sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky oznámila plány na vývoj nového typu družice pro pozorování Země, která bude určena k zachycení velkých oblastí planety. Nová družice se zaměří na aplikace vyžadující široké geografické pokrytí, včetně mapování v měřítku jednotlivých zemí, monitorování námořní dopravy a vytváření virtuálních replik fyzických lokalit.
Společnost Astroscale 16. června oznámila uzavření britské vládní zakázky v hodnotě přibližně 7 milionů dolarů na nasazení dvojice cubesatů v roce 2027, které budou monitorovat vesmírné počasí a zároveň sledovat další objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.
Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla seismoelektromagnetickou družici, jejímž cílem je detekovat elektromagnetické projevy přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení. Družice CSES-2 je založena na sondě CSES-1, která byla vypuštěna v roce 2018 a vyvinuta ve spolupráci s Itálií.
Francouzská společnost Look Up, která se zabývá situačním povědomím o vesmíru, získala téměř 50 milionů eur na pokračování ve vývoji radarové sítě pro sledování vesmírných objektů.
Čínská společnost CAS Space dokončila statický zážeh prvního stupně rakety Kinetica-2, která je plánována na první orbitální start v druhé polovině roku.
Společnost AST SpaceMobile dosáhla dohody, která umožňuje zkrachovalému družicovému operátorovi Ligado Networks zaplatit více než 500 milionů dolarů, které dluží společnosti Viasat, výměnou za dlouhodobý přístup ke spektru v pásmu L.
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na tiskové konferenci po zasedání Rady ESA uvedl, že rada schválila usnesení, které umožní program European Resilience from Space (ERS). Program pro pozorování Země, který bude mít civilní i vojenské využití.
Výrobce družic Muon Space 12. června oznámil nové financování ve výši 89,5 milionu dolarů na rozšíření výroby a akvizici startupu Starlight Engines zabývajícího se pohony.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Včera jsme Vás informovali o nezadržitelně se blížícím konci americké sondy MESSENGER, která už čtyři roky pracuje na oběžné dráze planety Merkur. Dnes se podíváme do budoucnosti. Evropská a japonská kosmická agentura totiž už několik let chystají společnou misi Bepi-Colombo, která měla k Merkuru vyrazit v roce 2016. Kvůli zpoždění v dodávce se ale nyní start přesouvá na začátek roku 2017. BepiColombo se skládá ze tří částí – evropské sondy Mercury Planetary Orbiter, japonské sondy Mercury Magnetospheric Orbiter a společného přeletového modulu, který je vybaven iontovými motory.
Všem pravidelným čtenářům našeho portálu je dobře známo, že NASA se v posledních letech snaží transformovat z rutinního dopravce na nízkou oběžnou dráhu Země v agenturu, která by opět chtěla hrát první ligu v průzkumných pilotovaných výpravách za hranice zemského gravitačního pole. Tato lákavá budoucnost však doposud není jasně načrtnutá a všude se stále setkáváme s frází, že „američtí astronauti budou létat k asteroidům a jednou i k Marsu.“ Jenže jednou kdy? Bohužel pro tu druhou část fráze doposud neexistují žádné konkrétní plány ani finanční podpora. Zraky všech se tedy nadějně upírají alespoň k oné misi k asteroidu. Ovšem i ta za posledních pět let doznala několika změn k horšímu a její financování doposud také není jisté. Poslední změna nastala jen před několika dny. V dnešním článku se tedy podíváme na tento projekt známý pod názvem Asteroid Redirect Mission neboli ARM.
Pokud se nestane nic mimořádného, uvidíme americké rakety Delta startovat už jen 15x. Z toho dva starty připadají na starou dobrou Deltu II, pět patří naopak nejsilnější verzi Delta IV Heavy a zbývajících osm startů proběhne v podání Delty IV. Pak éra těchto raket skončí a Delty se odeberou na zasloužený odpočinek. Společnost ULA, která je provozuje, totiž zjistila, že se jí více vyplatí vsadit na nový nosič, jehož jméno může vybírat internetová veřejnost. Delty budou létat do roku 2020, ale už dnes víme, o jaké náklady se bude jednat.
