Albedo
Společnost Albedo, bývalý startup zabývající se pozorováním Země, který se nyní zaměřuje na výrobu družic, 9. dubna oznámila plány na vyslání své druhé družice na velmi nízkou oběžnou dráhu Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Albedo, bývalý startup zabývající se pozorováním Země, který se nyní zaměřuje na výrobu družic, 9. dubna oznámila plány na vyslání své druhé družice na velmi nízkou oběžnou dráhu Země.
Americké vesmírné síly vybraly 14 společností, které se utkají o zakázky v rámci nového zadávání veřejných zakázek na družice a podpůrné technologie pro monitorování aktivity na geostacionární oběžné dráze v hodnotě 1,8 miliardy dolarů.
Společnost Portal Space Systems, která se zabývá vesmírnou mobilitou, získala 50 milionů dolarů na rozšíření vývoje své vysoce obratné družice Supernova.
Společnost PLD Space podepsala 7. dubna s Evropskou investiční bankou (EIB) úvěr ve výši 30 milionů eur, který má podpořit závěrečnou fázi vývoje lehké rakety MIURA 5 od společnosti PLD.
Společnost Astroscale dokončila kritickou revizi návrhu dvou cubesatů Orpheus, které by měly být vypuštěny příští rok a pomoci britské armádě monitorovat vesmírné počasí a sledovat objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Bulharský výrobce družic EnduroSat a britský startup v oblasti obranných technologií Shield Space plánují v příštím roce nasadit družici schopnou manévrovat v blízkosti jiných družic za účelem inspekce.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) udělila společnosti Capella Space kontrakt v hodnotě až 49 milionů dolarů na stavbu dvou družic pro demonstraci vojenské komunikace z vesmíru
Společnost LeoLabs rozšiřuje své aktivity nad rámec sledování družic a trosek a zaměřuje se na identifikaci potenciálních hrozeb na oběžné dráze.
Společnost Starfish Space získala více než 100 milionů dolarů na rozšíření výroby svých kosmických zařízení Otter pro obsluhu družic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dalekohled Jamese Webba zatím ještě čeká na spojení svých dvou hlavních částí, aby se mohl připravovat na start na jaře roku 2019, ale vědci po celém světě již hoří nedočkavostí, co všechno díky němu spatří. Jelikož půjde o mimořádně komplexní stroj, nebude se v úvodní fázi na nic spěchat, aby bylo možné všechny palubní systémy dokonale zkontrolovat a nakalibrovat. První vědecké výsledky tak začnou přicházet až na konci roku 2019, ale už nyní známe seznam pozorování, které bude JWST provádět minimálně v prvních letech provozu. Pokud bychom tento seznam měli stručně shrnout, pak stačí říct, že půjde o jupiterovy měsíce, supermasivní černé díry ve středech galaxií, exoplanety a také nejstarší pozorovatelné galaxie ve vesmíru. Ředitel Vědeckého institutu kosmického teleskopu Ken Sembach vybral minulý měsíc plány na 13 pozorování, které vzešly z více než stovky návrhů. Ty předložily odborné týmy z celého světa, které vycítily šanci podílet se na prvním vědeckém pozorování novým teleskopem.
Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter Systém Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?
Když jsme Vám na začátku listopadu přinesli článek o kamerách pro nový americký rover, který v roce 2020 vyrazí k Marsu, slibovali jsme, že se časem na jednotlivé kamery podíváme trochu detailněji. V dnešním článku rozebereme kamery, které nebudou využitelné pro vědecký výzkum, přesto jsou pro celou misi velmi důležité. Řeč bude o kamerách, které mají monitorovat sestup celé sestavy vstříc povrchu Marsu a také kamerám, které využijí plánovači tras. Za pár týdnů bychom na tento článek chtěli navázat dalším dílem, který se má věnovat vědeckým kamerám.
Společnost Boeing pokračuje v postupném vývoji hned tří exemplářů své pilotované lodi Starliner. Právě v útrobách jedné z nich poletí i astronauti na zkušební misi vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. Do té doby je ale potřeba udělat ještě mnoho práce a splnit několik důležitých milníků. Jedním z nich je třeba kontrola návrhu certifikace (DCR – Design Certification Review). Společně s lodí Dragon 2 od SpaceX bude mít Starliner za úkol vrátit Spojeným státům nezávislost z hlediska pilotovaných kosmických letů. O tu Američané na několik let přišli v roce 2011, kdy se z oběžné dráhy vrátil raketoplán Atlantis a mise STS-135 skončila stejně jako tři dekády trvající provoz raketoplánů. Soukromé lodě nyní mají za úkol dostat americké astronauty na ISS a zase zpátky.
