Kousek Marsu by se mohl vrátit zpět domů. Vědci z americké laboratoře JPL, kteří chystají „Marsovské vozítko 2020“ totiž plánují na jeho palubu umístit malý kousek meteoritu nazvaného Sayh al Uhaymir 008 (SaU008), který, jak věříme, pochází právě z planety Mars. Samozřejmě, na povrchu robota nebude umístěn z rozmařilosti, nebo proto, aby upoutal pozornost médií. Důvodem je, že poslouží jako kalibrační terčík pro vysoce přesný laser na robotické paži vozítka.
U lodí Orion mluvíme při zmínkách o jejich misích především o prvních dvou, tedy o EM-1 a EM-2. Bylo by ale mylné domnívat se, že tím tyto lodě ukončí svůj provoz – právě naopak! NASA s nimi do dalších let počítá a proto se v dnešním článku bude řešit téma lodí Orion po misi EM-6. NASA totiž vydala oficiální pobídku „Request For Information“ (volně přeloženo poptávka po informacích), která se týká nových hlavních motorů lodí Orion. Ty by se měly na evropském servisním modulu poprvé použít právě při misi EM-6, ke které podle aktuálních plánů nedojde dříve, než v roce 2027.
Že nás v roce 2018 čeká bohatá sklizeň atraktivních startů, jsme Vás již v minulosti mnohokrát informovali. Inženýři nejen na Kennedyho středisku tak budou mít plnou hlavu zajišťování všech náležitostí pro vypuštění vědeckých družic i meziplanetárních sond. Američané chystají na letošní rok celkem šest těchto misí, které jsou navíc akumulované do období jen trochu delšího než pouhých šesti měsíců. Jako první z tohoto „pelotonu“ vyrazí do vesmíru meteorologická družice GOES-S, která by měla do vesmíru startovat už 1. března na raketě Atlas V. A ani v dalších týdnech a měsících se rozhodně nudit nebudeme!
O tom, že se plány na směřování NASA mění podle toho, kdo zrovna sedí v Bílém domě, se ví již dlouhé roky. Změna kursu nastává po změně na postu prezidenta s železnou pravděpodobností. Donald Trump, nový muž v čele USA již několik měsíců prezentuje myšlenku návratu amerických astronautů na povrch Měsíce. Zatím to však byla jen slova a chyběly činy. Očekávalo se, že změna trendu se musí projevit v návrhu rozpočtu agentury NASA na fiskální rok 2019. NASA vydala k návrhu rozpočtu hned několik dokumentů a když se prosekáme přes relativně prázdné politické řeči o tom, že NASA díky novým vědeckým objevům rozšíří znalosti lidstva, dostaneme se ke konkrétním projektům. Některé se dočkaly vylepšení, jiné zůstaly na původním stavu, ale některé čelí zrušení. V dnešním článku se pokusíme zrekapitulovat, co vše návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 obnáší.
Po jednomodulových vesmírných laboratořích Tiangong-1 a Tiangong-2, které umožňovaly jen několik týdnů dlouhé pobyty, chce Čína v dalších letech postoupit na vyšší level. Stejně jako Sověti přešli po jednomodulových stanicích Saljut na vícemodulový Mir, měla by příští čínská stanice být tvořena několika moduly. Základní modul ponese jméno Tianhe a na internetu se již objevily fotky z jeho stavby. Start tohoto základního kamene nové čínské stanice je zatím plánován na rok 2019, ale to je podmíněno několika předpoklady.
Prakticky v každém článku, ve kterém se věnujeme cubesatům, píšeme, že tyto malé družice zažívají v posledních letech velký boom, který se hned tak nezastaví. Dnešní článek budiž důkazem. Evropská kosmická agentura vloni vyzvala evropské týmy, aby navrhly cubesat pro výzkum Měsíce. ESA všechny návrhy zhodnotila a nyní představila vítěze. Oba vybrané projekty sice nemají zajištěné vynesení k Měsíci, ale můžeme je chápat jako ideální odrazné body do budoucna. Pokud se otevře možnost poslat k Měsíci cubesaty, bude mít Evropa v rukávu hned dva trumfy.
Obor astronomie gravitačních vln je nové teprve nedávno otevřené okno do vesmíru. Po úspěšném otestování konceptu pozorování těchto vln přímo ve vesmíru prostřednictvím sondy LISA Pathfinder, chystá Evropská kosmická agentura plnohodnotnou misi LISA sestávající ze tří družic. „Laserová interferometrická kosmická anténa“ (Laser Interferometer Space Antenna) sice má startovat až v roce 2034, nicméně už nyní probíhají pilné přípravy.
Když se řekne evropsko-ruský kosmonautický projekt, každému fandovi kosmonautiky se asi vybaví ExoMars. Obě agentury ovšem spolupracují i v dalších programech – v rámci mise Luna-Resurs (též Luna 27) se pokusí dopravit na Měsíc pokročilou laboratoř. Ta má být vybavena přístroji, které po měkkém přistání zvládnou pod povrchem hledat ložiska ledu. V průběhu roku 2017 udělal celý projekt několik drobných, ale velmi důležitých kroků vstříc realizaci. Souhrn dosavadních událostí přinesl portál russianspaceweb.com a my Vám nyní nabízíme českou verzi těchto informací.
Měl by to být jeden z hlavních hráčů na poli nastupující generace raketových motorů pro komerční starty – řeč je o motoru BE-4, který postupně prochází stále důkladnějšími zkouškami. V minulých dnech proběhl další test, který nový motor opět o kousek přiblížil k ostrému nasazení na připravované raketě New Glenn. Firma Blue Origin, která za jeho vývojem stojí má momentálně dobře nakročeno k suborbitálním turistickým skokům se zařízením New Shepard, ale touží po větším stroji, který by jim umožnil stát se důležitým hráčem pro vynášení komerčních družic. Právě tím strojem má být New Glenn.
O misi EM-1 (Exploration Mission-1) píšeme na našem webu poměrně často. Není se co divit – půjde o první let nové americké rakety SLS (Space Launch System) a kosmická loď Orion se dočká skutečně důkladné zkoušky. Poletí totiž až k Měsíci! Ale popis dráhy, po které tato loď poletí může být místy složitější na představení. Čínské přísloví říká, že obrázek vydá za tisíc slov. Dnes bychom mohli parafrázovat, že video vydá za tisíc obrázků, takže máme radost, že NASA zveřejnila animaci průběhu mise EM-1, ve kterém je přehledně vidět, kudy Orion poletí a jaká bude jeho dráha.
