křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Tranche 1 Transport Layer A)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.

ICEYE

Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.

Solární energie

Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.

FCC

Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.

ESA

Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).

Blue Origin

Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění, Budoucnost
Discovery program

Dočkáme se průzkumníka Venuše, asteroidu, nebo Jupitera?

Americký vědecký program Discovery vznikl v roce 1992 a jeho cílem je podporovat a realizovat nepilotované sondy, které zkoumají Sluneční soustavu a přitom mají jen omezený rozpočet. Doposud se v rámci tohoto programu podařilo vypustit 12 sond včetně známých jmen jako třeba MESSENGER, Dawn, Stardust, Deep Impact, Genesis či GRAIL. Na start příští rok čeká lander InSight, který také spadá pod křídla programu Discovery. Jenže na to, aby se tento program nezastavil ani v dalších letech je potřeba navrhovat nové projekty. NASA proto před pár dny vybrala pětici horkých kandidátů.

Může náraz vychýlit nebezpečný asteroid?

Země se již nespočetněkrát střetla s kosmickým kamením různých velikostí. Malých střetů jsme si ani nevšimli, jiné byly dobře pozorovatelé, ale způsobily jen minimální škody, některé však ovlivnily život na celé planetě. Aby bylo lidstvo připravené jednou odvrátit hrozící srážku, musíme nejprve dobře prozkoumat protivníka. Ačkoliv se od sebe asteroidy liší, některé vlastnosti mají podobné. Právě na výzkum jejich vnitřního složení cílí společný evropsko-americký projekt AIDA, o kterém jsme na našem webu psali již před rokem.

Lidé na Phobosu v roce 2033 a na Marsu šest let poté?

Okolo rakety SLS začíná být živo. Momentálně má schválené pouze dva starty – nepilotovaný v roce 2018 a pilotovaný o tři roky později. Odborná veřejnost se ale snaží přicházet i s návrhy na další využití budovaného nosiče, který je od začátku prezentovaný jako stroj, který dostane lidstvo na Mars. Na webu nasaspaceflight.com vyšel článek, který představuje projekt označovaný jako „Evolvable Mars Campaign: Status Update to SLS Evolvability TIM (Technical Interchange Meeting)“, který byl představen letos v létě. Projekt není schválený, proto berte tento článek s rezervou – teprve až další roky ukáží, kolik na něm bude pravdy.

Vizualizace přistání lodi Starliner

Kde má přistávat Starliner?

S tím, jak se pomalu blíží rok 2017, tedy doba, kdy se loď CST-100 Starliner poprvé vydá do kosmu, je potřeba řešit stále více důležitých detailů, které jsou klíčové pro úspěšnou misi. Jedním z nich je výběr přistávacích oblastí. Odborníci ze společnosti Boeing již vytipovali pět lokalit na jihozápadě USA, kde by loď mohla dosednout na své přistávací airbagy. Jihozápad USA není vybrán náhodou – v Novém Mexiku a Utahu jsou rozlehlé lokality s rovným, pevným povrchem pouští a vyschlých jezer a navíc na příletové dráze k nim může loď odhodit nepotřebný servisní modul nad Tichým oceánem, kde bezpečně shoří a neexistuje tak žádná šance na ohrožení obyvatel.

Hedgehog zdroj:nasa.gov

Po povrchu komet a asteroidů bude skákat ježek

Pro kamenné planety a měsíce s poměrně velkou gravitací se skvěle hodí k cestám po povrchu vozítka s koly. Ostatně rovery jako Curiosity a Opportunity na Marsu nebo Lunochod a Yutu na Měsíci to jasně potvrdily. Ale co na malých tělesech jako jsou komety či asteroidy? Tam je gravitace tak nízká, že i sonda o hmotnosti 100 kg váží na povrchu takového tělesa jako list papíru na Zemi. Zdá se, že JPL, Stanfordská univerzita a MIT si ví rady.

vesmírná elektrárna

Vyroste ve vesmíru obří elektrárna?

