Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Cesta k servisnímu modulu pro Orion

V říjnu roku 2018 by měla poprvé odstartovat nová americká raketa označovaná jako SLS. Jejím nákladem bude nepilotovaná loď Orion, která se vydá na nepilotovaný oblet měsíce, kolem kterého se prosmýkne ve vzdálenosti 64 000 kilometrů. Ačkoliv se většina pozornosti zaměřuje na nosnou raketu a návratový modul lodi, je potřeba si uvědomit, že bez servisního modulu, který má na starosti manévrování, zásobování celé lodi elektrickou energií, by byla samotná návratová kabina nahraná. Bez servisního modulu by prostě tato mise realizovat nešla. Nás může těšit, že výrobcem této důležité části je Evropa.

První detaily o přistání sondy Rosetta

O tom, že evropská sonda Rosetta zakončí svou mimořádnou misi měkkým přistáním na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko jsme vás informovali již vloni. Až doposud to ale byly jen obecné a neurčité formulace ve stylu „k přistání dojde na podzim 2016, pravděpodobně v září“. Nyní ale Evropské kosmická agentura poprvé uvolnila bližší informace o celém přistávacím manévru – známe jak čas tak i místo dosednutí. Jako nejpravděpodobnější termín přistání se zatím tváří pátek 30. září. Jako přistávací oblast byla vytipována lokalita Agilkia, kam v listopadu 2014 dosedl modul Philae. Oba stroje by tak měly na povrchu jádra komety spočinout poměrně nedaleko od sebe.

Další tři cubesaty pro premiéru SLS

První start nové americké rakety SLS se pomalu ale jistě blíží – ve výrobních závodech vzniká letový hardware, který pomůže dopravit k Měsíci nepilotovanou loď Orion. Na start plánovaný na konec roku 2018 se ale chystají i malí cestující – cubesaty. V únorovém článku jsme Vám představili sedm cubesatů, které poletí Měsíci – tehdy šlo o satelity vyrobené ve Spojených státech, další tři budou také americké a vyjdou ze „soutěžního“ programu NASA’s Cube Quest Challenge. Ovšem to není vše – SLS kromě těchto amerických drobečků vynese i tři cubesaty od zahraničních partnerů. Asi není potřeba zdůrazňovat, že zájemců z celého světa bylo opravdu mnoho a výběr byl těžký. Díky tomu se ale do finálního výběru dostaly opravdu zajímavé projekty.

Návrh měsíční stanice od Orbital ATK

Nedávno jste se u nás mohli dočíst o konceptu Evropské kosmické agentury, který se týkal vybudování malé vesnice na povrchu Měsíce. Americká společnost Orbital ATK přišla s dalším návrhem na měsíční základnu, ta by se ale neměla nacházet na jeho povrchu, nýbrž na oběžné dráze. Stanice by neměla být trvale obydlená (oproti ISS) a měla by poskytnout dočasný prostor pro 4 astronauty. Ambiciózní plán dále hovoří, že by se první části stanice měly vybudovat a poslat k Měsíci ještě před rokem 2020. Tato stanice by sloužila nejen jako nástupce zastarávající ISS, ale také by mohla poskytnout dostatek příležitostí nové těžkotonážní raketě SLS a lodi Orion, pro které v současné době zatím neexistuje moc velké využití.

SpaceX dosáhla dalšího milníku

Soukromá společnost SpaceX dosáhla za poslední roky významných úspěchů. V roce 2008 poprvé dosáhla s nosičem Falcon 1 oběžné dráhy, o dva roky později nasadila silnější typ rakety Falcon 9, za další dva roky už se kosmická loď Dragon poprvé připojila k ISS, v roce 2014 začaly první nesmělé pokusy s přistáváním prvních stupňů a na konci roku 2015 první stupeň úspěšně přistál a po něm to dokázaly i další dva exempláře. SpaceX se etablovala jako osvědčená společnost, která si rychle začala říkat o certifikace pro cennější náklady. Nyní může SpaceX slavit – dočkala se totiž první „tajné“ zakázky.

