Vast
Společnost Vast založila novou divizi určenou na podporu práce v oblasti národní bezpečnosti.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Vast založila novou divizi určenou na podporu práce v oblasti národní bezpečnosti.
Federální komise pro komunikace (FCC) 22. července odhlasovala uvolnění další části frekvenčního pásma C, kterou dosud využívají operátoři družic, pro aukci určenou pro sítě 5G v příštím roce. Zároveň schválila reformu licenčního systému, jejímž cílem je urychlit rozvoj komerčního kosmického sektoru.
Německý vývojář komponentů kosmických zářízení deltaVision získal 10,2 milionu eur (11,6 milionu dolarů) na rozšíření výroby ventilů a souvisejících zařízení se zaměřením na umožnění doplňování paliva ve vesmíru.
Britská vláda a úřad pro financování a rozvoj letectví a kosmonautiky Space Florida vyčlenily 200 000 USD na podporu společných výzkumných, inovačních a komercializačních projektů.
Zenno Astronautics, novozélandský startup zaměřený na aplikaci supravodivých magnetů pro řízení polohy a zrychlení kosmických lodí, plánuje přesídlit do Spojených států.
Šestiměsíční čínský startup LegendSpace, jehož cílem je využít umělou inteligenci ke kompresi cyklů vývoje raketových motorů, získal financování ve výši 29,5 milionu dolarů.
Italský startup ORiS získal 5 milionů eur, aby mu pomohl vyvinout bezdrátovou technologii energetického paprsku pro družice využívající lasery.
Japonská společnost IHI zvažuje přidání hyperspektrálních družic nové generace od finského startupu Kuva Space do své plánované 100členné suverénní konstelace pro pozorování Země s více senzory.
Americké vesmírné síly více než ztrojnásobily strop velkého kontraktu na vynesení družic pro národní bezpečnost z 5,6 miliardy na 17 miliard dolarů, protože armáda se připravuje na prudký nárůst družicových misí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mořská plošina A Shortfall Of Gravitas (zkráceně ASOG) si v neděli dopoledne našeho času připsala premiéru, když na ní přistál první stupeň Falconu 9 z mise CRS-23. Plošina v tu dobu čekala zhruba 300 kilometrů od pobřeží a po nezbytné kontrole a zajištění nákladu robotem Octagrabber mohla vyrazit směrem do floridského přístavu. Jelikož to bylo poprvé, kdy tato nová plošina přivezla do přístavu první stupeň Falconu 9, čekalo na ni hned několik fotografů, kteří se se svými úlovky rádi pochlubili světu. V dnešním, článku tedy najdete několik nejlepších fotek, které byly pořízeny v uplynulých hodinách. A mimochodem náhledovou fotku má na svědomí Stephen Marr.
Výškové rakety pro kosmický výzkum provozovalo, provozuje anebo v brzké době plánuje provozovat téměř 30 států světa. V dnešním díle se zaměříme na to, jak k tomuto tématu přistoupili velcí hráči na poli kosmonautiky – Spojené státy Americké, Sovětský svaz (respektive Rusko) a Japonsko. U všech států se zmíníme nejen o jejich prvních zkušenostech s výškovými raketami, ale také o tom, jak tohoto prostředku využívají v současnosti.
Vítejte u dalšího pokračování fotoseriálu z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. Uvnitř najdete opravdu nádherné pohledy skrze nové okno modulu Nauka. Pobaví vás nález nečekaného dárku v mrazicím boxu dovezeném nákladní lodí Cygnus NG-16. Zúčastníte se s Akim módní přehlídky a samozřejmě se budete moci kochat nádhernými pohledy na planetu Zemi. Doporučit můžeme jeden opravdu netradiční záběr na část stanice i Zemi a to i s astronautem za okny, nebo nezvykle nasvícenou scenérii oblasti, kam řada lidí míří v létě na dovolenou. Někteří se možná dozví, že nedaleko francouzské pevniny je řada britských ostrůvků, nebo že v Evropě žijí volně ptáci, které by leckdo čekal pouze v ZOO.
