sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Anduril

Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.

Shijian-19

Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.

Dish Network

Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.

Cuantianhou

Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.

Lunar Outpos

Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Budoucnost

VIPER – lunární hledač vody

NASA před několika dny oznámila, že pošle do oblasti jižního pólu Měsíce vozítko, které bude mít za úkol kontaktní průzkum celé oblasti a zmapování koncentrace vodního ledu. Vůbec poprvé v historii tak bude nějaký povrchový průzkumník studovat led v místech, kam by v roce 2024 měla zamířit pilotovaná výprava v rámci programu Artemis. Představené vozítko nemá být extra velké – NASA jeho rozměry přirovnává ke golfovému vozítku. Jeho název VIPER je zkratkou celého jména Volatiles Investigating Polar Exploration Rover.

Biomass má zajištěné vynesení na oběžnou dráhu

Včera podepsala Evropská kosmická agentura s firmou Arianespace dohodu na vynesení družice Biomass pro výzkum Země. Start naplánovaný na rok 2022 na raketě Vega z Francouzské Guyany umožní realizovat misi, která má být dalším krokem ke zmapování množství uhlíku, který je vázán v lesích. Vědci by s pomocí družice také rádi prozkoumali změny této hodnoty v průběhu času například kvůli odlesňování. Jiné družice mohou měřit, jak je povrch Země pokryt stromy, ale Biomass posune počítání stromů na novou úroveň. Poslouží jí k tomu přístroj, který ještě nikdy nebyl ve vesmíru. Radar se syntetickou aperturou pracující v pásmu P.

Milník motoru pro kosmické letadlo

Je známo, že stavba orbitálních nosičů je velmi nákladná a prakticky každá kosmická společnost se snaží nějakým způsobem ceny snižovat. Nejlépe se to daří asi společnosti SpaceX, která část svých raket umí zachránit a zase opětovně použít. Není přitom žádným tajemstvím, že dlouhodobým cílem kosmonautiky je vyvinout dopravní systém fungující na základě principů letecké dopravy. To se ovšem snadněji řekne, než uskuteční. O čemž svědčí například příběh raketoplánů. Přesto je myšlenka kosmického letounu stále živá a jeden dlouhodobý projekt by skutečně jednou mohl způsobit onu zmiňovanou revoluci v letectví a kosmonautice. Ovšem má to jeden podstatný háček: Vývoj a stavbu novátorského motoru, který je natolik složitý, že se stále pohybuje na hranici našich možností. Společnost Reaction Engines to ovšem i přesto zkouší.

Tradiční smutný pohled na zaneřádění nízké oběžné dráhy zdroj:theblaze.com

Automatické systémy omezující kolize družic

Evropská kosmická agentura vydala zprávu, že začíná s přípravami inovativního systému, který by využíval procesů strojového učení, aby chránil družice před hrozbou kolize s jinými objekty – ať již pasivními družicemi nebo kosmickou tříští. Jinými slovy ESA vyvíjí systém, který zabrání kolizím, jelikož bude automaticky vyhodnocovat míru rizika srážky na oběžné dráze. Tento systém by umožnil zlepšit celý proces rozhodování, zda je úhybný manévr potřebný, či nikoliv. Systém by dokonce měl být schopen posílat konkrétní a na míru šité pokyny konkrétním družicím, kterým kolize hrozí, aby se mohly vyhnout.

Mars

Polský nanosatelit k Marsu

Zkoumání Marsu vesmírnými sondami probíhá již od raných 60. let XX. století. Jejich vysílání závisí na dostupnosti efektivních drah ze Země, na rozvoji techniky a techologie, na případných zpožděních při přípravě jednotlivých sond a nezřídka také na politických rozhodnutích. Nejbližší okno pro cestu k Rudé planetě se otevírá příští rok. Mimo tradiční cestovatele USA (Mars 2020 s roverem v kráteře Jezero) a Evropu s Ruskem (ExoMars 2020 s roverem „Rosalind Franklin“ na Oxia Planum nebo Mawrth Vallis), se na tuto cestu poprvé chystají Číňané (Mars 2020 s orbiterem a roverem HX-1 na Chryse Planitia nebo v regionu Planitia a Elysium Mons). Na svou první cestu se také chystají Spojené arabské emiráty (Hope – al-Amal – Naděje: orbiter), ve spolupráci s univerzitami v USA, s Japonskem a Indií. SpaceX plánuje svou první soukromou misi na rok 2022, s přistáním pravděpodobně někde na pomezí Arcadia Planitia a Amazonis Planitia (uvidíme, co s tím udělá Elonův časový koeficient). Japonci i Indové chystají své vlastní sondy na pozdější termíny (Japonský NICT mikrosondu TEREX v roce 2022 a znovu v r. 2024, stejně jako JAXA sondu MMX a Indové sondu MOM 2), možná někdy v tom období poletí i zatím tajemní Izraelci

