FCC
Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.
Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla seismoelektromagnetickou družici, jejímž cílem je detekovat elektromagnetické projevy přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení. Družice CSES-2 je založena na sondě CSES-1, která byla vypuštěna v roce 2018 a vyvinuta ve spolupráci s Itálií.
Francouzská společnost Look Up, která se zabývá situačním povědomím o vesmíru, získala téměř 50 milionů eur na pokračování ve vývoji radarové sítě pro sledování vesmírných objektů.
Čínská společnost CAS Space dokončila statický zážeh prvního stupně rakety Kinetica-2, která je plánována na první orbitální start v druhé polovině roku.
Společnost AST SpaceMobile dosáhla dohody, která umožňuje zkrachovalému družicovému operátorovi Ligado Networks zaplatit více než 500 milionů dolarů, které dluží společnosti Viasat, výměnou za dlouhodobý přístup ke spektru v pásmu L.
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na tiskové konferenci po zasedání Rady ESA uvedl, že rada schválila usnesení, které umožní program European Resilience from Space (ERS). Program pro pozorování Země, který bude mít civilní i vojenské využití.
Výrobce družic Muon Space 12. června oznámil nové financování ve výši 89,5 milionu dolarů na rozšíření výroby a akvizici startupu Starlight Engines zabývajícího se pohony.
Novozélandská společnost Dawn Aerospace 12. června oznámila, že podepsala závaznou partnerskou smlouvu s Oklahomským úřadem pro rozvoj vesmírného průmyslu (OSIDA) o provozování suborbitálního letounu Aurora Mark 2.
Společnost Logos Space Services získala 50 milionů dolarů na rozvoj technických plánů konstelace o více než 4 000 širokopásmových družicích.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nová americká superraketa má v těchto dnech zhruba tři roky do startu – s misí označovanou jako EM-1 se počítá na listopad roku 2018. Do té doby je ale potřeba udělat ještě mnoho věcí. Od záchranného systému, přes loď Orion až po samotnou raketu SLS. Dílů je mnoho, zkoušek a úkolů ještě více, proto jsme se rozhodli sepsat tento článek, který se pokusí shrnout plány a termíny jednotlivých úkonů, které povedou k tomu, že Space Launch System poprvé zaburácí a dopraví nepilotovaný Orion k Měsíci.
Možná se u budoucích landerů pro Mars dočkáme nasazení metanu, tedy paliva, které americká agentura zatím ještě nikdy nepoužila na žádném kosmickém stroji. Na Marshallově středisku je v těchto týdnech k vidění výrazně modrý plamen šlehající z trysky – právě barva prozrazuje poměrně netypické palivo – nejjednodušší z uhlovodíků – metan. Právě zde totiž probíhají zkoušky motorů, které sází na spalování molekuly s jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku.
Jak jsme na našem portálu již informovali, momentálně je v plném proudu příprava na druhé kolo programu pro dopravu nákladů na ISS, tedy CRS-2. Společnosti předložily své nabídky v prosinci loňského roku. V článku vydaném v polovině března jsme psali o tom, že NASA oznámí vybrané firmy v červnu, ovšem nestalo se tak. Kosmická agentura oznámila, že pro posouzení potřebuje více času a rozhodnutí tak přesunula na začátek listopadu. Ovšem aktuální zprávy z NASA hovoří o dalším odkladu finálního výběru. Přestože se může zdát, že se nic neděje, minimálně jedna velká změna už na veřejnost prosákla.
Dlouho se spekulovalo o tom, že by sonda Rosetta mohla svou mimořádně úspěšnou misi korunovat přistáním na povrchu jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Ale nyní se zdá, že už je tato atraktivní možnost schválená a příští rok v září se máme skutečně na co těšit. Bude to zajímavé i z vědeckého hlediska – zatímco Philae klesal neřízeně volným pádem, Rosetta bude moci svůj sestup mnohem přesněji řídit. Díky tomu bude klesat pomaleji než Philae, což přinese více naměřených informací i kvalitnější fotky.
Na vypuštění evropsko-ruského projektu ExoMars 2018 si ještě pár let počkáme, ale už nyní je potřeba vybrat lokalitu, kam evropský rover dosedne. Přitom je potřeba brát v úvahu řadu faktorů – inženýři touží po bezpečné lokalitě s malými svahy, vědci naopak touží po oblastech, které by mohly přinést posun v našem chápání Marsu. Skloubit někdy protichůdné požadavky není snadné, přesto se evropským odborníkům podařilo vytipovat lokality, kam by vozítko mělo dosednout.
Když v roce 2012 dostala NASA od amerického průzkumného úřadu NRO dva kompletní fotoprůzkumné satelity, byla to pro kosmickou agenturu velmi zajímavá situace. Šlo o teleskopy s průměrem zrcadla 2,4 metru, které svými parametry velmi připomínají Hubbleův teleskop. Ten totiž vznikl z návrhu průzkumných družic třídy KeyHole-11 Kennan. Na rozdíl od Hubbleova teleskopu ale optika těchto družic mířila na zemský povrch. Kancelář NRO v roce 2012 usoudilusoudila, že dva téměř dokončené exempláře nebude používat a darovala je NASA. Ta tak stála před otázkou, jak s darem, který byl postaven někdy v devadesátých letech naloží.
I tak by mohl znít nadpis původního článku, který mě zaujal novátorským využitím dávno známé technologie. Zatímco dnes již příslovečný galaktický stopař pro své cestování potřeboval především ručník a uklidňující knihu, my se dnes budeme zabývat cestováním mezi malými tělesy Sluneční soustavy za použití harpuny. Vlastně je to geniálně jednoduché, ovšem nebyla by to kosmonautika, kdyby věc neměla nějaké to „ale“, plynoucí z tradičně specifických nebo extrémních požadavků.
Společnost ULA, která momentálně provozuje rakety Atlas V a Delta IV připravuje zbrusu nový nosič pojmenovaný Vulcan. Ten by měl vyřešit řadu současných problémů. V první řadě má zbavit Spojené státy závislosti na dodávkách ruských motorů RD-180, které pohání první stupně raket Atlas V. Kromě toho by měla ušetřit i samotná firma – momentálně provozuje dva typy raket s velmi podobnými parametry. Nasazením Vulcanu proto dojde k tlumení jejich provozu. Už nyní je ale potřeba řešit, odkud budou nové rakety startovat.
Americký vědecký program Discovery vznikl v roce 1992 a jeho cílem je podporovat a realizovat nepilotované sondy, které zkoumají Sluneční soustavu a přitom mají jen omezený rozpočet. Doposud se v rámci tohoto programu podařilo vypustit 12 sond včetně známých jmen jako třeba MESSENGER, Dawn, Stardust, Deep Impact, Genesis či GRAIL. Na start příští rok čeká lander InSight, který také spadá pod křídla programu Discovery. Jenže na to, aby se tento program nezastavil ani v dalších letech je potřeba navrhovat nové projekty. NASA proto před pár dny vybrala pětici horkých kandidátů.
Země se již nespočetněkrát střetla s kosmickým kamením různých velikostí. Malých střetů jsme si ani nevšimli, jiné byly dobře pozorovatelé, ale způsobily jen minimální škody, některé však ovlivnily život na celé planetě. Aby bylo lidstvo připravené jednou odvrátit hrozící srážku, musíme nejprve dobře prozkoumat protivníka. Ačkoliv se od sebe asteroidy liší, některé vlastnosti mají podobné. Právě na výzkum jejich vnitřního složení cílí společný evropsko-americký projekt AIDA, o kterém jsme na našem webu psali již před rokem.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
