sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Čínská kosmická stanice Tiangong-1, která byla na oběžnou dráhu vynesena v roce 2011, se chýlí ke svému definitivnímu zániku. Jak to bude s jejím nástupcem? Původní plán byl vypustit Tiangong-2 už v roce 2013, přičemž trojka se mohla začít stavět už v roce 2016. Zkušenosti a poznatky získané z provozu a konstrukce prvních dvou stanic Tiangong mají vyústit ve vybudování větší stanice složené z několika modulů. Plán byl ovšem mírně pozměněn a projekt Tiangong-2 byl odsunut o několik let. Důvody jsou zřejmé. Konstrukce i provoz vesmírné stanici není procházka růžovým sadem. I ambiciózní Čína tak posouvá své plánované termíny doprava. Kdy se tedy dočkáme další čínské chlouby kroužící nad našimi hlavami?
Po několika letech plánování a mnoha nutných administrativních krocích je firma SpaceX na nejlepší cestě ke stavbě svého vlastního kosmodromu. Bude se jednat o historicky první soukromý kosmodrom na světě, ze kterého budou startovat rakety na oběžnou dráhu Země. O této události jsme vás již krátce informovali v jednom z našich Kosmotýdeníků. Dnes se k této zprávě vracíme a rozebíráme ji poněkud podrobněji. Co všechno stavbě soukromého kosmodromu předchází? Kde bude umístěn? Jak bude vypadat? Kdy z něj odstartuje první raketa? Na všechny tyto otázky a některé další vám odpoví náš dnešní článek.
Nedělní poledne již tradičně patří souhrnu toho nejzajímavějšího, co se za posledních sedm dní odehrálo v kosmonautice – kosmotýdeníku. Dnes nás čekají dvě velká témata a několik malých. V první řadě se podíváme na velký úspěch Evropské kosmické agentury, které se podařilo navést sondu Rosettu na orbitu komety. V druhé zprávě se podíváme na dění kolem SpaceX, plánech na její nový kosmodrom, místo pro budoucí přistávání prvních stupňů jejich raket, nebo nový záznam z dosednutí jednoho z prvních stupňů na hladinu oceánu. Nebude samozřejmě chybět ani menší souhrn zpráv. Přeji příjemné čtení.
Navzdory nepochybně vzrušujícím, probíhajícím, připravovaným i plánovaným misím k planetám, asteroidům či kometám, zůstává planeta Mars nadále favoritem průzkumu Vesmíru za hranicemi našeho Měsíce. První vlna všeobecného zájmu o průzkum Rudé planety sondami se zvedla po té, co na Zemi dorazily první snímky povrchu pořízené sondami Viking. Další, širokou veřejností vnímaný, skok znamenala spanilá jízda vozítka Sojouner po povrchu planety v rámci mise Pathfinder.
Nedělní oběd se již jistě připravuje, nebo právě jíte a my jsme vám mezitím pro vás připravili další porci kosmotýdeníku, tedy souhrnu týdenních zpráv, které se objevily v rámci posledních sedmi dní na poli kosmonautiky. Dnes se podíváme třeba na start nového satelitu GPS, a jak ovlivnil spor mezi SpaceX a ULA. Dále prozkoumáme poslední let evropské zásobovací lodě ATV. Podíváme se i na planety Mars a Merkur, kde u jejich průzkumníků došlo k zajímavým rekordům a neopomeneme třeba ani další novinky z cesty sondy Rosetta. Ať se vám kosmotýdeník líbí.
V kosmonautice platí, že se vždy musí myslet do budoucna. Vozítko Curiosity brázdí povrch Marsu už téměř dva roky, ale už nyní je potřeba přemýšlet o tom, co přijde po něm. Jaká laboratoř by měla nahradit aktuálního miláčka fanoušků kosmonautiky. NASA proto už delší dobu avizovala, že připravuje nástupce slavného vozítka. Zatím jej známe jen pod krycím označením Rover 2020 podle roku, kdy se má k Marsu vydat. V tomto týdnu přišel v rámci tohoto projektu významný předěl – NASA oznámila, jaké vědecké přístroje na vozítku poletí. Na dalších řádcích si je proto postupně představíme.