V dubnu 2017 provedl Roskosmos historicky již druhou, tentokrát však dost překvapivou, změnu v nosiči pro plánovanou novou kosmickou loď Federaci. Angaru-5P, která po dvou dekádách trvajícím vývoji v roce 2014 konečně absolvovala ostré testovací lety a jejíž regulérní výroba se rozjížděla v novém výrobním závodě PO Poljot v Omsku, nahradil Sojuz 5. Změna o to překvapivější, že se jednalo o zcela nový nosič, který zatím existoval pouze v plánech a představách konstruktérů. Kam dospělo toto rozhodnutí v závěru letošního roku? Jaké jsou jeho možné dopady na ruský pilotovaný program? Základní informace vám nabídnou následující řádky.
Každý den obrátí miliony lidí na celém světě svůj mobilní telefon vstříc své tváři, aby stisknutím spouště vytvořili další exemplář fenoménu posledních let – selfie. Když však z tohoto názvu škrtneme poslední písmeno, dostaneme se k SELFI, což už se tématicky na náš portál hodí mnohem více. SELFI je totiž návrh přístroje, který pracuje na submilimetrových vlnách a mohl by pomoci prozkoumat složení gejzírů, které z jižního pólu Saturnova měsíce Enceladu vyvrhují vodní páru a ledové částice.
Pomalu končící rok 2017 přinesl posun v dlouhodobě komplikovaném vývoji nové ruské supertěžké rakety. Po několika letech diskusí na inženýrském i politickém poli se konečně ruská vláda rozhodla udělat první kroky vstříc vytvoření programu dlouhodobého financování nosiče, který by po dokončení mohl dopravovat lidské posádky k Měsíci a jednou snad pomoci i s lety pilotovaných expedic k Marsu. Cesta to ale rozhodně nebude jednoduchá. Na začátku letošního roku odhadoval Roskosmos, že ke startu nové supertěžké rakety by mohlo dojít kolem roku 2035. Tento poměrně vzdálený termín se zakládal na tehdejších odhadech dostupných financí. Ty byly původně vyčleněny pro Výzkumný a vývojový projekt OKR – Elementy STK. Tento projekt měl položit strojírensky využitelné základy pro stavbu budoucí těžké rakety. Už v dalších měsících však tento program dostal povzbuzující injekci.
Americká agentura NASA oznámila výběr vědeckého přístroje, kterým přispěje k chystané mezinárodní misi MMX (Mars Moons eXploration), v jejímž čele stojí Japonsko. Ke startu tohoto projektu by mohlo dojít v roce 2024 a Američané budou mít na palubě sofistikovaný neutronový a gamma spektrometr. Jeho úkolem bude přinést odpověď na otázku, která vrtá vědcům už desítky let hlavou – jak a kdy přesně vznikly malé měsíce, které krouží kolem Marsu. Kromě toho pomůže zasadit výsledky měření do širších souvislostí.
V letošním roce vstoupily přípravy nástupce starého dobrého Sojuzu do svého druhého desetiletí a toto jubileum přineslo i jeden hmatatelný pokrok. Vývojáři se začali připravovat na stavbu prvních velkých experimentálních dílů pro kosmickou loď Federace, které se budou používat pro plnorozměrové zkoušky. Agentura Roskosmos zatím v uplynulých měsících provedla hned několik změn, přičemž asi největším byl přesun Federace z rakety Angara A5 na nosič Sojuz-5, který má startovat z Bajkonuru. Kazašská základna se stane domovem Federace do doby, než bude na kosmodromu Vostočnyj připravena rampa pro novou těžkou raketu. Zároveň se o rok odložil první let lodi Federace na rok 2022.
Bezpečnostní test záchranné věžičky LAS, známý pod označením Ascent Abort-2 (AA-2), byl původně plánován na prosinec 2019. Letos v únoru si však Bílý dům vyžádal studii proveditelnosti změny mise EM-1 na pilotovanou. Protože nezbytně nutnou podmínkou pilotovaného letu rakety SLS je certifikace záchranné věžičky, podmíněná realizací uvedeného testu, byly v rámci studie posuzovány možnosti posunu testu AA-2 před kosmickou misi EM-1. V květnu bylo sice rozhodnuto, že EM-1 se bude realizovat v původně plánovaném nepilotovaném režimu, nicméně samotné urychlení realizace testu AA-2 bylo vyhodnoceno jako tak zajímavé, že stojí za to na něm pracovat dále. V následujících měsících byl proto zpracován podrobný plán včetně alokace finančních prostředků a přesunu personálu. Dne 9. listopadu 2017 oznámil dočasný administrátor NASA Robert Lightfoot, že bylo rozhodnuto o uspíšení testu záchranné věžičky, který je nyní klíčový pro pilotovanou misi EM-2, na duben 2019, tedy o osm měsíců.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.