sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Armada

Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.

Boeing

Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.

Eutelsat

Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.

FCC

Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.

Apophis

Mise k asteroidu Apophis pod vedením Evropy probíhá podle plánu, přičemž v nadcházejících měsících budou v Evropě i Japonsku přijata klíčová rozhodnutí o financování.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

ŽIVĚ: Zkouška WDR pro 4. integrovaný let Starship

Firma SpaceX se rozhodla, že dnes na texaské základně Starbase provede zkoušku WDR (Wet Dress Rehearsal), která obnáší kompletní simulaci předstartovních činností. Nejviditelnější součástí této zkoušky je plnění nádrží rakety SuperHeavy B11 a lodi Starship 29 pohonnými látkami. Oba stroje s průměrem těla 9 metrů pojmou dohromady okolo 5 000 tun zkapalněného kyslíku a metanu. Tento test je nezbytným krokem k ověření fungování celé sestavy, která se má vydat na 4. integrovaný let, jehož termín zatím neznáme. SpaceX totiž čeká na povolení od Federálního leteckého úřadu.

Brzdící zážeh sondy Juno.

Juno nabízí detailní pohled na ledovou krustu Europy

Snímky z kamery JunoCam, která se nachází na americké sondě Juno podporují teorii, že ledová krusta na severním a jižním pólu Jupiterova měsíce Europa není tam, kde dříve bývala. Dodatečný snímek ledového měsíce ve vysokém rozlišení od palubní kamery SRU (Stellar Reference Unit) odhalil stopy možné činnosti gejzírů a oblast s narušenou ledovou krustou, kde mohla slaná voda relativně nedávno probublat na povrch. Studie založená na snímcích z JunoCam se nedávno objevila v časopise Planetary Science Journal a výsledky založené na snímcích ze SRU zase vyšly v časopise JGR Planets.

Polární záře

Kosmotýdeník 609 (13.5. – 19.5.)

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí a tak je čas si je zrekapitulovat v pravidelně vycházejícím souhrnu kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na sluneční bouře, které v pozemské atmosféře vytvořily spektakulární polární záře. Na událost se podíváme z pohledu NASA. Zajímat nás bude nejen stav družic na oběžné dráze, ale také to, jak tato výjimečná událost přispěje k poznání tohoto přírodního jevu a jak k tomu mohou dopomoci také běžní lidé. V dalších tématech nás čeká rekordní počet startů a přistání jednoho prvního stupně Falconu 9, přípravy na čtvrtý integrovaný let Super Heavy Starship a také jedna zásadní událost – podepsání dohody mezi ESA a NASA o vzájemné spolupráci na vyslání evropského vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VIPER může podstoupit environmentální testy

Zatímco týmy expertů z NASA pracujících na projektu VIPER pečlivě stavěly letový exemplář vozítka, které se vydá k jižnímu pólu Měsíce, část jejich kolegů se také věnovala přípravám environmentálních zkoušek tohoto roveru. V dubnu se všichni dočkali důležitého milníku, když projekt prošel zhodnocením připravenosti na zkoušky systémů (System Test Readiness Review), v rámci kterého byla prověřena připravenost zázemí, procedur i pracovníků na zátěžové zkoušky roveru VIPER. Tyto testy jsou velmi důležité, protože vystaví rover podmínkám, které zažije při startu i přistání, ale také během pobytu u jižního pólu Měsíce.

Kolem 20. června sjede Rosalind Franklinová na povrch Marsu

NASA a ESA spojí síly u roveru Rosalind Franklin

Evropská kosmická agentura ESA a její americká kolegyně NASA včera stvrdily svou spolupráci na projektu marsovského roveru Rosalind Franklin. Podpis dohody stvrzuje důležitý americký podíl na zajištění celé mise – třeba zajištění nosné rakety, prvky pohonného systému nezbytné pro přistání na Marsu, nebo topná tělíska pro samotný rover. Zástupci obou agentur podepsali nové Memorandum o porozumění, čímž formálně potvrdili poskytnutí klíčových služeb a systémů pro misi roveru Rosalind Franklin. ESA nyní počítá se startem této mimořádné mise v roce 2028. Půjde o její nejambicióznější průzkumnou misi, která bude pátrat po stopách dávného (či dokonce současného) života na Marsu.

