sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Polská společnost Creotech Instruments, která se zabývá kosmickými technologiemi, oznámila plány na získání finančních prostředků ve výši 118 milionů dolarů, které jí umožní do roku 2029 otevřít v Polsku nový závod na výrobu družic v rámci nové dlouhodobé rozvojové strategie.
NASA plánuje pokračovat ve výměně posádek Mezinárodní vesmírné stanice přibližně každých šest měsíců, přičemž zvážila i delší pobyty.
Evropská kosmická agentura a Japonská agentura pro průzkum vesmíru (Japan Aerospace Exploration Agency) dokončily dohodu o spolupráci na misi zaměřené na studium asteroidu Apophis během jeho těsného průletu kolem Země v roce 2029.
Paraguay podepsala Artemis Accords dne 7. května, jako šestá země, která tak učinila za poslední dva a půl týdne.
Komerční kosmická kancelář Velitelství vesmírných systémů (SAS) udělila společnosti Viasat kontrakt v hodnotě 307 milionů dolarů na poskytování družicových komunikačních služeb pro námořní pěchotu USA.
Společnost MDA Space pokračuje v práci na robotickém rameni pro Lunar Gateway a zároveň jedná o budoucnosti projektu s Kanadskou kosmickou agenturou.
Britský startup SatVu zveřejnil snímky z HotSat-2, termální družice postavené pro sledování energetické infrastruktury.
Společnost Rocket Lab dne 7. května oznámila největší kontrakt na využití raket společnosti ve své historii a zároveň se chystá akvizici společnosti zabývající se vesmírnou robotikou.
Zařízení Link, mise Swift Reboost, určená ke zvýšení klesající oběžné dráhy astrofyzikální družice NASA prošla environmentálními testy před startem, který by měl být zahájen již v červnu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Před pár dny jsme v našem článku zmínili zájem vypustit k Marsu sondu, která by tu pátrala po podpovrchovém ledu. Náhoda tomu chtěla, že o tomto velmi zajímavém projektu hned druhý den vyšel na webu NASA článek. Agentura NASA s dalšími třemi kosmickými agenturami totiž podepsala prohlášení o záměru pokročit v programu robotické mise, která měla u Marsu mapovat rozložení ledu. Jejím úkolem by bylo určit množství a dostupnost ledu, přičemž tyto informace poslouží jakožto základ pro výběr budoucích přistávacích lokalit na rudé planetě. Agentury také souhlasily se založením společného koncepčního týmu, který má vyhodnotit potenciál této mise, ale také množnosti zapojení jednotlivých partnerů.
SpaceX již dříve oznámila, že bude lodě Crew Dragon využívat nejen pro lety s profesionálními astronauty, ale také pro mise s běžnými lidmi – kosmickými turisty. Do souboru již oznámených projektů nyní přibyl další – má jít o první čistě civilní misi (bez účasti profesionálních astronautů). Mise dostala název Inspiration4 a využije kabinu lodi Crew Dragon Resilience. Start rakety Falcon 9 je naplánován nejdříve na čtvrté čtvrtletí roku 2021. Vedoucí postavou této mise bude Jared Isaacman, podnikatel v technologické sféře a také pilot-rekordman. Celá mise Inspiration4 bude pojata jako podnět k výběru financí na dětskou nemocnici St. Jude’s Children’s Research Hospital.
Agentura NASA zvažuje, že jedna z jejích nejstarších sond u Marsu změní svou oběžnou dráhu, aby mohla být k dispozici pro misi Mars 2020, jejíž hlavní prvek tvoří vozítko Perseverance. Jenže také zde je něco za něco. Tato změna na druhou stranu ovlivní sběr vědeckých dat a také dostupnost sondy pro ostatní mise. Americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) byla vypuštěna v roce 2005 a k Marsu s sebou přinesla soubor šesti vědeckých přístrojů včetně kamery s vysokým rozlišením. Kromě vědeckého výzkumu se však MRO také hojně využívá k obousměrnému datovému přenosu mezi Zemí a sondami na povrchu rudé planety.
Pokud se nic nezmění, měla by se 10. května letošního roku sonda OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) rozloučit s planetkou Bennu a vydat se na cestu k Zemi. Vloni 20. října se sondě podařilo odebrat slušné množství materiálu z povrchu Bennu. Podle dosavadních odhadů tak byl s velkou pravděpodobností překročen požadovaný minimálně limit 60 gramů. Cenné vzorky by měly na Zemi dorazit 24. září roku 2023.
