Už se pomalu stalo tradicí, že Vesmírné výzvy nabízejí pět velkých reportáží. Ani září nebude výjimkou. A co nás tedy čeká? V úvodu to bude start mise ICESat-II, pak výsadek dvou modulů na asteroid Ryugu a další start, tentokrát zásobovací lodě HTV-7. Turistu, který obletí v lodi BFS Měsíc si představíme v předposlední reportáži a nakonec se podíváme na start mise Telstar 18V.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video 
Štítky: BFS, Hayabusa 2, HTV-7, ICESat-2, Měsíc, Ryugu, Telstar 18V/Apstar-5C 
Oběžnou dráhu Země křižuje nespočet cizích těles, jejichž rozměry sahají od mikroskopických prachových částic po několikasetmetrové balvany. Naše planeta se každý den srazí s několika z nich, avšak v naprosté většině se naštěstí jedná o ty drobné kousíčky dosahující maximálně několika centimetrů či spíše milimetrů. Většina z nich se tedy vypaří v atmosféře a k povrchu naší rodné hroudy se ani nedostane. Statistika je ale neúprosná a je více než jasné, že přijde den, kdy se nám do cesty postaví těleso, které vážně ohrozí existenci naší civilizace či dokonce přežití většiny živočišných druhů. V dávné minulosti se tak již nejednou stalo. A pokud jde o balvany, které sice lidstvo jako celek neohrozí, ale dokážou nadělat pořádnou paseku, tak dopad několika z nich máme ještě v čerstvé paměti. Dokážeme v budoucnu zabránit těmto srážkám?
Americká kosmická agentura NASA jakožto hlavní lídr na poli průzkumu vesmíru již řadu let rozvíjí možnosti rozvoje a zapojení soukromého sektoru do tohoto odvětví. Jedním z mnoha způsobů zrychlení komercializace vesmíru bylo založení skupiny Venture Class Launch Services v roce 2015. Počátkem roku byly vyzvány společnosti z aerokosmického průmyslu k vytváření návrhů nosných raket pro nově se rozvíjející trh s malými satelity. V řijnu pak NASA poskytla financování třem vítězným soukromým subjektům za účelem podpory vývoje lehkých kosmických nosičů. Tyto společnosti se zavázaly vyvinout malé rakety schopné vynášet cubesaty a malé satelity v řádech desítek kilogramů za ceny menší než 10 milionů dolarů za start.
O cestě mobilní odpalovací plošiny pro raketu SLS na startovní rampu 39B jsme Vás na konci srpna již informovali – stejně tak i o jejím přesunu do montážní haly VAB o týden později. Nyní se však k tématu vracíme ještě jednou. Na YouTube se totiž objevilo video, které by Vám rozhodně nemělo uniknout. S pomocí dronu se podařilo natočit úctyhodné záběry z přesunu celé 120 metrů vysoké konstrukce, která i s pásovým dopravníkem vážila skoro 7500 tun. Záběry z obletu kolem rampy jsou pak skutečnou lahůdkou. Člověk jen trochu přivře oči a už na plošině vidí stát i obří raketu Space Launch System. Video má navíc špičkové parametry – bylo natočeno v ultravysokém rozlišení 4K a 60 snímků za sekundu zajišťuje krásně plynulé podání pohybu.
Jako Vomit Comet jsou obecně přezdívány letouny, ve kterých astronauti mohou nacvičovat činnosti v simulovaném prostředí mikrogravitace během krátkých parabolických letů. Původně tato přezdívka vznikla pro konkrétní letoun NASA koncem 50. let. Byl jím dvoumotorový turbovrtulový Convair C-131 Samaritan a první lidé, kteří „blicí kometu“, jak lze přezdívku přeložit, doslova pokřtili, byli astronauti programu Mercury a jejich podpůrný tým. Tento levný a dostupný simulátor stavu beztíže se osvědčil a proto je dnes ke stejnému účelu používána řada letounů po celém světě. NASA naposledy provozovala McDonnell Douglas C-9B Skytrain II a od roku 2015 využívá služby společnosti Zero-G, která vlastní upravený Boeing 727-200 přezdíváný G-Force One. Kanadská kosmická agentura naproti tomu používá lehký proudový letoun Falcon 20, který je však pro výcvik astronautů příliš malý a tak se používá pouze pro výzkum. A konečně Evropská kosmická agentura používá Airbus A310, který má na starosti společnost Novespace spadající pod francouzskou CNES. Novespace nabízí své lety i pro komerční účely a turismus a právě na palubě jejich letounu zažil světoznámý fyzik a popularizátor Derek Muller fascinující let.
