Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Drobné krůčky k dopravě vzorků z Marsu

Neexistují žádné méně důležité mise – všechny posouvají naše poznání vpřed. Ale všichni fanoušci kosmonautiky moc dobře vědí, že některé mise jsou zkrátka a dobře důležitější, sledovanější a přelomovější. Při pohledu do budoucnosti se těšíme hlavně na Webbův teleskop, ale kosmonautika nespí a připravuje další zajímavé projekty. Jedním z těch, které jsou již mnoho let ostře sledovány a vyhlíženy, je projekt odběru vzorků hornin z Marsu a jejich doprava na Zemi, projekt, který se označuje zkratkou MSR neboli Mars Sample Return. Je potřeba říci, že zatím nebyla schválena ani přesná podoba mise. Všechno ještě bude záviset na setkáních odborníků, kteří budou posuzovat různé varianty. Jelikož jde o mimořádnou misi, rozhodli jsme se, že budeme vydávat články již nyní. Byť v nich nebude nic jistého, čtenáři z nich vyčtou alespoň směr, kterým se plány ubírají.

Známe 10 cubesatů k Měsíci

Možná jste už dříve zaznamenali zprávu o tom, že až nová americká superraketa SLS vyrazí na svou první cestu do vesmíru, ponese s sebou kromě nepilotované kosmické lodi Orion také malé družice, kterým se říká cubesaty. Tyto satelity s unifikovanými rozměry jsou ideálním formátem pro testování nových inovativních technologií i relativně nízkonákladových forem výzkumu vesmíru. Ke startu by mělo dojít až v roce 2018, nicméně NASA včera veřejně oznámila, o jaké cubesaty se bude jednat. NASA se snažila tyto družice, tvořící sekundární náklad mise, vybírat tak, aby zvolila co nejpestřejší složení. Cubesaty toho dokáží mnoho a byla by velká škoda zaměřit se pouze na jednu oblast. Technologické rozpětí cubesatů, které se vydají k Měsíci proto bude široké. NASA se zároveň snažila, aby vybrané cubesaty nějakým způsobem pomohly vědeckému poznání, případně usnadnily cestu budoucích pilotovaných výprav – třeba i k Marsu.

Soukromá přechodová komora na ISS?

Když byla ISS navrhována v devadesátých letech, nikdo nepočítal s tím, že se stane důležitým uzlem pro soukromé vesmírné společnosti. V posledních letech ale stanice přispěla obrovskou mírou k rozvoji právě tohoto sektoru. Americká společnost NanoRacks přišla s návrhem instalace soukromé přechodové komory na ISS. Ta by sloužila hlavně pro vypouštění cubesatů, ale dala by se použít i pro jiné účely. NanoRacks nejsou žádní nováčci, na ISS již od roku 2013 působí jejich CubeSat Deployer, který po připojení k japonské robotické paži vypouští cubesaty dopravené na stanici pomocí zásobovacích lodí. Možná se ale ptáte, na co je potřeba další přechodová komora? Není jich na ISS již dost?

Češi mohou opět zasáhnout do kosmického výzkumu

Ruské experimentální biologické mise Bion sahají do roku 1966, kdy došlo k vypuštění prvního exempláře, aby jej v následujících letech až do roku 1996 následovalo jedenáct dalších misí. Pak si dal program na 17 let pauzu a v roce 2013 se podařilo vypustit modernizovaného nástupce, kterým byl Bion-M1. Ten sice přinesl mnoho vědeckých poznatků, nicméně část sledovaných objektů během pobytu na oběžné dráze zahynula. Rusové věří, že mise Bion-M2 chystaná na rok 2020 by mohla být úspěšnější. A díky úspěšnému vyjednávání se na projektu mohou podílet i české instituce.

7 zachráněných stupňů z 10 pro letošek

Elon Musk po nedělním skoro úspěšném přistání mnohokrát odpovídal na otázky týkající se znovupoužitelnosti prvních stupňů. Otázky se často z různých stran opakovaly, ale i přesto se objevilo pár nových informací. Tu asi nejzajímavější ukryl duchovní otec SpaceX do svého tweetu, který zveřejnil včera večer. Spekuluje v něm, že by SpaceX letos mohla dosáhnout 70% úspěšnosti při záchraně prvních stupňů. Ono si to lidé málo uvědomují, ale celý proces je stále v plenkách a SpaceX postupně rozvíjí celý systém Tento tweet ukazuje, že firma i nadále očekává havárie, které jsou přirozenou součástí vyšlapávání nové cesty. Už v příštím roce by ale SpaceX měla podle Muska zachránit 9 stupňů z deseti. Zda se to podaří zatím nevíme, leč plány zní velmi dobře.

