Relativity Space
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Relativity Space, startup zabývající se vývojem opakovaně použitelných raket, rozšířila smlouvu na poskytování startů pro družicového operátora SES.
Projekt Kuiper 13. listopadu změnil své sedm let staré pojmenování na Amazon Leo.
Společnost IonQ Inc., která se zabývá kvantovými výpočty, oznámila, že se dohodla na akvizici společnosti Skyloom Global, coloradského poskytovatele vesmírných optických komunikačních terminálů
Kanadská společnost SBQuantum získala od Evropské kosmické agentury zakázku v hodnotě 800 000 eur na dodávku prototypu kvantového magnetometru pro pozorování Země z vesmíru.
Francouzský startup U-Space získal 24 milionů eur na rozšíření své role na trhu s malými družicovými konstelacemi. Díky financování z kola Série A vyvine společnost U-Space se sídlem v Toulouse software, který do roku 2027 zvýší výrobu jednoho družice týdně.
Čína se zřejmě připravuje na návrat a přistání kosmické lodi. Vydala oznámení o uzavření vzdušného prostoru jen několik dní poté, co vesmírná tříšť donutila odložit plánovaný návrat posádky Shenzhou-20.
Společnost Firefly Aerospace uvedla, že kontaminace v kapalinovém potrubí způsobila ztrátu prvního stupně rakety Alpha, který byl testován pro nadcházející start.
Společnost Rocket Lab odložila první start své opakovaně použitelné rakety Neutron na rok 2026 s tím, že chce maximalizovat šance na úspěch letu.
Společnost mPower Technology se sídlem v Novém Mexiku zahájila v New Yorku automatizovanou velkoobjemovou výrobu solárních modulů vesmírné třídy. Společnost oznámila, že se snaží uspokojit poptávku ze strany družicových konstelací.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Už zase musíme v souvislosti se sondou Cassini použít ono nepříjemné slovo „naposledy“, které nám připomíná, že tato slavná mise skončí už v polovině letošního září. Sonda během dosavadní mise udělala hned několik velkoformátových mozaiek Saturnu a jeho magicky vypadajících prstenců. Pokaždé pořídila několik snímků, kterými pokryla celou scénu. Jelikož se fotky vždy na krajích překrývaly, bylo možné z nich složit působivou mozaiku. 13. května se sonda do této činnosti pustila naposledy. O několik dní později se mohli specialisté pochlubit povedeným dílem, které nám opět ukazuje křehkou krásu saturnových prstenců. Náhledový obrázek si můžete kliknutím zvětšit, případně navštivte přímo originální snímek.
V pátek se na Mezinárodní vesmírné stanici uskutečnil jubilejní 200. výstup do volného prostoru v podání Američanů Peggy Whitson a Jacka Fishera. Výstup jste u nás mohli sledovat živě a jeho souhrn jsme Vám poskytli ve včerejším Kosmotýdeníku. Dnes Vám nabízíme několik fotografií z výroční EVA, jejichž autorem je Thomas Pesquet, který na výstup dohlížel z interiéru stanice a zároveň ovládal robotickou paži. Kromě fotografií z EVA v dnešním díle Thomasova fotokoutku uvidíte několik zajímavých experimentů i s jejich popisem a samozřejmě také mnoho měst a přírodních krás naší Země i jejího okolí.
V minulém týdnu se francouzský astronaut Thomas Pesquet, který momentálně pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici, opravdu činil. Na Vás, milí čtenáři, tak čeká rekordní dávka fotografií pořízených z oběžné dráhy naší planety. Mezi fotografiemi najdete především sérii, která Vám ukáže, jakým způsobem si kosmonauti připravují své skafandry Sokol na návrat na Zemi, ale i mnoho dalších poutavých snímků. Navrch pak přidáme rekordních šest časosběrných videí z přeletů nad různými částmi planety nebo z připojování zásobovací lodě Cygnus ke stanici. Přejeme Vám příjemné sváteční pondělí a přejeme, ať se Vám dvacátý čtvrtý díl Thomasova fotokoutku líbí.
Tento měsíc byl rozhodně největší rozruch okolo sondy Cassini, která vstoupila do poslední fáze své mise zvané Grande Finale. Při ní se vydá zkoumat Saturn a jeho prstence opravdu zblízka. Předtím se ještě stačila podílet na datech, která naznačují, že ledové měsíce naší Sluneční soustavy mohou hostit život. I Čína dala o sobě vědět. Její nová zásobovací loď se vydala ke stanici Tiangong-2 a ověřila technologie potřebné k zajištění dlouhodobých expedic na budoucí velké čínské stanici. Loď Cygnus opět osedlala raketu Atlas, která jí vynesla k ISS. Závěr bude patřit pilotovaným kosmickým lodím. Posádka Sojuzu MS-02 se vrátila na Zemi, zatímco Sojuz MS-04 dopravil kosmonauty ke zkompletování Expedice 51.
