sociální sítě

Přímé přenosy

HANBIT-Nano (Spaceward)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

HawkEye 360

Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.

Rheinmetall

Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.

Lux Aeterna

Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.

EraDrive

Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.

Vantor

Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.

Digantara Industries

Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Foto a video, Technologie
VT_2021_48

Vesmírná technika: Rakety OTRAG – provoz

V minulém díle jsme si představili koncept německé firmy OTRAG, která chtěla provozovat soukromé komerční nosné rakety. Tento plán však při realizaci narazil na celou řadu komplikací. Kromě řešení technologických překážek čekaly na firmu OTRAG i problémy politického rázu. Tehdejší doba zkrátka těmto aktivitám příliš nepřála. Společnost OTRAG tak provedla několik letových zkoušek, ovšem hlavní cíl projektu naplněn nebyl.

VV_2021_11

Vesmírné výzvy – listopad 2021

V úvodu listopadových Vesmírných výzev se budeme věnovat střídání posádek v západním segmentu ISS. Nejprve se podíváme na přistání mise Crew-2 a potom na start mise Crew-3. I další událost ovlivnila život na ISS. Jednalo se o sestřel družice Kosmos-1408, jejíž trosky stanici ohrozily. V další reportáži nás čeká start sondy DART, která se pokusí pohnout měsícem planetky Didymos. Závěrem ještě dva starty, konkrétně modul Pričal, který rozšíří dokovací možnosti ISS a dále nová várka Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes výjimečně v 19:00.

Thomasův fotokoutek – zpátky na Zemi

Minulý týden po delší době nevyšlo žádné pokračování Thomasova fotokoutku. Mise skončila, hlasování bylo ukončeno, nejoblíbenější snímek vybrán. Za to vám samozřejmě patří velký dík. Ale návratem astronauta na Zemi mise nekončí. Je třeba zkontrolovat jeho zdravotní stav a projít testy po návratu do vlasti. Dnešní vydání fotokoutku proto využijeme k nahlédnutí do těchto procedur a pro ty z vás, kdo minulé články neviděli, připomeneme i nejoblíbenější fotky mise Alpha, kterou Thomas právě zakončil. Na úvodním snímku vidíme Thomase, který zrovna přistál a jeho přítele Matthiase Maurera z Německa, který zrovna začal svou misi na ISS.

VT_2021_47

Vesmírná technika: Rakety OTRAG – technické řešení

Leckdo je považuje za nejoriginálnější rakety všech dob, jiný zase za ty nejšílenější. Faktem ale je, že se firma OTRAG, vyvíjející stejnojmenné rakety, stala první společností na světě, která pracovala na soukromé komerční nosné raketě. Mnohá technická řešení tohoto programu byla z dnešního pohledu značně exotická a nečekaná – od zvažovaných pohonných látek až po paralelní řazení velkého množství základních modulů.

VT_2021_46

Vesmírná technika: Raketa Conestoga 1620

Nepříliš úspěšný vývoj nosných raket Percheron a Conestoga 1 popsaný v minulém díle rozhodně neznamenal, že by se nad soukromými komerčními nosnými raketami zavřela voda. Nebylo to jednoduché, ale postupně se začaly ledy hýbat – politici přijali potřebné legislativní změny a ani společnost Space Services nezmizela. Poté, co ji v roce 1990 koupila firma EER Systems, přišel čas na vývoj nové řady raket Conestoga. Z celé série však byla nakonec realizována jediná verze, která letěla pouze jednou. Bohužel při této jedné misi navíc nedosáhla oběžné dráhy.

Plaketu mise Alfa (to je ta, která právě probíhá) vzal na vrchol Mont Blancu Thomasův sportovní trenér a vyfotografoval ji působivě při západu Slunce. Název odkazuje na hvězdu Alfa Centauri a jistě víte, že jde o blízkou hvězdu, hned po Proximě, která v překladu znamená nejbližší a nachází se 4,22 světelného roku od nás. První Thomasova mise na ISS nesla mimochodem název Proxima. Hvězda Alfa Centauri je ve skutečnosti tvořena dvojicí hvězd podobně velkých, jako Slunce. Alfa Cen A je nazývána Rigil Kentaurus a druhá složka Alfa Cen B se nazývá Toliman. Dohromady tvoří třetí nejjasnější hvězdu oblohy po Siriovi a Canopovi. Proxima Cen je červený trpaslík. Na obloze tedy září jako hvězda asi 11. velikosti a je proto viditelná pouze dalekohledem. Zdroj: Flickr.com

