Únoru 2018 dominuje zejména start dlouho odkládáného a tolik očekávaného nejsilnějšího nosiče současnosti, Falconu Heavy, přistání jeho bočních stupňů zpět na Floridě a cestu jeho netradičního nákladu. Dále vás čeká dalších pět témat, vypuštění družice Paz a dvou družic Tintin, ruský výstup do volného prostoru, americko-japonská kosmická procházka, přistání Sojuzu MS-06 a start Progressu MS-08.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video 
Štítky: EVA, Falcon Heavy, ISS, Paz, Progress MS-08, Sojuz MS-06, Tintin 
Včera ve 23:02 našeho času se z rampy číslo 41 na Mysu Canaveral vznesla raketa Atlas V, kterou v první fázi hnal k nebi motor RD-180 a čtyři urychlovací motory na tuhé palivo. Pod pětimetrovým aerodynamickým krytem se ukrývala 5200 kilogramů těžká družice GOES-S pro přesné sledování počasí především nad Tichým oceánem a západním pobřežím USA. Tři a půl hodiny dlouhá mise obnášela tři zážehy horního stupně Centaur, který družici dopravil na dráhu přechodovou ke geostacionární, přičemž poslední zážeh snížil sklon dráhy vůči rovníku a vytáhl nejvyšší bod o několik tisíc kilometrů nahoru, aby sama družice neměla tolik práce. Druhý zástupce nejnovější generace meteorologických družic GOES se tak úspěšně dostal do vesmíru. Kolem startovní rampy bylo jako obvykle rozmístěno velké množství fotoaparátů, které pořídily mnoho povedených snímků. V tomto článku vám přinášíme jak fotky přímo od firmy United Launch Alliance, tak od fotografa Erika Kuny.
Premiérový let by měla nová evropská raketa Ariane 6 zažít už v přespříštím roce a tak je potřeba pokračovat ve všech navazujících procesech. Nejde jen o to postavit a ozkoušet raketu samotnou. Velký význam má i nezbytná infrastruktura, bez které by starty nepřicházely v úvahu. Na kosmodromu v Kourou již několik měsíců vyrůstá nová odpalovací plošina, která bude vyhrazena právě pro Ariane 6. V dnešním krátkém článku Vás seznámíme s minutu a půl dlouhým videem, které natočil dron. S jeho pomocí se proletíme nad stavbou a nakoukneme tak pod ruce týmům stavařů.
Americká sonda Juno pořizuje krásné fotky. NASA dokonce vybrala sérii snímků jižního pólu Jupiteru jako Obrázek dne. Snímek s obohacenými (sytějšími) barvami obsahuje fotky pořízené během jedenáctého blízkého přiblížení 7. února letošního roku. První fotka vznikla v 16:21 našeho času a poslední v 17:01. Vzdálenost sondy od vrcholků oblačnosti se během té doby pohybovala mezi 137 264 km a 200 937 km. Posouvalo se i centrum snímků – mezi 84,1 po 75,5° jižní šířky.
Stupeň, který poprvé letěl na zásobovací misi CRS-9 a později byl upraven na boční stupeň pro premiérový let rakety Falcon Heavy byl včera převezen před návštěvnické středisko Kennedyho vesmírného střediska, kde bude k vidění až do příštího úterý. Návštěvníkům se tak naskytla unikátní možnost pořídit extrémně podrobné snímky tohoto stupně. Za zmínku stojí, že stupeň uvidí i účastníci úterního recepce Národní vesmírné rady. V dnešním článku Vám přinášíme video záznam přímo z místa a také několik fotek. Další kvalitní fotky najdete v albu, které na Flickr nahrál John Rumpf.
Dnešní start nosné rakety Sojuz 2-1A se zásobovací lodí Progress jsme pro Vás komentovali v rámci našeho živého přenosu. Zatímco Progress krouží kolem Země a připravuje se na přibližování k ISS, my na Zemi se můžeme těšit z velmi povedených fotek, které na internetu zveřejnila společnost Eněrgija. Snímků startujících Sojuzů není na internetu nějak extra mnoho a proto podobná galerie vždy potěší. Dvojnásob to platí v případě, kdy jsou snímky navíc hodně povedené, což je podle mého názoru i tento případ.
Včera slavila Evropská kosmická agentura kulaté výročí – 7. února roku 2008 startoval z Floridy raketoplán Atlantis, který na Mezinárodní vesmírnou stanici vezl evropský modul Columbus. Jedná se o modul určený k vědeckému výzkumu a v jeho útrobách už proběhlo více než 225 experimentů, jejichž spektrum je ohromně široké – od astrobiologie přes výzkum Slunce, metalurgii až po psychologii. Na základě zdejších poznatků byl publikován bezpočet vědeckých prací na nejrůznější témata – od cirkadiánních rytmů a teplotních senzorů přes jedlé řasy jakožto potravu astronautů až po růst krystalů v mikrogravitaci. Významné jubileum připomíná ESA i na svém YouTube kanálu a my vám nyní přinášíme tři povedená videa věnující se výročí modulu Columbus.
Leden 2018 byl ve znamení očekávání startu nové nejsilnější rakety současnosti Falcon Heavy. Jedna z reportáží se věnuje statickému zážehu tohoto obra se sedmadvaceti motory. Další reportáže nám ukáží unikátní raketu Electron s nečekaným nákladem, problémy evropského nosiče Ariane 5, tajemnou misi Zuma, přistání prvního stupně Falconu 9 na mořské hladině nebo výstup astronautů do volného kosmu.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video Štítky: Ariane 5, Electron, EVA, Falcon 9, Falcon Heavy Demo mise, ISS, Zuma 
Pátého května by měl na raketě Atlas V vyrazit vstříc Marsu nový americký lander pojmenovaný InSight. Jeho úkoly budou unikátní – vůbec poprvé v historii budeme mít možnost prozkoumat, jak vypadá nitro Marsu, jak je planeta z geologického hlediska aktivní a mnoho dalších věcí, které rozšíří naše chápání sluneční soustavy. Zatím je ale lander ještě na pevné zemi, kde probíhají jedny z posledních zkoušek. Před několika dny se například testovalo rozkládání solárních panelů, které budou sondě po přistání v listopadu letošního roku dodávat energii.
Přestože se kosmonautika v posledních letech rozvíjí mílovými kroky, schopnost umístit vesmírnou sondu na oběžnou dráhu jiné planety je i v dnešních dnech stále prestižní záležitostí. Jen hrstka zemí potažmo institucí tuto výzvu dokázala překonat a dlouhodobě operovat s robotem kolem cizího světa. Do tohoto klubu v roce 2015 přibyl další člen, když se umělým satelitem planety Venuše stala sonda Akatsuki japonské kosmické agentury JAXA. Akatsuki je japonský výraz pro úsvit či svítání, čímž tato sonda tak trochu sdílí jméno s americkou družicí Dawn, která pracuje v Hlavním pásu asteroidů. Samotná Akatsuki se sice na oběžnou dráhu Venuše dostala s pětiletým zpožděním, přesto nejenže nyní i po více než dvou letech na orbitě stále dobře funguje, ale je navíc jedinou sondou momentálně operující ve vnitřní Sluneční soustavě.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ... 
3. března 2018 
