sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.
Portugalský startup Neuraspace, který se zabývá řízením kosmického provozu, oznámil 5. srpna získání nového financování ve výši 15,6 milionu eur. Prostředky mají podpořit rozvoj evropského přehledu o dění ve vesmíru (Space Domain Awareness – SDA) a posílit evropské obranné schopnosti.
Americký Národní úřad pro průzkum (NRO) uzavřel smlouvy se společnostmi Capella Space, Iceye U.S. a Umbra s cílem rozšířit využívání komerčních radarových systémů se syntetickou aperturou (SAR) americkou vládou.
Společnost Blue Origin zjistila, že příčinou exploze rakety New Glenn během statického zážehového testu v květnu byl ventil v motoru BE-4. Tento problém by mohl postihnout také raketu Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance (ULA).
NASA a Roskosmos se dohodly na pokračování vzájemné výměny míst na palubách kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon, tato dohoda se však zatím nevztahuje na kosmickou loď Starliner.
Společnost Telesat podepsala největší kontrakt ve své historii – dohodu v hodnotě přibližně 1,63 miliardy dolarů. Na jejím základě bude poskytovat kanadské armádě zabezpečené komunikační služby v oblasti Arktidy a zároveň financovat významné rozšíření své družicové sítě Lightspeed.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.
Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.
Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V rámci mise LJ-2, tedy dalšího letového testu rakety Little Joe I, už nebyla na palubě pouze měřící aparatura, ale také malý zvířecí astronaut, samec makaka rhesus pojmenovaný Sam. Na výsledky mise již netrpělivě čekala řada odborníků z řad lékařů, ale i inženýrů, kteří měli zhodnotit vliv letu na živý organizmus. Sama proto během suborbitálního letu, při kterém se otestovala záchranná věžička, sledovalo několik přístrojů.
Záchranné věžičky, ale i mnohé další systémy kosmických lodí Mercury, se z důvodu úspor testovaly na levnějších raketách Little Joe I, které jsme si popsali v minulém díle našeho pořadu. Dnes nás čekají jejich letové testy LJ-1, LJ-6 a LJ-1A. Jak sami uvidíte, testy to nebyly snadné a problémy se jim rozhodně nevyhýbaly. Tyto zkoušky však byly pro další vývoj celého programu Mercury nenahraditelné.
Aby bylo možné otestovat záchranný systém lodí Mercury za letu, musela být kabina připojena k raketě, která ji vynese do určité výšky a udělí potřebou rychlost. Využít k těmto účelům rakety Redstone nebo Atlas nebylo možné, protože šlo o poměrně drahé stroje. Proto byla využita raketa tvořená svazkem již existujících vojenských taktických balistických raket. Zrodila se jednostupňová raketa Little Joe I, která si mezi lety 1958 a 1960 připsala celkem osm misí a všechny odstartovaly ze základny Wallops Island. V tomto díle Vesmírné techniky si tuto raketu podrobněji popíšeme.
Než mohli první američtí astronauti usednout do svých lodí Mercury, musely všechny jejich systémy projít důkladnými testy a ověřovacími zkouškami. Už v březnu 1958 začal experimentální program, který měl zejména zajistit dostatek informací a dat pro zhodnocení kvality návrhu kosmické lodě Mercury a případně pomoci ji upravit. Jednalo se o pět samostatných aktivit věnovaných odlišným problematikám – intenzivním testům v aerodynamickém tunelu, shozovým testům ke studiu chování kabiny kosmické lodě při volném pádu a sestupu na padáku, specifickým podmínkám při dosednutí na vodní hladinu a testu záchranné věžičky. Právě poslednímu jmenovanému okruhu, konkrétně testům úniku za nulové rychlosti a z nulové výšky, se dnes budeme věnovat.
