Jak už zkratka XL naznačuje, raketa Pegasus-XL je zvětšenou verzí nosné rakety Pegasus. Rozdíl spočívá především ve zvětšení prvního a druhého stupně tohoto nosiče. Pegasus-XL při všech svých startech využil služeb letounu L-1011 Tristar alias Stargazer. Ten však nestartoval pokaždé ze stejného letiště – právě naopak. Celkem bylo využito pěti různých letišť – ať už ve Spojených státech, nebo na Kanárských ostrovech.
Thomasův fotokoutek je za námi, ale už během roku bylo víceméně zřejmé, že návratem Thomase na Zemi by to skončit nemuselo. Thomas má sice takové to fotografické oko a dokáže vypíchnout i zajímavé a vtipné momenty ze života na stanici, ale nepochybně i jeho kolegové občas pořídí zajímavé snímky, a nebo prezentují, co zažili. A proto jako zpestření občas přineseme ohlédnutí za výzkumem a životem na stanici a fotografiemi naší Země. A začínáme v ideální době, protože stanici navštívili i japonští turisté, takže to bude okořeněno i o jejich pohled na život v ruském segmentu.
Nosné rakety z rodiny Pegasus vypouštěné zpod letadel existovaly v základní, hybridní a zvětšené XL verzi. Všechny tyto varianty mohly být ve tří- i čtyřstupňové konfiguraci. V dnešním díle se zaměříme na verzi základní a hybridní, které se dnes již nepoužívají a jsou si hodně podobné. Jejich první tři stupně pohání raketové motory na tuhé pohonné látky a liší se od sebe vlastně jen uspořádáním řídících ploch – každou totiž vynášelo jiné letadlo.
Naše minisérie věnovaná prvním soukromým kosmickým nosným raketám se po krátké návštěvě v Německu vrací do Spojených států. Tam totiž firmy Orbital Sciences Corporation a Hercules Aerospace začátkem roku 1987 zahájily vývoj nosné rakety Pegasus. U tohoto nosiče však nejde stoprocentně prokázat, zda byl postaven plně ze soukromých prostředků bez státní podpory. Vývoj rakety Pegasus totiž probíhal v podstatě paralelně s armádní střelou MGM-134A Midgetman. Přesto si však své místo v tomto výčtu jednoznačně zaslouží.
V minulém díle jsme si představili koncept německé firmy OTRAG, která chtěla provozovat soukromé komerční nosné rakety. Tento plán však při realizaci narazil na celou řadu komplikací. Kromě řešení technologických překážek čekaly na firmu OTRAG i problémy politického rázu. Tehdejší doba zkrátka těmto aktivitám příliš nepřála. Společnost OTRAG tak provedla několik letových zkoušek, ovšem hlavní cíl projektu naplněn nebyl.
V úvodu listopadových Vesmírných výzev se budeme věnovat střídání posádek v západním segmentu ISS. Nejprve se podíváme na přistání mise Crew-2 a potom na start mise Crew-3. I další událost ovlivnila život na ISS. Jednalo se o sestřel družice Kosmos-1408, jejíž trosky stanici ohrozily. V další reportáži nás čeká start sondy DART, která se pokusí pohnout měsícem planetky Didymos. Závěrem ještě dva starty, konkrétně modul Pričal, který rozšíří dokovací možnosti ISS a dále nová várka Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes výjimečně v 19:00.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video 
Štítky: Crew-2, Crew-3, DART, Didymos, ISS, Kosmos 1408, Pričal, SpaceX, Starlink 4-1, Vesmírné výzvy 
Minulý týden po delší době nevyšlo žádné pokračování Thomasova fotokoutku. Mise skončila, hlasování bylo ukončeno, nejoblíbenější snímek vybrán. Za to vám samozřejmě patří velký dík. Ale návratem astronauta na Zemi mise nekončí. Je třeba zkontrolovat jeho zdravotní stav a projít testy po návratu do vlasti. Dnešní vydání fotokoutku proto využijeme k nahlédnutí do těchto procedur a pro ty z vás, kdo minulé články neviděli, připomeneme i nejoblíbenější fotky mise Alpha, kterou Thomas právě zakončil. Na úvodním snímku vidíme Thomase, který zrovna přistál a jeho přítele Matthiase Maurera z Německa, který zrovna začal svou misi na ISS.
Leckdo je považuje za nejoriginálnější rakety všech dob, jiný zase za ty nejšílenější. Faktem ale je, že se firma OTRAG, vyvíjející stejnojmenné rakety, stala první společností na světě, která pracovala na soukromé komerční nosné raketě. Mnohá technická řešení tohoto programu byla z dnešního pohledu značně exotická a nečekaná – od zvažovaných pohonných látek až po paralelní řazení velkého množství základních modulů.
Nepříliš úspěšný vývoj nosných raket Percheron a Conestoga 1 popsaný v minulém díle rozhodně neznamenal, že by se nad soukromými komerčními nosnými raketami zavřela voda. Nebylo to jednoduché, ale postupně se začaly ledy hýbat – politici přijali potřebné legislativní změny a ani společnost Space Services nezmizela. Poté, co ji v roce 1990 koupila firma EER Systems, přišel čas na vývoj nové řady raket Conestoga. Z celé série však byla nakonec realizována jediná verze, která letěla pouze jednou. Bohužel při této jedné misi navíc nedosáhla oběžné dráhy.
Jakmile se Thomas Pesquet ocitl v dubnu 2021 na palubě Mezinárodní vesmírné stanice, bylo jasné, že má smysl pokračovat v seriálu nazvaném příznačně „fotokoutek“. Thomas má talent na způsob, jak zachytit běžné dění na ISS zajímavým způsobem, ale dokázal pořizovat i netradiční a vtipné snímky sebe nebo svých kolegů. Díky nim jsme se více než půl roku dozvídali, jakými experimenty se právě zabývají v tomto zvláštním místě plujícím nad našimi hlavami. Třešničkou na dortu pak byly záběry na kosmickou techniku, ať už to byly detaily stanice, výstupy do volného kosmu, nebo kosmické lodě. Každý týden jsme pak mohli obdivovat to, co nám příroda připravila na matičce Zemi a navštěvovat místa, kam bychom se jinak tak snadno nedostali.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
26. prosince 2021 
