Foto a video

  • Vesmírná technika: Odhazovací motor záchranné věžičky programu Mercury

    Vesmírná technika: Odhazovací motor záchranné věžičky programu Mercury

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Zatímco v minulém díle jsme se kromě základního popisu záchranné věžičky z amerického pilotovaného programu Mercury věnovali popisu únikového motoru, dnes se podíváme na raketový motor odhazovací. Ten se nacházel Pod tělem únikového raketového motoru, mezi trojicí jeho výstupních trysek. Řeč bude také o všestrannosti této věžičky, která mohla létat na třech různých raketách. Začneme si také povídat o historii zkoušek záchranné věžičky pro program Mercury

  • Vesmírná technika: Záchranná věžička z programu Mercury

    Vesmírná technika: Záchranná věžička z programu Mercury

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Záchrannou věžičku pilotovaných kosmických lodí máme povětšinou spojenou se sovětskými a později ruskými Sojuzy. Pro její první praktické použití však musíme zamířit do Spojených států amerických. Dnes tedy bude řeč o záchranné věžičce, která chránila astronauty při startech v rámci prvního amerického pilotovaného kosmického programu Mercury. Záchranná věžička kosmických lodí Mercury měla celkem na výšku 4,65 metru a maximální průměr 81 cm.

  • Druhý let SuperHeavy Starship z ptačí perspektivy

    Druhý let SuperHeavy Starship z ptačí perspektivy

    Dušan Majer5 komentářů

    Videí a fotek z mise IFT-2, tedy druhého integrovaného letu rakety SuperHeavy s lodí Starship, ke kterému došlo vloni 18. listopadu, vzniklo mnoho a čtenáři našeho webu je jistě dobře znají. Záznamy od SpaceX a nejrůznějších pozorovatelů v okolí však měla doplnit také videa od agentury NASA. Ta totiž před startem celého 120 metrů vysokého kolosu poslala do vzduchu svůj letoun WB-57 s výkonnou kamerou, který měl let SuperHeavy Starship natočit. Videa se však na veřejnost dostala až nedávno a nejdete je na této adrese v rubrice Videos. Lehce zamrzí asi jen dvě věci. Videa jsou jednak „pouze“ ve FullHD rozlišení a na záběrech chybí atraktivní proces hot-stagingu, tedy odpojení Starship od […]

  • Vesmírná technika: Obecný úvod do záchranných systémů

    Vesmírná technika: Obecný úvod do záchranných systémů

    Tomáš Kohout4 komentáře

    I přes všechna opatření a velkou snahu došlo v historii pilotovaných kosmických letů k několika haváriím, které si vyžádaly oběti v řadách astronautů a kosmonautů. Pro zvýšení šance na přežití během nehody je tak nosná raketa s kosmickou lodí doplněná o záchranný systém či nouzový režim letu. Ten by v ideálním případě měl zajistit bezpečnost posádky od nulové výšky a nulové rychlosti až po okamžik oddělení kosmické lodě na oběžné dráze okolo Země, tedy v každé fázi letu nosné rakety. V prvním díle minisérie věnované záchranným systémům se obecně seznámíme s celou problematikou, kterou si v dalších dílech podrobněji rozebereme.

  • Vesmírná technika: Budoucnost Hubbleova teleskopu

    Vesmírná technika: Budoucnost Hubbleova teleskopu

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Hubbleův kosmický teleskop nabídl vědcům mimořádné možnosti. Díky servisním misím amerických raketoplánů se mu výrazně prodloužila životnost a zlepšily schopnosti. Jenže raketoplány dolétaly a proto se objevuje otázka, jak to bude s legendárním kosmickým teleskopem do budoucna. Dočká se nějaké servisní mise, povytažení na vyšší dráhu? To je zatím velmi nejisté. NASA se však těmito otázkami už dlouho zabývá. Tímto dílem Vesmírné techniky také ukončujeme sérii věnovanou této ikoně světové kosmonautiky. Celkem jsme pro vás o HST připravili 48 dílů, a pokud byste si je chtěli všechny pustit, strávili byste tím více jak 8 hodin času.

