Archiv rubriky ‘Foto a video’

Vesmírná technika: Kosmické štěpné reaktory z USA

VT_2022_05

Spojené státy americké několik desítek let pracovaly na různých verzích štěpných jaderných reaktorů, které se měly používat pro vojenské i civilní mise, meziplanetární sondy a kosmické základny. Mnohé projekty se však dostaly pouze do fáze studií a nedočkaly se tak zhmotnění. Reaktory, které vznikly v rámci jiných projektů, však poskytly cenné zkušenosti pro další vývoj.

Vesmírné výzvy – leden 2022

VV_2022_01

Vesmírné výzvy hned v úvodu monitorují rozkládání teleskopu Jamese Webba. Druhá reportáž nás zavede na start mise Transporter-3. Tento start byl pro Českou republiku zvlášť významný, jelikož se v nákladovém prostoru nacházela česká družice VZLUSat-2. Po kosmonautice v kostce si můžete prohlédnout atraktivní záběry z ruského kosmického výstupu. Závěr bude patřit startu dvou misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Vesmírná technika: Štěpné jaderné reaktory v kosmonautice

VT_2022_04

Poté, co jsme si před téměř dvěma lety představili radioizotopové termoelektrické generátory, tzv. RTG, přichází čas podívat se i na klasické štěpné reaktory. I ty se totiž v kosmonautice používaly. Jejich vývoj můžeme vystopovat do 60. let 20. století, kdy se o tuto technologii začali zajímat dva hlavní hráči na světovém poli – Spojené státy a Sovětský svaz. Američané sice v tomto směru začali dříve, ale do kosmu se nakonec podívalo výrazně více sovětských družic, které na své palubě měly jaderný reaktor.

Fotostřípky z ISS (2)

Anton Škaplerov (vpravo nahoře) pracuje na modulu Nauka při kosmické vycházce. Vlevo dole je uzlový modul Pričal. Zdroj: flickr.com

Uběhl měsíc od našeho posledního ohlédnutí za děním na ISS. Stanice mezitím přijala nákladní loď Dragon v rámci mise CRS-24 a ruští kosmonauté připravili uzlový modul Pričal pro přílety budoucích Sojuzů a nákladních Progressů. Právě úvodní snímek ukazuje jednu z nejzajímavějších událostí začátku roku 2022 na stanici. Vlevo dole vidíme modul Pričal, který byl při kosmické vycházce nakonfigurován a aktivován. Na modulu Nauka je vpravo nahoře Anton Škaplerov. Kosmická vycházka trvala 7 hodin a 11 minut. S Antonem vystoupil ještě Pjotr Dubrov, kterého vidíme na následující fotografii.

Vesmírná technika: Provoz raket Falcon 1

VT_2022_03

Říká se, že každý začátek je těžký. Pro firmu SpaceX to platilo doslova trojnásobně. Všechny tři první starty jejich první kosmické rakety Falcon 1 totiž selhaly v různých částech letu a nedosáhly oběžné dráhy. To se podařilo teprve až při čtvrtém startu. Po něm si už Falcon 1 připsal pouze jediný start, který byl také úspěšný. Malý Falcon 1 tedy měl nezastupitelnou roli na cestě k větší raketě Falcon 9 i dalším projektům firmy SpaceX.

Vesmírná technika: Konstrukce Falconu 1

VT_2022_02

Falcon 1, první raketa postavená firmou SpaceX, byl dvoustupňový nosič, který na obou stupních používal kapalné pohonné látky. Jako okysličovadlo byl využit kapalný kyslík, jako palivo kerosin – raketový petrolej RP-1. První stupeň poháněl raketový motor Merlin, jehož modernější varianty se používají dodnes na raketách Falcon 9 a Falcon Heavy. Nosná raketa Falcon 1 měřila na výšku (včetně motoru prvního stupně) 22,6 metru.

Vesmírná technika: Vznik raket Falcon 1

VT_2022_01

6. května 2002 byla založena americká společnost Space Exploration Technologies Corp., kterou dnes známe jako SpaceX. Jejich první raketou byl Falcon 1, dvoustupňový nosič na kapalné pohonné látky, který měl na každém stupni jeden raketový motor. Tato raketa měla za úkol snížit cenu za vynášený náklad až desetkrát oproti běžným komerčním cenám, tedy někde k hodnotě 2200 amerických dolarů za kilogram. To se sice nepodařilo, ale zkušenosti získané při vývoji pak SpaceX využila u dalších raket.

Vesmírné výzvy – prosinec 2021

VV_2021_12

Prosincové Vesmírné výzvy nemůžeme zahájit ničím než absolutně největší událostí na poli kosmických teleskopů a sice startem JWST. Další reportáž spadá do stejného oboru, ukáže vám start teleskopu IXPE. Pak se budeme věnovat pilotované kosmonautice. Nejprve se podíváme na zahájení mise CRS-24 a navážeme startem turistické mise Sojuz MS-20. Představení zajímavého konceptu rakety Neutron nabídne další reportáž. Dále se můžete pokochat záběry z kosmické vycházky z ISS. Na závěr vás čekají tři starty a sice Türksat 5B a dvě várky Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Vesmírná technika: První kosmické dalekohledy

VT_2021_53

V současné době všichni s napětím sledujeme (zatím bezproblémový) let Dalekohledu Jamese Webba do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Je tedy vhodný čas připomenout si, jak vlastně před několika desítkami let začala celá bohatá historie astronomických dalekohledů v kosmickém prostoru. Leckoho asi překvapí, že první studie na toto téma se objevila už v roce 1946. Na realizaci prvních skutečných strojů si však lidstvo muselo počkat ještě zhruba dvacet let.

Rok 2021 z pohledu kosmických agentur

Už jen pár dní zbývá z roku 2021 a toto období svádí k bilancování. Na našem webu vyjdou v dalších dnech články, které se pokusí podrobně zmapovat výhled do roku 2022 i rekapitulovat rok 2021. Než se k tomu však dostaneme, nechme ty nejpovolanější, aby se k tomuto tématu vyjádřili. Kosmické agentury NASAESA totiž v několika uplynulých hodinách vydaly svou rekapitulaci nejdůležitějších momentů, které přinesl rok 2021. Během několika minut si tak připomenete všechny památné chvíle – a že jich bylo.