Možná vás nedávno zaujal nově zpracovaný snímek většího z Marsovských měsíčků s atmosférou a povrchem planety pod ním. Možná jste se dokonce s podobnými snímky ještě nesetkali. Pohled na takové snímky má mít své místo i na portálu o kosmonautice, protože je pěknou ukázkou vedlejšího produktu dobývání vesmíru. Tento vedlejší produkt by měl být ale chápán jako důležitý, protože veřejnost často ocení právě tyto snímky, než jen suchá data. Navíc, jak možná víte, tato fotografie není v historii ojedinělá a tak po kratším hledání, které jsme vám s dovolením ušetřili, můžeme uvést i jiné podobné obrázky z minulosti. Závěrem si určitě tento zvláštní měsíc zaslouží i jeden detailní pohled v nepravých barvách. Článek budiž oslavou krás vesmíru i toho, jak se na jednu věc dokázaly podívat kosmické sondy tří různých agentur.
Přejeme Vám poklidný Svátek práce a vítáme Vás u dalšího dílu našeho seriálu Thomasův fotokoutek. Fotografií v dnešním článku je opravdu mnoho a můžete se těšit například na netradiční pohled na exteriér Mezinárodní vesmírné stanice, dozvíte se něco o experimentech, které na stanici probíhají, z výšky 400 km se pokocháte pohledy na několik měst napříč planetou a chybět nebude ani mnoho krás a divů naší přírody. A stejně jako minule na Vás čekají úchvatná časosběrná videa. To vše bude jako vždy popsáno slovy samotného Thomase Pesqueta, francouzského astronauta, který je autorem všech těchto fotografií.
Minulý týden se na Mezinárodní vesmírné stanici nesl ve znamení příletů nových lodí. Nejdříve šlo o Sojuz MS-04 s druhou polovinou posádky Expedice 51, a poté o zásobovací loď Cygnus. Obě vesmírná plavidla jsou dozajista hlavním poutačem tohoto dílu Thomasova fotokoutku. Thomas Pesquet pochopitelně nelenil a svým fotoaparátem zvěčnil jejich přílet k ISS na několika působivých fotografiích. Kromě toho v dnešním článku najdete také přivítání nových členů posádky na stanici a mnoho výtvarných kousků, jejichž autory jsou matička Země či její obyvatelstvo. I v dnešním článku, stejně jako v tom minulém, najdete několik videí z oběžné dráhy. Tentokrát budou hned tři a prozradím, že jedno z nich bude noční. Doufáme, že se Vám bude další díl našeho fotoseriálu líbit.
Přejeme Vám všem veselé Velikonoce a vítáme Vás u dvacátého prvního dílu našeho seriálu Thomasův fotokoutek, který bývá každé pondělí přeplněn atraktivními fotografiemi pořízenými z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. V pondělí 10. dubna zpátky na Zemi přistál Sojuz MS-02 a na ISS tak zůstala pouze tříčlenná posádka coby zárodek Expedice 51. Méně lidí musí na stanici zastat více práce, což se mírně odrazilo i na dnešním díle seriálu, který obsahuje o něco méně fotografií, než je obvyklé. Ovšem na rozdíl od předchozích dílů se dnes můžete těšit na dvě videa. Nechť se Vám Thomasův fotokoutek líbí!
Evropská kosmická observatoř Gaia pilně posílá na Zemi přesná měření o poloze a pohybu hvězd, které tvoří naši Galaxii. Díky počítačovým modelům tak bylo možné vytvořit video, které ukazuje, jak se bude během následujících pěti milionů let měnit pozice dvou milionů hvězd v Mléčné dráze. Video je krásné na pohled, ale zároveň nám ukazuje, jak mocné údaje nám Gaia posílá. Když můžeme modelovat budoucí vývoj, mohli bychom se dočkat i zpřesnění našich znalostí o dosavadním vývoji Mléčné dráhy. Data z observatoře Gaia nám mohou prozradit, jak se hvězdy v našem okolí pohybovaly i před miliony let. Video navíc ukazuje jen některé hvězdy – Gaia sleduje řádově větší počet hvězd.
Vítáme naše čtenáře v dalším pracovním týdnu a především u kulatého dvacátého dílu seriálu, který je tvořen výhradně fotografiemi francouzského astronauta Thomase Pesqueta a jeho vlastními komentáři, které pro Vás překládáme do českého jazyka. Jak sám Thomas Pesquet podotkl, před svou misí na ISS se focení nikdy nevěnoval. Na oběžné dráze je to ale pro něj velká zábava a je to vidět nejen na velkém množství fotografií, kterými nás zásobuje, ale také na jejich vzrůstající kvalitě. Zastavme se tedy na pár minut a pokochejme se snímky ISS a naší planety z výšky čtyř stovek kilometrů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.