Úřad pro vesmírný obchod
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) obhájil svůj návrh na systém povolování misí pro nové vesmírné aktivity s argumentem, že by to společnostem poskytlo jistotu a zároveň omezilo regulační zátěž.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) obhájil svůj návrh na systém povolování misí pro nové vesmírné aktivity s argumentem, že by to společnostem poskytlo jistotu a zároveň omezilo regulační zátěž.
Oddělení pro inovace v oblasti obrany (Defense Innovation Unit) hledá komerční nabídky na demonstraci přenosu elektrické energie mezi družicemi z oběžné dráhy na Zemi v rámci dvou let. Cílem je do konce tohoto desetiletí přesunout dlouho studovanou technologii k operačnímu vojenskému využití.
Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 16. července vynesla 21 družic pro Agenturu pro rozvoj vesmíru Vesmírných sil (Space Development Agency) a po měsících tak obnovila zavádění první operační sítě Pentagonu pro vojenské datové přenosy na nízké oběžné dráze Země.
Xona, startup ze Silicon Valley, který založil Pulsar, konstelaci pro přesné určování polohy, navigaci a časování (PNT), oznámil seznam významných partnerů vyvíjejících kompatibilní zařízení pro Pulsar.
Společnost Voyager Technologies dokončila akvizici společnosti Astrobotic Technology, která se zabývá lunární infrastrukturou, několik týdnů poté, co Astrobotic vyhrála dvě mise NASA na lunární modul.
Britská vláda se chystá zveřejnit novou vesmírnou strategii, která zajistí celostátní přístup k vesmíru v zemi.
Reditus Space, startup vyvíjející obnovitelná a znovupoužitelná kosmická zařízení, dokončil svou první návratovou kapsli, která bude připravena k vypuštění koncem tohoto roku.
Polsko bude hostit první centrum Evropské kosmické agentury (ESA) nacházející se ve východním členském státě, které se zaměří na civilní bezpečnost a odolnost.
Společnost FLEXELL SPACE, vývojář vesmírných solárních řešení nové generace, oznámila, že dokončila kolo financování série A ve výši 20 milionů dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejdříve v roce 2020 by mohla raketa Falcon 9 vynést první jihokorejskou družici určenou k výzkumu Měsíce. Projekt označovaný zkratkou KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) počítá s tím, že by se sonda po vynesení do vesmíru usadila na oběžné dráze kolem Měsíce ve výšce zhruba 100 kilometrů. Sonda o hmotnosti 550 kilogramů by měla fungovat po dobu jednoho roku, energii jí zajistí dvojice solárních panelů a o pohon se postarají 4 trysky na jednosložkové palivo s tahem 30 N a čtyři trysky s tahem 5 N.
Nové výzvě v rámci programu New Frontiers jsme se na našem webu již věnovali – jednak v prosinci, když byla vyhlášena, tak i v květnu, kdy byl příjem návrhů ukončen. Celkem agentura dostala dvanáct návrhů, které usilovaly o postup do finále. Několik měsíců pak odborníci všechny návrhy studovali a vyhodnocovali a včera večer našeho času mohli vyhlásit dva finálové projekty, které se dostaly do finále a které tak mohou bojovat o realizaci, která obnáší start v polovině dvacátých let. Oba projekty jsou velmi zajímavé, protože se bude rozhodovat mezi sondou, která na Zemi dopraví vzorky komety, nebo originální sondou, která prozkoumá největší saturnův měsíc Titan.
Modul Nauka se urychlí – opravdu nejde o chybu. Tolikrát odkládaný projekt má totiž reálnou šanci, že se dočká startu dříve, než se čekalo. 11. prosince totiž státní komise zhodnotila stav probíhajících prací, které je potřeba udělat před startem modulu a formálně schválila celý časový harmonogram předletových příprav. Zlatým hřebem by měl být start z kosmodromu Bajkonur, který je momentálně plánován na 20. prosince roku 2018. To je velmi dobrá zpráva, protože ještě na konci října se uvažovalo až o březnu 2019. Druhého listopadu se ředitel RKK Eněrgija Vladimir Solncev sešel s Igorem Komarovem, který je v čele agentury Roskosmos a který trval na startu Nauky před koncem roku 2018. Aby bylo možné tomuto časovému rámci vyhovět, připravila RKK Eněrgija novou časovou osu, kterou schválilo její vedení už 3. listopadu! Tento návrh už počítá se startem modulu 20. prosince 2018 a s připojením ke stanici 29. prosince.
To, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa prosazuje návrat Američanů na Měsíc, není nic nového. Kupříkladu viceprezident Mike Pence tuto myšlenku velmi intenzivně prosazoval po prvním zasedání Trumpem obnovené Národní rady pro kosmonautiku (viz náš článek z července) a na začátku října to opět potvrdil. V pondělí 11. prosince americký prezident podepsal dokument Space Policy Directive 1, který má být prvním krokem k realizaci tohoto projektu. Je tato událost zárukou toho, že se Američané opravdu vrátí na Měsíc, nebo jen o první z řady kroků? A jaký vliv bude mít Trumpův podpis na směřování NASA? Na to se pokusí odpovědět dnešní článek.
V čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně vzniká hardware pro misi vozítka Mars rover 2020, které v roce 2020 vyrazí k Marsu, aby tam pátralo po stopách dávného života a pomohlo učinit první krok k dopravě vzorků z této planety na Zemi. Samotné vozítko bude velmi podobné americkému roveru Curiosity a stejné je to i s procesem přistání. V dnešním videu dostanete možnost podívat se na montáž zařízení Sky crane, které se postará o závěrečnou sestupnou fázi. Video je navíc ve formátu 360°, což znamená, že s ním můžete libovolně otáčet a rozhlížet se po okolí.
V polovině října jsme Vás seznámili s fotkami z výroby evropského servisního modulu pro americkou loď Orion, která vyrazí na misi EM-2. Půjde tedy o první pilotovaný let této lodi. V říjnu ještě bylo vidět jednotlivé díly modulu, ale za několik týdnů udělali technici velký krok vpřed. Servisní modul je totiž po stránce vnitřní struktury dokončený. Hlavním úkolem této nosné struktury je poskytnout celému servisnímu modulu potřebnou pevnost. Tuto strukturu tvoří dva kruhové díly – horní a spodní, které jsou spojené vertikálními panely.
Dalekohled Jamese Webba zatím ještě čeká na spojení svých dvou hlavních částí, aby se mohl připravovat na start na jaře roku 2019, ale vědci po celém světě již hoří nedočkavostí, co všechno díky němu spatří. Jelikož půjde o mimořádně komplexní stroj, nebude se v úvodní fázi na nic spěchat, aby bylo možné všechny palubní systémy dokonale zkontrolovat a nakalibrovat. První vědecké výsledky tak začnou přicházet až na konci roku 2019, ale už nyní známe seznam pozorování, které bude JWST provádět minimálně v prvních letech provozu. Pokud bychom tento seznam měli stručně shrnout, pak stačí říct, že půjde o jupiterovy měsíce, supermasivní černé díry ve středech galaxií, exoplanety a také nejstarší pozorovatelné galaxie ve vesmíru. Ředitel Vědeckého institutu kosmického teleskopu Ken Sembach vybral minulý měsíc plány na 13 pozorování, které vzešly z více než stovky návrhů. Ty předložily odborné týmy z celého světa, které vycítily šanci podílet se na prvním vědeckém pozorování novým teleskopem.
Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter Systém Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?
Když jsme Vám na začátku listopadu přinesli článek o kamerách pro nový americký rover, který v roce 2020 vyrazí k Marsu, slibovali jsme, že se časem na jednotlivé kamery podíváme trochu detailněji. V dnešním článku rozebereme kamery, které nebudou využitelné pro vědecký výzkum, přesto jsou pro celou misi velmi důležité. Řeč bude o kamerách, které mají monitorovat sestup celé sestavy vstříc povrchu Marsu a také kamerám, které využijí plánovači tras. Za pár týdnů bychom na tento článek chtěli navázat dalším dílem, který se má věnovat vědeckým kamerám.
Společnost Boeing pokračuje v postupném vývoji hned tří exemplářů své pilotované lodi Starliner. Právě v útrobách jedné z nich poletí i astronauti na zkušební misi vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. Do té doby je ale potřeba udělat ještě mnoho práce a splnit několik důležitých milníků. Jedním z nich je třeba kontrola návrhu certifikace (DCR – Design Certification Review). Společně s lodí Dragon 2 od SpaceX bude mít Starliner za úkol vrátit Spojeným státům nezávislost z hlediska pilotovaných kosmických letů. O tu Američané na několik let přišli v roce 2011, kdy se z oběžné dráhy vrátil raketoplán Atlantis a mise STS-135 skončila stejně jako tři dekády trvající provoz raketoplánů. Soukromé lodě nyní mají za úkol dostat americké astronauty na ISS a zase zpátky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.