Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Švýcaři pomohou vyrobit kryt pro raketu Vulcan

Raketa Vulcan, která by měla v příštích letech zbavit Spojené státy závislosti na ruských motorech RD-180 tím, že nahradí momentálně používané nosiče Atlas V a také Delta IV, má za sebou další krok k realizaci. Společnost United Launch Alliance, která za jejím vývojem stojí, totiž oznámila detaily o aerodynamickém krytu této rakety. Špička nosiče, která má za úkol chránit cenný náklad před náporem atmosféry při startu by měla podle dostupných informací ve velké míře využívat lehkých, ale přitom pevných kompozitních materiálů a jejich výrobcem bude ve Švýcarsku sídlící společnost Ruag Space, která má s výrobou aerodynamických krytů mnohaleté zkušenosti.

Obytný nafukovací modul v roce 2020

O firmě Bigelow Aerospace je v těchto dnech hodně slyšet. není se co divit – u stanice ISS právě kotví soukromá loď Dragon, která sem před pár dny dopravila kromě jiného i experimentální nafukovací modul BEAM, který se už 16. dubna připojí ke stanici na modul Tranquility. Plány firmy Bigelow tím ale nekončí. Jejich cílem je provozovat hotel na oběžné dráze, který by se skládal právě z těchto nafukovacích modulů. Další krok by mohl přijít už v roce 2020, kdy raketa Atlas V s rozšířeným aerodynamickým krytem vynese první nafukovací obytný modul.

Nafukovací modul v centru pozornosti

Pomalu ale jistě se blíží velice sledovaná událost pro velké množství fanoušků kosmonautiky – další start soukromé firmy SpaceX. Do služby se vrací zásobovací loď Dragon, která poletí poprvé od havárie z 28. června minulého roku. Dragon také poletí poprvé na nově vylepšené verzi rakety Falcon 9, můžeme se tedy opět těšit na další pokus o přistání. I když by byla raketa schopná přistát opět na pevnině, SpaceX se pokusí o přistání na plovoucí plošině, protože to se jim zatím nepovedlo a právě tento mód je potřeba plně ovládnout pro náročnější starty. Dnešní článek se ale nebude věnovat startu samotnému, ale nafukovacím modulům. V trunku Dragonu se totiž bude ukrývat dlouho očekávaný nafukovací modul BEAM, který se připojí k Mezinárodní vesmírné stanici.

Jízdní řád ruských startů na další roky

Jak jste již mohli zaznamenat, 17. března schválila ruská vláda rozpočet tamní kosmické agentury do roku 2025. Celý program je poznamenán škrty, které snížily rozpočet až o třetinu. Na internetu se rychle objevily materiály, které dávají o celém programu komplexnější představu. Materiály jsou ale bohužel v ruštině, což je pro mnoho našich čtenářů problém. Naštěstí se Jiří Hošek z našeho fóra rozhodl, že originální tabulku přeloží do češtiny a proto Vám nyní můžeme tento materiál předložit.

Jak bombardovat asteroid

O misi AIDA (AIM/DART) jsme již na našem blogu psali v roce 2014 a 2015 – finální schvalování celého projektu má přitom přijít až letos.To ale nebrání grafikům, aby na internetu prezentovali animace jednotlivých fází celé mise. Dvojitý asteroid Didymos je mimořádně atraktivním cílem, který by nám umožnil nejen prozkoumat složení těchto vesmírných balvanů, ale nasbírané zkušenosti by se mohly hodit, až by jednou k Zemi zamířil nebezpečný asteroid, který by nás mohl ohrozit. Pak bude znalost změny jeho oběžné dráhy k nezaplacení. Dnes Vám proto přinášíme tři povedená videa, která ukazují, jak by to již za pár let mohlo vypadat.

