NASA
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
NASA plánuje přidat do smlouvy o komerční dopravě posádek společností SpaceX další mise. To agenturu ochrání před možností, že kosmická loď společnosti Boeing nikdy nezíská certifikaci pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Tři čínští astronauti v neděli dorazili na vesmírnou stanici Tiangong, přičemž se očekává, že jeden z členů posádky se stane prvním Číňanem, který zůstane na oběžné dráze celý rok.
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nová analýza desítky let starých dat přinesla významný výsledek. Jde o první objev sloučenin s vázaným amoniakem (čpavkem) na povrchu Jupiterova měsíce Europa. Amoniak je sloučenina obsahující dusík. Právě tento prvek je – stejně jako uhlík, vodík a kyslík – klíčový pro život, jaký známe. Jako vůbec první nález tohoto typu na Europě má objev významné důsledky pro geologii i potenciální obyvatelnost tohoto ledového světa a jeho rozsáhlého podpovrchového oceánu.
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy na první pilotovaný let Indie pokračují a událo se toho celkem dost. Tentokrát se zaměříme na indické kosmonauty a jejich přípravu na let. Na úvod si rychle shrneme dosavadní počínání v pilotovaném programu, včetně připomenutí historie a kontextu, ale hlavní prostor věnujeme prvnímu oddílu indických astronautů v programu Gaganyaan (Gaganyán).
Dnešní nekrolog si dovolím začít trochu netradičně drobnou úvahou. Na rozdíl od mnoha kolegů nemám problém s psaním nekrologů, zvláště když zemře někdo starý, popřípadě člověk, který za svůj, třeba kratší, život prožil opravdu hodně. Ideální pochopitelně je, když se obě věci sejdou. Možná budu znít cynicky, či po někoho neuctivě, ale nesdílím obecný sentiment automatického a povinného truchlení, kdykoli někdo zemře. Moje myšlenky docela dobře vyjádřil jeden diskutující, který reagoval na nedávné úmrtí Jamese Lovella: „Jestliže někdo zemře ve věku 97 let, není to důvod ke smutku, je to důvod k oslavám!“
A něco podobného se povedlo i dnes. Muž, o kterém budeme hovořit totiž zemřel ve věku 92 let a prožil velmi bohatý a naplněný život. Jmenoval se Rainer Weiss. V Česku jej zná jen málokdo, a to je velká škoda, až bych si dovolil říci ostuda. Zvláště proto, že tento významný fyzik měl poměrně silnou vazbu i na Československo, konkrétně Prahu. Kdybychom měli národní cítění podobné jako Maďaři, počítali bychom si Weisse mezi své laureáty Nobelovy ceny. Protože ale Weiss nebyl etnický Čech, měl
Dne 12. prosince 2023 oznámila NASA komunikační problémy se sondou Voyager-1. Voyager prováděl přijmuté příkazy ze Země, ale neodesílal zpět vědecká data. Příčinou byl jeden ze tří palubních počítačů Voyageru 1, systém letových dat (FDS – Flight Data System). Počítač FDS nekomunikoval správně s telemetrickou modulační jednotkou (TMU). V důsledku toho nebyla na Zemi posílána žádná vědecká ani technická data. Dne 3. března 2024 zaznamenal tým mise Voyager 1 aktivitu jedné části FDS. Tato aktivita se lišila od zbytku nečitelného datového toku počítače FDS. Díky pomoci specialistů z Deep Space Network se podařilo dekódovat nečitelný datový tok a zjistit, že obsahuje přečtení celé paměti FDS. V následné aktualizaci se již podařilo zjistit primární příčinu problému a pokračovalo se v řešení celého problému. Dne 19. května pak začal Voyager 1 opět posílat vědecká data. Toto je malé shrnutí o potížích, které potkaly sondu Voyager. Dnes se však nebude zabývat problémem Voyageru, ale podíváme se blíže na samotný výpočetní systém sondy.
![Zpracováno s využitím infračervených a ultrafialových (IR1, IR2, UV1 [283 nm, 365 nm]) filtrovaných snímků Venuše, které pořídila Akatsuki 24. srpna a 4. září 2016.](https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2025/08/Venus_-_August_24_2016-1024x775.png)
Po věky věku tuto „hvězdu“ zářící na noční obloze pozorovali naši předci. Začali přicházet na to, že je viditelná nejen večer, ale i před rozbřeskem. Egypťané v době pyramid nazvali si jí Nebeským ptákem ranním a večerním. Všímaví Babyloňané pozorovali její přechod přes Slunce. V Indii jí říkali skvoucí a Arabové Zohra, neboli jas nebeský. Mluvil o ní Homér před více 1200 lety. Izajáš slavil její jas pod zlověstným jménem Lucifer. Jenže to nebyla hvězda, ale planeta, ale na to jsme přišli až později. V raném starověkém Řecku byla Venuše nazývána Fosforos (což znamená „nositelka světla“). Teprve pozdější Hellénové spojovali tuto planetu s nám už mnohem známější bohyní lásky Afroditou, římskou Venuší bohyní lásky. V sanskrtu se Venuše nazývá Shukrah (Šukra) „jasný“ nebo „zářivý“. Má i další významy, například jméno mudrce, který byl učitelem asurů a učil védy. V Čínštině jí zase říkali Taibai Jinxing – Kovová hvězda (Večernice)… Staletí plynula. Od těch dob se věru hodně změnilo. Národy, řeči, náboženství – všechno. Kolik asi očí ve třpytu této pseudo „hvězdy“ do prázdna vyslovovalo svá přání, sliby, nebo přísahali věrnost a kdoví co
