LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Bez peněz do hospody nelez, říká známé české rčení. A bez větších problémů jej můžeme aplikovat i na kosmonautiku: „Bez peněz do vesmíru nelez“. Lety do vesmíru jsou drahé a kosmické agentury mohou mít libovolně smělé plány, ale pokud nejsou podpořeny financemi, zůstanou tyto plány jen ve formě vizí. Nejinak je tomu u americké agentury NASA, ale každý rok čeká na schvalování nového rozpočtu. Tentokrát se poprvé po šesti letech stalo, že obě komory Kongresu bez problémů schválily rozpočet kosmické agentury a daly jí i několik nových mandátů.
Začíná se zdát, že Falcon Heavy někdo začaroval nějakou hodně ošklivou kletbou, která způsobuje, že se jeho start neustále odkládá. Když už si fanoušci kosmonautiky začali zvykat na to, že k prvnímu startu dojde letos v létě, přišla nová zpráva. Falcon Heavy podle ní možná odstartuje až v posledním čtvrtletí letošního roku. Na vině tentokrát nejsou problémy s raketou, ale se startovní rampou. Celému tématu se již předevčírem věnoval český portál elonx.cz.
Jsou to bez přehánění dva světy – na jedné straně Intelsat, společnost, která má ve světě poskytovatelů satelitních telekomunikačních služeb opravdu velké jméno a One Web – relativně malá,ale prudce se rozvíjející firma snažící se o rozvoj přenosu internetu přes družice, která zatím nemá ani jeden satelit. Nyní se jejich cesty potkaly. V úterý 28. února obě společnosti oznámily předběžný záměr na sloučení. Pro Intelsat je to zajímavá možnost – ke své flotile telekomunikačních družic na geostacionární dráze by v budoucnu mohla firma přidat až 900 satelitů, které by z nízké oběžné dráhy zajišťovaly globální pokrytí planety internetem.
V pondělí pozdě večer našeho času čekaly tisíce lidí na celém světě na oznámení, které o několik hodin dříve avizoval Elon Musk. Na internetu se okamžitě rozhořely divoké spekulace o tom, co přesně by to mohlo být. Jak se blížila desátá hodina večer, kdy mělo oznámení přijít, tak stále přibývalo „zaručených zpráv“. Nejvíce se preferovala možnost, že SpaceX představí nové skafandry, ale hovořilo se i o oznámení nákladu pro premiérový let Falconu Heavy, o novinkách v přípravě systému ITS pro let k Marsu a některé zdroje preferovaly novinky o chystané telekomunikační satelitní síti. SpaceX ale všem vytřela zrak – pustila se totiž do oboru, který zatím nechávala bez povšimnutí – do kosmické turistiky.
Čas od času nám naši čtenáři navrhnou, abychom se některým zajímavým misím věnovali podrobněji a informovali i o drobnějších pokrocích, které vedou k finální realizaci. Dnes se tedy zaměříme na raketu SLS, která by se své premiéry mohla dočkat na konci roku 2018, případně na začátku roku 2019. Konkrétně se podíváme na horní stupeň ICPS, který se postará o zakulacení oběžné dráhy a následně pošle loď Orion k Měsíci. Na náhledové fotce tohoto článku vidíte jeho aktuální podobu a před několika týdny jsme Vám přinesli fotku téměř dokončeného stupně. Nyní ji můžete srovnat se snímkem stupně, který již míří na floridský kosmodrom.
Jak jsme Vás již v průběhu tohoto týdne informovali, dočasný administrátor NASA Robert Lightfoot seznámil své podřízené s myšlenkou, zda by nemohli astronauti letět na misi EM-1, která měla být původně nepilotovaná. NASA nyní udělá studii proveditelnosti, která ověří úroveň rizika a také potřebné změny na hardwaru. Včera kosmická agentura uspořádala tiskovou telekonferenci, na které zástupci NASA odhalili alespoň několik základních informací o tom, jak by vypadala premiéra SLS a Orionu, pokud by do ní skutečně usedli lidé.
Začátek roku 2017 je z pohledu kosmonautiky bezesporu v režii SpaceX a tak některé další zajímavé informace zůstávají bohužel trochu ve stínu a bez většího zájmu. O naši pozornost si ale také říká soutěž Google Lunar X Prize, která se pomalu blíží do svého finále. Google v průběhu ledna potvrdil pět finalistů, kteří se ještě tento rok mají pokusit o přistání svých robotů na Měsíci, protože pokud chtějí pomýšlet na výhru, je třeba vše stihnout nejpozději do 31. prosince 2017. Moc času tedy nezbývá a bude jistě zajímavé sledovat, jestli se to někomu nakonec skutečně povede. Jen připomenu, že hlavní cenou soutěže je částka 20 milionů dolarů a výherní tým musí dopravit na Měsíc robota, který na povrchu absolvuje alespoň 500 metrů dlouhý přesun a odvysílá zpět na Zemi data, fotografie a video a pokud by splnil i bonusová zadání, může si jeho tým připsat dalších 5 milionů dolarů. Zmíněné odměny však nejsou konečné. Projekt podpořili i různé jiné instituce včetně agentury NASA a v sázce je tedy nakonec mnohem více peněz.
Evropa a Rusko se chystají na další významnou misi. jejím cílem není nic menšího, než zkusit zjistit, zda na Marsu někdy byl, nebo nebyl život. Celý projekt si v minulých měsících prošel nelehkým obdobím, ale to nejhorší má již zřejmě za sebou. Přesto čeká vývojáře ještě nelehké období, při kterém budou muset bojovat s technologickými překážkami a nelítostnými termíny. Některé vědecké přístroje se totiž dostávají do většího či menšího časového tlak. Jak to momentálně s touto toužebně očekávanou misí vypadá, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.
V kalifornské Monrovii probíhá třídenní kongres vědců, který má za úkol zpřesnit, které cíle na povrchu Marsu se dostanou do nejužšího výběru pro místo přistání chystaného amerického roveru plánovaného zatím na rok 2020. Mezi nejžhavějšími kandidáty nyní zůstávají Mawrth Vallis, kde by měla být v minulosti hydrotermální aktivita (horké podzemní prameny), dále známý kráter Eberswalde s říční deltou. Ještě výše v seznamu se nyní zdá být severovýchodní část Syrtis, nejznámějšího tmavého albedového útvaru, kde měla v minulosti též probíhat hydrotermální aktivita. No a nejnadějnějším kandidátem se momentálně jeví kráter s pěkným slovansky znějícím názvem Jezero. Ne náhodou, neboť v minulosti sem ústily vodní kanály a je zde patrná výrazná delta. Kráter Jezero leží poblíž Syrtis a splňuje téměř dokonale všechny podmínky, které mise Mars Rover 2020 potřebuje. Geologicky je navíc velmi pestrý.
NASA chystá na začátek příštího desetiletí start sondy, která bude určena k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. V minulých měsících jsme několikrát o tomto projektu psali, ale sonda tehdy ještě neměla název. Používali jsme proto různá opisná pojmenování, nebo jsme říkali, že sonda je založena na původním konceptu Europa Clipper. Ale nyní se sonda označuje jako Europa Multiple Flyby Mission (EMFM). Dnešní článek se ovšem podívá podrobněji na lander, který byl od loňského roku zvažován součástí celé mise.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.