Archiv rubriky ‘Foto a video’

Vesmírné výzvy – srpen 2016

Instalace adaptéru IDA-2 zdroj: spaceflight101.com

Ve Vesmírných výzvách vás opět čekají čtyři velké reportáže. Dva američtí astronauti Jeff Williams a jeho kolegyně Kate Rubins zprovoznili při kosmické procházce nový adaptér IDA, který umožní dokování nových soukromých lodí k Mezinárodní kosmické stanici. Raketa Falcon 9 s družicí JCSat-16 úspěšně odstartovala a první stupeň měkce dosedl na mořskou plošinu. Motor RS-25 vykonal statický zážeh. Tento motor, původně létající na raketoplánu, bude pomáhat vynášet novou raketu SLS. V poslední reportáži se dozvíte, co chystá firma Deep Space Industries, která chce v budoucnu rozjet kosmickou těžbu.

Zatím nejdetailnější snímek z Rosetty

Pojďme si mezi zprávami o haváriích kosmických raket, které se v posledních hodinách objevily, trochu odpočinout. Evropská sonda Rosetta prolétla 27. srpna jen 4,6 kilometru od středu komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko, což vzhledem k rozměrům jádra znamená, že byla jen 2,6 kilometru od povrchu. Evropská kosmická agentura se nyní pochlubila snímkem z kamery OSIRIS s rozlišením 7 centimetrů na obrazový bod. Níže přiložený snímek zachycuje oblast, která na šířku měří jen 143 metrů. Míra zachycených detailů je doslova neuvěřitelná.

Rozhlédněte se po Murray Buttes

Americké vozítko Curiosity nedávno oslavilo čtyři roky působení na Marsu a stále je v dobrém stavu. Rover postupně míří k centrálnímu vrcholku Aeolis Mons (též Mount Sharp), ale po cestě potkává celou řadu míst, která jsou pro vědce velmi atraktivní a stojí za zastávku. Jednou z nich je oblast zvaná Murray Buttes na úbočí centrálního vrcholku. Právě v této lokalitě rover pořídil velmi povedenou sérii fotek, které umožnily vytvořit kompletní 360° panorama okolního terénu. Snímky, ze kterých bylo vytvořeno toto 360° panorama byly pořízeny 5. srpna 2016 pomocí kamery Mastcam, která je umístěna na hlavě vozítka.

Výroba gigantické nádrže v jedné minutě

Časosběrná videa mají u diváků většinou velký úspěch. Dokáží totiž i z relativně nezajímavé scény udělat poutavou podívanou. A což teprve, když vznikne časosběrné video, jehož scéna je poutavá sama o sobě? O tom se přesvědčíte v dnešním článku. Přinášíme Vám minutové video, které zachycuje výrobu ověřovacího exempláře nádrže na kapalný vodík pro centrální stupeň rakety SLS. Nejen při záběrech ze svařování, ale i z následné manipulace je na první pohled vidět, o jaký kolos se jedná. Tento dojem je ještě umocněn, pokud se v záběru objeví i lidská postava.

Dva roky manévrů Rosetty ve čtyřech minutách

Stará moudrost říká že, obrázek vydá za tisíc slov. A modernizovaná verze by mohla být, že video vydá za tisíc obrázků. Člověk může stokrát slyšet o tom, že sonda Rosetta zkoumá jádro komety 67P-Čurjumov-Gerasimenko z různých vzdáleností, aby mohla vytvořit komplexní obraz chování komety – ať už v detailu při blízkých průletech, nebo v celku při vzdálenějších průletech. Ovšem stačí se podívat na čtyřminutové video z dílny Evropské kosmické agentury a spadne vám čelist. Najednou můžete ve výrazně zrychleném čase sledovat, jak Rosetta průběžně mění vzdálenost od jádra.

