Archiv rubriky ‘Foto a video’

Francouzský astronaut před půlročním pobytem na ISS

Pokud půjde všechno podle plánu, vydá se 18. listopadu ve 21:20 našeho času na cestu do vesmíru kosmická loď Sojuz MS-3. Její posádku budou tvořit Rus Oleg Novickij, Američanka Peggy Whitson a Francouz Thomas Pesquet. Právě třetí jmenovaný přitahuje větší pozornost, protože je součástí oddílu evropských astronautů. ESA nyní vydala video, ve kterém představuje Thomasovu misi pojmenovanou Proxima. Video je sice v angličtině, ale dá se mu velmi dobře rozumět. Informace v něm obsažené jsou ale spíše obecné, nicméně článek s tímto videem je tu z jiného důvodu. Ve videu najdeme velké množství velmi povedených záběrů – ať už jde o zkoušky v simulátoru Sojuzu, nebo o záběry přímo z ISS, kde minulí evropští astronauti prováděli nejrůznější experimenty.

Vesmírné výzvy – říjen 2016

ExoMars 2016 zdroj:esa.int

Říjen přál pilotované kosmonautice. Dlouho odkládaný start druhého exempláře nového typu lodě Sojuz MS se konečně uskutečnil a posádka ISS tak byla nějakou chvíli kompletní. Sice jen na krátkou dobu, protože Sojuz MS-1 byl nachystán dopravit svou posádku zpět do náruče matky Země. Ale protože i Čína vypustila v daném období pilotovanou loď, ocitlo se najednou na orbitě osm osob ve dvou různých kosmických stanicích. To robotická mise ExoMars 2016 se zachovala jako chytrá horákyně a u Marsu nám udělala a zároveň neudělala radost.

Nejsilnější čínská raketa stojí na rampě

Kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan se v minulých dnech dočkal premiérového vývozu rakety Dlouhý pochod 5 na startovní rampu. Tedy abychom byli přesní, ono těch vývozů už bylo v historii více, ale vždy šlo jen o testovací jízdy. Nyní ale došlo k ostrému vývozu před startem. Premiérový start nejsilnějšího čínského nosiče v historii má za úkol vynést na oběžnou dráhu experimentální telekomunikační družici Shijian-17, která je vybavena iontovými motory. Otázkou zůstává, kdy se tato raketa vydá k obloze. Vývoz na rampu naznačuje, že už to nebude trvat příliš dlouho. Podle portálu spaceflightnow by ke startu mělo dojít 3. listopadu v blíže nespecifikovaném čase. Na naší subdoméně starty.kosmonautix.cz svítí u tohoto startu, že by k němu mělo dojít v 11:00 našeho času, což potvrzuje i portál launchlibrary.net. Jakmile se start přiblíží, vydáme na našem webu krátký článek s odkazy, kde je možné sledovat přímý přenos.

Cygnus zakotvil u ISS

Kosmická loď Cygnus vypuštěná v úterý 18. října v 1:45 našeho času byla včera ve 13:28 SELČ, když stanice ISS přelétala nad Kyrgyzstánem, zachycena staniční robotickou paží. Po nezbytné kontrole byla připojena ke spodnímu uzlu na modulu Unity. Aktuální konfiguraci Mezinárodní vesmírné stanice včetně připojených lodí si můžete prohlédnout, když kliknete na úvodní obrázek tohoto článku. Posádka po připojení lodi Cygnus získala přístup k téměř dvěma a půl tunám nákladu, které loď na stanici přivezla ve svých útrobách. V přiloženém videu si můžete prohlédnout ty nejlepší záběry natočené během příletu lodi ke stanici.

OBRAZEM: Antares s novými motory je zpět!

Dnes ráno, když hodiny ve střední Evropě ukazovaly 1:45 se od země odlepila soukromá raketa Antares, která měla na oběžnou dráhu vynést zásobovací loď Cygnus. Původně se mělo startovat už o pět minut dříve, ale start se nakonec posunul na konec startovního okna, kdy už se všechno podařilo na jedničku. Let samotný probíhal přesně podle plánu a loď Cygnus je nyní na oběžné dráze a míří vstříc ISS, se kterou by se měla spojit 23. října odpoledne našeho času. V dnešním vyloženě kochacím článku Vám ukážeme mimořádně povedené fotky, které se objevily na Flickr účtu NASA HQ PHOTO.