Německo bude mít velitele ISS

Velení na ISS si tradičně předávají zástupci dvou největších agentur, které se podílejí na budování a chodu ISS, tedy Američané a Rusové. Mezi ně se občas vklíní i zástupce jiného státu. Nás může těšit, že se prestižní nominace na místo velitele dočkal i evropský astronaut – Alexander Gerst z Německa. Ten se v roce 2018 na ISS podívá už podruhé – v roce 2014 tu strávil půl roku jako člen 40 a 41. dlouhodobé expedice. Tentokrát bude součástí expedic s pořadovými čísly 56 a 57, přičemž právě sedmapadesáté expedici bude velet.

Lunární vesnička jako nástupce ISS

Lunární základna zdroj: esa.int

Konec ISS v roce 2024 nebo 2028 se nám nyní zdá jako velmi vzdálený, ale pro kosmické agentury je právě nejvyšší čas začít přemýšlet o době „po ISS“. Jedním z cílů, o kterém se hodně mluví, je Mars. K jeho průzkumu lidskými posádkami je však potřeba vykonat ještě hodně práce v širokém spektru oborů a posunout mnohé vědní disciplíny ještě o notný kousek dál. Přitom mnohem blíže je cíl, který by mohl sloužit jako cvičné hřiště. Je jím Měsíc. Posledních několik desetiletí je sice poněkud stranou zájmu, ale to by se snadno mohlo změnit.

Na které soukromé lodi poletí první člověk?

Dvě soukromé lodě pro dopravu posádky na ISS - v popředí Dragon 2 (Crew Dragon), v pozadí pak Starliner.

Ten závod může s trochou fantazie připomínat soupeření Sovětského svazu a Spojených států v rané éře kosmonautiky. I tentokrát jde o ostře sledovaný „souboj“ dvou stran o to, kdo jako první dopraví člověka na oběžnou dráhu. Jenže doba se posunula – v rolích obou soupeřů už nejsou kosmické agentury stojící na opačných stranách železné opony, ale dvě americké soukromé společnosti – SpaceX a Boeing. Právě ony mají v dalších letech zajišťovat dopravu amerických astronautů na ISS a proto je jejich vzájemné soupeření velmi atraktivní.

Evropský vrták pro Měsíc

Testovací exemplář vrtačky pro systém PROSPECT.

Právě se díváte na testovací exemplář vrtáku postavený společností Finmeccanica, která sídlí v italském městě Nerviano. Tento typ vrtáku by mohl po roce 2020 letět na landeru v rámci ruské mise Luna-27. Ta přistane v oblasti jižního lunárního pólu, v oblasti, kde je jsou trvale zastíněné krátery obsahující vodní led. Tady přijde ke slovu vrták, který bud schopen proniknout zmrzlým regolitem až do hloubky dvou metrů. Odebrané vzorky pak přemístí do palubní laboratoře, kterou vyvinula britská Open University. Vrták už absolvoval zkušební vrty do simulovaného regolitu, který byl podchlazen na -140°C.

Návrat Antaresu se blíží

Od spektakulární havárie rakety Antares v říjnu roku 2014 už uběhlo celkem dost času. Aby společnost Orbital ATK nepřerušila dodávku zásob na ISS, koupila si mezitím 2 starty raket Atlas V od společnosti ULA, které úspěšně dopravily k ISS dva exempláře lodi Cygnus. Nový Antares už je ale téměř připravený k návratu do služby. Tento týden je v plánu vývoz prvního stupně rakety na startovní rampu a poté série testů, včetně krátkého 30 sekundového statického zážehu, pro ověření správné funkce všech systémů. Pokud půjde vše podle plánu, mohl by se Antares vydat k obloze už v červenci tohoto roku, tedy za méně než dva měsíce.