Rakety, které nemají za úkol dosáhnout oběžné dráhy, se označují jako výškové, sondážní či suborbitální. Nedosáhnou sice první kosmické rychlosti, ale i přesto mohou vynést nejrůznější vědecké experimenty do výšky několika stovek či dokonce tisíc kilometrů. Představují proto další z možností, jak navodit stav mikrogravitace, aniž bychom museli letět na oběžnou dráhu. Historie výškových raket sahá až k německé válečné V-2.
ISS si dál žije svým životem. Modul Nauka je už zabydlen a v dnešním díle najdete také prohlídku s tím nejlepším průvodcem, Thomasem, který nás zásobuje nejen fotkami, ale i zajímavými videoklipy. Během týdne se stanice rozrostla dočasně o další část, nákladní loď Cygnus NG-16, zvanou Ellison Onizuka, na počest astronauta, který zahynul při startu raketoplánu Challenger v roce 1986. Pokračuje tak tradice názvů každé této lodi a tradice našeho fotoseriálu s nezbytnou anketní otázkou na konci. Příjemné čtení.
Stav mikrogravitace či snížené gravitace můžeme na Zemi navodit mnoha různými způsoby. Každý z nich má své výhody, ale i nevýhody. Letadla letící po takzvané parabolické dráze sice nenabídnou pravou mikrogravitaci, pouze sníženou gravitaci, ale zase mohou mít na palubě posádku, která experiment obsluhuje, experimenty mají k dispozici hodně místa a jsou tu i další výhody. Není tedy divu, že tohoto prostředku využívají různé kosmické agentury.
Jestli sledujete náš seriál Thomasových fotografií z dění na ISS pravidelně, jistě vás také muselo zaujmout, že podobné fotografie, jako je ta v úvodu článku, nám doposud z jeho druhé mise na ISS chyběly. Vidět polární záři je samo o sobě něco magického. Pruhy směřující od obzoru vysoko vhůru pomalu mění vzhled i polohu doslova v přímém přenosu tak rychle, jak jste asi četli tuto větu. Jaký to asi musí být pocit vidět tuto úžasnou hru světla z oběžné dráhy? Noční pohled na kosmickou loď Sojuz a v pozadí modul Nauka nad krásně zelenočervenou polární září je tím nejlepším začátkem dalšího dílu. Podívejte se i na další snímky uvnitř a zvláště rozlučkový snímek na konci bude zdatnou konkurencí pro ty na začátku. Jsme zvědavi na vaše rozhodování v další anketě o nejlepší snímek.
Relativně blízko od českých hranic se nachází naprosto unikátní výzkumné centrum světové úrovně pádová věž ZARM, kterou bychom našli v německých Brémách. Zmíněná unikátnost tkví především ve dvou parametrech – délce navozeného stavu mikrogravitace a také kvalitě tohoto stavu. Za určitých podmínek totiž v tomto betonovém tubusu, který geniálně využívá fyziku, může být navozena mikrogravitace o celý řád lepší, než je na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS!
Ruský modul Nauka a kosmická loď Sojuz MS-18 krátce po připojení k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) 29. 7. 2021. Takovéto krásné fotografie máme z první ruky díky internetu a invenci autora snímku, Thomase Pesqueta. Opět po týdnu jsme tu s pravidelným seriálem snímků z dění na ISS nebo krás naší planety. Bonusem pro vás jsou pak komentáře, které ke snímkům Thomas dodává. My se je snažíme uvádět v češtině a doplnit citlivě dalšími zajímavými informacemi, které se k místům na fotografiích váží. Podívejte se už na úvodní snímek článku a na ten následující. To je prostě skvělé srovnání. Zde je Thomasův komentář: Najděte 7 rozdílů: snímek před příletem Nauky a po něm. S nejnovějším členem modulů rodiny ISS tu máme o něco víc prostoru, nové vědecké vybavení, toaletu, systém recyklace vody atd. Trochu to připomíná Transformers.
Událostí číslo jedna se v červenci stalo jednoznačně rozšíření ISS o laboratorní modul Nauka, které jsme s napětím sledovali, proto ve Vesmírných výzvách rozhodně nemůže chybět. Dále uvidíte čínský výstup do volného prostoru, starty misí Unity 22, NS-16 a mnoho dalšího. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.