sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Sojuz MS-29)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Verde Technologies

Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.

Pegasus XL

Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.

FCC

Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.

Orbital

Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.

Firefly

Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.

Vast

Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.

NASA

NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Budoucnost

Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS | 3 – CANCER

Na letošním Czech Space Weeku bylo představeno třináct českých vědeckých experimentů určených pro národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali řadu podnětných informací o jednotlivých projektech – a právě těm se věnujeme v seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden se na našem webu objeví článek zaměřený na jeden z těchto experimentů. Přestože budou texty podepsané mým jménem, nepovažuji je za autorské dílo – vycházejí z oficiálních tiskových materiálů, které jsem pouze upravil pro plynulejší čtení. Sérii představujeme podle abecedy, takže jako třetí přichází na řadu projekt CANCER s podtitulem Predikce rakoviny ještě předtím, než se objeví příznaky. Na jeho přípravě pracuje Masarykův onkologický ústav v Brně.

Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS | 2 – AstroMoWe

Na letošním Czech Space Weeku bylo odhaleno třináct českých vědeckých experimentů, které by měl Aleš Svoboda vzít na svou národní misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali množství zajímavých informací o každém z projektů – a právě ty teď postupně přiblížím v novém seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden se na našem webu objeví článek zaměřený na jeden konkrétní experiment. I když budou texty podepsané mým jménem, nepovažuji je za vlastní tvorbu – vycházejí z oficiálních tiskových zpráv, které jsem jen drobně upravil pro lepší čtení. Sérii představíme podle abecedy, a proto nás dnes čeká experiment AstroMoWe – s podtitulem Chytrá nositelná elektronika k monitorování pohybu a svalové aktivity astronautů na ISS. Na tomto projektu spolupracují ČVUT v Praze, Západočeská univerzita v Plzni, G.L. Electronic a VÚB.

Pokroky firmy Vast na cestě k první komerční kosmické stanici

Zatímco NASA stále počítá s ukončením provozu Mezinárodní kosmické stanice v roce 2030, firma Vast se snaží dělat co nejvíce kroků, aby mohla vypustit první komerční kosmickou stanici. Věří totiž, že by mohla jednou nahradit ISS. Firma nyní splnila důležitý milník ve výrobě své první kosmické stanice. Firmu Vast založil v roce 2021 Jed McCaleb a 2. listopadu firma na misi Bandwagon-4 rakety Falcon 9 vypustila demonstrační družici Haven Demo.

Henon – první evropský samostatný CubeSat pro hlubší vesmír

Připravovaná mise Henon od Evropské kosmické agentury bude jejím prvním CubeSatem v historii, který se samostatně vydá na cestu do hlubšího vesmíru, bude komunikovat se Zemí a domanévruje do finální destinace, aniž by byl závislý na nějaké větší sondě či družici. Jakmile bude kroužit kolem Slunce, bude tento CubeSat o velikosti příručního zavazadla pozorovat emise našeho Slunce, aby v praxi demonstroval technologie, které by mohly poskytnout včasné varování před slunečními bouřemi s předstihem několika hodin, než dorazí k Zemi. Mise Heliospheric Pioneer for Solar and Interplanetary Threats Defence (zkráceně Henon) bude pracovat ve vzdálenosti až 24 milionů kilometrů od Země, což je výrazně za hranicí dvou milionů kilometrů, která se obecně považuje za začátek hlubšího vesmíru.

NIAC – Sny o budoucnosti #23 EVE

Lidé, kterým učaroval žánr sci-fi, bývají v mnoha případech zklamaní reálným stavem kosmonautiky. Úkoly a činnosti, které jejich hrdinové zvládají levou zadní a ani nad tím nepřemýšlejí, jsou v reálu komplikované a často prakticky nemožné. Realita je svázaná mnoha omezeními, které musí všechny kosmické agentury respektovat. Přesto ani reálný svět nezapomněl, jaké to je snít. Experti z různých oborů se zabývají nápady, které vypadají, jako kdyby vypadly z nějakého sci-fi románu. V agentuře NASA se podpoře těchto nadějných technologií s velkým potenciálem do budoucna věnuje program NIAC a dnes si představíme další projekt, který byl v jeho rámci podpořen.

Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS | 1 – AstroDesmus

Během letošního Czech Space Weeku bylo představeno třináct českých vědeckých experimentů, které by měl Aleš Svoboda vzít na svou národní misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali řadu zajímavých detailů o jednotlivých projektech – a právě ty teď postupně představím v novém seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden se na našem webu objeví článek věnovaný jednomu konkrétnímu experimentu. A i když je u textů uvedeno moje jméno, nechci si přivlastňovat zásluhy – jde o přepracované a doplněné texty vycházející z oficiálních tiskových zpráv. Série půjde podle abecedy, takže jako první přichází na řadu experiment AstroDesmus, nesoucí podtitul Mikroskopické řasy jako nástroj pro budoucí těžbu kovů a přežití na Marsu, na kterém se podílí Mendelová univerzita Brno, Extremo Technologies a ICE Cubes Services.

