Naši aplikaci již naleznete na Google Play!
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.
Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.
Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská sonda Rosetta, která už více než rok krouží kolem jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko pomohla objasnit další otázku, která se týká přítomnosti ledu na povrchu těchto těles. Díky datům, která sonda nasbírala, se ukázalo, že na kometě funguje každodenní cyklus obměny povrchového ledu. Rosetta vstoupila na oběžnou dráhu kolem komety vloni v srpnu, letos 13. srpna kometa prolétla přísluním a tak se vědcům nabízí unikátní možnost sledovat aktivitu komety po dlouhou dobu.
Po sedmi dnech se opět vrací seriál který má na našem portálu zasloužilý titul nejdéle vycházejícího občasníku. Nedělní oběd Vám náš Kosmotýdeník doplňuje již více než tři roky. Ani dnes nevynecháme nejdůležitější kosmonautické události, které přineslo uplynulých sedm dní. Ty byly plné událostí spíše drobnějšího významu, na které bychom sice zapomínat neměli, ale které svým rozsahem nevydají na velký článek. Dnes Vám proto přinášíme spíše jen souhrn několika kratších, ale přesto zajímavých momentů a situací. Jediným větším tématem bude dění okolo rakety Vulcan, kde společnost Orbital ATK vyhrála soutěž o dodávku urychlovacích bloků na tuhá paliva.
Nadílka, kterou nám zajišťuje sonda New Horizons nekončí. V posledních hodinách dorazily hned tři nové fotky, které Vám v tomto krátkém článku přinášíme. Náhledový snímek zachycuje největší měsíc Charon a je složený z několika detailních fotek. Druhý snímek je také spjat s Charonem a dosahuje rozlišení téměř 400 m/pixel. Vrcholem je pak fotka Pluta s rozlišením jen 131 m/pixel!
Koho by před dvaceti lety napadlo, když 2. prosince 1995 nosná raketa Atlas dopravila na oběžnou dráhu téměř dvoutunovou sondu SOHO, že půjde o našeho nejúspěšnějšího lovce vlasatic? Dnes už dělíme historii objevů těchto fascinujících ledových cestovatelů sluneční soustavou na dobu před touto sondou a po ní. 13. září letošního roku se v datech kosmického detektoru Solar and Heliospheric Observatory objevila jubilejní kometa s pořadovým číslem 3 000. Než začala sonda pozorovat Slunce a jeho okolí, podařilo se nám objevit něco kolem devíti set komet díky pozemským pozorováním a pouhých pár desítek pomocí kosmických observatoří. Primárním cílem mise, jak už z názvu vyplývá, je nepřetržité monitorování slunečního povrchu a jeho okolí. Dvanáct palubních přístrojů umí nezávisle měřit a pozorovat naši mateřskou hvězdu či její jednotlivé oblasti, nebo dohlížet na provoz jiných zařízení sondy.
Jak jsme Vás před několika dny informovali, Čína na konec září připravila dvě premiéry nových raket – po Čchang-čeng-6 přišla řada i na Čchang-čeng-11. Ta se na cestu k heliosynchronní dráze vydala dnes ve 3:41 našeho času z kosmodromu Jiquan. CZ-11 je součástí snahy o změnu pohonných látek, kterou čínské nosiče používají. Zatímco současné rakety spalují toxický hydrazin, CZ-11 sází na motory na tuhá paliva, čímž se podobá evropské lehké raketě Vega, nebo japonské Epsilon. Nový nosič má díky motorům na tuhá paliva zajistit levné vynášení malých nákladů a doplnit tak služby, které poskytují rakety s motory na kapalné pohonné hmoty.
Nová data ze sondy New Horizons opět přinesla fascinující pohledy na trpasličí planetu Pluto. Tentokrát se můžeme kochat nádhernými snímky dokonce v barvě. Ale to není všechno – tým okolo sondy představil i vědecká data týkající se složení povrchu, konkrétně pak mapu přítomnosti nejjednoduššího uhlovodíku – metanu. Na náhledovém snímku tohoto článku vidíte oblast Tartarus Dorsa v blízkosti terminátoru. Zdejší terén má opravdu podivnou texturu. Snímek pokrývá cca 530 km širokou oblast a kamera MVIC na něm zachytila detaily s rozlišením 1,3 km/pixel.
Montážní hala VAB prochází úpravami, které zajistí, že se zde budou moci skládat těžkotonážní rakety SLS. Minulý týden dorazila na Kennedyho středisko také plošina označovaná písmenem J. Technici ji zatím umístili před montážní halu, kde podstoupí přípravné práce před umístěním do VAB. Tady nahradí staré plošiny, s jejichž pomocí mohli pracovníci přistoupit ke všem důležitým částem raket Saturn V, nebo raketoplánů. Některé z nahrazovaných plošin totiž pochází ze šedesátých let minulého století! Raketa SLS navíc bude mít jiné rozměry a tvar, než raketoplán, takže by staré přístupové rampy neseděly k novému nosiči.
Curiosity se nyní plynule posouvá dál na jihovýchod podél tmavých dun, které lemují úpatí kopce Aeolis Mons, známého také jako Mt. Sharp. Než se robot dostane mezi vysoké skalní srázy v úbočí hory, musí překonat dunové pole tmavého písku. To bylo zatím řešeno tak, že se Curiosity posouvá jižněji, kde postupně duny končí. Na posledních snímcích, které nám robot přináší, se objevily natolik bizarní útvary, že se nejde na ně nepodívat. K nahlédnutí tak bude lžička, brusle nebo protáhlý útvar připomínající propisku. Nic z toho tam nezanechali Marťani, to nás jen příroda opět přesvědčila, co lze vymodelovat působením mrazu a větru. Kromě těchto kamenných útvarů k nám dorazil také snímek zkamenělých dun z dávné minulosti.
Na Kennedyho středisko dorazilo zařízení se zkratkou ICPSU (Interim Cryogenic Propulsive Stage Umbilical). Jde o zařízení, které bude před startem spojovat mobilní odpalovací plošinu a horní stupeň rakety SLS. Přes ICPSU budou do horního stupně proudit nejen pohonné hmoty, ale postará se i o tlakování, či zásobování elektrickou energií. Kromě toho jsou na těchto pohyblivých ramenech umístěny i senzory, které hlídají případný únik plynů a měří i další veličiny v okolí horního stupně. V dalších týdnech by mělo celé zařízení podstoupit důkladné zkoušky, než začne plnit své úkoly na mobilní odpalovací rampě ve výšce 73 metrů.
Čína opět dokázala, že její plány a kroky jsou skutečně nevyzpytatelné. Sice se už delší dobu hovořilo o tom, že bychom se letos měli dočkat letové premiéry nové rakety Čchang-čeng 6, ale termín se nijak neupřesňoval. Čína žádné nové informace nezveřejňovala, chyběla jakákoliv mediální kampaň a proto této raketě nikdo moc nevěnoval pozornost. Poměrně překvapivá je tedy informace, která se včera začala šířit internetovým éterem – nosič má za sebou svůj premiérový let. V dnešním článku se zaměříme nejen na aktuální misi, ale také na samotnou konstrukci nové čínské rakety.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.