sociální sítě

Přímé přenosy

Vulcan (USSF-87)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.

Starfish Space

Americké vesmírné síly udělily společnosti Starfish Space kontrakt v hodnotě 54,5 milionu dolarů na stavbu a provoz zařízení určeného k podpoře vojenských družic na geostacionární oběžné dráze Země.

SpaceX

Investor dvou kosmických společností, které vstoupily na burzu v loňském roce, uvedl, že nadcházející primární veřejná nabídka akcií společnosti SpaceX by mohla vyvolat nový zájem investorů v tomto sektoru a zároveň spustit vlnu konsolidace.

Falcon 9

Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.

Quindar

Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.

FAA

Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.

Tomorrow.io

Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.

FireSat

Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Budoucnost

NIAC – Sny o budoucnosti #19 Construction Assembly Destination

Plány posuzované v programu NIAC vypadají, jako kdyby vystoupily ze sci-fi příběhů. NASA tento program zřídila, aby zajistila podporu a rozvoj inovativním nápadům, které sice nebudou realizovány ani ve střednědobém horizontu, ale ukrývají značný potenciál a jednou se mohou hodit. Dnes se podíváme na návrh od společnosti ThinkOrbital, která uspěla v letošním výběru projektů, které žádaly o podporu v programu NIAC.

Družice BRNOsat zná své první náklady

Pokud se vše podaří, vyrazí už ve druhé polovině příštího roku na oběžnou dráhu další družice z České republiky – BRNOsat. Na Hvězdárně a planetáriu Brno byly včera představeny první náklady, které na této družici poletí na oběžnou dráhu. V současné době tak již víme, že BRNOsat ponese třeba ultrafialový snímač pro vědecká pozorování vesmíru, ale třeba i experiment studující možnosti maziv. Celý projekt je momentálně ve fázi pokročilého plánování a výpočtů všech potřebných parametrů a další detaily budou představeny později.

Falcon 9 vynese hledače blízkozemních objektů

Agentura NASA oznámila, že k zajištění služeb spojených s vynesením mise NEO Surveyor, využije firmy SpaceX. Nový teleskop má detekovat a pozorovat planetky a komety, které mohou představovat pro Zemi riziko v případě vzájemné kolize. Smlouva s pevně stanovenou cenou byla zadána v rámci projektu NASA Launch Services II s neurčitou dodávkou/neurčitým množstvím. Celkové náklady NASA na služby spojené se startem činí přibližně 100 milionů USD, což zahrnuje službu vypuštění a další náklady související s misí. NEO Surveyor má odstartovat z Floridy nejdříve v září 2027 na raketě Falcon 9 od SpaceX.

Bude mít Evropa vlastní jaderný pohon?

Žijeme na sklonku nové éry letů do vesmíru. Na oběžné dráze Země pomalu, ale jistě dosluhuje doposud největší a nejsložitější kosmický projekt v dějinách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Mezinárodní kosmická stanice ISS. Tato unikátní laboratoř nás učí, jak pracovat ve speciálních podmínkách panujících v blízkosti naší planety a to nepřetržitě již 24 let. Největší partneři tohoto projektu: Spojené státy, Rusko, Japonsko, Kanada a ESA řeší, jakým směrem se po éře ISS vydat. Geopolitická situace se výrazně změnila a do megalomanských mezinárodních projektů se nikomu moc nechce. Čína si na oběžné dráze vybudovala vlastní laboratoř –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Nebeský palác a má v plánu v těchto aktivitách i nadále pokračovat. Pracuje se i na pilotovaných misích k Měsíci, které budou spojeny s vybudováním trvalé základny na povrchu. Americký program Artemis je sice ambiciózní, ale postupuje kupředu velmi pomalu. Rusko se zmítá v krizi a jen těžko lze očekávat velké věci na vlastní pěst. Spolupráci na zamýšlené stanici Gateway na cislunární oběžné dráze kdysi odmítlo a růžově nevypadá ani jejich plánovaná účast na čínských projektech. Spojené státy pak ve velkém spoléhají na soukromý sektor. Ten slibuje stavbu menších kosmických laboratoří na nízké oběžné

NIAC – Sny o budoucnosti #18 Hy2PASS

Jak jsme slibovali v minulém díle tohoto seriálu, nekončíme, ani když jsme Vás seznámili se všemi 17 projekty, které byly agenturou NASA v rámci programu NIAC podpořeny k realizaci v minulém roce. I pro rok 2025 totiž NASA vypsala výzvu pro nápady, které v sobě ukrývají značný potenciál, ale vzhledem k technologické náročnosti se nedá očekávat jejich praktické uplatnění v krátkém, ani střednědobém horizontu. Dnes si proto posvítíme na projekt, který by mohl najít uplatnění u letadel. Můžeme to brát i jako připomínku, že ačkoliv na našem webu řešíme primárně kosmonautiku, do tematického ranku agentury NASA patří i letectví. Projekt Hydrogen Hybrid Power for Aviation Sustainable Systems (Hy2PASS) chce prokázat výhody hybridních systémů pohonu vodíkových palivových článků/plynových turbín pro udržitelnou konstrukci dopravních letadel a optimalizovaný výkon. Inovativní povaha navrhované studie nespočívá v širokém pojetí hybridizace, ale spíše v její specifické architektuře a v tom, jak mění základní prvky integrace letadla, jak lze tyto holistické konstrukční změny využít k tomu, aby současně vedly k výraznému snížení energetické náročnosti mise a zároveň prakticky zavedly řešení s nulovými emisemi. Spíše než kombinace elektrické energie mezi zásobníkem palivových článků a vodíkovým turbogenerátorem nebo kombinace mechanické

