Swissto12
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
To, že si marsovský vrtulník Ingenuity vede tak dobře, je určitě způsobeno tím, že inženýři při jeho návrhu a stavbě využili chytré postupy a řešení. Dokázali tak připravit odolný stroj, který výrazně překonává původní očekávání. Do okamžiku vydání tohoto dílu už v řídké marsovské atmosféře provedl 27 letů.
Největší překážka, která komplikuje provoz vrtulových strojů v atmosféře Marsu, se týká nízkého tlaku zdejší atmosféry. To má vliv na hustotu plynů, která by byla pro vrtulníky běžně používané na Zemi až příliš nízká. Experti z několika středisek NASA proto hledali způsob, jak tuto výzvu překonat. Výsledkem jejich snažení je vrtulník Ingenuity, který velmi výrazně překonal prvotní očekávání.
Létání v atmosféře Marsu je dnes známé díky americkému vrtulníku Ingenuity, který si vede nad očekávání dobře. Než se však v našem seriálu dostaneme k jeho popisu, rádi bychom Vám představili historii dříve plánovaných a nakonec nerealizovaných projektů, které měly větší či menší šanci stát se prvním letadlem v atmosféře Marsu. První úvahy jsou staré již půl století a tato myšlenka podněcovala fantazii inženýrů z USA, Sovětského svazu, Japonska i Evropy.
Pokud jste si oblíbili prohlížení snímků z Mezinárodní vesmírné stanice a rádi si při tom přečtete pár zajímavostí, máme tu pro vás další díl našeho nepravidelného seriálu. Ten volně navazuje na Thomasův fotokoutek, díky kterému jsme měli možnost detailně nahlédnout do života kosmonautů a užívat si pohledů na různá místa na planetě Zemi. Přišlo nám zajímavé v tom pokračovat a vybírat zajímavé snímky i nadále. V dnešním dílu si shrneme dění především z období kolem února 2022.
Po nehodě, která potkala družici Kosmos 954, o které byla řeč v minulém díle, prošly sovětské radarové družice US-A konstrukčními změnami, které měly zabránit opakování takové nehody. Ovšem problémy se nevyhýbaly ani některým následujícím misím, takže v roce 1988 byla vypuštěna poslední družice řady US-A. Sovětský svaz také dvakrát na oběžné dráze vyzkoušel nový typ jaderného reaktoru TEU-5 alias Topol, či Topaz-1.
V úvodu březnových Vesmírných výzev se budeme zabývat dopady ruského vpádu na Ukrajinu na kosmonautiku. Poté se podíváme na vývoz rakety SLS na rampu. Záběry z dvou výstupů do volného kosmu z paluby ISS nás čekají v další reportáži. Následují start Sojuzu MS-21 a přistání Sojuzu MS-19. Vesmírné výzvy uzavřou starty tří misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Provoz sovětských radarových družic US-A, které používaly jaderné reaktory, se utěšeně rozbíhal. Po fázi testů se přistoupilo k vypuštění ostrých družic, které ve většině případů fungovaly bez problémů. Ovšem družice Kosmos 954 si vybrala porci problémů měrou vrchovatou. Družice se vymkla kontrole řídícího střediska a neřízeně vstoupila do zemské atmosféry. Dopad jejích trosek na území Kanady způsobil významný diplomatický spor.
Z úvodního snímku to vypadá, že start gigantické rakety s kosmickou lodí Orion je již za dveřmi. Ve skutečnosti si ještě minimálně pár měsíců budeme muset počkat, a na start s lidmi ještě déle. Návrat muže (nebo ženy) na naši přirozenou družici ovšem přijde. Nebude to ale dočasné, tentokrát tam prý už zůstaneme. 17. března 2022 provedla NASA v Kennedyho vesmírném středisku (KSC) vůbec první přesun (vývoz) kompletní sestavy SLS s kosmickou lodí, která si to z budovy VAB namířila na rampu 39B. Událost neušla ani celé řadě profesionálních fotografů, kteří nás zásobovali skutečně povedenými snímky, ale ještě o level výš jsou snímky pořízené z vesmíru družicí Pléiades Neo-4.
Sovětské družice US-A sloužily ke sledování lodí a ponorek v oceánech. Jelikož využívaly radar, měly poměrně velké nároky na napájení elektrickou energií. Tehdejší doba však neumožňovala stavbu vysoce účinných fotovoltaických panelů. Ty by tak musely být hodně velké. Jelikož se však tyto družice pohybovaly na velmi nízké oběžné dráze Země, způsobovaly by takto velké panely rychlejší klesání družice do zemské atmosféry. Zdrojem energie těchto družic se proto staly jaderné štěpné reaktory Buk.
Zatímco v minulých dílech věnovaných americkým či sovětským jaderným štěpným reaktorům v kosmonautice byla řeč o projektech, které se buďto vůbec nedostaly do kosmického prostoru, nebo šlo o jedinou misi, dnes to bude jinak. Sovětský jaderný štěpný reaktor Buk (alias BES-5) se totiž mezi roky 1967 a 1985 dostal na oběžnou dráhu Země v celkem 36 případech! Primárně měla tato technologie sloužit k napájení radarových družic pro sledování lodí a ponorek v oceánech.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.