Armada
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.
Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.
Mise k asteroidu Apophis pod vedením Evropy probíhá podle plánu, přičemž v nadcházejících měsících budou v Evropě i Japonsku přijata klíčová rozhodnutí o financování.
Společnosti Blacksky a Iceye začaly spolupráci s specialisty na vizualizaci pomocí umělé inteligence, společnostmi Aechelon Technology a Niantic Spatial, aby vytvořily digitální dvojče Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Každý den obrátí miliony lidí na celém světě svůj mobilní telefon vstříc své tváři, aby stisknutím spouště vytvořili další exemplář fenoménu posledních let – selfie. Když však z tohoto názvu škrtneme poslední písmeno, dostaneme se k SELFI, což už se tématicky na náš portál hodí mnohem více. SELFI je totiž návrh přístroje, který pracuje na submilimetrových vlnách a mohl by pomoci prozkoumat složení gejzírů, které z jižního pólu Saturnova měsíce Enceladu vyvrhují vodní páru a ledové částice.
Pomalu končící rok 2017 přinesl posun v dlouhodobě komplikovaném vývoji nové ruské supertěžké rakety. Po několika letech diskusí na inženýrském i politickém poli se konečně ruská vláda rozhodla udělat první kroky vstříc vytvoření programu dlouhodobého financování nosiče, který by po dokončení mohl dopravovat lidské posádky k Měsíci a jednou snad pomoci i s lety pilotovaných expedic k Marsu. Cesta to ale rozhodně nebude jednoduchá. Na začátku letošního roku odhadoval Roskosmos, že ke startu nové supertěžké rakety by mohlo dojít kolem roku 2035. Tento poměrně vzdálený termín se zakládal na tehdejších odhadech dostupných financí. Ty byly původně vyčleněny pro Výzkumný a vývojový projekt OKR – Elementy STK. Tento projekt měl položit strojírensky využitelné základy pro stavbu budoucí těžké rakety. Už v dalších měsících však tento program dostal povzbuzující injekci.
Americká agentura NASA oznámila výběr vědeckého přístroje, kterým přispěje k chystané mezinárodní misi MMX (Mars Moons eXploration), v jejímž čele stojí Japonsko. Ke startu tohoto projektu by mohlo dojít v roce 2024 a Američané budou mít na palubě sofistikovaný neutronový a gamma spektrometr. Jeho úkolem bude přinést odpověď na otázku, která vrtá vědcům už desítky let hlavou – jak a kdy přesně vznikly malé měsíce, které krouží kolem Marsu. Kromě toho pomůže zasadit výsledky měření do širších souvislostí.
V letošním roce vstoupily přípravy nástupce starého dobrého Sojuzu do svého druhého desetiletí a toto jubileum přineslo i jeden hmatatelný pokrok. Vývojáři se začali připravovat na stavbu prvních velkých experimentálních dílů pro kosmickou loď Federace, které se budou používat pro plnorozměrové zkoušky. Agentura Roskosmos zatím v uplynulých měsících provedla hned několik změn, přičemž asi největším byl přesun Federace z rakety Angara A5 na nosič Sojuz-5, který má startovat z Bajkonuru. Kazašská základna se stane domovem Federace do doby, než bude na kosmodromu Vostočnyj připravena rampa pro novou těžkou raketu. Zároveň se o rok odložil první let lodi Federace na rok 2022.
Bezpečnostní test záchranné věžičky LAS, známý pod označením Ascent Abort-2 (AA-2), byl původně plánován na prosinec 2019. Letos v únoru si však Bílý dům vyžádal studii proveditelnosti změny mise EM-1 na pilotovanou. Protože nezbytně nutnou podmínkou pilotovaného letu rakety SLS je certifikace záchranné věžičky, podmíněná realizací uvedeného testu, byly v rámci studie posuzovány možnosti posunu testu AA-2 před kosmickou misi EM-1. V květnu bylo sice rozhodnuto, že EM-1 se bude realizovat v původně plánovaném nepilotovaném režimu, nicméně samotné urychlení realizace testu AA-2 bylo vyhodnoceno jako tak zajímavé, že stojí za to na něm pracovat dále. V následujících měsících byl proto zpracován podrobný plán včetně alokace finančních prostředků a přesunu personálu. Dne 9. listopadu 2017 oznámil dočasný administrátor NASA Robert Lightfoot, že bylo rozhodnuto o uspíšení testu záchranné věžičky, který je nyní klíčový pro pilotovanou misi EM-2, na duben 2019, tedy o osm měsíců.