Rubrika Foto a video Štítky: mikrogravitace, stav beztíže, video, video s českými titulky, Vomit Comet, Zero-G 
Mars je již od počátků dobývání vesmíru nejlákavější planetou pro robotický i budoucí pilotovaný průzkum. V současné době se jedná o nejlépe probádanou cizí planetu, na jejíž oběžné dráze pracuje celá řada automatických sond. Na povrch Marsu se vydaly desítky sond i vozítek, avšak jen zlomku z nich se podařilo úspěšně přistát. Mars je totiž pro přistání nesmírně složitým tělesem. Na jednu stranu obsahuje atmosféru, která nutí přilétající průzkumníky použít tepelný štít pro svou ochranu, na stranu druhou je tato atmosféra až příliš řídká, aby sestupující tělesa zpomalila dostatečně. Z tohoto důvodu je ke zpomalení zapotřebí dále využít raketových motorů. Jakýkoliv pokus o dobytí povrchu Rudé planety tak znamená použití kombinace různých přístupů pro dopravu sond na povrch.
Pět velkých reportáží a množství informací, to jsou srpnové Vesmírné výzvy. Ke Slunci se vydala sonda Parker Solar Probe. Větry bude zkoumat evropská mise Aeolus. Dozvíme se, kdo poletí v nových soukromých lodích. Telekomunikační družice Merah Putih se vydá vstříc geostacionární dráze. Ruská část posádky ISS vyrazí na kosmickou procházku.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video Štítky: Aeolus, Crew Dragon, EVA, ISS, Merah Putih, Parker Solar Probe, Starliner (CST-100) 
Středeční start nejslabší evropské rakety s unikátní družicí Aeolus, která bude studovat globální pohyb větrů v mnoha výškových profilech, máme ještě v živé paměti. Evropská kosmická agentura nyní zveřejnila video, které na první pohled slibuje sestřih toho nejlepšího ze startu. Potěšující je, že kromě záběrů ze startu najdeme ve videu i značnou část věnovanou předstartovním přípravám – od příjezdu kontejneru s družicí do čisté místnosti, přes manipulaci s více než tunovým zařízením, uzavírání do aerodynamického krytu až po jeho usazování na vrchol rakety Vega. Podobná videa umožňují nahlédnout technikům pod ruce a tohle je navíc moc hezky sestříhané.
Start kosmické rakety je vždy ohromná podívaná. Není tedy divu, že se fotografové snaží na čipy svých aparátů zachytit onen prchavý okamžik startu a přenést do snímku nespoutanou dravost raketových motorů, které s hromovým duněním tlačí raketu k obloze. Pečlivě proto nastavují clonu, expoziční čas, vybírají nejvhodnější objektiv a pak si ještě se snímky hrají v programech, které umožní zlepšit kontrast fotek. Svými díly se pak právem chlubí na internetu a my, fandové kosmonautiky pak doslova slintáme nad jejich výtvory. Skupina fotografů nevynechala ani nedělní start druhé nejsilnější rakety světa. Delta IV Heavy vynášela sondu Parker Solar Probe a fotky, které se o pár hodin později objevily na internetu, jsou jedním slovem přenádherné. Ostatně přesvědčte se sami.
Teleskop TESS má za úkol hledat exoplanety. Za tímto účelem je vybaven čtveřicí kamer, jejichž zorná pole vytváří dohromady pás s rozměry 24 × 96 stupňů. Tomuto pásu se říká pozorovací sektor a TESS bude do každého sektoru hledět zhruba 27 dní, než se otočí k sektoru sousednímu. V záznamech se budou vyhledávat pravidelné změny jasnosti hvězd, které naznačují, že by kolem nich mohly obíhat planety, které je částečně zastíní. Teleskop vstoupil 25. července do operační fáze, ale ještě předtím zaznamenaly jeho kamery hned několik zajímavých objektů.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ... 
9. října 2018 