Nejhustěji obydlená místa planety, tedy vysoce urbanizované městské aglomerace na východním pobřeží USA, v západní Evropě a v Číně, denně zkonzumují nesmírné množství elektrické energie, která může být vyrobena několika způsoby. Tradiční fosilní zdroje jsou trvale neudržitelné a každý, kdo má trochu rozumu, se snaží je co nejdříve nahradit. Obnovitelné neboli zelené zdroje, jak jsou v současné době nazývány, jsou sice trvale udržitelné, avšak prozatím neposkytují dostatečný výkon pro mnohamilionové megalopole a také je nutné je co nejvíce kombinovat kvůli jejich nestabilitě. Posledním velkým hráčem je energie jaderná, která sice bezpečně pokryje požadovanou spotřebu, avšak má mnoho odpůrců, kteří se bojí o životní prostředí a bezpečnost obyvatelstva. Jak takové dilema vyřešit? Pomohlo by snad přesunutí tohoto problému mimo naši planetu? Co kdybychom postavili obří elektrárnu na oběžné dráze?

Mise EM-2 odložena?

Nová americká super raketa SLS (Space Launch Systém) se pomalu začíná rodit. Přesněji řečeno začíná vznikat její první verze nazvaná Block 1, která poslouží při misi EM-1 a pošle loď Orion v nepilotovaném režimu na oblet Měsíce a návštěvu libračního centra. Nás však dnes bude zajímat mise EM-2, která by měla startovat na SLS Block 1B. Ta by měla mít vylepšený druhý stupeň nazývaný Exploration Upper Stage a zároveň by měla být první pilotovanou misí lodi Orion. Mise EM-1 by měla startovat v roce 2018, zatímco mise EM-2 v roce 2021. Takové jsou plány. Nyní se však zdá, že let mise EM-2 je ohrožen nejistotou vývoje druhého stupně.

SpaceX prolomila hradbu mlčení

Informací o tom, co se bude okolo SpaceX dít v dalších měsících nebylo mnoho. Na veřejnost se sice dostaly nějaké neověřené kusé informace, ale oficiální potvrzení chybělo. To bylo živnou půdou pro různé spekulace a domněnky. Tomu je již ale konec. SpaceX sice ještě nemá pevně stanovený kalendář letů, nicméně v posledních hodinách jsme se dozvěděli více informací o chystaných misích, než za několik posledních týdnů dohromady. Proto jsme se rozhodli sesbírat všechny oficiální zprávy a složit z nich tento článek, který se pokusí shrnout výhled na další týdny a měsíce.

New Horizons v Kuiperově pásu v představě malíře. NASA/JHUAPL/SwRI/Alex Parker

Při další cestě do Kuiperova pásu ušetří New Horizons palivo

NASA koncem srpna potvrdila, že sonda New Horizons, která proletěla kolem Pluta 14. července 2015, se vydá k tělesu Kuiperova pásu s označením 2014 MU69. Tento malý objekt (cca do 50 km) obíhá kolem Slunce v pásu ledových těles za dráhou Neptunu asi 1,5 miliardy kilometrů za Plutem. Jak jsme uvedli v nedávném článku, hledání potenciálních těles v cestě sondy bylo doslova hledáním jehly v kupce sena a pomohl až Hubbleův vesmírný dalekohled. Jak je patrné z označení vybraného objektu, byl objeven v roce 2014, M označuje druhou polovinu června a U69 pak, že jde o 1725. těleso objevené v této polovině měsíce.

Dočkáme se oběžnice ledových obrů?

Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter i Saturn – kolem všech těchto planetu už v historii kroužila alespoň jedna robotická sonda, která nám pomohla prozkoumat povrch a v některých případech i měsíce, které obíhají kolem planety. Jenže Sluneční soustava obsahuje ještě dvě planety – Uran a Neptun, které jsme zatím prozkoumali pouze z jednoho jediného průletu. Sonda Voyager 2 prolétla kolem Uranu v lednu 1986 a kolem Neptunu v srpnu 1989 – viz fotka vlevo. Všechny naše znalosti o těchto světech tak pochází pouze z této jediné sondy. Dočkáme se v příštích desítkách let nového průzkumníka, který by vstoupil na oběžnou dráhu jedné z těchto planet?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.