„Všichni poletí na kosmickou stanici, jeden z nich se projde po Měsíci,“ sliboval při představování nového evropského oddílu kosmonautů ředitel ESA Jean-Jacques Dordain. S Měsícem se trochu zmýlil, což ale bylo dáno veletočem v americké kosmonautice o rok později. S cestou na kosmickou stanici ale zřejmě ne: všichni členové oddílu ji už mají za sebou, jsou na ISS nebo se na cestu intenzivně připravují. A první z nich se dokonce začal připravovat k druhé návštěvě této základny. Ale hezky popořádku. Jako první ze šestice dostal příležitost ochutnat slasti i strasti stavu beztíže italský kandidát Luca Parmitano: letěl v lodi Sojuz TMA 09M od 28. května do 11. listopadu 2013 a byl členem 36./37. základní posádky. „Proslavil“ se především tím, že se mu během druhého výstupu do otevřeného prostoru dostala do přilby skafandru voda – a on se (ne vlastní vinou) málem utopil.
O tom, že společnost ULA, která provozuje rakety Atlas V a Delta IV chystá novou raketu jsme již na našem blogu informovali. Pohánět ji mají metanové motory BE-4 od firmy Blue Origin. Jako záloha pro případ nutnosti by měl sloužit motor AR-1 od společnosti Aerojet. Detaily rakety by měly být představeny na Národním kosmickém sympoziu, které proběhne 13. dubna 2015 v Colorado Springs (určitě budeme informovat o výsledcích). Již nyní se však může do vývoje rakety zapojit veřejnost.
Čas od času se objeví nenápadné náznaky toho, jak by mohla kosmonautika vypadat, až skončí životnost Mezinárodní vesmírné stanice. Nedávno se objevila jedna z těchto zpráv. Důvěryhodnost zprávy je sporná, protože o ní informoval jako první web rt.com, takže bychom k ní měli přistupovat s rezervou. Teprve až později začaly informace přebírat i další portály. Podle zprávy to vypadá, že šéf Roskosmosu, Oleg Komarov, informoval o tom, že Roskosmos a NASA budou spolupracovat na nástupci Mezinárodní vesmírné stanice. Jednání měla probíhat na Bajkonuru před nedávným startem roční posádky na ISS.
Chystaná raketa Falcon Heavy, která by se měla stát nejsilnější raketou současnosti by měla poprvé startovat už letos. SpaceX samozřejmě musí věnovat značnou pozornost všem zkouškám – ty v aerodynamickém tunelu nevyjímaje. Společnost nedávno představila dvě fotografie, na kterých je vidět kovový model této rakety určený pro aerodynamické zkoušky.
Asi všichni fanoušci kosmonautiky se shodnou, že ze všech raket současnosti má nejpůsobivější start americká Delta IV Heavy – nejsilnější nosič dnešní doby. Jelikož je drahá, startuje pouze výjimečně – o to více se na každý její start všichni těší. Dnes se objevila informace, že v roce 2018, konkrétně 31. července 2018 (velmi smělý odhad tři roky dopředu) tato raketa opět předvede své ohnivé divadlo při startu. Vynášeným nákladem bude americká sonda Solar Probe Plus určená k blízkému průzkumu Slunce. Startovní okno má trvat 20 dní.
Témata týkající se společnosti SpaceX jsou na našem portálu velmi populární, jelikož firma rozjíždí stále nové a nové zajímavé projekty. Jenže po určité době přijde fáze, kdy už je projektů tolik, že se v nich mohou někteří čtenáři začít ztrácet. S opětovným získáním přehledu by Vám mohl napomoci náš dnešní článek, ve kterém shrneme plány firmy na nejbližší týdny a měsíce. Jedná se o informace, která na konferenci SATTELITE 2015 přednesla prezidentka firmy – Gwyne Shotwell. Výpis z jejího vystoupení zveřejnil na fóru kosmo.cz uživatel Mirek Pospíšil a nyní jej v lehce rozšířené formě přinášíme i my.
Když byl před několika měsíci miniraketoplán Dream Chaser vyřazen z finálového výběru nových soukromých lodí, které budou vozit astronauty na ISS, bylo jasné, že se firma SNC, která za ním stojí, bude snažit hledat nová odbytiště. Nyní se zdá, že by se lehce upravený miniraketoplán mohl ucházet o druhé kolo dopravy nákladů na ISS, které má odstartovat v roce 2018. Stroj má disponovat sklopnými křídly, takže by se při startu vešel po běžný pětimetrový aerodynamický kryt. miniraketoplán má být znovupoužitelný, nebude používat toxická paliva a po přistání na ranveji letiště bude možný okamžitý přístup k nákladu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
