich na ni odpoví kladně. Věřte nebo ne, existují na světě lidé s volebním právem, kteří s myslí, že celé přistání Američanů na Měsíci před 50 lety byl hoax natočený režisérem Stanleym Kubrickem kdesi v Hollywoodských ateliérech. Proto si dnes představíme 10 důkazů, že Američané na Měsíci opravdu přistáli.
V dnešním článku bych rád splatil jeden dluh, který vůči redaktorům našeho webu, ale především vám našim fanouškům mám. Když jsme totiž v květnu loňského roku vyjeli na návštěvu Anglie, slíbil jsem, že v případě, že bude tato návštěva zajímavá i po stránce kosmonautické, napíšu z ní článek na náš web. A skutečně, výprava se velmi vydařila a viděli jsme mnoho úžasných exponátů souvisejících s kosmonautikou či alespoň letectvím. Přesto jsem se k sepsání článků, a to z mnoha důvodů, dostal až nyní. Doufám, že si ale i tak zpětně a na dálku s námi návštěvu Velké Británie užijete, stejně jako jsme si ji velmi užili my.
V minulém díle našeho letního seriálu TOP 5 jsme se věnovali významným fyzikům, kteří nějakým způsobem zásadně ovlivnili kosmonautiku. Nyní nás čeká už jen poslední díl, protože se prázdniny nezadržitelně chýlí ke konci. Rozhodl jsem se však udělat poslední díl trochu odlehčený, méně vážný než obvykle a víceméně se tentokrát zcela vyhnout vědě. Naopak se podíváme do oblasti umění, totiž na několik zásadních písní nebo básní, které s kosmonautikou souvisejí. Samozřejmě, že výběr byl trochu náročný, ale nakonec se myslím podařil poměrně hezky, byť některé zajímavé skladby jsem musel bohužel vynechat.
Při své misi, která má zmapovat okolní vesmír, nasnímá teleskop Euclid bezpočet vzdálených galaxií. V listopadu 2023 a květnu 2024 se svět mohl seznámit s kvalitou těchto snímků, které zachycovaly různé objekty – od blízkých mlhovin po vzdálené kupy galaxií. Na pozadí všech těchto snímků však byly stovky tisíc vzdálených galaxií. V průběhu dalších šesti let bude Euclid podle odhadů posílat dennodenně na Zemi zhruba 100 GB dat. To je opravdu hodně a pokud je má popisovat pouze člověk, tak to bude hodně náročné. Proto ESA a konsorium kolem teleskopu Euclid navázalo spolupráci s Galaxy Zoo. Jedná se o projekt na platformě Zooniverse pro veřejnost, která chce pomoci vědě. Tady mohou zájemci pomoci klasifikovat tvary galaxií.
V květnu 2024 se nám konečně podařilo vyjet na delší cestu do Francie a sousedních zemí. Tu jsme totiž začali plánovat ještě před tím, než se v březnu 2020 rozjela pandemie COVIDu-19. Z důvodu špatné epidemiologické situace jsme ji několikrát odsouvali. Ale jak se říká, vše špatné je k něčemu dobré. V tomto případě jsme si ujasnili, co všechno bychom vlastně chtěli vidět a jak cestu pojmout. Takže když jsme se letos v lednu rozhodli, že letos je na naši cestu ten správný rok, věřili jsme, že další odklad nutný nebude. Množství odkladů ostatně náš výlet spojuje s mnohými kosmickými misemi, které jsou nekonečnými odklady proslulé.
Jednou z nejzajímavějších kosmických observatoří současnosti je bezesporu evropská Gaia. Bohužel ale většinou nepořizuje působivé snímky vesmíru a tak je mezi širší veřejností spíše neznámá. A to je přitom obrovská škoda. Její výsledky jsou totiž mimořádně zajímavé. A to ať už se bavíme o původním účelu, kterým je astrometrie, totiž důkladné proměření poloh a pozic miliardy hvězd a mnoha dalších objektů naší Mléčné dráhy, nebo úkolů vedlejších. Ukazuje se, že družice Gaia dokáže plnit i mnoho úkolů k nimž navržena nebyla. A o jednom takovém si dnes promluvíme.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