Thomasův fotokoutek – to nej z mise Alpha

Jakmile se Thomas Pesquet ocitl v dubnu 2021 na palubě Mezinárodní vesmírné stanice, bylo jasné, že má smysl pokračovat v seriálu nazvaném příznačně „fotokoutek“. Thomas má talent na způsob, jak zachytit běžné dění na ISS zajímavým způsobem, ale dokázal pořizovat i netradiční a vtipné snímky sebe nebo svých kolegů. Díky nim jsme se více než půl roku dozvídali, jakými experimenty se právě zabývají v tomto zvláštním místě plujícím nad našimi hlavami. Třešničkou na dortu pak byly záběry na kosmickou techniku, ať už to byly detaily stanice, výstupy do volného kosmu, nebo kosmické lodě. Každý týden jsme pak mohli obdivovat to, co nám příroda připravila na matičce Zemi a navštěvovat místa, kam bychom se jinak tak snadno nedostali.

VT_2021_45

Vesmírná technika: Rakety Percheron a Conestoga-1

Když se mluví o kosmických raketách financovaných plně ze soukromých zdrojů, většina lidí si zřejmě vybaví rakety Falcon od firmy SpaceX. Pro leckoho překvapivě má však historie snažení soukromých firem o kosmickou raketu mnohem delší historii. Na počátku stála společnost SSI, která nejprve chtěla létat s raketou Percheron na kapalné pohonné látky. Ta však při zkoušce explodovala a firma se proto zaměřila na nosič Conestoga-1 na tuhé pohonné látky.

Francouzská vlajka vytvořená ze tří snímků různých míst Země. Zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 57

Astronaut Evropské vesmírné agentury Thomas Pesquet přistál v lodi Crew Dragon spolu se svými kolegy ve vlnách u pobřeží Floridy v úterý 9. listopadu 2021. Seriál fotografií z Mezinárodní vesmírné stanice nám po dobu téměř 7 měsíců ukazoval, čím astronauti nebo chcete-li kosmonauti žijí, ale také, co vídají z oken jejich létajícího domova. Koncem mise Crew-2 by se měl tedy uzavřít i náš fotoseriál. Vy už ale víte, že tomu tak tento týden nebude, protože máme s Thomasovými snímky dosud nevyřízené účty, a to především díky anketám, které jsme pod každým pokračováním seriálu umístili. Také Thomas se hned po návratu do Francie zmínil, že toho má ještě dost co sdílet. Necháme se tedy překvapit, jaký bude další osud tohoto seriálu. S fotografiemi z ISS se ale na portálu Kosmonautix.cz budete potkávat i nadále, jen to už bude jinou formou nebo v jiném seriálu. To je ale ještě daleko. Pojďme se podívat na další várku Thomasových fotografií.

VT_2021_44

Vesmírná technika: Modul Poisk

Poté, co jsme v několika minulých dílech našeho pořadu řešili historii a konstrukci malého ruského modulu Pirs, bylo by vhodné tohle povídání definitivně zakončit tématem, které s Pirsem přímo nesouvisí, ale přesto s ním má mnoho společného. Modul Poisk jej totiž velmi blízce připomíná a společné rysy najdeme nejen ve vzhledu, ale i v konstrukci, metodě dopravy ke stanici ISS či způsobu využívání.

Horizont Země a oblaka očima Thomase Pesqueta a jeho fotoaparátu na ISS. Zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 56

Ze snímků v galerii Thomase Pesqueta na Flickru je trochu cítit bilancování končící se mise Alpha (tak se nazývá jeho druhý půlroční pobyt na ISS). Během jeho první mise Proxima se započal tento seriál, který je velkou inspirací, studnicí poznání a aktuálním zdrojem informací o životě tam někde nahoře. Je zřejmé, že s koncem mise tyto články z webu Kosmonautix zcela nezmizí, ale budou se tu více, či méně objevovat, protože si našly své místo. To je ale ještě vzdálená budoucnost. Vraťmě se do současnosti a projděme si zajímavosti, kterými nás Thomas v posldním týdnu zahrnul.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.