sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Koalice zástupců průmyslu žádá vedení podvýborů pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů a Senátu aby financovaly systém koordinace vesmírného provozu (TraCSS) Úřadu pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce).
Čínští vědci navrhují první čínskou misi k Neptunu v roce 2033. Cílem je vypustit sondu s radioizotopovým pohonem na oběžnou dráhu Neptunu a studovat i jeho měsíc Triton.
Evropská agentura ESA 7. července oznámila, že společnosti Isar Aerospace, MaiaSpace, Orbex, PLD Space a Rocket Factory Augsburg postoupily do soutěže European Launcher Challenge. Každá společnost bude mít nárok na kontrakty v hodnotě až 169 milionů eur na vynesení institucionálních užitečných nákladů.
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
Americké vesmírné síly zrušily soutěž mezi společnostmi Boeing a Northrop Grumman na stavbu nové třídy komunikačních družic odolných proti rušení. Zrušený program, známý jako Protected Tactical Satellite Communication-Resilient (PTS-R), byl spuštěn v roce 2020.
Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Další měsíc nezadržitelně sprintuje ke svému konci a máme tu poslední pátek ze září roku 2024. Je tedy čas na 68. díl pořadu Pokec s kosmonautixem, v rámci kterého si budeme dvě hodiny povídat o našem oblíbeném tématu, tedy kosmonautice. Začínáme tradičně v osm hodin večer a o konkrétních tématech, která budeme probírat, i tentokrát rozhodujete Vy, diváci. Stačí napsat Váš dotaz do chatu a počkat, až se na něj dostane řada. Pokud tedy máte volný páteční večer, budeme moc rádi, když jej strávíte společně s naším Pokecem a užijete si pohodové povídání.
Členové záložního oddílu evropských astronautů zahájí letos v říjnu první z celkem tří dvouměsíčních výcvikových programů v Evropském středisku astronautů (EAC – European Astronaut Centre) v Kolíně nad Rýnem. Ve zmíněné první skupině členů záložního oddílu, která má do EAC dorazit 28. října, bude Španělka Sara García Alonso, Ital Andrea Patassa, Francouz Arnaud Prost, Němka Amelie Schoenenwald a Čech Aleš Svoboda. Druhá skupina ve složení Meganne Christian (Velká Británie), Anthea Comellini (Itálie), John McFall (Velká Británie) a Carmen Possnig (Rakousko) začne svůj výcvik 13. ledna 2025.
9. a 10. září se vědci a inženýři pustili do zkoušek souboru senzorů LEMS (Lunar Environment Monitoring Station), které prověřili na speciálním pískovišti – v místnosti se simulovaným lunárním regolitem na University of Central Florida v Orlandu, kde se nachází Florida Space Institute, jehož součástí je i tzv. Exolith Lab. Lunární regolit je prach připomínající materiál, který pokrývá povrch Měsíce. Výzkumníci by rádi sledovali, jak takový materiál interaguje se zařízeními, které budou astronauti používat. Hardware LEMS byl vyvinut pro cestu na Měsíc v rámci mise Artemis III, která je zatím oficiálně plánována na konec roku 2026.
Europa Clipper, první kosmická mise určená ke studiu oceánského světa (kromě Země), má za cíl zjistit, zda ledem obalený měsíc Europa může být obyvatelný. Data z minulých misí poskytla vědcům silné důkazy o tom, že pod zmrzlým povrchem měsíce leží obrovský oceán slané kapalné vody. Největší americká meziplanetární mise se vydá z Kennedyho kosmického střediska na cestu dlouhou 2,9 miliard kilometrů, která povede k Jupiteru a jeho zajímavému měsíci. Startovní okno této toužebně očekávané mise se otevře ve čtvrtek 10. října. Europa Clipper bude obíhat kolem Jupiteru a má naplánováno 49 blízkých průletů kolem Europy, během kterých bude sbírat data. Na základě těchto informací pak vědci vyhodnotí, zda se pod ledovým příkrovem nacházejí místa, které by mohla hostit život.