Nová americká administrativa převzala štafetu od té předchozí a hned první den přišly tři pozitivní signály o jejím vztahu k návratu amerických astronautů za nízkou oběžnou dráhu Země. Mezi patnácti exekutivními příkazy, které prezident Joe Biden podepsal, aby se odstřihl od aktivit Trumpovy administrativy, nebylo nic, co by se týkalo NASA. Na žádost Bidenovy administrativy byl z Johnsonova vesmírného střediska zapůjčen a vystaven v Oválné pracovně Bílého domu lunární kámen z poslední mise Apolla, což JSC vysvětluje mimo jiné jako připomenutí podpory budoucích misí za nízkou oběžnou dráhu Země. Úřadující administrátor NASA Steve Jurczyk a Bhavya Lal za Bílý dům, která je současně členkou přechodového týmu NASA pro prezidenta Bidena, vydali společné prohlášení, ve kterém vyjádřili nadšení nad plánem návratu amerických astronautů na povrch Měsíce. V dnešním článku si připomeneme i další události, ke kterým došlo od našeho prosincového přehledu.
Jestli se 18. února letošního roku podaří americkému vozítku Perseverance přistát na Marsu, dopraví sem i malého spolucestujícího – marsovskou helikoptéru pojmenovanou Ingenuity. Tento stroj váží na Zemi pouze 1,8 kilogramu a jeho vývoj začal před šesti lety jako projekt, který neměl moc šancí na realizaci. Inženýři z jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory věděli, že je teoreticky možné létat v řídké atmosféře Marsu, ale nikdo si nebyl jistý, zda dokáží postavit stroj dost silný na to, aby mohl vzlétnout, komunikovat a celkově autonomně fungovat vzhledem k drsným omezením spojeným s jeho hmotností. Tým proto zkusil marsovské podmínky napodobit na Zemi. Když už bylo jasné, že se tyto úkoly dají splnit, zbývá už pouze vyzkoušet Ingenuity ve skutečném prostředí na Marsu.
Před několika dny jsme na našem webu vydali článek, který se věnoval skutečnosti, že NASA schválila nadstavbovou službu pro mise InSight a Juno. Oběma sondám jsme se přitom věnovali poměrně stručně. Nyní je tedy čas si podrobněji posvítit právě na sondu Juno, která sbírá informace o plynném obrovi již od července 2016 a v dalších letech se zaměří na celý planetární systém – kromě Jupitera si posvítí i na jeho prstence a měsíce. V současné době nejvzdálenější oběžnice nějakého tělesa by měla studovat největší planetu do září 2025, případně do technického selhání. Těšit se můžeme na několik relativně blízkých setkání se třemi nejzajímavějšími měsíci, které patří mezi takzvané Galileovské měsíce – konkrétně půjde o Ganymed, Europu a Io.
Laboratoř kosmické dynamiky spadající pod Státní univerzitu v Utahu oznámila, že v rámci vývoje přístroje AWE (Atmospheric Waves Experiment) úspěšně dokončila etapu označovanou jako Bod klíčového rozhodnutí C (Key Decision Point (KDP)). To, že byl bod KDP-C dokončen, dává agentuře NASA možnost povolit zahájení finálního designu a výrobu. Tato nadcházející etapa se označuje jako Fáze C. Agentura nyní také může stanovit základní plán z hlediska harmonogramu, ale také rozpočtu. Zatím to vypadá, že by přístroj AWE mohl na Mezinárodní kosmickou stanici vyrazit v roce 2022. Přístroj má studovat atmosférické vlny v zemské atmosféře, aby vědci získali lepší informace o vztazích, které jsou způsobeny klimatickými systémy naší atmosféry a také interakcí mezi atmosférou a kosmickým prostorem.
Když Mezinárodní kosmická stanice obíhá kolem naší Země, starají se čtyři páry jejích fotovoltaických panelů o převod slunečního záření na elektrickou energii, která následně napájí bezpočet výzkumných experimentů, které na ISS denně probíhají, ale této energie využívají také všechny palubní systémy zajišťující běžnou činnost. Mezinárodní kosmická stanice má široké přínosy – slouží mimo jiné také jako odrazový můstek pro technologie, které se v rámci programu Artemis vydají k Měsíci. Mohou se tu testovat pokročilé systémy, které jednou umožní pilotované výpravy k Marsu. V neposlední řadě také nesmíme zapomínat, že NASA otevřela stanici obchodním a komerčním činnostem, kam patří i návštěvy komerčních astronautů.
Evropská kosmická agentura podepsala 7. ledna kontrakt se společností Thales Alenia Space dohodu o stavbě evropského modulu ESPRIT pro lunární stanici Gateway. Úkolem tohoto modulu bude zajištění komunikace a možností doplňování pohonných látek pro tento nový průzkumný komplex. Na stavbě Gateway se mají podílet státy, které již provozují stanici ISS a prostřednictvím této nové stanice by mělo být možné provádět výzkum u Měsíce, ale i na něm. Prováděné výzkumy a testy nových technologií jsou přitom nezbytné pro budoucí plánované cesty lidí k Marsu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