Problém s pohonným systémem BepiColombo

Evropsko-japonskou misi BepiColombo potkal problém, který jí znemožnil využívat pohonný systém na plný tah. Sestava je tvořena třemi hlavními samostatnými částmi. Kromě vlastních vědeckých sond MMO (též Mio) a MPO je zde pohonný modul MTM (Mercury Transfer Module). Jednotlivé části se od sebe oddělí až poté, co celá sestava vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Fotovoltaické panely a iontové motory na MTM slouží k vytváření tahu, který mise potřebuje během své komplikované cesty ze Země k Merkuru. Ovšem 26. dubna, kdy měla sestava naplánovaný začátek velkého manévru, nebyl modul MTM schopen dodat iontovým motorům dostatek elektrické energie.

Gateway (květen 2024)

Struktura obytného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway je v průmyslovém závodě Thales Alenia Space v Turíně připravována na statickou zátěžovou zkoušku. V minulém dílu jsme ukázali fotografii modulu z března 2024, dnešní náhledová fotografie je poněkud starší, z října 2023. Montáž energetického a pohonného modulu PPE probíhá v závodě Maxar Technologies v Palo Alto v Kalifornii. Maxar nedávno převzal první ze dvou letových nádrží na dvousložkové pohonné hmoty. Byl dokončen podrobný přezkum CDR modulu PPE a následuje CDR jednotlivých subsystémů. Nosnou raketou spojené sestavy bude Falcon Heavy, jehož centrální stupeň i boční stupně poletí v jednorázové konfiguraci. Podle odhadu NASA se spolehlivostí 70 % by ke startu mělo dojít do konce roku 2027.

Vznikl Institut kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 11. května založila první české vědecko-výzkumné pracoviště zaměřené na oblast vesmíru. Tomuto kroku předcházelo osm let mezinárodní činnosti v oblasti kosmického výzkumu. Institut kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory bude mít přesah i mimo kosmický výzkum. Jeho specializace na fungování člověka a malých sociálních skupin se uplatní v širokém spektru exponovaných profesí. Datum spuštění Institutu nebylo zvoleno náhodně. V tento den by 90. oslavil Jaroslav Sýkora, stíhací pilot a sociolog, byl zakladatelem kosmického výzkumu v Česku.

Maximální důraz na čistotu EarthCARE

Před pár týdny tým inženýrů opatrně vybalil evropskou družici EarthCARE z jejího ochranného přepravního kontejneru, čímž začal pečlivý proces inspekce, zkoušek a příprav na start, který by měl proběhnout koncem měsíce z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Mezi položkami rozsáhlého seznamu úkolů se vinula důsledná snaha zaručit, že družice je v bezvadném stavu. To podtrhuje důkladnou pozornost zaměřenou na detaily, které jsou nezbytné k tomu, aby byla EarthCARE připravena ke startu. K zajištění správného fungování čtyř palubních přístrojů je naprosto klíčové, aby družice zůstala absolutně čistá.

YPSat tým

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #1 YPSat

Na konci června by měla odstartovat nová evropská raketa Ariane 6, která se stane páteří evropských raketových nosičů. Modulární nosič umožní vynášet těžké objekty, více kusů družic pro kosmické konstelace, více větších družic i sdílené mise složené z řady malých nákladů. Multifunkčnost této rakety prezentuje i první start, během kterého bude vynesena pestrá plejáda CubeSatů, návratových těles a experimentů, které dodaly komerční firmy, NASA, ESA i univerzity. První start s sebou nese vždy velké riziko, a tak mnoho společností a agentur při prvních misích vynáší hmotnostní makety, které mají ověřit zatížení rakety během letu. Ne tak Ariane 6. Při prvním startu byla nabídnuta kapacita řadě zájemců, kteří připravili vědecky a mnohdy i konstrukčně velmi zajímavá zařízení. A jelikož je tato raketa z části (a to dost významné) vyráběna také v České republice (třeba v Klatovech v závodu společnosti ATC Space), zaslouží si řádnou pozornost. Postupně si proto představíme jednotlivé náklady této historicky první mise.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.