Družice Sentinel-1B, tedy druhý zástupce řady Sentinel-1 z programu Copernicus, dokončil svůj proces přípravy na likvidaci. Ten obnášel třeba snížení oběžné dráhy, pasivaci palubních systémů a zajištění, že družice vstoupí do zemské atmosféry za méně než 25 let. Celý pečlivě plánovaný proces je ukázkou odhodlání Evropské kosmické agentury i Evropské unie přistupovat ke kosmickému provozu bezpečně a udržitelně. Zároveň díky tomu inženýři získají cenné zkušenosti pro zakončování provozu současných i budoucích družic.
Druhý stupeň rakety New Glenn (zkráceně GS2) provedl 23. září úspěšný statický zážeh, který má snížit rizika při jeho provozu. Jedná se o důležitý milník na cestě k premiéře této rakety, která má poprvé odstartovat v listopadu ze startovního komplexu 36 na floridském Cape Canaveral Space Force Station. Mise NG-1 ponese při své premiéře technologický demonstrátor Blue Ring. Ale zpět k samotnému statickému zážehu druhého stupně. Ten trval 15 sekund a bylo to poprvé, kdy operátoři ovládali celý pracující horní stupeň. Úkolem zkoušky bylo prověřit interakci mezi subsystémy druhého stupně, jeho raketovými motory BE-3U a pozemními řídícími systémy.
Na orbitální startovní rampě texaské základny Starbase stojí raketa Super Heavy B12, na které sedí kosmická loď Starship S30. Tato dvojice by měla vyrazit na pátý integrovaný let, který můžeme očekávat až v listopadu. Už nyní nás ale dost možná čeká zkouška, která je nezbytná k tomu, aby mohl start proběhnout – ať už se poletí kdykoliv. Chystá se test pojmenovaný WDR (Wet Dress Rehearsal), tedy kompletní simulace předstartovních činností včetně plnění nádrží pohonnými látkami. Přístupová silnice k pláži, která vede kolem startovního komplexu byla uzavřena, ale časový rámec zkoušek není dopředu znám. SpaceX se bude řídit aktuálním průběhem a stejně tak není možné garantovat, že dnes proběhne celý test. Přesto však v tomto článku najdete okno přehrávače přímého přenosu od Nasaspaceflight, který má začít v 17:00 SELČ.
Servisní modul se postará o doručení nového amerického kosmického teleskopu na plánovanou dráhu a také mu tam umožní fungovat. Tato platforma nyní po několika letech úspěšně dokončila fázi stavby, instalací a zkoušek. Nyní, když je modul sestaven, čeká na inženýry další velký úkol. Začnou totiž pracovat na integraci dalších důležitých částí teleskopu – včetně vědeckých přístrojů a samotného dalekohledu.
Kosmická loď Sojuz MS-25 se zítra vrátí na Zemi. Přiveze s sebou Olega Kononěnka, Nikolaje Čuba a Tracy Caldwell-Dyson. Zatímco Američanka se na zemi vrátí po zhruba půl roce stráveném na orbitálním komplexu, její ruští kolegové se na Zemi vrátí po více než roce. Po dosednutí do Kazachstánu bude posádka vrtulníkem přepravena do města Karaganda, kde se jejich cesty rozdělí. Kononěnko a Čub se vydají do Hvězdného městečka, Caldwell-Dyson zamíří do Houstonu. Uzavření průlezů a odpojení kosmické lodi od modulu Pričal bude vysílat NASA na svém webu v sekci NASA+, samotné přistání pak bude k dispozici i na YouTube kanále. V tomto článku najdete jak plánovanou časovou osu celého návratu, tak i přehrávač přímého přenosu z přistání.
Týden se s týdnem sešel a nastává ta pravá chvíle na další pravidelný souhrn těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které se udály během posledních sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal družici Arctic Weather Satellite, která při svém experimentálním zaváděcím pozorování poskytovala data o nepříjemné bouři Boris, která i do České republiky přinesla ničivé povodně. V dalších tématech se můžete těšit na oznámení ohledně indické mise k Venuši, přípravu na první pilotovaný start z rampy SLC-40 či přípravu druhého letu rakety Vulcan. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