Únorové Vesmírné výzvy nemůžeme začít ničím jiným, než přistáním landeru Nova-C Odysseus na Měsíci. V další reportáži uvidíme zahájení mise družice PACE. Japonský reparát dopadl skvěle a my se tak můžeme podívat na úspěšný start rakety H3. Pak se vydá do kosmu družice ADRAS-J. Po kosmonautice v kostce nás čeká návrat komerční mise Ax-3 a start zásobovací lodi Progress MS-26. Odstartuje vojenská mise USSF-124 a na závěr také telekomunikační družice Merah Putih 2. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Zatímco v minulém díle jsme se kromě základního popisu záchranné věžičky z amerického pilotovaného programu Mercury věnovali popisu únikového motoru, dnes se podíváme na raketový motor odhazovací. Ten se nacházel Pod tělem únikového raketového motoru, mezi trojicí jeho výstupních trysek. Řeč bude také o všestrannosti této věžičky, která mohla létat na třech různých raketách. Začneme si také povídat o historii zkoušek záchranné věžičky pro program Mercury
Záchrannou věžičku pilotovaných kosmických lodí máme povětšinou spojenou se sovětskými a později ruskými Sojuzy. Pro její první praktické použití však musíme zamířit do Spojených států amerických. Dnes tedy bude řeč o záchranné věžičce, která chránila astronauty při startech v rámci prvního amerického pilotovaného kosmického programu Mercury. Záchranná věžička kosmických lodí Mercury měla celkem na výšku 4,65 metru a maximální průměr 81 cm.
Videí a fotek z mise IFT-2, tedy druhého integrovaného letu rakety SuperHeavy s lodí Starship, ke kterému došlo vloni 18. listopadu, vzniklo mnoho a čtenáři našeho webu je jistě dobře znají. Záznamy od SpaceX a nejrůznějších pozorovatelů v okolí však měla doplnit také videa od agentury NASA. Ta totiž před startem celého 120 metrů vysokého kolosu poslala do vzduchu svůj letoun WB-57 s výkonnou kamerou, který měl let SuperHeavy Starship natočit. Videa se však na veřejnost dostala až nedávno a nejdete je na této adrese v rubrice Videos. Lehce zamrzí asi jen dvě věci. Videa jsou jednak „pouze“ ve FullHD rozlišení a na záběrech chybí atraktivní proces hot-stagingu, tedy odpojení Starship od SuperHeavy se zapálenými motory Raptor. Kdo ví, třeba se časem dočkáme i těchto záběrů. Sluší se ještě poznamenat, že se jedná o hrubé záběry, které obsahují i některé nepovedené (třeba nezaostřené) pasáže. Na internetu však najdete i zpracované verze videí, ze kterých autoři nepovedená místa vystřihli, složili sestřihy z více klipů a nebo provedli softwarovou stabilizaci záběrů. Hier ein von mir stabilisierter Ausschnitt des Clips in SlowMo ⬇️ Schade, dass das Original – Video nur
I přes všechna opatření a velkou snahu došlo v historii pilotovaných kosmických letů k několika haváriím, které si vyžádaly oběti v řadách astronautů a kosmonautů. Pro zvýšení šance na přežití během nehody je tak nosná raketa s kosmickou lodí doplněná o záchranný systém či nouzový režim letu. Ten by v ideálním případě měl zajistit bezpečnost posádky od nulové výšky a nulové rychlosti až po okamžik oddělení kosmické lodě na oběžné dráze okolo Země, tedy v každé fázi letu nosné rakety. V prvním díle minisérie věnované záchranným systémům se obecně seznámíme s celou problematikou, kterou si v dalších dílech podrobněji rozebereme.
Hubbleův kosmický teleskop nabídl vědcům mimořádné možnosti. Díky servisním misím amerických raketoplánů se mu výrazně prodloužila životnost a zlepšily schopnosti. Jenže raketoplány dolétaly a proto se objevuje otázka, jak to bude s legendárním kosmickým teleskopem do budoucna. Dočká se nějaké servisní mise, povytažení na vyšší dráhu? To je zatím velmi nejisté. NASA se však těmito otázkami už dlouho zabývá. Tímto dílem Vesmírné techniky také ukončujeme sérii věnovanou této ikoně světové kosmonautiky. Celkem jsme pro vás o HST připravili 48 dílů, a pokud byste si je chtěli všechny pustit, strávili byste tím více jak 8 hodin času.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
