BlackSky Technology
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.
Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.
Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.
NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Portál Space.com vydal před pár dny článek o možnostech vynášení astronomických observatoří, které s sebou přinášejí supertěžké rakety. Nyní Vám jej přinášíme v češtině. Autorem anglicky psaného originálu je Martin Elvis, seniorní astrofyzik působící u Center for Astrophysics | Harvard & Smithsonian. Je to uznávaný vědec s téměř 500 vědeckými pracemi, které byly citovány více než 38 000× – což svědčí o jeho významném vlivu v astronomii a astrofyzice. Věnuje se dlouhodobě výzkumu supermasivních černých děr, ale také problematice využití planetek a měsíčních zdrojů a vesmírné ekonomice. Je členem prestižních organizací, například American Association for the Advancement of Science, a dříve vedl Hubble Space Telescope Users’ Committee i High Energy Division American Astronomical Society. Pocta jeho práci je fakt, že planetka 9283 Martinelvis nese jeho jméno. V roce 2021 vydal i knihu o planetkách „Asteroids: How love, fear, and greed will determine our future in space“.
V rámci našeho seriálu věnovaného projektům NIAC se věnujeme prvotnímu výzkumu nápadů, které vypadají, jak kdyby si je jejich autoři vypůjčili ze sci-fi románů a filmů. Jejich praktické použití se dá očekávat nejdříve v horizontu desítek let a některé se třeba nemusí realizovat nikdy, protože se během posuzovací fáze objeví nepřekonatelné problémy. Jak na tom bude dnes představený projekt, zatím nikdo netuší. Jeho autoři slibují, že chtějí navrhnout rodinu tzv ISEE (Inflatable Starshade for Earthlike Exoplanets) s průměry od 35 do 100 metrů. Tzv. starshade by umožnily jakémukoliv teleskopu pozorovat exoplanety, což patří mezi vrcholné priority celosvětové vědecké komunity. Ve srovnání s jinými koncepty starshade, cílí autoři ISEE na nižší hmotnost, náklady i komplexnost při zachování vysoké výkonnosti a vědeckého přínosu (možnost pozorovat více než 100 cílů). Jejich návrh starshade by byl kompatibilní s aktuálně plánovaným šestimetrovým teleskopem HWO (Habitable Worlds Observatory), ale i s největším teleskopem světa, Evropským ELT s průměrem 39 metrů, který se buduje v Chile. Mohl by fungovat i jako součást projektu HOEE (Hybrid Observatory for Earthlike Exoplanets) a dalších budoucích teleskopů. Vědci očekávají, že budou s jeho pomocí schopni pozorovat stopy
Máme tu poslední den roku 2025 a tak se přímo nabízí využít jej k informování o tom, co nás v příštím roce čeká na poli pilotované kosmonautiky. Plynule tak navážeme na včerejší článek, který informoval o očekávaných událostech bezpilotní kosmonautiky. Tyto články jsou součástí čtyřdílné série z přelomu roku, ve které se nejprve seznámíme s očekávanými událostmi příštího roku a poté si zrekapitulujeme rok 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice. Ale dost už bylo úvodních slov, pojďme rovnou k tématu.
Na našem webu máme hned několik zvyků, které se snažíme s železnou pravidelností dodržovat. Mezi ně patří i výhled na následující rok a shrnutí roku předchozího na přelomu let. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dva samostatné články. V jednom se věnujeme bezpilotní a ve druhém pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2025 a 2026 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2026.