  • Vesmírné výzvy – Leden 2024

    Vesmírné výzvy – Leden 2024

    Tomáš Kohout4 komentáře

    Začátek roku byl doslova napěchovaný kosmonautickými událostmi. Proto lednové Vesmírné výzvy atakují téměř hodinu. Zde je rychlý přehled témat, která jsou zpracována v reportážích: přistání landeru SLIM na Měsíci, start první rakety Vulcan a problémy landeru Peregrine, konec marsovského vrtulníku Ingenuity, odklady misí Artemis, otevření pouzdra se vzorky sondy OSIRIS-REx, start mise Cygnus NG-20 na Falconu 9, starty indické kosmické observatoře XPoSat, čínsko-evropské observatoře Einstein Probe, družice Ovzon-3 nebo rakety Gravity-1 a odlet nákladní lodi Tianzhou 6 a přílet Tianzhou 7. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

  • Vesmírná technika: Spektrograf STIS

    Vesmírná technika: Spektrograf STIS

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Posledním přístrojem Hubbleova kosmického dalekohledu, který jsme si ještě nestihli podrobně popsat, byl spektrograf STIS. Jde o nejdéle pracující vědecký přístroj na palubě HST. Nainstalován sem byl už v roce 1997 a i když měl namále a musela jej zachránit poslední servisní mise, funguje dodnes, tedy více než čtvrt století poté, co byl do teleskopu usazen. Jde o velmi univerzální přístroj, který nabízí 15 spektroskopických a a 16 zobrazovacích režimů.

  • Vesmírná technika: Spektrograf COS

    Vesmírná technika: Spektrograf COS

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Předposledním přístrojem Hubbleova kosmického dalekohledu, který nám zbývá detailně popsat, je spektrograf COS. Jedná se o jeden z nejmodernějších vědeckých přístrojů, kterými je Hubbleův teleskop vybaven. Jeho dva kanály FUV a NUV se zaměřují jak na vzdálenější, tak i blízké ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra. Tento přístroj byl nainstalován při poslední servisní misi v květnu 2009 na místo korekční aparatury COSTAR.

  • Vesmírná technika: Infračervená kamera a spektrometr NICMOS

    Vesmírná technika: Infračervená kamera a spektrometr NICMOS

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Náš popis všech vědeckých přístrojů, které byly v průběhu provozu Hubbleova kosmického dalekohledu (HST) na jeho palubě instalovány, se pomalu blíží do finále. Dnes přichází na řadu infračervená kamera a spektrometr NICMOS, tedy přístroj, který je s hmotností 370 kilogramů vůbec nejhmotnějším přístrojem HST. NICMOS ke svému chodu vyžadoval nízké teploty a proto byl vybaven několika systémy, které měly jeho detektory dostatečně ochladit. Dnes je však již mimo provoz.

  • OBRAZEM: Přípravy na první start rakety Vulcan (4. díl)

    OBRAZEM: Přípravy na první start rakety Vulcan (4. díl)

    Karel Zvoník3 komentáře

    První díl našeho foto reportu, který mapuje přípravy na start nové americké rakety Vulcan vyšel již téměř před rokem. Plány se ovšem mění a po důležitých zkouškách máme před sebou další pokus o významný start. Vulcan bude modulární raketa, která bude mít k dispozici jeden z nejlepších horních stupňů na trhu nazvaný Centaur V, který otevře cestu pro spoustu zajímavých misí v budoucnu. Výhodný je zejména pro sondy mířící dále od Země. Je proto trochu symbolické, že právě prvním nákladem bude lunární modul soukromé společnosti Astrobotic. Poletí tedy k Měsíci, kde se pokusí také přistát společně s vozítky a dalším vybavením.. Nebývá zvykem, že zahajovací let míří právě takto daleko. Riziko je větší, než u již zalétaných nosičů, ale o to atraktivnější tyto starty jsou a také radost z úspěchu posléze bývá přeci jen o něco větší. Přinášíme tedy další várku snímku mapující předstartovní pouť rakety Vulcan, která doufejme vyvrcholí úspěšným startem. Vraťme se nejprve zpět v čase, protože 7.…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