Planet Labs
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jednou z největších kosmonautických výzev je doprava vzorků z Marsu na Zemi. Analytické možnosti, které mají pozemské laboratoře se nedají srovnat se sebelépe vybaveným vozítkem. Kosmické agentury proto již několik let chystají projekt, který by měl přistát na Marsu, odebrat vzorky a dopravit je na naši planetu. Za poslední roky vzniklo hned několik scénářů, které počítaly s různým počtem jednotlivých dílů celého řetězce a s různými daty startů. Nyní začínají plány nabírat konkrétní rozměry a díky tomu je jasně vidět, že se realizace pomalu, ale jistě blíží.
V komunitě fanoušků SpaceX se už několik měsíců hovoří o tom, že se blíží chvíle, kdy Elon Musk oznámí novinky, které souvisí s plánem, který představil vloni na konci září. Nejde samozřejmě o nic menšího, než o Muskovu vizi pilotované výpravy k Marsu, kde by měla časem vzniknout kolonie. Informací o tom, co SpaceX chystá není mnoho, přesto se čile spekuluje. V dnešním článku proto zkusíme shrnout všechny dostupné střípky a pokusíme se z nich složit obraz toho, co nás možná čeká.
Nástupce Mezinárodní vesmírné stanice, který vznikne u Měsíce nabírá stále konkrétnější podobu. Kosmické agentury kromě podoby stanice už pomalu začínají navrhovat složení posádek, které k takzvané Deep Space Gateway vyrazí. Michal Václavík z České kosmické kanceláře před chvílí přinesl informaci, která je pro Evropskou kosmickou agenturu velmi pozitivní. V rámci prvního předběžného návrhu složení posádek by ESA měla mít svého kosmonauta na palubě misí EM-4, EM-7 a EM-10.
Uvažovaná nová kosmická stanice, která má vzniknout na přibližně polární výstřední dráze Měsíce, prochází podle informací na webu russianspaceweb.com Anatolije Zaka další komplikací a překvapivým vývojem s přímým dopadem na zahraniční partnery. Jak jsme vás informovali v lednovém článku, byl koncem loňského roku rozpracován návrh jejího prvního dílu, nazvaného Power and Propulsion Bus (PPB) – viz náhledový snímek článku – který by byl k Měsíci dopraven nosnou raketou SLS při misi EM-2. Podle scénáře vydaného v březnu 2017 bylo vypuštění modulu PPB přesunuto z mise EM-3 na misi EM-2. Tento přesun by zajistil i přes aktuální odklad harmonogramu startů raket SLS zachování termínu vynesení PPB v roce 2023. Mise EM-2 bude současně prvním pilotovaným letem Orionu, a pro tento let byl vybrán bezpečný profil, nazvaný Multi-TLI Lunar Free Return. Anatolij Zak nyní zveřejnil informaci, že profil požadovaný pro první pilotovaný let Orionu je sice bezpečnější, ale méně efektivní pro souběžný náklad, a že přesunem na EM-2 byl vyvolán tlak na snížení hmotnosti modulu z 8,5 tuny na pouhých 6,5 tuny.
Japonci připravují misi s názvem Martian Moons eXploration (MMX), která si klade za cíl průzkum dvou měsíců Marsu – Phobosu a Deimosu. Oba objekty bude studovat na dálku a na povrchu jednoho z nich (pravděpodobně Phobosu) přistane, odebere z něj vzorky a ty pak dopraví na Zemi. Měli bychom se v první řadě dozvědět odpověď na spor, který pálí vědeckou komunitu již řadu let. Část vědců tvrdí, že oba měsíce Marsu jsou asteroidy zachycené gravitací Marsu. Druhá skupina se naopak kloní k tomu, že jde o gravitačně spojené pozůstatky odvrženého materiálu po kolizi Marsu s cizím tělesem. Stejně tak bychom se měli dozvědět, jaké podmínky panují na povrchu těchto měsíců i v celém okolí Marsu.
