sociální sítě

Přímé přenosy

HANBIT-Nano (Spaceward)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HawkEye 360

Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.

Rheinmetall

Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.

Lux Aeterna

Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.

EraDrive

Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.

Vantor

Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.

Digantara Industries

Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Foto a video, Technologie
VT_2021_31

Vesmírná technika: Pádová věž ZARM v Brémách

Relativně blízko od českých hranic se nachází naprosto unikátní výzkumné centrum světové úrovně pádová věž ZARM, kterou bychom našli v německých Brémách. Zmíněná unikátnost tkví především ve dvou parametrech – délce navozeného stavu mikrogravitace a také kvalitě tohoto stavu. Za určitých podmínek totiž v tomto betonovém tubusu, který geniálně využívá fyziku, může být navozena mikrogravitace o celý řád lepší, než je na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS!

Kosmická loď Sojuz MS-18 (J. A. Gagarin) a modul Nauka krátce po připojení k ISS 29. 7. 2021. Foto: Thomas Pesquet, zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 43

Ruský modul Nauka a kosmická loď Sojuz MS-18 krátce po připojení k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) 29. 7. 2021. Takovéto krásné fotografie máme z první ruky díky internetu a invenci autora snímku, Thomase Pesqueta. Opět po týdnu jsme tu s pravidelným seriálem snímků z dění na ISS nebo krás naší planety. Bonusem pro vás jsou pak komentáře, které ke snímkům Thomas dodává. My se je snažíme uvádět v češtině a doplnit citlivě dalšími zajímavými informacemi, které se k místům na fotografiích váží. Podívejte se už na úvodní snímek článku a na ten následující. To je prostě skvělé srovnání. Zde je Thomasův komentář: Najděte 7 rozdílů: snímek před příletem Nauky a po něm. S nejnovějším členem modulů rodiny ISS tu máme o něco víc prostoru, nové vědecké vybavení, toaletu, systém recyklace vody atd. Trochu to připomíná Transformers.

VV_07_21

Vesmírné výzvy – červenec 2021

Událostí číslo jedna se v červenci stalo jednoznačně rozšíření ISS o laboratorní modul Nauka, které jsme s napětím sledovali, proto ve Vesmírných výzvách rozhodně nemůže chybět. Dále uvidíte čínský výstup do volného prostoru, starty misí Unity 22, NS-16 a mnoho dalšího. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

Vesmírná technika: Pádové věže

Pádové věže či šachty jsou skvělou možností, jak mohou vědci na zemi simulovat krátkodobé účinky mikrogravitace či snížené gravitace. Jde o stavby vysoké (či hluboké) několik desítek až stovek metrů, ve kterých může stav mikrogravitace při volném pádu trvat od zlomků sekundy po několik sekund. To sice nevypadá jako mnoho, ale existuje hodně experimentů, kterým to stačí.

Vlajky všech zemí světa zdobily strop laboratoře Destiny během vesmírných olympijských her. Zdroj: Flickr.com

Thomasův fotokoutek 42

Sledovali jste v uplynulém týdnu přelety ISS? A napadlo vás při tom, co se tam asi děje? Ať už ano, nebo ne, jste tu správně, protože náš seriál vám odpoví. Témata jsou někdy vyloženě pozemská, ale s velmi netradičním podáním, jak je jen v mikrogravitaci možné. „Začaly Olympijské hry v Tokiu, ale první vesmírná olympiáda již proběhla!“, vzkazuje nám Thomas Pesquet z paluby Mezinárodní vesmírné stanice. „Pro obveselení a z kamarádství Mark uspořádal skvělý (olympijský) turnaj mezi týmem Sojuzu a týmem Crew Dragonu. Disciplínami bylo synchronizované vznášení se, gymnastika, velmi dlouhé skoky do dálky nebo házená bez rukou Vlajky všech zemí světa zdobily strop laboratoře Destiny – barevné a inspirativní pozadí. Užijte si (pozemní) hry!“ Autorem většiny snímků je francouzský astronaut Thomas Pesquet a kredit mají i ESA/NASA.

