Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

IXPE pomohl odhalit záhadu pozůstatku supernovy

Vůbec poprvé se astronomům podařilo změřit a zmapovat polarizované rentgenové záření z pozůstatku vybuchlé hvězdy. Použili k tomu kosmický teleskop IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer), který byl vypuštěn 9. prosince 2021. Jedná se o společný projekt NASA a italské kosmické agentury, který se jako první teleskop v historii zaměřuje na měření polarizace rentgenového záření s takto vysokou úrovní citlivosti a ostrosti. Poznatky, které vzešly z pozorování pozůstatku hvězdy označovaného jako Cassiopeia A, vrhají nové světlo na podstatu fungování mladých pozůstatků supernov, které urychlují částice na rychlosti blízké rychlosti světla.

Webbův teleskop si prohlédl Sloupy stvoření

Americko-evropsko-kanadská kosmická observatoř, Webbův teleskop (JWST) pořídila snímky bujné a detaily oplývající oblasti – ikonických Sloupů stvoření, kde v hustých pracho-plynných mracích vznikají nové hvězdy. Tyto trojrozměrné pilíře připomínají kamenné formace, ale navzdory tomu jsou tvořeny mnohem jemnějším a lépe průchodným médiem. Tyto sloupy tvoří chladný mezihvězdný prach a plyn, které se v infračerveném záření jeví poloprůhledné. Nově vznikající protohvězdy dominují snímku z kamery NIRCam. Vidíme je jako jasně červené kuličky, které zdobí typické difrakční hroty. Tyto hvězdy se nachází mimo prašné Sloupy. Když se v pilířích plynu a prachu vytvoří oblasti s dostatečnou hmotností, začnou se pod vlastní gravitací hroutit, pomalu se zahřívají a nakonec vytvoří nové hvězdy.

OSIRIS-REx se začíná chystat na doručení vzorků

První americká mise, která má na Zemi dopravit vzorky z planetky, tedy sonda OSIRIS-REx (Origins Spectral Interpretation Resource Identification Security – Regolith Explorer), zažehla 21. září na 30 sekund své motory, čímž lehce posunula svou dráhu směrem k Zemi. Výsledná korekce dráhy udrží sondu na parametrech nezbytných k tomu, aby mohla 24. září 2023 dopravit na Zemi vzorky odebrané z planetky Bennu. Tím skončí její sedmiletá primární mise. Samotné doručení je samozřejmě složitější než když vám pošťák doveze balíček ke dveřím. Sonda se musí přiblížit k Zemi přesně danou rychlostí a z přesně daného směru, aby poudro se vzorky po oddělení od sondy zamířilo do zemské atmosféry očekávaným způsobem.

Skládání posledního kalifornského Atlasu V

Na rampě SLC-3 kalifornské Vandenbergovy základny probíhá skládání rakety Atlas V ve verzi 401, která má na polární dráhu vynést meteodružici agentur NASA a NOAA. Sekundární náklad tvoří experimentální nafukovací štít. Start […]

Přístroj EMIT vytvořil své první mapy

EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation)

Americký přístroj EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation) usazený na vnějším plášti stanice ISS pomohl vytvořit své první mineralogické mapy. Ty vznikly z jeho podrobných měření, která ukazují složení látek nacházejících se na povrchu. Konkrétně tyto mapy pokrývají oblasti v severozápadní Nevadě a také v jihozápadní Libyi. Větrné pouštní oblasti jako tyto dvě jsou zdrojem jemných prachových částic, které vítr snadno zvedne a přenese do atmosféry. Tady mohou tyto částice ohřívat, ale také chladit okolní vzduch. Vědci však doposud nebyli schopni měřit, zda prach v atmosféře má ve výsledku oteplující či ochlazovací účinky – a to jak v lokálním, regionálním či globálním měřítku. Data z přístroje EMIT pomohou expertům vylepšit počítačové modely a zlepšit naše chápání vlivu prachu na klima.

VIDEO: Sestavení neletové verze Ariane 6

Na evropském kosmodromu CSG u města Kourou ve Francouzské Guyaně došlo k prvnímu sestavení testovacího modelu centrálního těla nové rakety Ariane 6. Tělo tohoto nového nosiče se stane prvním zástupcem rodiny Ariane, který bude sestavován horizontálně, což je jednodušší a také cenově výhodnější než tradiční vertikální sestavování. Na přiloženém videu se díváme na instalaci jednoho ze čtyř pomocných urychlovacích stupňů P120C na tuhé pohonné látky. Poté vidíme převoz centrálního těla (centrální a horní stupeň) v horizontální poloze z montážní haly na rampu. V obslužné věži je poté toto tělo překlopeno do vertikální pozice a usazeno mezi pomocné urychlovací stupně. Po usazení na správné místo mohly začít kombinované zkoušky ověřující kompatibilitu mezi jednotlivými komponenty kompletního systému rakety.

Kosmické teleskopy pozorovaly mimořádný záblesk

Astronomy po celém světě uchvátil nezvykle jasný a zároveň dlouhotrvající puls vysokoenergetického záření, který se kolem Země prohnal v neděli 9. října letošního roku. Emise pocházely z gamma záblesku (GRB = gamma-ray burst), což jsou ty nejsilnější exploze, k jakým ve vesmíru dochází. Tento gama záblesk se navíc řadí mezi nejjasnější zatím pozorované jevy svého druhu. V neděli okolo poledne středoevropského letního času proletěla Sluneční soustavou vlna rentgenového a gamma záření. Jejich přítomnost spustila detektory mnoha observatoří včetně Fermi Gamma-ray Space Telescope, Neil Gehrels Swift Observatory a Wind. Teleskopy po celém světě se otočily daným směrem, aby byl možné pozorovat následky záblesku, přičemž pozorování stále probíhají.

Teleskop TESS opět funguje

V pondělí 10. října vstoupil americký teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) do tzv. bezpečného režimu. Předběžná analýza ukázala, že došlo k restartování palubního počítače. Teleskop se tedy přepnul do stabilního režimu a přerušil sběr vědeckých dat. Dříve nasbíraná data se neposílala na Zemi a zůstávala bezpečně uložená na palubě. NASA proto rozběhla proces vývoje řešení této situace a souběžně s ním se analyzovalo, co přesně tento stav způsobilo. NASA ve svém prohlášení uvedla, že by tohle vše mohlo zabrat jen několik dní.

Kosmotýdeník 526 (10.10. – 16.10.)

Je nedělní poledne a tak je ideální čas na shrnutí zajímavých a podstatných událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start ruské rakety Sojuz 2.1b, která vynesla další z navigačních družic systému Glonass. Podíváme se však také na stavbu komerčního lunárního landeru Peregrine, přistání mise Crew-4, anebo se ohlédneme za úžasnými výsledky mise DART. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Sondu Lucy čeká gravitační manévr u Země

V neděli 16. října ve 13:04 SELČ se americká sonda Lucy, první vyslanec lidstva k trojským planetkám Jupiteru, prosmýkne kolem Země ve vzdálenosti 350 kilometrů nad povrchem. Tímto průletem, který nastane na 1. výročí startu mise, získá Lucy část energie, kterou potřebuje k cestě vstříc zatím nikdy neprozkoumané skupině planetek. Tzv. Trojáni jsou planetky obíhající na dráze kolem Slunce, které jsou zachyceny ve skupinách buďto před nebo za planetou Jupiter. Sonda Lucy má za sebou první z 12 let své mise. Průlet kolem země ji umístí na dráhu s dobou oběhu 2 roky a po této době se opět vrátí k Zemi pro další gravitační pomoc.