Naši aplikaci již naleznete na Google Play!
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.
Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.
Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Už za necelých pět měsíců by měly plameny nosné rakety Sojuz sežehnout slavnostní nátěr ocelových konstrukcí a poprvé rozvibrovat masy betonu rampy kosmodromu Vostočného. Pod dohledem kamer Velkého bratra, jejichž signál je přenášen na monitor vicepremiéra Dmitrije Rogozina v Moskvě, tak v těchto dnech finišují stavební práce a do finále se blíží také instalace technického vybavení. Využijeme tedy situace, kdy ještě není všechno zakrytováno a přístupná jsou i místa běžnému smrtelníkovi zapovězená. Přiblížíme si specifickou část startovací rampy, která je našim očím běžně skrytá. Pro řadu čtenářů, autora nevyjímaje, se tak jedná o novinku, byť se na Bajkonuru poprvé objevila na legendární Gagarince už v roce 1956.
Když se v lednu letošního roku vydala na oběžnou dráhu americká sonda SMAP, slibovali si od ní odborníci velký posun v našem chápání koloběhu vody. Tento přístroj měl za úkol vytvořit globální mapu vlhkosti půdy. Jak už napovídá název – Soil Moisture Active Passive – sonda umí pracovat v aktivním i pasivním režimu. V prvním případě palubní radar vysílá vlny, které jsou následně přijímány a vyhodnocovány. Jenže právě tento radar v posledních týdnech přidělává vrásky na čele pozemních pracovníků. Za klíčový okamžik, který měl rozhodovat o úspěchu mise, bylo považováno rozvinutí otočné antény na konci února. Tento manévr proběhl bez problémů a sonda mohla začít kalibrovat své přístroje. Jenže sedmého července se náhle odmlčel výše zmíněný radar. Ačkoliv se technici snaží jej oživit, zatím jsou neúspěšní. Podle dosavadních analýz se zdá, že závada bude v zesilovači na přívodu elektrické energie. Pozemní týmy se ale nevzdávají a chtějí vyzkoušet všechny možnosti, jak radar přivést zpět do práce.
Ruští kosmonauti Michail Kornijenko a Gennadij Padalka dnes vystoupí do volného prostoru. Stanici opustí přechodovou komorou modulu Pirs okolo 16:15 našeho času a celá procházka by měla trvat zhruba šest, až šest a půl hodiny. Mezi úkoly, které na oba kosmonauty čekají najdeme třeba kontrolu materiálových experimentů, odběr vzorků z povrchu stanice, ale také mytí okna, nebo výměnu poškozené antény za nový kus, přičemž již nepotřebný hardware bude odhozený proti směru letu stanice, aby nehrozila srážka s orbitálním komplexem. V tomto článku Vám nabízíme možnost sledovat na našem portálu celý výstup živě přes NASA TV.
Dalších sedm dní uplynulo jako voda a proto tu máme další vydání pravidelného Kosmotýdeníku, který vám přináší přehled toho nejzajímavějšího, co přineslo právě uplynulých sedm dní. Tentokrát se podíváme do NASA, kde odstoupil dlouholetý programový ředitel Mezinárodní kosmické stanice. Dále zamíříme do Hlavního pásu planetek, kde operuje u planetky Ceres sonda Dawn. Podíváme se však i na netradiční pohled na Měsíc a Zemi, nebo na tři kandidáty na nový teleskop NASA. Přejeme příjemné čtení a hezký zbytek neděle.
Na pondělí 10. srpna je naplánován zhruba šest a půl hodiny trvající výstup dvou ruských kosmonautů do volného prostoru. Gennadij Padalka a Michail Kornijenko mají hned několik úkolů – nafotí probíhající vědecké experimenty, přeorientují jeden držák senzorů a budou se věnovat také údržbě stanice. Kromě jiného odeberou pomocí vatové tyčinky vzorky z tepelných radiátorů a solárních panelů, aby zjistili, zda se tu neusazují zbytky spalin od přilétajících kosmických lodí. Jelikož stěry z minulých výstupů ukázaly, že se spaliny usazují i na vnější části okna, bude jej potřeba umýt.
Americká kosmická agentura je v nezáviděníhodné pozici. Zákonodárci před několika týdny neschválili rozpočet pro NASA v požadované výši a nejvíce se škrtalo v položkách určených pro soukromé firmy SpaceX a Boeing, které mají za pár let ve svých lodích Crew Dragon a CST-100 vozit americké astronauty na ISS. Kosmická agentura opakovaně upozorňovala, že se sníženým objemem financí nebude možné dostát předem daným termínům, ale nikdo to evidentně neřešil. NASA proto musela vzít řešení problému do vlastních rukou a nakoupila dalších šest míst v ruských lodích Sojuz.
O některých kosmických sondách se píší články skoro samy a lidé velmi snadno pochopí účel té které družice či vozítka. Stačí říct, že Curiosity pátrá na Marsu po důkazech, zda tu dříve byly podmínky vhodné pro život, nebo že sonda Rosetta prozkoumává kometu 67P, aby zjistila, jak vypadal nepřetvořený materiál z doby, kdy se tvořila Sluneční soustava, a čtenář má jasno. Jenže co když nás čeká sonda, která má pomoci prozkoumat gravitační vlny? To jde o poznání složitěji, ale i přesto se o to v dnešním článku pokusíme.
Již sto padesátý týden vám Kosmotýdeník přináší pravidelný přehled kosmonautických událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Tentokrát se podíváme na několik zajímavých témat. Prvně si společně s NASA zauvažujeme nad problematikou likvidace vysloužilých cubesatů. Následně se vypravíme na Mars, kde se podíváme jak na Curiosity, tak na sondu MRO. Nevynecháme ani závěry z vyšetřování nehody raketoplánu společnosti Virgin Galactic. Okolo Země nedávno prolétl asteroid, který pro nás byl tentokrát zajímavý i z finančního hlediska. Nevynecháme ani zajímavé objevy Philae, které učinilo na povrchu komety 67P. Přeji vám příjemné čtení a hezký zbytek neděle.
V úterý vydala National Transportation Safety Board oficiální prohlášení ohledně nehody soukromého mini raketoplánu SpaceShipTwo, který by měl v budoucnosti létat s turisty na suborbitální dráhu. Nehoda se odehrála 31. října 2014 v Mohavské poušti, kdy se VSS Enterprise rozpadl ve vzduchu během 4. motorového letu. Během nehody zemřel co-pilot Michael Alsbury. Podle NTSB za nehodu mohla kombinace lidské a konstrukční chyby a také práce raketoplánu nad své limity.
MRO napnul 29. července na 77 sekund síly svých šesti středně silných motorků, každý o tahu 22 N. Upravil tak svoji dráhu, aby mohl přenášet komunikaci landeru InSight, který bude na Rudou planetu přistávat 28. září 2016. In-Sight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) je postaven na podobné platformě jako lander Phoenix. Bude se věnovat výzkumu seizmické aktivity Marsu a teplotnímu profilu podpovrchových vrstev. K tomu bude určen speciální vrták, který se dokáže dostat až 5 metrů do hloubky, přičemž každých 30 cm je umístěno čidlo snímající teplotu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.