Komplex 37
Ministerstvo letectva schválilo plány na přeměnu bývalého startovacího komplexu 37 využívaného pro rakety Delta IV na Mysu Canaveral na komplex pro raketu Starship společnosti SpaceX.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ministerstvo letectva schválilo plány na přeměnu bývalého startovacího komplexu 37 využívaného pro rakety Delta IV na Mysu Canaveral na komplex pro raketu Starship společnosti SpaceX.
Společnost Orbex, jedna z pěti společností zapojených do programu European Launcher Challenge organizace ESA, obdržela na ministerské konferenci agentury mnohem méně finančních prostředků než ostatní čtyři poté. Stalo se poté co Spojené království odložilo rozhodnutí o tom, jak rozdělit většinu svého příspěvku.
Společnost Northrop Grumman 4. prosince otestovala raketový motor SMASH! na tuhá paliva v rámci interního programu SMART Demo na rozvoj technologií raketového pohonu na tuhá paliva.
Družicové konstelace společností SpaceX a Amazon získají přibližně 4 % z téměř 20 miliard dolarů, které státy navrhly na výstavbu venkovských širokopásmových sítí, což představuje zhruba 21 % lokalit v rámci federálního programu BEAD.
Společnost SLI, specialista na financování aktiv, plánuje koupit dvě malé geostacionární družice od amerického startupu AscendArc v hodnotě více než 200 milionů dolarů.
Vedoucí představitelé senátního obchodního výboru uvedli, že doufají, že Jared Isaacman bude brzy jmenován správcem NASA. Stalo se tak 3. prosince na potvrzovacím slyšení o jeho nominaci na administrátora NASA v Senátu pro obchod.
Společnost Spire Global získala od společnosti Deloitte kontrakt na návrh, výstavbu a provoz osmi družic, které podpoří její úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti na oběžné dráze.
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Čínská vesmírná správa zveřejnila politický plán zaměřený na urychlení rozvoje komerčního využití vesmíru a jeho začlenění do širších národních vesmírných ambicí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmonautika umí být ke svým fanouškům opravdu štědrá. O tom se můžeme přesvědčit právě dnes, kdy se můžeme těšit na dva mimořádně zajímavé starty raket. Ať už půjde o vypuštění ruské zásobovací lodi Progress-M 21M pro ISS, nebo o komunikační satelit SES-8, který bude startovat na vylepšené raketě Falcon 9 v1.1, tak ani v jednom případě nemůžeme říct, že půjde o běžnou rutinu. Právě naopak – v mnoha ohledech na nás čekají atraktivní premiéry.
I poslední listopadová neděle bude vyhrazena kosmotýdeníku, tedy souhrnu toho nejzajímavějšího, co se za poslední týden událo v kosmonautice. Dnes se budeme věnovat misi Swarm, určené pro studium magnetického pole země, navážeme zprávou o problémech a řešeních, které aktuálně provází SpaceX a jejich raketu Falcon 9. Kosmotýdeník dnes uzavřeme vizuální vzpomínkou na start amerického MAVENu, který úspěšně míří k Marsu.
Žádná kosmická sonda se neobejde bez elektrické energie. Bez ní nefungují vědecké přístroje, řídící počítače ani komunikace se Zemí. V menších vzdálenostech od Slunce tento problém vyřeší solární panely. Ovšem čím více se od naší hvězdy vzdalujeme, tím pochopitelně dopadá na naše panely méně fotonů. Abychom udrželi požadovanou produkci elektřiny, musíme zvětšovat plochu fotovoltaických ploch. Ovšem to s sebou nese řadu komplikací. Vhodnější je proto použít jiné zdroje elektrické energie – sondy jako Cassini, New Horizons, nebo Curiosity sází na radioizotopový termoeletrický generátor. Za několik let jsme se měli dočkat jeho nástupce, ovšem NASA nyní celý projekt ukončila.