Vesmírné výzvy – září 2016

září 2016 zdroj: esa.int

Září kosmonautickými událostmi opravdu nešetřilo. Hodně jich bylo očekávaných, ale objevily se i neplánované, které fanoušky a zejména kosmické společnosti nepotěšily. Vesmírné výzvy proto přinášejí sedm hlavních reportáží a i stěny kosmonautické kostky mají co dělat, aby tlak vměstnaných informací ustály.

ŽIVĚ: Rosetta přistává na kometě

Dnes dokončí evropská sonda Rosetta svojí více než dvanáct let trvající misi přistáním na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Sonda už provedla včera v 22:50 našeho času svůj poslední manévr, který ji poslal na kolizní dráhu s kometou. V té době se nacházela 19 kilometrů nad jejím povrchem. Dnes mezi 9:55 a 10:05 budou na sondu nahrány poslední příkazy, které zaručí správné natočení sondy na základě posledních navigačních dat. V současné době je čas dopadu sondy na kometu předpokládán v 12:40 našeho času, +- 20 minut. Tento údaj bude ještě v průběhu dne zpřesněn na +-2 minuty, poté co budou na sondu nahrány poslední příkazy. Tuto událost budeme doprovázet textovým přenosem s aktuálními informacemi, který začne okolo 9:00.

Přistání Rosetty se blíží

Přistání evropské sondy Rosetta na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko se nám už velice rychle blíží, a tak si pro nás ESA připravila hned několik zajímavých videí. Na prvním videu můžeme vidět vizualizaci průběhu sestupu Rosetty na povrch komety. Druhé video je další dílem povedeného animovaného seriálu Once upon a time, který krásně shrnuje celou misi sondy Rosetta i přistávacího modulu Philae. Posledním videem, na které se dnes podíváme je epilog ke krátkému filmu Ambition, který byl vypuštěn v roce 2014 po příletu Rosetty ke kometě 67P. Přistání Rosetty na kometě přijde v pátek 30 září a určitě si o něm připravíme ještě speciální článek.

Shrnutí marsovské architektury SpaceX

Před pár hodinami vystoupil Elon Musk na konferenci IAC 2016 v Mexiku s plány jeho společnosti SpaceX pro kolonizaci Marsu. Na tuto událost čekali fanoušci kosmonautiky dlouhou dobu a myslím, že mohu určitě prohlásit, že naše očekávání byla překonána. Elon Musk začal svojí prezentaci důvody pro cestu na Mars, pokračoval přes hlavní překážky celé architektury až přímo k technickým detailům samotné rakety a kosmické lodi. V tomto článku nebudu spekulovat nad reálností tohoto plánu, ale zaměřím se pouze na informace z přednášky. Jelikož raketa ani kosmická loď nedostaly žádná oficiální jména, budou v článku použity zažité termíny BFR pro raketu a ITS pro vesmírnou loď (té se původně říkalo MCT).

Severní pól plynného obra a něco navíc

Není to tak dlouho, co jsme se podívali na první detailní snímky pólů Jupiteru a už se v galerii RAW snímků Cassini objevila sada velmi povedených fotografií polárních oblastí Saturnu. Netrvalo dlouho a zdatní amatéři přišli s nádhernými barevnými složeninami poskytnutých dat. Ačkoli Jupiter i Saturn jsou opravdoví plynní obři, jejich atmosféry se na první pohled dost liší. Jupiter hýří barevnými pásy a mohutnými bouřemi, z nichž ta největší je viditelná i v malém dalekohledu. Nic takového na Saturnu běžně nevidíme. To je ovšem zkreslená představa. Detailní snímky Cassini, nebo snímky v infračerveném oboru odhalují, že Saturn zdaleka není tak nudný svět. Také zde se nachází v atmosféře řada bouřlivých vírů a navíc planeta s výraznými prstenci má jedno velké plus. Je jím fantastický šestiúhelník přímo v okolí pólu, který naopak u Jupiteru postrádáme. Podívejme se na zajímavé snímky i video, které se objevily v poslední době.