Letošní seriál TOP 5 je u svého konce a pokračování bude opět za rok v červenci. Poslední díl je zaměřen na atmosféry těles Sluneční soustavy. Jejich podrobný výzkum a dlouhodobé měření umožnila až kosmonautika, takže je to ideální téma pro náš portál. Historie výzkumu atmosfér planet sahá ještě dál do minulosti, a tak se v článku krátce zmíníme i o astronomických pozorováních. V naší soustavě je několik míst, která byla zkoumána opravdu unikátně pouze jedinou kosmickou misí a pak tu jsou planety, kde sondy atmosféru zkoumaly nejen z dálky, ale i přímo, a to i dlouhodobě. Výběr žebříčku TOP 5 je tedy obtížný, ale kritérium unikátnosti hrálo tentokrát prim. 5: Mars – od objevu řídkého závoje k meteorologickým měřením Přemýšlím, kdy nejdříve lidé mohli usuzovat na existenci atmosféry Marsu. Patrně už v dávných dobách věřili, že i jiné blízké planety jsou obydlené a Mars byl vždy na čele těchto lákadel. Skutečné ověření existence atmosféry mohlo přijít nepřímo z pozorování polárních čepiček Marsu. I amatérský astronom by si v průběhu desetiletí snadno povšiml, že jejich velikost se mění rok od roku i během roku samotného, a tedy musí být z ledu a měnit svou rozlohu kvůli
Není mnoho lidí, na jejichž odchod by reagovaly největší světové tiskové agentury okamžitou záplavu vzpomínek a nekrologů. Je jen velmi málo jedinců, kteří se mohou „honosit“ tím, že žurnalisté mají kdesi na svých pevných discích či serverech předem připraveny texty pro případ jejich smrti. Nejčastěji se v této souvislosti každému vybaví osobnosti showbusinessu či politické scény. Věda či technologie v této souvislosti rozhodně nehraje prim. Avšak muž, o jehož odchodu minulý týden referovala snad všechna média, nicméně do této kategorie spadal. A zcela oprávněně se v jeho nekrolozích objevovala slova jako „legenda“,či „hrdina“. Jim Lovell totiž legendou a hrdinou rozhodně byl, a to nejen pro fanoušky kosmonautiky, ale pro obecnou veřejnost…
Na letošním letním speciálu Top 5 je nejvíce patrná rozmanitost. Nejen, že jej tvoří vícero našich autorů, ale mísí se zde i styl a různá témata. O to pestřejší je a mě napadlo připomenout si v něm jedno důležité, ale pozapomenuté výročí, kterému jsme se v širším kontextu ještě nevěnovali. Letos si totiž Indie připomíná už padesát let od startu první vlastní družice Aryabhata (Árjabhata). Jak začal průzkum vesmíru v USA nebo Sovětském svazu je již poměrně dobře známo. Téměř každý zná název, nebo jména: První družice, prvního člověka ve vesmíru, první ženy ve vesmíru nebo kdo byl první Měsíčňan, ale zkuste si vzpomenout kolik toho víte o začátku kosmonautiky v Indii? Zde je několik zajímavých faktů o jedné z těchto počátečních kapitol indické kosmonautiky. Malá poznámka k textu na úvod. Rozhodl jsem se dát přednost používání anglického názvu družice čistě z praktických důvodů. Původní název se snadněji hledá v dostupných informacích a má tedy i slovníkový význam. Český přepis je zde hlavně uveden kvůli správné výslovnosti názvu. To platí i o většině indických názvů a jmen použitých v textu. Pokud je uváděn pouze český přepis, je to opět pouze
V nedávném vydání našeho letního seriálu jsem se zamýšlel nad tím, jaká nej přinesly kosmické sondy, pokud jde o první snímky planet. Bylo jasné, že takové téma by mělo mít nějaké pokračování. A protože blízká setkání kometárního druhu jsme již v našem seriálu rozebírali, přichází nyní na řadu planetky. Tedy tělesa, která vlastně mohou mít s kometami mnoho společného a liší se vlastně hlavně tím, že jsme u nich nepozorovali kometární aktivitu. Na začátku si můžeme připomenout současnou terminologii v oblasti těles Sluneční soustavy a také odkázat zájemce na zdroje pod článkem, kde se ke kometárním článkům tohoto seriálu dostanete napřímo. V českém prostředí se slovo planetka vžilo pro malé těleso Sluneční soustavy, které obíhá kolem Slunce a není měsícem nějaké planety. Zároveň v jeho okolí jsou další podobná tělesa a jeho tvar není v hydrostatické rovnováze (kulový). V angličtině se vžil název asteroid (používaný i u nás) protože na obloze je planetka podobná hvězdě, ale projeví se vůči nim pohybem. V devatenáctém století se také používal výraz malá planeta. Mezi malá tělesa tedy řadíme planetky, komety nebo meteoroidy (dolní hranice mezi planetkou a meteoroidem není přesně určitelná,
Létající stroje nejsou jen doménou Země. Vědci, inženýři a kosmické agentury už desítky let zkoumají, jak posílat drony, balony, letouny a další roztodivné automaty na jiné planety a měsíce. A jejich nasazení bude stoupat. Všechny sondy, družice, moduly jsou samozřejmě také létající stroje, ale nás bude zajímat jiná, užší kategorie automatů. Od Marsu po Venuši až do odlehlých koutů Sluneční soustavy, tyto technologie nám pomáhají odhalovat tajemství vesmíru. Pojďme se podívat na pár nejzajímavějších nápadů z minulosti, přítomnosti, ale i budoucnosti.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.