Rudá planeta je pro lidstvo mimořádně atraktivní. Svou roli hraje podobnost Marsu se Zemí, ale i to, že by právě Mars měl být po Měsíci druhým tělesem Sluneční soustavy, na kterém přistanou lidé. Po oběžné dráze Marsu krouží několik družic, které fotí jeho povrch a provádí dálková měření, po rudém povrchu se prohání dvě vozítka, z nichž jedno dokonce umí vrtat do kamenů. Zdálo by se, že máme o Marsu dokonalý přehled. Ale co atmosféra? Ta slabá slupka, která je mnohonásobně slabší než ta pozemská. O ní toho víme velmi málo. To se ale brzy může změnit. Američané vypustili 18.listopadu sondu MAVEN, která má z oběžné dráhy zkoumat Mars se zaměřením na jeho atmosféru.
Každým dnem se toho v kosmonautice děje mnoho. Buďto se posune vpřed pozemní příprava nějaké zajímavé mise, nebo již pracující sonda přinese zajímavé objevy a takto bychom mohli pokračovat pořád dál. Je tu proto tradiční nedělní seriál Kosmotýdeník, který na jednom místě předloží největší události uplynulého týdne a pomůže vám zůstat v obraze. Dnes se můžete těšit na povídání o návratu tříčlenné posádky z ISS, rychlé řešení problémů na indické sondě Mangalyaan a na závěr se podíváme na zánik evropské družice GOCE.
O tom, že ve vesmíru se chyby neodpouští a že i sebedrobnější závada může způsobit konec celé mise jsme se přesvědčili už mnohokrát. O to více potěší, když člověk vidí čestné výjimky – projekty u kterých se podařilo překonat technické obtíže a dokončit misi. Mezi takovými projekty drží primát japonská Hayabusa, dále se sluší zmínit loď Dragon, nebo Raketu Falcon, které se potýkaly s nemalými problémy. Nyní se do tohoto klubu zařadila i indická družice Mangalyaan.
Často slýcháme nářky o tom, jak je kosmonautika zbytečná, jak by se mohly velké investice do ní vkládané investovat do „něčeho jiného“ a tak dále. Těžko se takovým lidem vysvětluje, že nebýt kosmonautiky, nemohli by používat GPS, byly by problémy s internetem, voláním a sledováním televize. Ale dejme tomu, že bez těchto moderních vymožeností může člověk žít. Dnes si ukážeme, jaký má kosmonautika význam, když jde skutečně o život.
S nedělí již tradičně přichází aktuální vydání kosmotýdeníku, který shrnuje to nejzajímavější, co se událo v kosmonautice za poslední týden. Dnes se můžete těšit na shrnutí startu první indické sondy k Marsu Mangalyaanu, dále se podíváme na start dalšího Sojuzu a kosmotýdeník uzavřeme shrnutím dění na stanici, která je v současnosti poněkud výjimečně obývána devíti kosmonauty. Přejeme příjemnou neděli a hezké čtení.
Včera sme boli svedkami historickej udalosti. Prvý krát sa vrámci behu s olympijskou pochodňou urobila aj „menšia odbočka“ štyristo kilometrov nad Zem, kde sa nachádza Medzinárodná vesmírna stanica ISS. Tento let v sebe niesol hneď niekoľko prvenstiev a bol to jeden z najočakávanejších štartov rakety Sojuz v tomto roku. Okrem iného je ISS-ka aj prvý krát po vyradení raketoplánov preľudnená. Miesto klasickej šesťčlennej posádky tam teraz prebýva hneď deväť kozmonautov.
Představte si, že jedete autem po dálnici a napadne vás vystrčit ruku z okénka. Ihned pocítíte výrazný tlak a pokud by po vás někdo chtěl, abyste drželi prsty ve stabilní poloze, považovali byste takový úkol za šílený. Gratulujeme, právě jste na vlastní kůži poznali, jaké to je bojovat s aerodynamickými silami. A to všechno proběhlo v rychlosti několika desítek kilometrů za hodinu. Co ale dokáže proudění vzduchu o rychlosti řekněme dvakrát vyšší než je rychlost zvuku? řidičovu ruku necháme v tomhle případě naštěstí na pokoji, místo ní si vezmeme zmenšený model budoucí superrakety SLS. Ta je sice mnohem pevnější než lidská paže, ale aerodynamické síly na ni působí úplně stejně.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.