sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.
Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Europa Clipper, první kosmická mise určená ke studiu oceánského světa (kromě Země), má za cíl zjistit, zda ledem obalený měsíc Europa může být obyvatelný. Data z minulých misí poskytla vědcům silné důkazy o tom, že pod zmrzlým povrchem měsíce leží obrovský oceán slané kapalné vody. Největší americká meziplanetární mise se vydá z Kennedyho kosmického střediska na cestu dlouhou 2,9 miliard kilometrů, která povede k Jupiteru a jeho zajímavému měsíci. Startovní okno této toužebně očekávané mise se otevře ve čtvrtek 10. října. Europa Clipper bude obíhat kolem Jupiteru a má naplánováno 49 blízkých průletů kolem Europy, během kterých bude sbírat data. Na základě těchto informací pak vědci vyhodnotí, zda se pod ledovým příkrovem nacházejí místa, které by mohla hostit život.
Planeta Mars se může od Země vzdálit až na 400 milionů kilometrů. Aby se cesty na Rudou planetu staly pro vědu a výzkum dostupnějšími a častějšími, navrhli evropští inženýři koncept mise, který počítá se znovupoužitelným tahačem pro meziplanetární dopravu. Tento marsovský meziorbitální tahač by mohl otevřít cestu k Marsu pro nízkonákladové mise od širší komunity. Celý projekt dostal název LightShip a aby jej inženýři lépe zpropagovali mezi veřejností, připravili si sedm základních otázek o projektu, na které pak odpověděli. V našem článku najdete tento text přeložený do češtiny.
Inženýři agentury NASA plánují všechny aspekty provozu kosmických misí a tak je jasné, že musí myslet i na řešení hladových astronautů. Pro misi Artemis IV, která zamíří ke Gateway, připravují zařízení, které by tento problém mělo řešit. Až budou mezinárodní týmy astronautů žít na stanici Gateway, první kosmické stanici kroužící kolem Měsíce, budou využívat inovativní zařízení jako je třeba Mini Potable Water Dispenser (Mini dávkovač pitné vody), který trochu připomíná dětskou vodní pistolku. Jeho úkol je tomuto vzhledu velmi podobný. Zajistí totiž manuálně řízené dávkování vody do sáčků pro hygienu, ale i pro rehydrataci jídla, či prostě k pití. Při jeho návrhu se inženýři snažili, aby byl kompaktní, lehký a přenosný, což bude na relativně malé Gateway nezbytné. Tato stanice totiž bude výrazně menší než ISS, která krouží kolem Země.
Evropský soubor Prospect (Package for Resource Observation and In-Situ Prospecting for Exploration, Characterisation and Testing) tvořený vrtačkou a miniaturizovanou laboratoří poletí do polárních oblastí Měsíce, aby tam pátral po těkavých látkách jako je vodní led. Využije přitom iniciativy CLPS od agentury NASA. Americká agentura vybrala poskytovatele pro let v roce 2027, kterým se stala firma Intuitive Machines. Její mise má prohloubit naše chápání Měsíce a zodpovědět klíčové otázky o tom, kde a jak se na povrchu Měsíce dají objevit těkavé látky. Tímto výrazem se označují chemické sloučeniny, které se za určitých podmínek snadno vypařují. Prospect je souborem přístrojů, které společně zajistí odvrtání vzorku z hloubky alespoň jednoho metru pod povrchem, obstarají i extrakci tohoto materiálu i jeho zpracování v malé laboratoři.
Agentura NASA připravuje v hale VAB na Kennedyho středisku na Floridě prostor pro budoucí skládání centrálních stupňů raket SLS, které zde začne už před misí Artemis III. Týmy momentálně chystají zdejší High Bay 2 pro plánované vertikální skládání centrálních stupňů raket, které pomohou vrátit člověka na Měsíc. Při programu Apollo byla část High Bay 2, jedna ze čtyř sekcí haly VAB, využívána k sestavování raket Saturn V. Později v éře raketoplánů byla tato část haly VAB využívána ke kontrolám externích nádrží a také jako skladovací plocha samotných raketoplánů.
NASA pošle svůj náklad k Měsíci na prvním lunárním landeru od Blue Origin, jehož mise by měla podle aktuálních plánů začít příští rok v březnu. Ve zprávě o zadávání veřejných zakázek ze 6. srpna NASA uvedla, že vybrala společnost Blue Origin pro dopravu kamerového systému, který bude studovat interakci spalin z motorů s regolitem v jižních oblastech Měsíce, což bude užitečné pro budoucí pilotované mise. Náklad označovaný jako SCALPSS (Stereo Cameras for Lunar Plume Surface Studies) poletí k Měsíci v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services).
Lidstvo zatím ještě nemělo možnost sledovat rádiové signály z vesmíru na nízkých frekvencích. Zemská ionosféra jim brání v průniku k pozemským observatořím a tradiční kosmický přístup k řešení je komplikovaný. Dlouhé vlnové délky (řádově metry až kilometry) by vyžadovaly nereálně masivní teleskopy. Elektromagnetické záření na těchto nízkých frekvencích přitom nese klíčové informace o magnetických polích exoplanet i hvězd (což je důležité pro případnou obyvatelnost vzdálených světů), ale i o mezihvězdném a mezigalaktickém médiu, nebo o nejstarších hvězdách a galaxiích. Vítejte u dalšího dílu ze seriálu o projektech NIAC, kde si představujeme projekty, které mohou mít v budoucnu značný potenciál a proto NASA financuje jejich časné vývojové fáze.
Úřad pro vládní odpovědnost GAO zveřejnil v červenci zprávu určenou pro vědecké a rozpočtové výbory Kongresu. Zpráva s podtitulem „NASA by měla zdokumentovat a sdělit plány na řešení hmotnostního rizika Gateway“ doplňuje zjištění z červnové zprávy, z níž jsme čerpali v minulém dílu a přidává další zajímavé informace. Projekty modulů PPE a HALO jsou v bodě, kdy se staví hardware, ale dosud není zpracována dokumentace plánu snížení hmotnosti obou prvků.
Čtyři astronauti ze tří států se již připravují na dlouhodobý pobyt na Mezinárodní kosmické stanici, kam mají vyrazit v rámci mise Crew-10. Spojené státy bude reprezentovat dvojice žen – velitelka mise Anne McClain a pilotka Crew Dragonu Nichole Ayers. Japonsko bude zastupovat Takuja Óniši a Rusko do mise nominovalo Kirilla Peskova. Jejich společný start v kosmické lodi od SpaceX neproběhne dříve než v únoru 2025. Půjde celkově o desátou misi firmy SpaceX určenou k běžné výměně posádek v rámci programu CCP (Commercial Crew Program). Během pobytu na ISS bude tato mezinárodní posádka provádět vědecký výzkum a technologické experimenty, které pomohou (kromě jiného) se lépe připravit na budoucí mise, ale budou mít i pozitivní přínosy pro lidi na Zemi.
V dnešním díle seriálu, který se věnuje programu NIAC, opět vyrazíme na malou exkurzi do možné budoucnosti. Program NIAC si klade za cíl podporovat rozvoj technologií, které nebudou mít v nejbližších letech praktické využití. Přesto však ukrývají značný potenciál a za nějaký čas mohou být užitečné. Jenže jejich vývoj trvá dlouho a proto je potřeba začít už nyní, když ty projekty ještě vypadají jako ze sci-fi. Také dnes si posvítíme na jeden projekt, který už prošel první fází programu NIAC a uspěl i v jeho druhé fázi.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
