sociální sítě

Přímé přenosy

Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NOAA

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.

Neuraspace

Portugalský startup Neuraspace, který se zabývá řízením kosmického provozu, oznámil 5. srpna získání nového financování ve výši 15,6 milionu eur. Prostředky mají podpořit rozvoj evropského přehledu o dění ve vesmíru (Space Domain Awareness – SDA) a posílit evropské obranné schopnosti.

NRO

Americký Národní úřad pro průzkum (NRO) uzavřel smlouvy se společnostmi Capella Space, Iceye U.S. a Umbra s cílem rozšířit využívání komerčních radarových systémů se syntetickou aperturou (SAR) americkou vládou.

Blue Origin

Společnost Blue Origin zjistila, že příčinou exploze rakety New Glenn během statického zážehového testu v květnu byl ventil v motoru BE-4. Tento problém by mohl postihnout také raketu Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance (ULA).

Telesat

Společnost Telesat podepsala největší kontrakt ve své historii – dohodu v hodnotě přibližně 1,63 miliardy dolarů. Na jejím základě bude poskytovat kanadské armádě zabezpečené komunikační služby v oblasti Arktidy a zároveň financovat významné rozšíření své družicové sítě Lightspeed.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.

SpaceX

Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.

Voyager Technologies

Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění, Foto a video
VV_2023_08

Vesmírné výzvy – srpen 2023

Srpnové Vesmírné výzvy nemůžeme zahájit ničím jiným než úspěšným přistáním mise Chandrayaan-3 u jižního pólu Měsíce. Ruská kosmická agentura tolik štěstí s Lunou-25 neměla, průběh její mise mapuje další reportáž. Dále se budeme věnovat dění u ISS, nejprve startu mise Crew-7, pak výstupu ruských kosmonautů do kosmického prostoru, poslednímu startu rakety Antares 230+, při kterém vynesla loď Cygnus NG-19 a také startu lodi Progress MS-24. Potom se podíváme na Starbase. Na závěr nás čekají starty Intelsat Galaxy 37 a Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

VT_2023_34

Vesmírná technika: Energetický subsystém Hubbleova teleskopu

Panely fotovoltaických článků jsou nejviditelnější součástí systému EPS (Electrical Power Subsystem) Hubbleova teleskopu. Pro úspěšné fungování jsou však potřebné i další součásti tohoto systému – třeba řídící jednotky CCC (Charged Current Controller), nebo PDU (Power Distribution Unit). Hlavním mozkem celého energetického systému je však jednotka PCU (Power Control Unit), která přijímá povely z palubního počítače, odesílá telemetrické informace o systému, zajišťuje správné natočení panelů s fotovoltaickými články a hlavně rozhoduje, jak bude distribuována vyrobená elektrická energie.

Indie dokázala přistát na Měsíci

Indická kosmická mise Chandrayaan-3 dokázala dnes ve 14:32 SELČ dosednout na povrch Měsíce – konkrétně u kráteru Manzinus U. Indie se tak stala teprve čtvrtým státem světa, který to po Sovětském svazu, Spojených státech a Číně dokázal. Přistání landeru Vikram navíc proběhlo do oblasti, kterou můžeme označit jako širší okolí jižního pólu Měsíce. Tato lokalita zatím byla studována pouze z oběžné dráhy, ale v dalších letech se sem chystá hned několik výprav – robotických i pilotovaných. Indická mise tedy může během 14 pozemských dnů přinést cenné informace o podmínkách, které zde panují. Lander přistál bezpečně i přesto, že musel na poslední chvíli provést úhybný manévr, aby dosedl do bezpečnějšího místa. Následná komunikace amerických i evropských antén s landrem potvrdila, že stroj funguje a na Zemi dorazily i první snímky.

VT_2023_33

Vesmírná technika: Druhá výměna fotovoltaických panelů Hubbleova teleskopu

Druhá generace fotovoltaických panelů, o které jsme si povídali v minulém díle, sloužila po více než osm let. Nežádoucí vibrace sice byly výrazně eliminovány, ale nikdy nebyly úplně odstraněny. Přišel proto čas pro třetí generaci panelů, které byly instalovány v roce 2002 posádkou raketoplánu Columbia při misi STS-109. Tyto panely již nebyly (narozdíl od předešlých dvou verzí) svinovací, ale pevné a součástí Hubbleova kosmického teleskopu jsou dodnes.