Léto je v plném proudu, začaly nám prázdniny, lidé tráví více času odpočinkem a my v tento čas již potřetí startujeme náš letní seriál TOP5. Ten se v každém díle opět zaměří na určité téma z oblasti kosmonautiky a vybere pět nejlepších, nejzajímavějších, nejrychlejších a dalších nej… reprezentantů daného tématu. Dnešní článek se zaměří na téma, které na náš portál zdánlivě nepatří – mezihvězdné cestování. V současnosti se jedná spíše o téma vhodné pro sci-fi, avšak my jsme se pokusili pojmout jej co nejrealističtěji a v rámci možností současných technologií. A jelikož by se pozemská kosmonautika neměla v budoucnu omezit jen na Sluneční soustavu, považujeme za vhodné krátce se rozepsat o pohonech, které by jednou mohly být kandidáty pro cesty mimo Sluneční soustavu nebo rovnou k cizím hvězdám.
Od politických proslovů se většinou nedá očekávat, že by se z nich člověk dozvěděl nějaké skutečné kosmické plány – čest výjimkám jako byl slavný Kennedyho projev, který poslal Američany k Měsíci – ale mohou alespoň ukázat trendy a směr. Když dnes přilétl na floridský kosmodrom americký viceprezident Mike Pence, byli všichni zvědaví, jak bude jeho řeč vypadat. Druhý muž v hierarchii Spojených států se měl podle prvotních informací seznámit s vývojem Kennedyho vesmírného střediska a následně pronést proslov. Místo projevu asi nemohlo být zvoleno lépe – hala VAB, ve které se sestavovaly lunární Saturny V nebo raketoplány a kde se bude rodit nová americká raketa SLS přivítala kromě zástupců médií a politiků i čestnou návštěvu v podobě bývalého astronauta Buzze Aldrina. Jedním z hlavních řečníků byl ředitel Kennedyho střediska Bob Cabana, v jehož proslovu stojí za vypíchnutí především tato zmínka: „Zde (v hale VAB) vznikaly první americké znovupoužitelné rakety, tedy raketoplány.“ Zdá se to jako nenápadná větička, ale je z ní cítit, že slovo „znovupoužitelnost“ má stále silnější zvuk.
Družice schopná detekovat jaderné výbuchy poletí společně s několika dalšími experimenty přímo na geostacionární dráhu ve výšce zhruba 36 000 kilometrů. O start v červnu 2019 se postará nejsilnější verze rakety Atlas V – americké letectvo před několika dny rozhodlo o tom, že využije právě služeb firmy United Launch Alliance. Ke slovu se tak dostane relativně málo využívaná verze osazená pěti pomocnými urychlovacími bloky a pětimetrovým aerodynamickým krytem, která zatím absolvovala jen sedm startů, přičemž Atlas V už má za sebou 71 misí.
K některým tématům se vyplatí vracet, protože nám mohou otevřít cestu k novým misím. Téměř přesně před dvěma lety jsme vydali článek, který se věnoval možnosti poslat k Uranu a Neptunu sondy, které by zkoumaly tyto zajímavé planety a systém jejich měsíců z oběžné dráhy. Článek tehdy zmiňoval, že NASA potřebuje pro rozhodování více informací a proto si nechá zpracovat studii, která by měla globálně zhodnotit možnosti a hlavně vědecké přínosy takové mise. V řekách uplynulo hodně vody, ale dočkali jsme se. NASA před pár dny oznámila, že studie je hotová.
Evropská kosmická agentura se snaží držet technologického pokroku a tak jí nemohl ujít stále výraznější trend malých družic, takzvaných cubesatů. Její americká kolegyně, NASA, už těmto drobečkům začíná věřit. Jak jsme psali v loňském článku, Američané plánují hned několik projektů, které využijí právě cubesaty. ESA proto nechce zůstat pozadu a přišla s návrhem cubesatu, který by vyrazil rovnou k asteroidu. Konkrétně by tento projekt měl prozkoumat málo známý typ kosmických balvanů, konkrétně jde o malé a rychle rotující objekty. Oddělení Concurrent Design Facility vyprodukovalo projekt Miniaturised – Asteroid Remote Geophysical Observer (M-ARGO), což můžeme volně přeložit jako Miniaturizovaný pozorovatel geofyziky asteroidů. Má jít o cubesat složený z tradičních standardizovaných kostek s hranou o délce zhruba 10 centimetrů, ve kterých se ukrývá veškerá elektronika.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