Jako již tradičně je i dnes k nedělnímu obědu připraven souhrn toho nejzajímavějšího, co se událo v kosmonautice za poslední týden. Podíváme se tak společně na výměnu zásobovacích lodí u Mezinárodní kosmické stanice, posléze zamíříme na blízký východ, kde kosmické vody rozvířila zpráva Spojených arabských emirátů o jejich kosmických plánech, a velké zprávy zakončíme informací o nové firmě, která se inovativním způsobem pokouší o stavbu vlastní rakety. Na konci nebude samozřejmě chybět souhrn menších zpráv. Přejeme příjemné čtení.
Uběhlo takřka čtvrtstoletí od doby, kdy se Hubbleův kosmický teleskop usadil na oběžné dráze a po nezbytných korekcích nepřesně vyhotoveného zrcadla započala žeň objevů v období tak dlouhém, že se na zemském povrchu pod ním stačila obměnit celá jedna generace. Úspěch je to bezesporu fenomenální a těžko srovnatelný s čímkoli dalším, snad nás napadne jen okamžik, kdy se geniální Galileo Galilei v roce 1609 podíval jako první člověk v historii na oblohu svým vlastnoručně vyrobeným dalekohledem.
Bohužel optimistický úvod trochu kazí pachuť současné ekonomicko-politické situace, kdy už jsme si zvykli na téměř každý měsíc opakující se mediální zprávy o problémech s financováním projektů jak probíhajících tak těch, které jsou zatím jen ve stádiu příprav. A jen problémy ještě nejsou to nejhorší. Mnohdy jde o červeně zářící stopku. Konec investic. Děkujeme pánové, ozveme se vám. A za těchto vcelku nepříznivých podmínek se pokusím zrekapitulovat současný stav a informovat o jednom obřím kosmickém teleskopu nové generace, který ještě ani neopustil projektovací software vývojářů, nicméně by mohlo jít o zajímavý projekt.
Když jsem se poprvé dozvěděl o této technické finese připravovaného teleskopu Jamese Webba (a to samozřejmě nepatřím mezi znalce techniky fotografie) s pokleslou čelistí jsem nevěřícně pokyvoval hlavou nad tím, kam až došel vývoj technologií, a co se podařilo realizovat vědeckotechnickému týmu budoucího nástupce HST a nastávající vlajkové lodi (nejen) infračervené astronomie – teleskopu Jamese Webba, který bude pozorovat vzdálené objekty v chladu vesmírného prostoru daleko od tepelného rušení pozemské atmosféry.
Každému kdo fotí (ať už klasickým analogem či digitálem) je zbytečné vysvětlovat funkci závěrky. Pro ty co nefotí a neorientují se v terminologii, vysvětluje tento termín Wikipedie jasně a krátce: Závěrka fotoaparátu je zařízení umožňující vstup světla na film (nebo snímací prvek) po přesně určenou dobu (tzv. doba expozice). S touto definicí si bohatě vystačíme, i když před ní připojíme předložku a zároveň i zaříkávadlo moderních technologií.
Začátek 21.století přinesl obrovský rozmach jednoho typu satelitů zvaných Cubesaty. Umožnila to výrazná miniaturizace kdysi rozměrných komponentů a vůbec všeobecný rozvoj výpočetní techniky. Díky němu mohou cubesaty využívat též běžně komerčně dostupné mikroprocesory a další součástky, které srážejí cenu na takovou úroveň, že si výrobu cubesatu mohou dovolit jednotlivé univerzity, případně movitější nadšenci do kosmické techniky. Rovněž operační nasazení cubesatů se už neomezuje jen na nízkou oběžnou dráhu. Jsou připravovány projekty, které opustí relativně bezpečný prostor v blízkosti naší matičky Země a vrhnou se dále do vesmíru. Měsíc, asteroidy, librační centra nebo dokonce planety naší Sluneční soustavy, to všechno jsou lákavé cíle. Vývoj technologií dostoupil do té fáze, že umožní dosáhnout těchto cílů i za pomoci malých cubesatů, což bylo před několika lety čiré sci-fi. My se v dnešním článku zaměříme na dva projekty cubesatů, majících v hledáčku Mars.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