VT_2023_32

Vesmírná technika: První výměna fotovoltaických panelů Hubbleova teleskopu

Ačkoliv byla očekávaná životnost prvních panelů fotovoltaických článků Hubbleova teleskopu až deset let, nakonec se dočkaly výměny již při první servisní misi po zhruba třech a půl letech od vypuštění. Pro posádku raketoplánu Endeavour to byl jeden z prioritních úkolů celé mise STS-61. Jenže i při samotné výměně se vyskytly nečekané komplikace a bylo tak nutné sáhnout k odhození nesloženého pravého panelu.

VT_2023_31

Vesmírná technika: První fotovoltaické panely Hubbleova teleskopu

Vývoj fotovoltaických panelů, které slouží Hubbleovu kosmickému dalekohledu jakožto primární zdroj elektrické energie, nebyl vůbec jednoduchý. Do celého postupu zasahovaly nové poznatky o vlivu kosmického prostředí na techniku, ale i odklady způsobené mnoha různými důvody. Na oběžné dráze se navíc ukázalo, že ačkoliv se očekávalo zvolená konstrukce zabrání vzniku nežádoucích vibrací, tak se tak nakonec nestalo. Původní panely proto bylo potřeba vyměnit už při první servisní misi.

VV_2023_07

Vesmírné výzvy – červenec 2023

Na úvod červencových Vesmírných výzev se podíváme na start teleskopu Euclid, pak se rozloučíme s Ariane 5 reportáží z jejího posledního startu. Následují záznamy startů družice Jupiter-3, jež míří na geostacionární dráhu a indické sondy Chandrayaan-3, která vyrazí směrem k Měsíci. Dále se podíváme na pokus o záchranu rakety Electron. Zdokumentujeme dění na Starbase. V samotném závěru nás čeká start šesti misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

vt_2023_30

Vesmírná technika: Fotovoltaické panely Hubbleova teleskopu

Bez zdroje elektrické energie by palubní systémy Hubbleova kosmického dalekohledu nefungovaly. Primárním zdrojem energie této observatoře jsou dva fotovoltaické panely. Už od počátku návrhové fáze se počítalo s tím, že panely bude potřeba pravidelně kontrolovat a v případě potřeby proběhne jejich výměna. S tím, jak odborníci získávali zkušenosti, se ukázalo, že první výměna bude muset proběhnout ještě před startem. Původní design byl totiž mimořádně náchylný k erozi vlivem atomárního kyslíku, který se vyskytuje na oběžné dráze.

VT_2023_29

Vesmírná technika: Silové setrvačníky Hubbleova teleskopu

Předešlé díly naší minisérie věnované Hubbleovu kosmickému teleskopu se věnovaly metodám, s pomocí kterých teleskop velmi přesně určuje svou orientaci v prostoru a její případné změny. Jenže pouze znalost orientace v prostoru sama o sobě nestačí. Teleskop se občas potřebuje otočit nějakým směrem, aby mohl provádět pozorování jiného objektu. Stejně tak musí provádět korekce, aby po dobu pozorování udržel sledovaný objekt v zorném poli. Ke změně orientace nepoužívá pohonné látky, ale tzv. silové setrvačníky RWA.

@Atheist_Krishna

Obrazem: Ohlédnutí za indickým startem na Měsíc

Tento rok se uskutečnilo již přes 100 kosmických startů, ale jen některé z nich mířily dál než do blízkosti Země. Jedním takovým letem byl indický pokus o reparát v rámci mise Čandraján-3 (Chandarayaan-3). Řekli jsme si, že se za tímto startem ohlédneme také prostřednictvím obrazového materiálu, protože některé snímky si o to vyloženě říkají. Dnešní článek bude tedy spíše z ranku vizuálních a to nejen po technické stránce, ale podíváme se i na to, jak událost vnímali místní lidé. Jen připomenu, že jde o třetí indickou misi k Měsíci a druhý pokus o přistání na povrchu, protože první výsadek nebyl úspěšný. Jde tak vlastně o opravu a nezbývá než doufat, že se to tentokrát podaří. Na palubě přistávacího modulu je i vozítko Pragjan (Pragyan) s vlastním vědeckým vybavením. Sonda je nyní ve fázi přeletu. Má za sebou první navýšení dráhy a druhé je naplánované už na 18. července. Další podrobnosti a technické informace lze najít také v nedávno vydaném článku zde. Pokud se vše povede, je v plánu přistát v jižní oblasti Měsíce 23 nebo 24. srpna.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.