Reflex Aerospace
Německý výrobce družic Reflex Aerospace získal 50 milionů eur díky rostoucímu zájmu a investicím do evropských vesmírných systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý výrobce družic Reflex Aerospace získal 50 milionů eur díky rostoucímu zájmu a investicím do evropských vesmírných systémů.
Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.
Společnost Intuitive Machines, která vyvíjí lunární moduly a další zařízení, 4. listopadu oznámila, že kupuje společnost Lanteris Space Systems, výrobce družic dříve známého jako Maxar Space Systems.
Společnost SES se obrátila na japonského vlajkového operátora s žádostí o dodatečné přidělení šířky pásma pro družice, aby udržela krok s rostoucí poptávkou po připojení ze strany cestujících létajících napříč Asií, a to i po výrazném rozšíření vlastní flotily koupí družic Intelsat.
Agentura CMSA oznámila, že se kosmická loď Shenzhou 20 vrátí na Zemi až později. Důvodem je podezření na zásah lodi úlomkem kosmické tříště.
Společnost Telesat se chystá v prosinci 2026 vypustit dvě družice Lightspeed. V následujícím roce by mělo být vypuštěno 96 družic pro první globální širokopásmovou službu z nízké oběžné dráhy Země, která má kompenzovat rostoucí poklesy obchodu s geostacionárními družicemi.
Bílý dům 4. listopadu oznámil, že znovu nominuje Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA.
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Dnes si posvítíme na systém, díky kterému může legendární Hubbleův teleskop provádět smysluplná vědecká pozorování. Řeč bude o systému PCS (Pointing Control Subsystem), tedy souboru vybavení, které se stará o přesnou orientaci HST a jeho precizní nasměrování k pozorovanému objektu. Dnes bude řeč o senzorech, které sledují, jak je Hubbleův kosmický dalekohled orientován v prostoru. Tyto údaje pak řídící počítač teleskopu využívá k případným korekcím, které vykonávají silové složky, ale o těch zatím ještě mluvit nebudeme.

Systém SIC&DH na Hubbleově teleskopu pomáhá s řízením a koordinací vědeckých přístrojů, ale i s distribucí dat určených k přenosu na Zemi. Kromě toho tvoří jakýsi most mezi vědeckou aparaturou a hlavním řídícím počítačem celého Hubbleova kosmického dalekohledu. Palubní datová úložiště slouží k ukládání vědeckých i provozních údajů. Také tento systém se dočkal modernizace, díky které se zvýšila jeho kapacita a změna přinesla i další výhody.

Červnové Vesmírné výzvy zahájí mise CRS-28. Pak se podíváme na dva americké a jeden ruský výstup vně ISS. Návratu lodi Shenzhou 15 bude patřit další reportáž. Poletí Čech na ISS? To je otázka následujícího příspěvku. V další části nás čeká několik startů, konkrétně NROL-68, Satria a Transporter-8. Monitorovat budeme i dění na Starbase. Závěr bude věnován, jak už se ve Vesmírných výzvách stalo zvykem, startům čtyř misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Výpočetní technika udělala v devadesátých letech 20. století a v prvních letech 21. století ohromný pokrok. Proto také NASA sáhla k výrazné modernizaci mozku své legendární kosmické observatoře – Hubbleova teleskopu. Jeho původní řídící počítač byl modernizován a upravován během servisních misí amerických raketoplánů. Postupně tak díky pokrokům ve výpočetní technice rostla jak rychlost jeho výpočtů, tak i kapacita paměti RAM.

Blíží se poslední středa v měsíci. Ta červnová vychází na 28.6.2023. Do Pražského planetária (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka tentokrát nabídne dva atraktivní přednášející, našeho redaktora Vítězslava Škorpíka a také Tomáše Petráska. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.

Bez komunikačního systému by Hubbleův kosmický dalekohled nebyl schopen přijímat pokyny z řídícího střediska a opačným směrem by nemohly putovat výsledky vědeckých pozorování ani telemetrie. Hubbleův teleskop je proto vybaven anténami a vysílači, které zajišťují obousměrnou komunikaci. Jednotlivé prvky komunikačního systému mají odlišné vlastnosti a proto se používají k odlišným účelům – jiné požadavky jsou kladeny na odesílání velkých objemů vědeckých dat a jiné pro změnu na přijímání pokynů.

V dubnu se americké vozítko Curiosity dočkalo velké softwarové aktualizace a po jejím dokončení si naposledy prohlédlo lokalitu Marker Band Valley, kterou opouští a při té příležitosti vytvořilo tzv. pohlednici. Výrazem pohlednice (anglicky postcard) se označuje metoda ležící někde na pomezí mezi klasickou fotografií a uměleckou interpretací. Navigační kamery roveru Curiosity nejprve vytvořily dvě černobílá panoramata celé scény, do kterého pak byly uměle dodány barvy. Snímky byly pořízeny 8. dubna v 9:20 a 15:40 místního marsovského času a poskytují dramaticky odlišné osvětlení celé scény. Když se pak oba snímky spojí do jednoho, detaily doslova vystoupí. Do části pohlednice pořízené ráno byla přidána modrá a do části vyfocené odpoledne zase přibyla žlutá. Ostatně není to poprvé – podobná pohlednice už vznikla v listopadu 2021.

Tepelná pohoda je jedním ze základních předpokladů úspěšného fungování umělých kosmických objektů. Dvojnásobně to pak platí u tak citlivého zařízení, jakým je Hubbleův kosmický dalekohled. Z hlediska tepelné izolace se inženýrům povedlo navrhnout velmi dobrý design, avšak při servisních misích amerických raketoplánů se ukázalo, že vícevrstvá tepelná izolace se na některých místech trhá a praská. Naštěstí je celý termoregulační systém Hubbleova kosmického dalekohledu vhodně naddimenzovaný.

Zatímco minulý díl našeho pořadu byl věnován popisu Hubbleova kosmického teleskopu jako celku a poté jsme se zaměřili na jeho přední část, dnešní díl se naopak zaměří na zadní část, ve které se nachází například palubní elektronika, ale je tu i prostor pro uložení vědeckých přístrojů nebo k připojení dvou panelů fotovoltaických článků.

Danuri, první jihokorejská sonda určená ke studiu Měsíce je téměř v polovině své primární mise. Sondu vynesla raketa Falcon 9 startujcíí z Mysu Canaverel na Floridě a o 4 měsíce později, tedy v prosinci loňského roku, se Danuri usadila na oběžné dráze kolem Měsíce. Od té chvíle pečlivě sbírá data a pořizuje snímky měsíčního povrchu posetého bezpočtem kráterů. Sonda Danuri obíhá přibližně 100 kilometrů nad povrchem Měsíce a data, která odešle na Zemi, jsou analyzována týmem expertů. Díky sondě Danuri (někdy se můžete setkat i se starším názvem KPLO – Korea Pathfinder Lunar Orbiter) se Jižní Korea stala teprve osmým státem či kosmickou agenturou, která dopravila své zařízení na oběžnou dráhu Měsíce.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.