Argonaut – první evropský lunární lander

Evropská kosmická agentura ESA podepsala dohodu s italskou společností Thales Alenia Space. Podle smlouvy tato firma povede skupinu evropských firem z letecko-kosmického průmyslu, které postaví tzv. Argonaut Lunar Descent Element, což bude první měsíční přistávací modul od Evropské kosmické agentury. Projekt Argonaut představuje pro Evropu autonomní a všestranný přístup k Měsíci, podporuje národní průzkumné snahy na povrchu Měsíci. Od začátku příštího desetiletí má tento lander vyrážet na pravidelné výpravy k Měsíci. V jejich rámci může na povrch Měsíce dopravovat díly infrastruktury, vědecké přístroje, rovery, technologické demonstrátory a klíčové zdroje (vzduch, vodu a jídlo) pro astronauty na povrchu Měsíce.

Jaderný elektrický pohon by zkrátil cestu k Marsu

Výprava k Marsu a zpět nebude pro slabé povahy. Její délka se totiž nebude počítat na dny, týdny, či měsíce. Ovšem existují technologie, které by jednou mohly pomoci s transportem posádky k Marsu a zpět za relativně rychlé dva roky. Jednou z možností, které agentura NASA v tomto směru zvažuje, je jaderný elektrický pohon, který využívá jaderného reaktoru k výrobě elektřiny, která pak ionizuje (pozitivně nabíjí) a elektricky urychluje plynné pohonné médium, které tak poskytuje kosmické lodi tah. Výzkumníci z Langleyho střediska v Hamptonu (stát Virginia) pracují na systému, který by mohl přiblížit koncept jaderného elektrického pohonu o významný kus blíže k realizaci.

NIAC – Sny o budoucnosti #17 SCOPE

Již posedmnácté se v našem seriálu podíváme na nějakou technologii, která se sice v blízkém ani středním časovém horizontu nedočká realizace, ale ukrývá potenciál pro vzdálenější budoucnost. V programu NIAC totiž NASA podporuje zajímavé a inovativní technologie, které jsou teprve ve velmi časné fázi vývoje. Dnešním dílem, který bude zaměřen na projekt SCOPE (ScienceCraft for Outer Planet Exploration), také zakončíme příběhy technologií, které byly v rámci tohoto programu oceněny v loňském roce. Ale žádný strach. NASA již oznámila, které návrhy budou podpořeny v roce 2025, takže tento seriál dneškem určitě neskončí.

Sky-crane nebo velký komerční lander? Dva možné scénáře dopravy vzorků z Marsu

Aby maximalizovala šanci na úspěšnou dopravu prvních vzorků z Marsu na Zemi, přijala agentura NASA rozhodnutí o novém přístupu k programu Mars Sample Return, které představila na včerejší tiskové telekonferenci. Kosmická agentura bude dočasně souběžně pracovat s dvojicí možných přístupů k přistání na Marsu, zatímco bude probíhat fáze podrobných formulací obou verzí, ale i podpora inovací a soutěží mezi poskytovateli služeb, aby se ušetřily finanční náklady a k realizaci došlo dříve.

Hrozba rozpadající se ruské družice vedla k přesunu posádky ISS do lodí. Vzhledem k odlišným sklonům drah však riziko srážky bylo velmi nízké.

„Provozní recyklace ISS, či jejích částí, by byla velmi náročná a nevýhodná,“ říká Michal Václavík

Mezinárodní kosmická stanice ISS se právem řadí mezi nejvýznamnější kosmonautické projekty všech dob. Největší stavba, kterou lidstvo dokázalo vybudovat mimo zemský povrch přiměla státy ze všech koutů světa táhnout za jeden provaz. Vědecké a technologické pokroky dosažené na její palubě bude lidstvo využívat ještě dlouho. Jenže nic netrvá věčně a jednou přijde den, kdy tento symbol mezinárodní spolupráce z oběžné dráhy zmizí. Na téma zániku Mezinárodní kosmické stanice přednášel koncem listopadu 2024 Michal Václavík z České kosmické kanceláře na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí v rámci tradičního semináře Kosmonautika a raketová technika. Jelikož přednáška celou problematiku velmi dobře shrnula, oslovil jsem Michala s žádostí o rozhovor na toto téma. V tomto článku na Vás čeká výsledek. Začněme nejprve otázkou, kterou můžeme vidět na mnoha místech internetu – proč musíme zničit ISS? Nešlo by ji třeba posunout na vyšší dráhu, nebo nabídnout soukromým firmám? Hned na úvod bude určitě dobré zmínit, že ISS zničit nemusíme. Neexistuje tu nějaká mezinárodní a všespásná legislativa, která by to nařizovala. Ale je třeba také hned dodat, že kosmické agentury spojené s výstavbou a provozem ISS se po mnoha

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.