Venuše – pozapomenutá planeta? (2. díl)

Pekelně horká, ukrytá pod neproniknutelnou vrstvou oblaků. A přesto — nebo právě proto — se stává cílem další vlny planetárního výzkumu. Kosmické agentury jako NASA, ESA, ISRO, ale i soukromé společnosti připravují sondy, které mají prolomit mlhu neznáma a přinést odpovědi na otázky, které si klademe už desítky let. Co se skrývá v mracích Venuše a co pod nimi? Je stále geologicky aktivní? A mohla mít někdy oceány a podmínky vhodné pro život? Ve druhé, a zároveň poslední části povídání o naší sesterské planetě se podíváme na to, co má přinést budoucí výzkum a proč bychom vlastně měli Venuši chtít dále zkoumat, když dosavadní bádání prokázalo, že jde o velmi nehostinné místo plné jedovatých látek? Může se sice zdát, že Venuše už nemá co nabídnout, ale opak je pravdou. V nadcházejících letech se k ní chystá hned několik ambiciózních misí, které mají odhalit, jak se z pravděpodobně kdysi obyvatelného světa stalo rozžhavené peklo a zda něco podobného nehrozí i nám. Již proběhlé mise nám poodhalily podivný svět s velmi zajímavou a složitou atmosférou. Kromě toho je zde celá řada dalších podivností, které v kontextu toho, co platí na Zemi,

Polsko přidává čtvrtou družici k síti CAMILA pro snímkování Země

Evropská kosmická agentura ESA jménem polské vlády prodloužila smlouvu se společností Creotech Instruments na vývoj a vypuštění čtvrté družice pro polskou konstelaci pro pozorování Země CAMILA (Country Awareness Mission in Land Analysis). Díky tomuto prodloužení má smlouva nyní hodnotu přes 59 milionů eur. V říjnu 2023 polské ministerstvo vývoje a technologií pověřilo ESA dohledem nad vývojem sítě CAMILA. Tato síť má být využívána v širokém spektru aplikací včetně analýzy pro zemědělce, správu půdy, či reakcí na mimořádné události. Projekt byl také navržen tak, aby posílil schopnosti Polska v oblasti výroby družic.

NIAC – Sny o budoucnosti #22 The Ribbon: Structure Free Sail for Solar Polar Observation

Program NIAC od agentury NASA se v mnoha ohledech vymyká běžným standardům, na které jsme u kosmických agentur zvyklí. Jeho úkolem je podporovat teoretické návrhy, které jsou zatím velmi daleko od možnosti praktického uplatnění, ale skrývají v sobě značný potenciál do budoucna. Často vypadají, jako kdyby vystoupily ze sci-fi příběhů a možná právě proto jsou tak populární. Dávají nám možnost přičichnout k tomu, jak možná bude vypadat budoucnost. Dnes si představíme další návrh, který NASA prostřednictvím programu NIAC podpořila.

ESA vybrala novou misi pro studium Země – WIVERN

Po pečlivé přípravě a zevrubném výběru se členské státy ESA rozhodly vybrat jako 11. zástupce programu Earth Explorer misi WIVERN, která bude implementována v rámci prestižního programu FurtureEO. Celý příběh začal v roce 2020, když ESA vydala výzvu pro hledání nápadů, které by mohly posunout hranice výzkumu Země a družicových technologií. Z 15 návrhů byly čtyři vybrány do užšího seznamu a postoupily do fáze podrobnější studie. V roce 2023 byla tato skupina ještě více zúžena na pouhé dva projekty – WIVERN a CAIRT. Po zveřejnění podrobné zprávy o každé misi (odkazy níže) a během hloubkových konzultací uživatelů na červencovém setkání byly oba koncepty podrobeny rozborům vědecké komunity a Poradního výboru agentury ESA pro pozorování Země (ACEO). Na základě jejich zhodnocení byl projekt VIWERN doporučen k implementaci jako Earth Explorer 11. Nyní programová rada ESA pro pozorování Země potvrdila toto rozhodnutí. WIVERN byla vybrána jako další Earth Explorer. WIVERN je zkratka z celého názvu wind velocity radar nephoscope a tato mise má poskytnout první měření větru v mracích, ale také informace o vnitřní struktuře mraků. Vyplní tak významnou mezeru v globálních družicových pozorovacích systémech. Dodá také profily vodních kapek

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.