Americká Space Development Agency (SDA), která spadá pod Kosmické síly přidělila čtyřem firmám zakázky v hodnotě zhruba 3,5 miliardy dolarů. Tyto společnosti nyní zahájí stavbu družic pro družicovou síť agentury SDA třetí generace. Agentura uzavřela smlouvy s pevnou cenou typu Other Transaction Authority (OTA) se společnostmi L3Harris Technologies, Lockheed Martin, Northrop Grumman a Rocket Lab na výrobu celkem 72 družic pro Tracking Layer Tranche 3 (TRKT3 – Sledovací vrstva Tranche 3) konstelace Proliferated Warfighter Space Architecture (PWSA) na nízké oběžné dráze Země. „Sledovací vrstva Tranche 3, jakmile bude integrována do transportní vrstvy PWSA, výrazně zvýší pokrytí a přesnost potřebnou k uzavření řetězců ničení proti pokročilým hrozbám protivníka,“ řekl úřadující ředitel SDA Gurpartap „GP“ Sandhoo. „Síť bude zahrnovat kombinaci varování před raketami a sledování raket, přičemž polovina užitečného náklad celé sítě bude podporovat pokročilé mise protiraketové obrany, aby držela krok s vyvíjejícími se hrozbami.“
Dnes opět vychází článek, který nás na chvilku odnese z reality všedních dnů do budoucnosti, jejíž součástí jsou vyspělé technologie, které se nám dnes jeví jako sci-fi. Aby se však tyto technologie mohly jednou rozšířit, musí se jim od začátku věnovat příslušná pozornost. Oddělit zrno od plev, odlišit, která technologie má skutečný potenciál měnit svět a která je jen uměle nafouklou bublinou, jejíž realizaci brání různé překážky, není snadný ani rychlý proces. Aby mohl probíhat, připravila agentura NASA program NIAC, který podporuje nadějné projekty, jejichž praktické využití je možné minimálně až ve střednědobém horizontu. Dnes se podíváme na projekt TOBIAS alias Tethered Observatory for Balloon-based Imaging and Atmospheric Sampling.
NASA rozhodla, které dva vědecké přístroje se v rámci mise Artemis IV podívají na povrch Měsíce, konkrétně do jižních polárních oblastí. Přístroje zlepší naše znalosti lunárního prostředí, čímž podpoří další průzkumné akce NASA na Měsíci a jednou i dál na Marsu. „Program Apollo nás naučil, že čím dál je lidstvo od Země, tím závislejší jsme na vědě, abychom ochránili a udrželi lidský život na jiných tělesech,“ říká Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí z ústředí NASA ve Washinghtonu a dodává: „Vysláním těchto dvou vědeckých přístrojů na povrch Měsíce, tedy na náš testovací polygon, se NASA stává světovým lídrem ve vytváření mezihvězdného průvodce přežitím lidstva, který má zajistit zdraví a bezpečnost našich kosmických lodí a lidských průzkumníků, když se vydáváme na epickou cestu zpět na Měsíc a dále na Mars.“
Během letošního Czech Space Weeku se poprvé představilo třináct českých vědeckých experimentů. Všechny se chystají na národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali mnoho zajímavých údajů k jednotlivým projektům. Z těchto podkladů vychází náš seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden v něm vychází nový díl věnovaný jednomu experimentu. Texty sice nesou mé autorství, ale nejde o původní tvorbu. Vznikají úpravou oficiálních tiskových materiálů, aby se daly lépe číst. Série postupuje podle abecedy. Pátým pokračováním je projekt CZPAD. Má podtitul Aktivní dozimetrický systém pro mise do hlubokého vesmíru. Na jeho vývoji pracuje Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i. Do projektu je zapojena také společnost Universal Scientific Technologies s.r.o. (UST) jako subkontraktor.
Na zasedání Rady na ministerské úrovni v německém Brémách byly schváleny největší příspěvky v historii Evropské kosmické agentury ve výši 22,1 miliardy eur. Ministři a vysocí zástupci z 23 členských států, přidružených i spolupracujících států potvrdily podporu klíčových vědeckých, průzkumných a technologických programů společně s významným navýšením rozpočtu kosmických aplikací – od pozorování Země, přes navigaci až po telekomunikaci. Tyto tři elementy jsou rovněž zásadní pro evropskou iniciativu European Resilience in space (Evropská odolnost v kosmickém prostoru), která představuje společnou reakci na kritické potřeby v oblasti bezpečnosti a odolnosti v kosmickém prostoru.
Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou národní prioritou. Do zákona H.R.1 Kongres přidal pro program Gateway potřebné finanční prostředky, prezident Donald Trump pak zákon podepsal 4. července. Zákon kromě Gateway také částečně financuje přípravu dvou pilotovaných návštěvních a montážních misí Artemis IV a Artemis V. Platnost zákona nakonec akceptoval i Úřad pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu a navzdory počátečním náznakům neblokuje uvolňování schválených finančních zdrojů. Výrobní práce nebyly ukončeny a vzhledem k zařazení mezi prioritní programy pokračovaly bez přerušení i po prvním říjnu, bez ohledu na 43denní vládní shutdown.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.