LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

V dnešní době většinou lidé obdivují jen fotky s velkým rozlišením a mnoha detaily. Co myslíte, může si velkou pozornost zasloužit i snímek s rozlišením 200 x 200 pixelů. Zcela jistě může, jen musí zachycovat něco úžasného. Třeba první barevné zachycení trpasličí planety Pluto sondou New Horizons. Fotka vznikla 9. dubna v době, kdy sondu a Pluto dělilo zhruba 115 milionů kilometrů, což odpovídá vzdálenosti Venuše od Slunce. Snímek byl pořízený palubní kamerou Ralph a kromě Pluta zachycuje také největší měsíc – Cháron. V dalších týdnech a měsících se bude rozlišení už jenom zlepšovat. Máme se na co těšit.

Včerejší start soukromé rakety Falcon 9 v1.1 s lodí Dragon byl okořeněný dalším pokusem o přistání prvního stupně na plovoucí plošině. Zatímco primární úkol celé mise byl splněný na jedničku a Dragon již míří vstříc ISS, první stupeň dopadl méně slavně. Pozitivní je, že při sestupu z výšky téměř 140 kilometrů dokázal klesající stupeň zamířit na plošinu Just Read the Instructions. Jenže k úplnému úspěchu pořád něco chybělo. Dnešní krátký článek Vám přináší dosavadní záběry a jedno video ze sestupu.

Včerejší pokus o vypuštění soukromé rakety Falcon 9 v1.1 s šestou operační zásobovací lodí Dragon pro ISS ztroskotal na počasí. Bouřkové mraky totiž překročily hranice šestnáctikilometrového okruhu kolem startovní rampy, což podle bezpečnostních pravidel znamená jediné – kvůli riziku blesků se nesmí půl hodiny startovat. Tím pádem se propáslo vhodné startovací okno a pokus se odsunul na dnešek. Pokud půjde všechno podle plánu, zažehne Falcon své motory ve 22:10 našeho času. V našem článku můžete sledovat živý přenos.

Na mysu Canaveral je touto dobou velmi pilno. Na startovním komplexu SLC-40 se tyčí raketa Falcon 9 s lodí Dragon na špici. Falcon už má za sebou statický zážeh a je připravený odstartovat ve 22:33 zásobovací misi SpX-6. Více informací o vynášeném nákladu najdete v našem dřívějším článku. Samotný start je velmi zajímavý, ale většina fanoušků se těší hlavně na přistání prvního stupně. Ten by se měl 8 a půl minuty po startu dotknout lodi ASDS pojmenované Just Read the Instructions. Meteorologové udávají, že počasí bude startu na 60% přát jak dneska, tak zítra (což je alternativní termín). Šance, že se povede přistání je podle Elona Muska okolo 50%. Vy se můžete podívat na online přenos ze startu, který začne vysílat ve 21:30 našeho času.

„Tady na Mezinárodní kosmické stanici to byla tichá Velikonoční neděle. V mém rozvrhu jsem neměla vůbec žádnou práci. I přesto jsem udělala pár drobností z ‚task listu‘ (seznam úkolů, pozn. redakce). Myslím, že jsem vám o task listu ještě nikdy neříkala. Je tedy na čase to změnit! Task list je soubor úkolů připravených pozemními týmy. Tyto úkoly však nemají tak vysokou prioritu, aby byly zahrnuty do denního rozvrhu. Pokud chceme udělat nějakou práci ve svém volném čase, nebo pokud se nám čas uvolní, protože jsme nějaký úkol dokončili rychleji, než bylo předpokládáno, nebo protože byl nějaký plánovaný úkol zrušen, můžeme si zalistovat task listem a najít si něco užitečného na práci.

Ani pěkné počasí, které nám přináší v posledních dnech jaro, nepřimělo autory portálu Kosmonautix, aby Vás připravili o pravidelný souhrn kosmických událostí z uplynulých sedmi dní. Aktuální vydání Kosmotýdeníku je připraveno a těšit se v něm můžete na plány společnosti United Launch Aliance na zeštíhlení, přípravy společnosti SpaceX na nadcházející start k Mezinárodní kosmické stanici, návštěvu Marsu, Merkuru a Europy a mnoho dalšího. Přejeme vám příjemně strávenou neděli a dobré čtení Kosmotýdeníku.
Pokaždé, když kosmonautiku čeká nějaká technická premiéra, jsou všichni nervózní. Vstupujeme totiž na neprobádané pole a v podstatě ani nevíme, co všechno může nastat. Pozemní týmy se učí za pochodu reagovat na nečekané situace, se kterými se původně nepočítalo. Evropská sonda Rosetta před pár dny dočasně přerušila vědeckou práci a přepnula se do bezpečnostního módu. Pozemní týmy v těchto dnech analyzují přesné příčiny nedávných problémů, které sondu postihly poté, co se setkala s výronem kometárního prachu.

Další start rakety soukromé Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon se nezadržitelně blíží. Pokud půjde všechno podle plánu, tak se už v pondělí 13. dubna ve 22:33 SELČ zapálí všech devět motorů Merlin 1D a nosič se vydá k obloze. Náš dnešní článek si dává za cíl pokrýt jak samotný start (s hlavním zaměřením na očekávané přistání prvního stupně), tak i na náklad v útrobách Dragonu. Mezi položkami totiž najdeme několik velmi zajímavých experimentů, které bude v dalších týdnech a měsících obsluhovat posádka na palubě ISS.

Všem pravidelným čtenářům našeho portálu je dobře známo, že NASA se v posledních letech snaží transformovat z rutinního dopravce na nízkou oběžnou dráhu Země v agenturu, která by opět chtěla hrát první ligu v průzkumných pilotovaných výpravách za hranice zemského gravitačního pole. Tato lákavá budoucnost však doposud není jasně načrtnutá a všude se stále setkáváme s frází, že „američtí astronauti budou létat k asteroidům a jednou i k Marsu.“ Jenže jednou kdy? Bohužel pro tu druhou část fráze doposud neexistují žádné konkrétní plány ani finanční podpora. Zraky všech se tedy nadějně upírají alespoň k oné misi k asteroidu. Ovšem i ta za posledních pět let doznala několika změn k horšímu a její financování doposud také není jisté. Poslední změna nastala jen před několika dny. V dnešním článku se tedy podíváme na tento projekt známý pod názvem Asteroid Redirect Mission neboli ARM.

Americká sonda Messanger, která ze Země odstartovala 3. srpna roku 2004, v minulém roce oslavila celých deset let ve vesmíru. Jako první stroj v historii se stala umělou družicí nejmenší planety Sluneční soustavy, kolem níž neustále krouží a zblízka ji studuje. Cesta k Merkuru trvala sedm let, byla dlouhá osm miliard kilometrů a Messenger při ní prolétl jednou kolem Země, dvakrát kolem Venuše, třikrát kolem Merkuru a celkem patnáctkrát oběhl Slunce. Na sondu na oběžné dráze Merkuru však působí řada nepříznivých vlivů, jako je gravitační působení blízkého Slunce nebo nepravidelné gravitační pole Merkuru, které narušují její oběžnou dráhu. Robotický průzkumník ji tak musí neustále upravovat a jeho palivová nádrž je dnes již prázdná. Touto dobou už měl být Messenger roztříštěn o povrch planety. Operátoři z NASA však přišli s neotřelým řešením, jak misi prodloužit.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.