VT_2021_29

Vesmírná technika: Úvod do problematiky mikrogravitace

Slovíčko mikrogravitace popisuje stav, který je pro mnoho lidí synonymem s označením „stav beztíže“. Mezi oběma výrazy je však rozdíl. Kromě jeho vysvětlení a popsání si ukážeme, proč se mikrogravitaci říká právě mikrogravitace a zda je možné jí dosáhnout pouze na oběžné dráze. Celé téma je komplexní a rozsáhlé, proto je v tomto videu pouze stručný úvod do problematiky. Ocenili bychom, pokud byste v komentářích vyjádřili své názory na pokračování tohoto tématu.

Britský atol Diego Garcia v Indickém oceánu. Foto: ESA/NASA/T.Pesquet/W.Harold

Thomasův fotokoutek 41

Pohledem na jeden atol ležící uprostřed Indického oceánu se dostáváme k dalšímu pokračování báječného seriálu, který nám ukazuje zajímavá místa na Zemi a seznamuje nás blíže s životem na ISS. Úplně nejlepší je, když se pak dozvíte nejen vy něco o místech na Zemi, kam se nejen nikdy nepodíváte, ale ani jste nevěděli, že existují. A jako bonus se dozvíte, že stejně jako vy je na tom i autor, francouzský astronaut Thomas Pesquet. A tak s ním s vděčností sdílíte týden co týden tyto pocity. Musí to být zvláštní zažívat 16× za den svítání. Vidět to množství osvětlených měst. Polární záře a nádherná místa uprostřed oceánu. Na úvodním snímku je přesně takový atol – jmenuje se Diego Garcia. Zvláštní název pro britskou vojenskou enklávu.

VT_2021_28

Vesmírná technika: Prodlužovací nástavec manipulátoru OBSS

Manipulátory amerických raketoplánů SRMS jsme si popsali ve třech minulých dílech našeho pořadu. Než toto téma definitivně opustíme, věnujeme ještě jeden díl tématu, které se SRMS velmi dotýká. Řeč bude o prodlužovacím nástavci OBSS, který byl do služby nasazen v reakci na havárii raketoplánu Columbia. Své úkoly plnil spolehlivě a dokonce se dočkal i nečekaného sekundárního využití při jednom z nejnebezpečnějších výstupů do volného kosmického prostoru v rámci programu ISS.

Temže

Thomasův fotokoutek 40

Velice pěkná a pestrá je každý týden nabídka snímků z paluby Mezinárodní vesmírné stanice v podání francouzského astronauta Thomase Pesqueta. My máme to štěstí, že je máme díky internetu k dispozici z první ruky a vzhledem k tradici tohoto seriálu, který začal vycházet už během jeho první mise na ISS v roce 2016, se tak můžeme každý týden společně podívat, co viděl a zažil. To vše je doplněno překlady Thomasových komentářů a dalšími doplňujícími informacemi. V každém díle druhé série nechybí ani anketa o nej snímek.
„Všechny oči fotbalových fanoušků byly v neděli 11. července upřeny na stadion v londýnském Wembley. A to včetně očí na nízké oběžné dráze“, poznamenal Thomas. Konalo se totiž finále fotbalového Eura. Úvodní obrázek, zobrazující odraz slunečního záření od vodní hladiny v jižní části ostrova Velká Británie, krásně vykreslil také řeku Temži protékající Londýnem. Zdroj: flickr.com

VT_2021_27

Vesmírná technika: „Kanadská ruka“, manipulátor SRMS – zajištění a ovládání

Pět vyrobených manipulátorů SRMS bylo v nákladovém prostoru při 91 ze 135 misí amerického raketoplánu. K ovládání manipulátoru byli zapotřebí dva astronauti – jeden řídil vlastní manipulátor pomocí dvou joysticků a druhý se staral o kamery, osvětlení a také zámky pro uchycení nákladu. V případě výrazných problémů s ovládáním mohla posádka celé rameno odhodit, aby bylo možné zavřít nákladové dveře raketoplánu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.