Foto a video

  • Vesmírná technika: Možnosti záchrany před startem Redstone MRLV

    Vesmírná technika: Možnosti záchrany před startem Redstone MRLV

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Raketa Redstone MRLV musela před lety s astronauty projít celou řadou zkoušek a technických úprav, které měly zajistit její bezpečný provoz za standardních i nestandardních situací. Protože mělo poprvé dojít také k pilotovaným letům a poprvé pomocí (na tehdejší dobu) velké a silné rakety, bylo třeba zajistit bezpečnost astronauta i v průběhu přípravy ke startu. S tím souvisela i příprava potřebných technologií a záchranných týmů, které po celou dobu zajišťovaly bezpečný průběh příprav na start.

  • Vesmírná technika: Vývoj rakety Redstone MRLV

    Vesmírná technika: Vývoj rakety Redstone MRLV

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    V počátcích praktické kosmonautiky bylo velmi běžné využívat poznatky a techniku původně vyvinuté pro armádu. Pro náš dnešní díl je důležitá balistická raketa krátkého doletu PGM-11 Redstone vyvíjená v letech 1950 až 1952 a vyráběná v následujících devíti letech. Z ní dále vznikla modernější balistická raketa středního doletu PGM-19 Jupiter, ale také kosmická nosná raketa Juno I a suborbitální rakety Jupiter-A, Jupiter-C, Redstone Sparta a pro program Mercury klíčová raketa Redstone-MRLV. Právě na její vývoj si posvítíme v tomto dílu, kde si také představíme nové problémy, které museli inženýři pracující na programu Mercury řešit.

  • Vesmírná technika: Mise LJ-5, 5A a 5B

    Vesmírná technika: Mise LJ-5, 5A a 5B

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    V tomto videu si popíšeme poslední tři starty raket Little Joe 1. Mise LJ-5, 5A a 5B odstartovaly ze základny na Wallops Island ve Virginii a všechny byly provázeny technickými problémy, ke kterým došlo v průběhu letu. Naštěstí šlo ve všech případech o mise bez živého tvora na palubě. Závěrečná mise LJ-5B i přes technickou závadu přinesla dostatečně kvalitní výsledky, aby mohl být tento program ukončen. NASA tak měla volnou cestu ke složitějším testům, o nichž bude řeč v příštích dílech našeho pořadu.

  • Vesmírné výzvy – Březen 2024

    Vesmírné výzvy – Březen 2024

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Asi nemá smysl polemizovat nad tím, co byla největší kosmonautická událost v březnu. Jak napovídá náhledový obrázek článku, nemůže se jednat o nic menšího než o další test Starship s označením IFT-3. Další reportáže se budou týkat hlavně ISS, konkrétně příletu další posádky v lodi Crew-8, zásobovací mise CRS-30, odletu Crew-7 a s menšími potížemi odstartuvšího Sojuzu MS-25. Po rubrice Kosmonautika v kostce se kromě již zmiňované CRS-30 podíváme na starty družic Quequiao-2, Eutelsat 36D a sdílené mise Transporter-10. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

  • Vesmírná technika: Mise LJ-1B s opičkou Miss Sam

    Vesmírná technika: Mise LJ-1B s opičkou Miss Sam

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Zkoušky záchranné věžičky pro americké kosmické lodě Mercury postupně dospěly až k misi LJ-1B, která odstartovala 21. ledna 1961 ze základny Wallops Island. Na palubě makety kosmické lodi byla také kabina s malým primátem – samičkou makaka Rhesus, která dostala jméno Miss Sam, což by se dalo přeložit jako Slečna Samová. Mise LJ-1B byla vyhodnocena jako plně úspěšná a podařilo se splnit všechny stanovené cíle. Bohužel záznam telemetrie byl při tomto letu rakety Little Joe I plný chyb či výpadků a není jej tak možné plně rekonstruovat.

  • Vesmírná technika: Mise LJ-2 s opičákem Samem

    Vesmírná technika: Mise LJ-2 s opičákem Samem

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    V rámci mise LJ-2, tedy dalšího letového testu rakety Little Joe I, už nebyla na palubě pouze měřící aparatura, ale také malý zvířecí astronaut, samec makaka rhesus pojmenovaný Sam. Na výsledky mise již netrpělivě čekala řada odborníků z řad lékařů, ale i inženýrů, kteří měli zhodnotit vliv letu na živý organizmus. Sama proto během suborbitálního letu, při kterém se otestovala záchranná věžička, sledovalo několik přístrojů.

  • Vesmírná technika: Mise LJ-1, LJ-6 a LJ-1A

    Vesmírná technika: Mise LJ-1, LJ-6 a LJ-1A

    Tomáš Kohout3 komentáře

    Záchranné věžičky, ale i mnohé další systémy kosmických lodí Mercury, se z důvodu úspor testovaly na levnějších raketách Little Joe I, které jsme si popsali v minulém díle našeho pořadu. Dnes nás čekají jejich letové testy LJ-1, LJ-6 a LJ-1A. Jak sami uvidíte, testy to nebyly snadné a problémy se jim rozhodně nevyhýbaly. Tyto zkoušky však byly pro další vývoj celého programu Mercury nenahraditelné.

  • Vesmírná technika: Raketa Little Joe I

    Vesmírná technika: Raketa Little Joe I

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Aby bylo možné otestovat záchranný systém lodí Mercury za letu, musela být kabina připojena k raketě, která ji vynese do určité výšky a udělí potřebou rychlost. Využít k těmto účelům rakety Redstone nebo Atlas nebylo možné, protože šlo o poměrně drahé stroje. Proto byla využita raketa tvořená svazkem již existujících vojenských taktických balistických raket. Zrodila se jednostupňová raketa Little Joe I, která si mezi lety 1958 a 1960 připsala celkem osm misí a všechny odstartovaly ze základny Wallops Island. V tomto díle Vesmírné techniky si tuto raketu podrobněji popíšeme.

  • Vesmírná technika: Testy záchranné věžičky programu Mercury z nulové výšky

    Vesmírná technika: Testy záchranné věžičky programu Mercury z nulové výšky

    Tomáš KohoutŽádné komentáře

    Než mohli první američtí astronauti usednout do svých lodí Mercury, musely všechny jejich systémy projít důkladnými testy a ověřovacími zkouškami. Už v březnu 1958 začal experimentální program, který měl zejména zajistit dostatek informací a dat pro zhodnocení kvality návrhu kosmické lodě Mercury a případně pomoci ji upravit. Jednalo se o pět samostatných aktivit věnovaných odlišným problematikám – intenzivním testům v aerodynamickém tunelu, shozovým testům ke studiu chování kabiny kosmické lodě při volném pádu a sestupu na padáku, specifickým podmínkám při dosednutí na vodní hladinu a testu záchranné věžičky. Právě poslednímu jmenovanému okruhu, konkrétně testům úniku za nulové rychlosti a z nulové výšky, se dnes budeme věnovat.

  • Vesmírné výzvy – Únor 2024

    Vesmírné výzvy – Únor 2024

    Tomáš Kohout1 komentář

    Únorové Vesmírné výzvy nemůžeme začít ničím jiným, než přistáním landeru Nova-C Odysseus na Měsíci. V další reportáži uvidíme zahájení mise družice PACE. Japonský reparát dopadl skvěle a my se tak můžeme podívat na úspěšný start rakety H3. Pak se vydá do kosmu družice ADRAS-J. Po kosmonautice v kostce nás čeká návrat komerční mise Ax-3 a start zásobovací lodi Progress MS-26. Odstartuje vojenská mise USSF-124 a na závěr také telekomunikační družice Merah Putih 2. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