Rusové před několika týdny zpřesnili své plány na využívání ISS a i když největší rozruch způsobila informace o plánovaném vypuštění modulu Nauka v březnu 2019, za pozornost stojí i další body. Kupříkladu informace o vypuštění uzlového modulu Pričal (též UM) v listopadu roku 2019. Podle údajů z října 2017 by měl tento modul ke stanici dorazit sedm a půl měsíce po připojení laboratorního modulu Nauka, na jehož spodní dokovací port se připojí. Pričal (rusky molo) poskytne stanici pět dokovacích portů a ruskému segmentu by mohl zajistit teoreticky nekonečnou životnost.
Týmy, které projektují teleskop WFIRST (Wide-Field Infrared Survey Telescope), dostaly od NASA jasný příkaz – dalekohled, který se má po startu v polovině dvacátých let zařadit mezi vlajkové lodě astronomie a který je určen ke studiu temné energie a exoplanet, bude muset být upraven, aby se náklady udržely pod 3,2 miliardami dolarů. Nejjednodušší je bohužel ořezat vědeckou část projektu. NASA má bohužel s navyšováním rozpočtu čerstvé zkušenosti s Dalekohledem Jamese Webba, který v řadě astronomických vlajkových lodí předchází WFIRST (má startovat v roce 2019) a agentura nechce tuto zkušenost opakovat i u dalšího projektu, který se zatím jen navrhuje.
Americká kosmická agentura dokončila třídenní setkání Technical Interchange Meeting věnované blížící se misi Europa Clipper, která se řadí mezi vlajkové lodě vědeckého výzkumu. Sonda má startovat jako první vědecký náklad na raketě Space Launch System (SLS) ne dříve než 4. června 2022. Datum je však s velkým otazníkem, protože závisí na dokončení úprav mobilní odpalovací plošiny. Na první pohled spolu obě věci nemusí souviset, proto se článek na webu nasaspaceflight pokusil přinést kompletní průřez minulými i nadcházejícími roky, aby mohli čtenáři důkladněji proniknout do tématu.
Technologický pokrok můžeme sledovat v různých směrech a jedním z nich je i to, jakými kamerami jsou vybaveni průzkumníci Marsu. Když před 20 lety dosedla na rudou planetu sonda Mars Pathfinder s prvním vozítkem Sojourner, posílala na Zemi snímky z pěti kamer. Dva přitom byly umístěné na landeru a samotné vozítko mělo pouze tři kamery. Od té doby se zvyšoval nejen počet kamer, ale i jejich rozlišení. Stejně jako v případě elektroniky, které je v našich mobilech se i kosmické kamery zmenšovaly a přitom zlepšovaly. Dvojčata Spirit a Opportunity už disponovaly deseti kamerami a rover Curiosity jich má 17. A tento trend bude pokračovat i u nejbližšího pohyblivého průzkumníka Marsu – roveru 2020.
Není to tak dávno, co jsme vydali článek o evropské sondě Euclid, která má za úkol pomoci pochopit temnou energii a temnou hmotu, které tvoří většinu vesmíru, ale nemůžeme je běžnými metodami pozorovat. V článku jsme psali, že ke startu by mohlo dojít ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020. Nyní je však tento termín v ohrožení. Testování amerických detektorů totiž odhalilo technické závady, jejichž odstranění posune termín dokončení vědeckého vybavení. Podle vyjádření astrofyzikálního oddělení NASA by tak mohl být ohrožen i termín startu celé mise.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.