Atlas V pro OSIRIS-REx je na kosmodromu

Mezi událostmi, které se svým významem řadí mezi nejdůležitější momenty celého roku, najdeme i start americké sondy OSIRIS-REx, který je zatím naplánován na 9. září v 0:45 našeho času. Raketa Atlas V v konfiguraci 411 vyrazí vstříc obloze a sondě samotné začne několikaletá mise, která povede k průzkumu asteroidu Bennu a vyvrcholí dopravou odebraných vzorků na Zemi, čehož bychom se mohli dočkat v roce 2023. Jelikož jde o důležitou událost, věnujeme této misi na našem webu zvýšenou pozornost. Dnes se podíváme na to, jak na floridský kosmodrom dorazily díly rakety Atlas V.

Keď padajú satelity

Blíži sa obdobie, keď sa s vrcholom aktivity meteorického roja Perzeíd môže každý milovník oblohy do sýtosti pokochať tzv. padajúcimi hviezdami. Tento jav spôsobený vstupom prirodzených kozmických telies do zemskej atmosféry už oddávna fascinoval a aj desil našich predkov. Avšak nie je meteor ako meteor a v súčasnosti už môžme pozorovať aj podobné, nemenej pôsobivé javy, ktoré si naši predkovia pred rokom 1957 nemali možnosť vychutnať. Od začiatku kozmického veku sme totiž do vesmírneho priestoru na obežnú dráhu okolo našej planéty poslali tisíce umelých objektov – či už družíc, rakiet alebo úlomkov kozmického odpadu. Značná časť týchto umelých obežníc sa skôr či neskôr do zemskej atmosféry navráti späť – čo môže byť prísľubom rovnako a často dokonca aj pôsobivejšieho ohnivého divadla, aké vzniká aj pri vstupoch prirodzených telies. A hoci sledovanie takého divadla je hlavne o šťastí, keď už sa zadarí, stojí to za to!

Vesmírné výzvy – červenec 2016

Juno u Jupiteru zdroj: nasa.gov

Událostí roku by se dal nazvat přílet sondy Juno k Jupiteru. Opět je tedy na orbitě nějvětší planety naší sluneční soustavy zástupce lidstva. Díky němu se v dalších měsících můžeme těšit na nové obrázky a vědecká data. Razantně vylepšený Sojuz s označením MS se vydal poprvé k ISS. Zásobovací loď Dragon také k Mezinárodní kosmické stanici dorazila a první stupeň její nosné rakety Falcon podruhé úspěšně přistál na pevnině.

Dvě nákladní lodi u ISS během dvou dnů

V posledních dnech bylo u Mezinárodní vesmírné stanice opravdu rušno. Během dvou dnů se k ní totiž připojily hned dvě nákladní lodě. Vše začalo startem rakety Sojuz-U, která v sobotu večer vynesla již třetí exemplář vylepšené verze nákladní lodě Progress. V pondělí ráno se pak dostala ke slovu raketa Falcon 9, která vyslala nákladní loď Dragon na oběžnou dráhu a svůj výkon korunovala úspěšným přistáním prvního stupně na pevnině. Oběma nákladním lodím trvalo přiblížení ke stanici okolo dvou dnů. Progress se úspěšně připojil za použití modernizovaného automatického systému Kurs-NA, zatímco Dragon, který není schopný samostatného připojení, musel byl zachycen staniční robotickou paží, která ho následně spojila se stanicí.

Zažijte radost z úspěchu sondy Juno

Minulý týden touhle dobou si ještě specialisté z JPLLockheed Martin kousali nervozitou nehty, protože jejich sondu Juno čekal kritický okamžik celé mise – brzdící zážeh, který měl sondu usadit na oběžné dráze kolem největší planety Sluneční soustavy – Jupitera. Dnes už víme, že se celý zážeh podařil a odchylka oproti plánu byla jen jedna sekunda, ale přesto je fajn vrátit se v čase a vychutnat si elektrizující okamžiky z chvíle, kdy řídící středisko Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně dostalo informaci o úspěšném vypnutí brzdícího zážehu.