Testy kol pro příští rover

Ve včerejším článku jsme se věnovali vývoji stavu kol vozítka Curiosity, které od roku 2012 brázdí povrch Marsu. V diskusi se rozjela velmi živá a zajímavá debata a řeč přišla i na chystané dvojče roveru Curiosity, které se zatím označuje pouze podle plánovaného roku vypuštění jako Mars rover 2020. Řekli jsme si proto, že by bylo vhodné zmínit se o zkouškách, které momentálně probíhají – technici se snaží nalézt vhodný design kol. Z dostupných fotek se zdá, že pláště testovaných exemplářů jsou silnější, než ty, které známe z Curiosity – byť za cenu vyšší váhy celé sestavy.

Jak bude vypadat první let Orionu s posádkou?

NASA už chystá svojí novou superraketu SLS na její první misi, zvanou Exploration Mission 1 (EM-1). Ta by měla odstartovat v listopadu roku 2018 a poslat vesmírnou loď Orion na cestu okolo Měsíce. Na palubě ještě nebude žádná posádka a jako druhý stupeň rakety SLS bude použit upravený horní stupeň rakety Delta IV, zvaný ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage). Po této misi měla přijít, podle původního plánu, mise EM-2, která by už konečně byla pilotovaná a vzala by 4 astronauty na oběžnou dráhu okolo Měsíce. I pro tuto misi měl být původně použit horní stupeň ICPS, který by ale kvůli tomu musel být certifikován pro lety s lidskou posádkou, což není vůbec levný proces. Tento plán byl velmi brzy kritizován, jelikož by byl stupeň ICPS po drahé certifikaci použit jen pro jedinou misi, po které by ho nahradil mnohem výkonnější stupeň Exploration Upper Stage (EUS).

Nová čínská stanice – už letos

Otázky okolo připravované čínské orbitální stanice Tiangong-2 se dočkaly odpovědí – alespoň některé. O tom, že se čínská stanice Tiangong-1 dočká nástupce se hovořilo již několik let, ale zatím pořád jsme pracovali s nejistými termíny a informacemi. Ani nyní nevíme všechno, ale na sepsání článku to stačí. Doufáme tedy, že pro Vás budou informace zajímavé. Pokud by Vás tedy zajímalo, kdy se můžeme těšit na start nové čínské stanice, kdy k ní zamíří první posádka a co se bude na stanici testovat, je tento článek přesně pro Vás.

SES souhlasí s použitím letěného Falconu

Snaha o znovupoužitelnost prvních stupňů soukromých raket Falcon má za sebou další drobný, ale ve svém důsledku důležitý pokrok – tentokrát nikoliv na poli technickém, ale spíše administrativním. 22. prosince dokázala SpaceX měkce přistát s prvním stupněm na pevnině, ale ke znovupoužitelnosti je potřeba udělat ještě několik kroků. Jedním z nich bylo najít zákazníka, který by souhlasil s tím, aby jeho satelit startoval na raketě, jejíž první stupeň už jednou letěl. Zdá se to jako banalita, ale ve skutečnosti to není tak snadné. Operátoři družic jsou na svá díla opatrní a chtějí jim zajistit co největší spolehlivost, že se dostanou na oběžnou dráhu.

Viasat vyměňuje Falcon Heavy za Ariane 5

Společnost Viasat se rozhodla přesunout start svého nového satelitu Viasat-2 z rakety Falcon Heavy na prověřenou Ariane 5. Hlavním důvodem byly obavy okolo zpoždění vývoje Falconu Heavy, které jsou v současné době celkem opodstatněné. Tato raketa by podle slov Elona Muska měla letět už letos na podzim, ale podobných slibů jsme již od SpaceX slyšeli v nedávné době několik. Původně měl Falcon Heavy startovat dokonce už v roce 2013, kdy se ještě používala první verze Falconu 9. Tím, že se Viasat rozhodl pro jistější start na Ariane 5 ale neupouští od spolupráce se Spacex, jen vyměnil start Viasatu-2 za pozdější start Viasatu-3, který by měl letět na Falconu Heavy někdy na přelomu let 2019/20.