Jared Isaacman
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.
Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.
NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.
Nezisková advokační skupina Space Force Association oznámila plány na vytvoření virtuálního vzdělávacího a analytického centra zaměřeného na zlepšení chápání vesmíru jako vojenské oblasti ze strany amerických představitelů.
Společnost Intuitive Machines bude spolupracovat se společností Telespazio na jejich plánovaných sítích lunárních družic s cílem zajistit interoperabilitu a zlepšit výkon.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravidelní čtenáři našeho blogu dobře vědí, že se nemůžeme dočkat sondy Psyche, která vyrazí ke stejnojmennému asteroidu. Poslední dobou se však zdá, že NASA chce z už tak atraktivní mise udělat ještě zajímavější – nejprve zpráva o uspíšení startu, pak o využití pokročilých iontových motorů a nejnovější zpráva také udělá radost všem fanouškům technických novinek. Sonda, která se vydá k unikátnímu kovovému asteroidu totiž bude testovat i nové komunikační zařízení, které použije laser místo tradičních radiových vln.

Společnost Planetary Resources o sobě dala opět vědět velmi smělým prohlášením. Nejdříve v roce 2020 vyšle na jedné raketě do vesmíru několik relativně malých sond Arkyd 301. Ty se po oddělení od adaptéru vydají s pomocí iontových motorů vstříc blízkozemním asteroidům. U nich sondy nejprve provedou dálkový chemický průzkum zaměřený na přítomnost vody. Do oblastí se zvýšenou koncentrací by pak měla sonda vypálit penetrátory, které narazí do asteroidu a zahřejí materiál na jeho povrchu. Nasbíraná data pak odešlou na sondu, která je předá na Zemi.

Společnost Bigelow Aerospace včera vypustila do éteru velmi zajímavou informaci. Ve spolupráci s firmou United Launch Alliance by chtěla dostat na oběžnou dráhu Měsíce nafukovací modul B330 (viz náš starší článek), který by zde mohl sloužit jako základní stavební kámen pilotované stanice. Bude zajímavé sledovat, jak, kdy a zda vůbec se tento plán podaří realizovat. Dojde k jeho integraci do projektu stanice Deep Space Gateway, což má být nástupce Mezinárodní vesmírné stanice – právě u Měsíce, nebo budou oba projekty existovat společně? To zatím nevíme, ale plány jsou to zajímavé.

Do nové rodiny raket Angara vkládali Rusové velké naděje – díky své modularitě totiž tyto nosiče mohly nahradit hned několik momentálně používaných raket a pokrýt široké spektrum nákladů od lehkých po těžké. V roce 2014 došlo k letovým zkouškám lehké (Angara 1.2) i těžké (Angara A5) verze a vše se zdálo na dobré cestě. Rakety absolvovaly testovací lety a k misím pro platící zákazníky už byl jen kousek. Druhý let Angary A5 měl přijít v roce 2016, jenže k němu nedošlo. Problémy při výrobě způsobily nečekaný odklad startu o několik let, takže na druhý start těžké Angary stále čekáme. Nyní se však zdá, že se výrobní mechanismus dostal do pohybu a startu bychom se mohli dočkat v příštím roce.

Motory na tuhé palivo jsou tradiční součástí raket již dlouhé desítky let. Často se používají jako urychlovací bloky, jindy plní roli hlavních pohonných jednotek. Kromě toho se liší i velikostí, přičemž největšími motory světa tohoto typu jsou postranní urychlovací bloky pro raketu SLS. V jejich případě však jde o menší fígl – skládají se totiž z pěti samostatných segmentů, které se spojí dohromady. Pokud bychom ale hledali největší motor na tuhé palivo, který tvoří jediný díl, museli bychom svou pozornost obrátit na Starý kontinent.

To, že Evropská kosmická agentura využije znalostí nasbíraných při vývoji lodi ATV k vytvoření servisního modulu pro připravovanou americkou loď Orion je známá věc. První letový exemplář určený k nepilotované misi EM-1 je téměř hotový a příští rok se vydá na Floridu a technici již začali pracovat i na druhém kusu, který již bude součástí pilotované lodi. Ta by měla v rámci mise EM-2 zahájit stavbu stanice Deep Space Gateway u Měsíce. ESA se před pár dny pochlubila sérií fotografií z výroby, které Vám nyní rádi přinášíme.

Tento čtvrtek mělo dojít k prvnímu letu ruské zásobovací lodi Progress po takzvaném superrychlém letovém profilu. Loď měla u Mezinárodní kosmické stanice zadokovat už 3,5 hodiny po startu. Doposud se používal rychlý letový profil v délce trvání šest hodin. Ke startu nakonec nedošlo a v náhradním termínu stanoveném na tuto sobotu bylo nakonec řečeno, že se poletí delším dvoudenním profilu a premiéra rychlejšího profilu se odkládá. To ale nebrání tomu, abychom se na tento zajímavý manévr nepodívali blíže. Možná někoho překvapí, že let k cílovému tělesu v délce trvání 3,5 hodiny není vůbec rekordní. Více už v článku.

Kosmické rakety jednoho typu většinou vypadají na první pohled při každém startu prakticky stejně. Málo se však ví o tom, že jejich útroby, tedy technické vybavení, prochází postupným vývojem, modernizací a úpravami. I když raketa létá spolehlivě, pracují inženýři na stovkách drobných vylepšení, které se postupně zavádí do provozu. Jedna taková na první pohled nenápadná změna se připravuje i pro evropskou raketu Vega, jejíž horní stupeň vidíte na náhledové fotce tohoto článku.

Krátce před velkým finále sonda Cassini naposledy navštívila velmi zajímavý Saturnův měsíc Enceladus a pokusila se ještě jednou „přičichnout“ ke gejzírům, které tryskají z jeho povrchu. Všechna získaná data jsou velmi zajímavá a vlastně nám i tak trochu napovídají, kdeže bychom mohli pokračovat v robotickém pátrání po možných známkách života mimo Zemi v příštích dekádách.

Ve čtvrtek potvrdil Mike Pence, viceprezident USA, záměr letět nejprve na Měsíc, jako předstupeň cesty na Mars. Stalo se tak na zasedání obnovené Národní rady pro vesmír. Pence uvedl, že základna na Měsíci je kritickým mezičlánkem k eventuálním letům dál, například na Mars a obecně, že posílí americké zájmy a kosmický program směřující k využití vesmíru. Lety k Měsíci mají posloužit jako test nových technologií, jako základna dál, než je nízká oběžná dráha a jako odrazový můstek k robotickým i lidmi řízeným misím na Mars.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.