Po Svazu přijde Federace

Název článku pochází z hravé asociace, která se v hlavě vybaví asi každému, když se podívá na vývoj ruských pilotovaných lodí. Těm už několik desítek let neochvějně kraluje v drtivé většině případů spolehlivá loď Sojuz (Svaz). Rusové ale již před několika lety rozjeli plánování nové kosmické lodi. Ta byla nejprve označována jako PPTS (Perspektivnaja Pilotirujemaja Transportnaja Sistema), později byl program přejmenován na PTK-NP (Pilotirujemyj Transportnyj Korabl Novogo Pokolenija). V minulých měsících mohla veřejnost hlasovat o tom, jaké jméno loď dostane. Porota v čele s Igorem Komarovem nakonec vybrala možnost Federace.

Nové plutonium po třiceti letech

Rozpálená peletka plutonia 238 - pro lidské zdraví nepředstavuje žádnou velkou hrozbu.

Téměř celá dlouhá tři desetiletí neprobíhala ve Spojených státech výroba plutonia-238. Jenže zásoby se pomalu začaly tenčit a tak jsme už v roce 2013 psali o tom, že Amerika obnoví výrobu tohoto poměrně vzácného izotopu, aby bylo možné i v dalších letech posílat do vesmíru sondy, jejichž energetické nároky jsou příliš vysoké, než aby jim stačily běžné solární panely, nebo mají pracovat daleko od Slunce, kde solární zdroje ztrácí dech. Americké ministerstvo energetiky počítá s tím, že výrobní závod v Oak Ridge by měl podle odhadů v příštích letech vyprodukovat okolo půl kilogramu plutonia-238.

Envisat bude zřejmě stažen z oběžné dráhy

Evropská družice Envisat sice už od roku 2012 nefunguje, ale data, která naměřila za posledních deset let pomohou vědcům na celém světě.

Včera jsme se v našem krátkém článku věnovali odstranění modelu družice Envisat v životní velikosti u evropského technologického střediska ESTEC a slíbili jsme Vám, že se již brzy podíváme na osud skutečného Envisatu. Nyní tato chvíle přichází – Envisat je zhruba 8 tun vážící satelit, který je dodnes největší evropskou družicí určenou k monitorování Země. Po vypuštění v roce 2002 fungoval 10 let, načež se v roce 2012 odmlčel a přestal fungovat – kolem Země obíhá ve výšce 800 kilometrů, takže by trvalo desítky, možná i stovky let, než by shořel v atmosféře.

Nemůžete zkoumat Europu bez Evropanů

Název dnešního článku jsme si vypůjčil z rozhovoru, který vedl portál spaceflightnow.com s vědeckým ředitelem ESA Alvaro Gimenézem, do jehož pravomocí spadá nepilotovaný průzkum Sluneční soustavy. Jeho výrok je samozřejmě myšlený v nadsázce a s humorem, přesto je z něj cítit, že Evropská kosmická agentura opravdu stojí o to, aby se mohla podílet na zatím nepojmenované americké misi (zatím s pracovním názvem Europa Clipper nebo Europa Multiple-Flyby Mission), která se na cestu nevydá dříve, než v roce 2022. Už v dubnu loňského roku jsme psali o tom, že ESA bez váhání přistoupila na neoficiální nabídku NASA spolupodílet se na přípravě mise k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Realizace ale bude velmi složitá – paradoxně proto, že jde o velmi prestižní misi.

SpaceX zkusí přistání na plošině

Po fenomenálním úspěchu, který přišel 22. prosince, asi všichni fanoušci kosmonautiky čekali, že už všechny první stupně Falconů budou sedat na pevninu a že SpaceX může své dvě přistávací plošiny prodat do šrotu. Realita ale zřejmě nebude tak snadná. Uživatel Raul z diskusního fóra kosmo.cz totiž zjistil, že SpaceX pro své další dva starty neplánuje přistání na pevnině. Ke slovu by se měly dostat přistávací plošiny.