Gateway (říjen 2019)

V minulém dílu našeho seriálu popisujícího aktuální dění kolem příprav kosmické stanice Gateway, která bude vybudována na oběžné dráze Měsíce, jsme si připomněli, že po pohonném a energetickém modulu PPE (Power and Propulsion Element) byly zahájeny výrobní práce i na obytném modulu HALO (Habitation and Logistics Outpost). Dnešní díl bude zaměřen na první pilotovanou misi na stanici. Start čtyřčlenné kosmické expedice Artemis III je plánován na srpen 2024.

Firefly Aerospace spolupracuje s Aerojet Rocketdyne

Společnosti Aerojet Rocketdyne a Firefly Aerospace společně oznámily spolupráci, která umožní využít možnosti obou firem, aby mohly poskytnout flexibilní, udržitelná a vysoce konkurenceschopní řešení pro přístup do kosmického prostoru. Společně se chtějí zaměřit na rostoucí trh s malými a středně velkými družicemi – ať už na nízkou či geostacionární dráhu Země, ale i k Měsíci. Firelfly do společného úsilí věnuje rodinu svých raket a chystané kosmické služby, Aerojet Rocketdyne přidá zkušenosti s vývojem pohonných systémů, pokročilými výrobními procesy, či pojištěním mise pro komerční, průzkumné a vládní mise.

Skafandry pro astronauty v Orionu

Před pár dny jsme Vám přinesli článek o nových amerických skafandrech xEMU, které mají astronauti v rámci programu Artemis nosit při výstupech do volného prostoru – třeba na lunární povrch. Ale kosmonautika zná dva typy skafandrů, které se dají označit jako lehké a těžké. Skafandr xEMU je určen k výstupům do volného prostoru a proto se řadí do kategorie těžkých skafandrů. Naopak skafandry patřící mezi lehké nejsou určeny k tomu, aby v nich lidé vystupovali do volného prostoru. Jejich úkolem je zajistit posádce bezpečné prostředí v případě nečekaných událostí během startu či přistání kosmické lodě. Astronauti létající v lodi Orion by měli poznat pokrok i v tomto směru. NASA totiž představila lehké skafandry určené právě pro start a přistání nové americké kosmické lodě.

NASA se poohlíží po lunárních skafandrech

Až v avizovaném roce 2024 otiskne do lunárního regolitu svou podrážku první žena a další muž, budou mít na sobě novou generaci skafandrů. Ty budou navrženy od začátku tak, aby umožnily astronautům pokročilou pohyblivost, která bude nezbytná k podrobnému výzkumu Měsíce. NASA momentálně pracuje na návrhu a vývoji nového skafandrového systému, který se označuje jako xEMU (Exploration Extravehicular Mobility Unit) a který by se měl používat na Měsíci v rámci programu Artemis. NASA také předpokládá, že tento návrh by měl být relativně snadno adaptovatelný i na jiné kosmické objekty.

Logo přístroje SHERLOC

SHERLOCův kalibrační terč

Že je Mars rover 2020 napěchován zajímavými vědeckými přístroji už od nás víte z předchozích článků o této sondě. O tom, že spektrometr SHERLOC bude tak trochu lupou forenzního detektiva, hledajícího organické stopy na “místě činu” jsme psali tady. Z tohoto zdroje už také víte, že součástí SHERLOCa je i kalibrační terč, obsahující různé materiály, mezi nimiž je též kousek Marsovského meteoritu, který se při této misi vrátí na svou domovskou planetu. Dnes se podrobněji podíváme na to, jak kalibrační terč SCT (SHERLOC Calibration Target) přesně vypadá a jaké rozličné materiály vlastně obsahuje. K integraci měřicí aparatury SHERLOCa na otočnou hlavici robotické paže došlo v polovině července tohoto roku a v současné době podstupuje rozličné testy v rámci celé sestavy už téměř dokončeného roveru.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.